Příspěvky uživatele

< návrat zpět

//Na Vyhlídce

Callid následoval Kurážnou cestou, kterou sem přišel a kterou se octl na území Chaosu, který teď byl jeho novou smečkou. Bylo to přinejmenším zvláštní a překvapivé. Jen na tohle území přišel, získal nový domov, když o ten starý přišel svou vlastní, tak trochu nerozumnou chybou. Chaos vypadalo jako místo, které by se mu mohlo líbit.
"Ano, to už jsem slyšel. Nemám tendenci ubližovat těm, kteří jsou se mnou ve smečce, pokud si vyloženě nezačnou, nebo pokud se to po mě nechce. Tak jako teď při Aréně," vysvětlil Kurážné. Aréna nebyla koncept, který by neznal, ba dokonce naopak. Nevěděl, jak vysvětlit mentalitu, kterou znal z domova, tady to však zjevně nefungovalo stejně. "Takže, dokud si někdo nezačne..." poznamenal Callid.
"Přijala mě Usměvavá," pověděl vlčici, zatímco jí následoval územím, které však potravou příliš neoplývalo. "Všichni si říkáte takhle? Usměvěvavá, Kurážná, Milost?" zajímal se. Už si toho všiml, nikdo mu však neřekl, jestli jsou to přezdívky, nebo zda se takto skutečně jmenují, ale rozhodně se mu to líbilo a vzbudilo to v něm nesmírnou zvědavost, která mu nebyla tak docela vlastní.
"No, co tady dokážeme sehnat?" zeptal se a zavětřil. Nezdálo se, že by se tu dalo něco ulovit. "Máš nějaký nápad, kde by se dalo něco pořádného ulovit?" ptal se. "Je mi celkem jedno co," dodal - jen se tu nevyznal, a tak neznal dobrá lovecká místa.

Callid se hlásí

Jméno vlka: Callid
Počet postů: 9
Postavení: Sigma
Povýšení: -
Aktivita pro smečku: Aréna
Krátké shrnutí (i rychlohry): Callid dorazil Yrsi v aréně, pak se uklidil na Vyhlídku, kde poznal Samaela, pokecal s Faustem, a pak se s Ayshi odebral na průzkum.
Bobříci: z arény:
Souboj - 1% do lovu
Tatér (Yrsi si nechala zakreslit jizvy) - 1% do rychlosti
Střelec

Děkuji, akce byla super <3 prosím procenta do síly a tlapička jinam než do vody stejně nejde :D plus tedy odznáček tatér (Yrsi si nechala zakreslit jizvy) + splňuji i střelce a souboj (zapsáno ve výplatě)

Objevilo se další z vlčat, to na něj však jen zíralo a mlčelo. Rozhodně to bylo lepší než setkání s jejím bratrem - nebyli zrovna podobní, ale usoudil tak podle pachu. Tohle vlče mu rozhodně nevadilo. Bylo klidné a nekladlo hloupé otázky, on se však věnoval Kurážné, když k němu promlouvala a vysvětlovala mu, jak to tady vlastně chodí. Byla vlastně pořádně první (až po Usměvavé) se kterou mluvil a která si ho neměřila pohledem jako kdyby ho chtěla spořádat - s Yrsi to tedy bylo něco jiného, ta s ním bojoval, ale s nikým jiným konflikt neměl. A teď byl bratrem těchto vlků, nehledě na to, jak zvláštní to bylo.
"Pokud ano, chci být u toho," poznamenal a skoro se tomu i zasmál, jeho výraz však zůstal stále stejný.
"To ovšem zní jako zábava. Nevím nic o tomhle místě, ale pokud je tu hodně vlků a... smeček, pak věřím tomu, že trochu chaosu je tím nejlepším," prohlásil. Kurážná ho navedla na cestu, kterou se mohli vydat pryč od téhle velké skupiny vlků. Neváhal. Chtěl trochu klidu, protože přeci jen tam už bylo více než přerváno. Měl pocit, že byl navíc, přeci jen byl nováčkem.
"Dobře, nechám se vést," kývl. Kurážná ho vedla směrem, kterým na území Chaosu přišel, ale to bylo vlastně celé, co v tomhle světě znal.

>>> Les u Mostu

Callid se ještě ohlédl na to malé vlče, jehož jméno ani neznal (Samael) a pronesl: "Nepřijde mi příliš vychytralé hryzat kolemjdoucí do ocasu," poznamenal, ale to už to malé vlče zmizelo vepředu a jemu se nesmírně ulevilo. Ještě, že tak, pomyslel si. Faust byl o něco zajímavější společnost, ale zmizel velmi záhy poté, co prohlásil, že doufal, že mu Yrsi byla vyrovnaným soupeřem. Dalo se to tak říct, tedy... dala mu pořádně zabrat, na to, že byla vlčicí. Rány mu sice už přestaly krvácet, ale stále je bolestivě cítil, jizvy mu po nich možná zůstanou a on si je tak přidá do své sbírky. Neměl jich zrovna málo.
Jediný, kdo z jeho společnosti zůstal, krom velkého množství vlků, kteří se tady objevili poté, co aréna skončila, byla Kurážná. Všechny tyhle přezdívky mu připadaly více než zvláštní - tedy, alespoň si myslel, že jsou to přezdívky - ale respektoval je.
"No, jistě alespoň nebudou kousat každého do ocasu," poznamenal Callid, ale vlastně mu to nevadilo - jen by snad to vlče mohlo být vychovanější. S tím rozhodně souhlasil.
"Takže tohle není běžné?" ptal se jí a rozhlédnul se po tom velkém množství vlků. Rozhodně tu bylo přeplněno. Chápal, že to bylo kvůli aréně, byla to zábava, ač se stal účastníkem překvapivě a velmi náhodně. Asi bylo pochopitelné, že i chaosané se brzy rozprchnou do všech koutů světa, který ještě neměl tu čest poznat, aby páchali chaos.
"Ano, to jsem. Ještě jsem z této země mnoho neviděl. Průvodkyně by se mi hodila," přitakal.

To malé vlče se ho zjevně neleklo, přesto však alespoň pustilo jeho ocas (Samael), a tak se mohl ohlédnout na dalšího vlka (Faust), kterého neznal, ale který se ptal na to, jak dopadl jeho zápas.
„Vyhrál jsem,“ řekl vlkovi a napřímil se – nebyl si jistý, jestli to byla taková výhra, když bojoval s vlčicí, ale přeci jen… to podstatné bylo, že vyhrál. „Ale Yrsi se rvala urputně,“ dodal. Nechtěl sice vypadat jako naprostý slaboch, na druhou stranu však i Yrsi byla členkou Chaosu a nemohl jí tolik shodit. A ostatně mu zasadila dost ran – mnoho jich bylo zcela jasně viditelných.
Callid se ohlédl na Milost, který upoutal jeho pozornost. Ze země před ním vyrostla malá rostlinka, kterou vlk neznal, ale kterou si rozhodně bude pamatovat. Inu, bylo dobré vědět něco o léčivce, která mu mohla pomoci se zraněním. Byl sice ošetřený díky tomu vlkovi, který ukončil jejich zápas v aréně, ale kdyby nebyl, rány by byly asi dost nepříjemné.
Zatímco se učil o plazivci, došla k němu další vlčice (Ayshi) – tahle byla s parožím. Callid musel uznat, že tohle ho celkem překvapilo, ale rozhodně to bylo efektivní. Hm, kde se asi takové věci získávaly? „Nebudu lhát, nejsou úplně nejpříjemnější společnost,“ poznamenal a podíval se po tom škvrněti. Byl v tu chvíli rád, že žádné své neměl. Vychovávat je? To se mu nezdálo nijak lákavé. Zvlášť, když na potkání jen tak kousali někoho do ocasu. „Jsem Callid. Těší mě, Kurážná,“ řekl vlčici, která se s ním přišla seznámit. "To je tu vždy takhle živo?" Optal se - přeci jen tady bylo velké množství vlků.

Callid se zadíval na Allavanté, která pochválila jeho výkon. Callid si nebyl jistý, jestli to bylo zrovna na pochvalu, na to, že byla Yrsi vlčice ho tedy pěkně zřídila, on však ani nemrkl. Nemínil se shazovat, ne před alfou. "No, to není nic na co bych nebyl zvyklý," poznamenal a poukázal tím na své jizvy, kterých nebylo málo, nakonec se však obrátil zpět na její vlče, které ho sice pustilo, ale zjevně ho napadlo, že právě u něho najde tu správnou vlčecí zábavu. Povzdechl si. Ještě to neumělo ani pořádně mluvit, ale už se chtělo rvát.
Samozřejmě by Samaelovi neublížil, ale měl minimálně chuť. "Protože když si nedáš pozor, tak přijdeš o svůj ocas," prohlásil a cvakl před ním zuby. Měl pocit, že by se to vlče mělo trochu bát - a že mu lekce rozhodně neuškodí. Jednou mu za ní jistě poděkuje. "Ale myslíš, že je dobrý nápad bojovat s někým, kdo tě zadupne do země, aniž by se u toho musel příliš snažit?" zeptal se ho. Bylo to hodně slov a on si nebyl jistý, jestli je všechny to malé vlče vůbec pobere.

Callid si nebyl jistý, co na vyhlídce vlastně hledal, jistě to však nebylo malé vlče, jenž se mu právě s vervou a z chutí zahryzlo do ocasu. Kdyby neměl na paměti, že to vlče patřilo do jeho nové smečky, nejspíše by ho chytil pod krkem a zardousil - tak malé to vlče bylo.
Callid byl zvyklý schytávat rány, ale tohle byla jen hra, ne? Neškodná hra malého vlčete, přesto se po tvorečkovi však ohnal a jemně do něj šťouchnul nosem, to aby pochopil, že má pustit. Nechtěl mu ublížit, zatím nepoznal krutost života, a tak nechtěl být prvním, kdo ho s ní seznámí. Minimálně do roka však bude muset prokázat, co v něm je... tedy v tom byl Callid vychován, tady to možná chodilo jinak, ač to vlastně s určitostí říct nemohl.
"Myslíš si, že je nejlepší nápad kousat cizince do ocasu?" ptal se ho jako kdyby očekával od toho malého škvrněte nějakou rozumnou odpověď. Bylo znát, že Callid příliš s vlčaty do styku nepřicházel. Bylo to pro všechny strany rozhodně lepší.

Hlásím se jako nekreslíř

<<Křišťálové jezero

Callid došel k ostatním na vyhlídku. Byl rád, že vyhrál, přeci jen, jak by vypadal, kdyby ho porazila vlčice... pro Yrsi to navíc nebyla nijak tvrdá prohra. Dala mu pořádně zabrat, to na jeho těle bylo patrné.
Na vyhlídce bylo spoustu dalších vlků - a k jeho překvapení i vlčat. Byla tam Usměvavá, tu jedinou, jak si uvědomil, znal. Možná to měl napravit, když teď byl členem jejich Společenstva. Bylo zvláštní, jak rychle se k těmhle vlkům přidal, ale na druhou stranu vždy někam patřil, a ta prázdnota po vyhnání z domova byla děsivá. Proč by měl váhat? Tahle smečka vypadala jako něco, co by mu mohlo perfektně vyhovovat, přesto se nebyl zvyklý seznamovat, a tak chvíli jen sledoval vlky a vlčice, než přešel blíž. Neměl se za co stydět. Vyhrál, prokázal, že byl k něčemu dobrý. Jen jizvy, které rozdal, vypovídaly o jeho hodnotě. Ty, které utržil? Ty byly známkou toho, že přežil.

Yrsi se mu ještě stihla zakousnout do krku, jejím dalším útokům se však bravurně vyhnul. Neměl už tolik sil, tahle vlčice ho tedy pořádně utahala - na to, že to byla vlčice. Nebyl na to nijak hrdý, ale nakonec jí, jak se zdálo, porazil, když se ozval vlk, který souboj ukončil. Už by asi tak jako tak neútočil, zdálo se mu, že po posledním zásahu vodou už Yrsi opravdu nemohla - a on jí nechtěl ublížit, přeci jen to měl být stále jen přátelský zápas.
"Díky za souboj," pronesl Callid k Yrsi, když jim vlk mazal rány mastí - jemu na tom nezáleželo, přeci jen na něm bylo vidět, že už pár ran v životě utržil.
Byli propuštěni z arény, a tak se vydal na vyhlídku k ostatním vlkům, aby se podíval i na další souboj a trochu si oddechl. Yrsi mu pocuchala kožich více, než by byl ochotný přiznat, ale rozhodně se celým tím soubojem bavil. Pořádně se protáhl.

>>Vyhlídka

Aréna • 8
7 HP

Callid viděl, že se mu povedlo Yrsi dostat - alespoň částečně. Docházely jí síly, sám na sobě však cítil, že už je na hraně, přesto však svedl uskočit, když se mu pokusila skočit na záda a zakousnout se mu do krku. Nepodařil se jí ani její druhý útok, ale vlk už věděl, že uměla být pěkně podlá, přesto však na její neúnavnost nakonec doplatil. Znovu se do něho zakousla zuby, které měla obklopené ohněm (-2 hp). Oba dva byli na hraně a byla jen otázka chvil, než se ukáže, kdo vyhraje.

Callid se nevzdával. Vrhnul se po vlčici s tím, že jí srazí pod sebe (akce). Vodou jí znovu zaplnil tlamu a čenich (útok 1) a zuby jí zaútočil na krk, snažil se jí pokousat (útok 2) - ne smrtelně, ale i tyhle rány mohly být tím, co jejich souboj ukončí. Odskočil od ní jen na vteřinu, znovu po ní skočil a tentokrát jí rafnul do packy (útok 3).

5 HP

Aréna • 7
10 HP

Nedařilo se mu a nelíbilo se mu to. Takhle jeho souboje nikdy nevypadaly. Copak byl opravdu tak neschopný, aby nesvedl porazit vlčici? Ta si z něho opravdu udělala boxovací pytel, cítil, jak mu dochází síly. Proč? Co bylo špatně? Byl stále silný, a přesto se vlčici dařilo ho porážet. Nechápal to.
Tentokrát se jejím ranám obratně vyhýbal, jen jednou nestačil uskočit včas a Yrsi ho opravdu hodně podrápala (-3 HP). Nevzdával se. Ještě nebylo vše ztraceno.

I přes všechnu tu krev, kterou cítil v tlamě (většina naštěstí stále nebyla jeho), se znovu vrhnul po vlčici, která vypadala jeho pokusy také pěkně zdrchaně, rozhodně však na tom byla lépe než on. Rozhodl se použít štít (akce), to aby měl trochu větší šance. Musel tenhle souboj udržet, načež znovu po Yrsi vrhl prameny vody (útok 1), které jí měly minimálně oslepit. Ostrými drápy zaútočil na její tvář (útok 2) a zuby drapl její ucho a škubl jím (útok 3), doufal, že ta bolest bude dostatečná, aby nad ní znovu získal výhodu.

7 HP

Aréna • 6
• 22HP

Callid si nebyl jistý, jak bylo možné, že ho tahle vlčice tak zřídila. Cítil zasychající krev na svém těle a byl si vědom toho, že měla v tu chvíli mnohem větší štěstí. Tak to bylo. Bylo to jen štěstí! Byl pomalý. Yrsi se po něm vrhla a udeřila ho svou packou (-6 hp), ale jejím ohnivým zubům se stihl vyhnout - chtěl, aby mu zbyla alespoň nějaká důstojnost, přesto ho však strhla k zemi - muselo jí to stát všechny její síly, uvědomil si, protože byl oproti ní větší (a myslel si, že i silnější, ale na tom v tomhle zápase nezáleželo). Zatímco se zpod ní snažil Callid vymanit, zakousla se mu do krku (-6 hp). Zavrčel na ní, když mu rozkázala, aby ležel. "Tak to sotva," zavrčel a setřásl jí. Ještě se nevzdával.

Postavil se na nohy a s přimhouřeným okem jí sledoval. Byl otrhaný jako nějaký podvraťák. Tohle si líbit nenechá! Proudil v něm život a chtěl to Yrsi ukázat, aby si nemyslela, že nad ním může jen tak zvítězit. Sebral všechny své síly, když se po ní vrhl. Rozhodl se jí znovu srazit na zem (akce) a zaútočil jí na břicho - opřel se do ní drápy na zadních nohách a škrábal (útok 1), zatímco jí zuby šel po krku (útok 2), přičemž se jí stále snažil dusit prameny vody, které jí nechával stékat přes nos a tlamu (útok 3).

10HP