Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Vex
Citra zavrtěla hlavou. Musela uznat, že nepředpokládala, že vysvětlování bude tak složité. „Neumřela, je tady na ostrovech. Tátové byli partneři,“ pokusila se tedy znovu objasnit situaci, dokud ještě měla čas. Řešit to pak v úkrytu nebylo úplně vhodné.

Ezkyl, malá reakce na Lapise
Se zájmem se zaposlouchala do jeho slov. Když si na to vlk zvyknul, tak už to po chvilce nebylo tak hrozné na pochopení. „Dobře, to bych uvítala,“ přikývla, když zmínil, že by si s ní v případě nějakého problému promluvil. Byla to rozhodně jedna z lepších možností, jak na nějakou nepříjemnou situaci zareagovat. Pak se rozmluvil o jeho dovednostech. Souhlasně přikývla na Lapisova slova, že by se mohl stát léčitelem. Přesně to měla v plánu. „Věřím, že nikdo takový se v naší smečce ještě nenachází. Mít někoho, kdo umí léčit zranění se ovšem vždy hodí. Budu si to pamatovat a považovat to za tvůj hlavní přínos,“ lehce se na něj usmála a v hlavě si poznamenala, že k němu může poslat případné zraněné. Netušila, jaké důsledky povodeň bude mít, ale vyváznout z ní úplně bez zranění neznělo příliš reálně.

Mielei
Nechala zbytek, aby spolu konverzoval. Nebylo na škodu se seznámit a Ezkyl celkem aktivně reagoval na ostatní. Sama se zaměřila na Mielei a její slova. Mlčky poslouchala a čas od času přikývla, aby dala najevo, že vnímá. Daénská smečka zněla mnohem víc ostražitá, než z původního povídání Mielei očekávala. Rada přestěhovat se do hor jí zanechala hořkou pachuť v tlamě. Měla je snad za hlupáky? Buď sama žádný lepší plán neměla, což by alespoň znamenalo, že takové přírodní katastrofy nebyly na ostrovech úplně běžné, nebo se o něj zkrátka neplánovala dělit. V tom druhém případě by ovšem raději slyšela pravdu, než zcela triviální radu. Jak poradit žíznivému, aby se napil.
Lehce si povzdechla. „To nezní špatně, dobrá práce,“ pochválila Mielei nakonec. Donášet jim informace o jedné konkrétní skupině výměnou za důvěru a vzájemnou spolupráci? Nebylo to nic, co by je příliš znevýhodnilo. „Jak mě hodlá jejich alfa vyhledat?“ optala se ještě. Prozradila jim lokaci jejich nového domova?
Nepřímá komunikace šla mimo Citru. Mielei musela udělat něco víc krom pohledu, aby s ní vlčice o pár kroků odstoupila. Takové kývnutí hlavy by pochopila mnohem lépe. Každopádně ať už to bylo cokoliv, nakonec se přeci jen odsunula se svou kamarádkou do pozadí jeskyně. Trochu ji překvapilo, že vlčice Mielei urazila. Nezdála se být někým, kdo by šel lehce urazit. „Zkusím to probrat s jejich alfou, zjistit, co to mělo znamenat,“ slíbila. Zatím neměla dost informací, aby dokázala odhadnout, proč se členka Daénské smečky rozhodla poukazovat na její tulácký původ. „Zatím jí můžeš ukázat, že tvé geny nerozhodují o schopnosti soužití ve smečce,“ dodala pak ještě ve snaze vlčici trochu podpořit, ale netušila, zda zvolila správná slova.

Lapis, Amethy
Zatímco měla soukromou konverzaci s Mielei, Lapis s Ezkylem se postarali o kočkovitou šelmu, která se chtěla schovat ve stejné jeskyni. Jakmile se vrátili a Mielei už neměla Citře co říct, obrátila se vlčice na své sourozence. „Chtěla bych vám poděkovat za přinesení kořisti. Vedli jste si dobře, nic většího by se sem pravděpodobně nedotáhlo,“ pochválila je za splněný úkol. Stále si nebyla úplně jistá, co za funkci by měla přidělit Lapisovi. Lovce, když se mu s Amethy celkem dařilo? Nějak jí to nesedělo.

Všichni
Skupinka přečkávala a přečkávala. Anoth byl necharakteristicky ticho a většinu času koukal ven z jeskyně se zamyšleným výrazem. Byl tohle opravdu ten stejný přátelský vlk? Citra ovšem nehodlala začínat konverzace s nikým, kdo nevypadal, že by chtěl. Proto na něj nepromluvila, stejně tak ani na Vex.
Po nějaké době se situace venku konečně uklidnila. Hnědá vlčice se přesunula k východu jeskyně a zahleděla se na okolní území. „Voda klesá,“ otočila se na zbytek a trochu ustoupila, kdyby to někdo chtěl vidět na vlastní oči. „Je na čase zjistit, kolik škod povodeň přinesla. Nechám na vás, co se rozhodnete prozkoumat. Můžou to být celé ostrovy, může to být okolí našeho domovu, může to být i přímo náš domov. Jen bych vás chtěla požádat, ať se po vašem průzkumu vrátíte a dáte mi vědět, co jste zjistili,“ prohlásila a na chvilku se odmlčela. Opět jim dala čas se vyjádřit. „Pokud narazíte na nějakého člena, který tu není, pošlete jej domů, ať se o ně nemusím strachovat. Já osobně vyrazím porozhlédnout se po našem území. Nejspíš bude třeba zlikvidovat největší překážky,“ obeznámila je pak s jejími plány. Ještě ale nikam nevyrážela, kdyby po ní náhodou někdo něco chtěl.

Vex
Na její otázku kývla. „Ano, biologická,“ prohlásila pouze, no velmi rychle jí došlo, že naprostá většina vlků byla zvyklá na tradiční rodinu. Pak bylo jasné, že takové prohlášení Vex muselo zmást. „Ah, vychovávali mě dva tátové. Ona se na výchově nepodílela,“ dodala tedy, aby trochu objasnila situaci a očkem po ní mrkla, aby zjistila, jak to přijme.
Vex se Citry naivní rozhodnutí jít prozkoumat cizí vytí moc nelíbilo. Oprávněně. Jenže dobrodružný duch v těle vlčice to zkrátka nemohl nechat ležet ladem. „Budeme opatrné. V dešti naše pachy neucítí a pokud nás dokážou odhalit i bez pachu, pak jestli nás chtějí najít, udělají to i kdybychom tam nešli,“ ujistila ji. Pak se na její podnět ještě podívala mimo hory a na chvilku se zastavila. V hlavě jí to zjevně šrotovalo. „Alespoň zjistíme, s kým budeme sdílet hory, dokud to nepřejde,“ okomentovala ještě.

Všichni a zároveň nikdo
Jakmile vstoupili do jeskyně, Vex se rychlostí blesku přesunula pryč z jejího boku. Chvilku na ní ještě koukala, zda je v pohodě, ale nakonec přesunula svůj zrak na ostatní, kteří na ní začali mluvit. Nechtěla vlčici zbytečně stresovat a vystavovat jí otázkám takhle před všema.
Vděčně na Mielei kývla a trochu se napila z odvaru. Měla pravdu, krásně zahříval, a tak i ostatním naznačila, že by bylo vhodné se napít. Zároveň zjistila, že nikdo zbývající členy neviděl. Lehce se nad tím zamračila. Snad byli v pohodě. Nerys byla silná a chytrá, takže u ní měla minimální obavy. Melanis byla také chytrá, ale musela se starat i o Caspiana, o kterého se bála nejvíc. Ale určitě to taky zvládnou, ujistila se.

Ezkyl
Neznámý jí byl představen jako Ezkyl. Lehce se zarazila, když začal mluvit, byť to nedala najevo. Zvláštní tvary slov opravdu nečekala, no rychle se zase vzpamatovala. Vadu mluvy mohl mít kdokoliv, záleželo na tom, co měl v mozku a srdci. „Mielei má pravdu, jsme přátelské prostředí a šikanu nebudeme tolerovat,“ zahleděla se Ezkylovi do očí, jak kdyby se z nich snažila něco přečíst. Potlačila na chvilku myšlenky ostatních a zaměřila se pouze na vlka před ní, aby zjistila, zda neměl nějaké zvláštní úmysly. Nic alarmujícího ovšem neslyšela. „Ostatně s námi teď budeš muset nějaký čas zůstat. Můžeš se sám přesvědčit o tom, jaká atmosféra ve smečce panuje a rozhodnout se, zda stále stojíš o to být její součástí,“ lehce se na něj usmála. Nechtěla ho hned uvěznit v poutech smečky, pokud se jim zatím vyhýbal. Přišlo jí lepší, že se nejprve trochu oťuká a až pak se rozhodne, zda to je opravdu něco, co by se mu líbilo.

Všichni
Přesunula zrak k Mielei, která se zmínila o Daénské smečce. „Jak to šlo?“ zeptala se, čímž dala vlčici prostor pokračovat. Nehodlala s ní odstupovat nějak mimo, očekávala informace, co si zaslouží vědět všichni členové. Zároveň po očku mrkla ještě na Lapise a Amethy, zda také plánují nějak shrnout jejich menší výpravu. V neposlední řadě ještě věnovala menší úsměv směrem k Vex ve snaze jí tiše předat, že je vše v pořádku.

// Dej své alfě (nebo betě*) vědět o momentální situaci

V Ý P L A T Y ~ Ř Í J E N

Jméno vlka: Nikola
Počet příspěvků: herní příspěvky za dané období
Postavení: aktuální herně odehrané postavení
Povýšení: Pokud jste byli tento měsíc povýšení a máte to herně zahrané, můžete si napsat o jednorázovou odměnu...
například -> povýšení ze sigmy na kappu
Funkce: aktuální herně přidělená funkce / funkce, kterou byste chtěli pro vašeho vlka
například -> lovec / chtěl bych být lovcem
Aktivita pro smečku: Co jste pro smečku udělali? Zachránili jste někoho? Sdíleli jste užitečné informace s členy? Plnili jste svojí funkci? (např. jako lovec jsem ulovil srnu pro celou smečku)
Krátké shrnutí (i rychlohry): všechno co jste za tento měsíc stihli zažít

Čas máte do půlnoci 16. 11. 2024

// Ovocný lesík

Citra pozorně poslouchala a snažila se vypadat co nejpřívětivěji, aby se Vex trochu uvolnila. Zda se jí to povedlo říct nemohla, pravděpodobně vypadala podobně stoicky jako vždycky. Ale její slova se vlčici vůbec nezamlouvala. „To mě mrzí,“ odpověděla jí upřímně. Lehce nad představou, čím vším si musela vlčice projít, zavrtěla hlavou. Ani nemohla Vex ujistit, že Maingar bude jako rodina, protože s tou zřejmě taky neměla nejlepší vztahy. „Nikdo si nezaslouží nepřívětivé chování, když nic špatného neudělal. U nás se tak k cizincům rozhodně chovat nebudeme,“ dodala pak - spíš jako takové předsevzetí pro své budoucí já.
Pobaveně se ohlédla na svůj ocas. Nebyla první ani poslední, komu přišel zvláštní. Citra ovšem musela uznat, že to nebyla úplně otázka, kterou očekávala. „Ano, máme ho všichni. Narodili jsme se s ním,“ ujistila Vex, aby si nezačala myslet, že měli nějaké zvláštní rituály usekávání ocasů. „Naše biologická máma ho má stejný,“ doplnila pak ještě, aby měla kompletní představu o tom, odkud se tenhle gen vzal.

Dvojice se přesunula do hor. A udělala dobře! Voda je rychle pronásledovala a Citra si začala dělat starosti o zbytku vyslaných. V tom se ozvalo vytí. Vlčice střihla ušima a podívala se na svou společnici. „To znělo jako pozvánka. Pojďme se podívat,“ navrhla a vydala se přibližným směrem, odkud zavytí slyšela. Brzy spatřila i světélko. Ráda by nasála pachy a zjistila tak, kdo je k sobě vedl, no déšť to znemožňoval. Opatrně se tedy přibližovala k jeskyni až do chvíle, kdy z ní uslyšela známé hlasy.
„Zdravím,“ lehce se usmála na část členů smečky. Instinktivně si hned všechny přejela pohledem, aby zjistila, kdo chyběl. „Ráda vás vidím,“ kývla na ně, ale pak se její pohled zastavil na neznámém. Zbytek nevypadal, že by ho nějak vyháněl, a tak předpokládala, že už se seznámili a nebyl hrozbou. „A ráda tě i poznávám, jmenuji se Citra,“ představila se. Ale než mohla začít navazovat nové vztahy, musela položit pár důležitých otázek. „Těší mě, že se nás tolik sešlo na stejném místě, ale nejsme tu všichni. Máte někdo informace o-,“ než to stihla doříct, do jeskyně vpadl i Anoth. Poměrně rychle všechny pozdravil a zapadl na nejbližší prázdné místo. Citra ho, podobně jako ostatní, přivítala, no ráda by nejprve dořešila její největší starost. „Máte někdo informace o chybějících členech, jmenovitě Melanis s Caspianem a Nerys?“ zeptala se a věnovala všem pohled. Až tohle vyřeší, očekávala nějakou zpětnou vazbu na úkoly, které jim zadala.

// Zamiř do bezpečí

// Maingar

Citra si ještě vyslechla starosti a poznámky všech ostatních členů jejich nové smečky. Na některé z nich i přikývla, no nic víc udělat nemohla. Minimálně ne sama, ne teď, ne s nedostatkem informací.
Jakmile se ujistila, že s ní Vex jde, chvilku mlčela. „Moc se ještě neznáme,“ začala a věnovala permanentně vystresované vlčici pohled, „ale chtěla bych to změnit. Přeci jen jsi teď jednou z nás. Máš něco, co bys se mnou byla ochotná sdílet?“ Citra se snažila být s otázkou opatrná. Samozřejmě ji toho zajímalo mnoho, ale nechtěla ubohou vlčici do čehokoliv nutit. Proto se rozhodla jít cestou otevřenější otázky, kdy si ona sama mohla vybrat, co chtěla a nechtěla říct. „Nebo je něco, co bys ráda věděla o mně?“ dodala pak ještě. Jejich konverzace neměla sloužit jako jednosměrná cesta.
Někdy během jejich povídání narazily vlčice na obchodníka. Citra střihla ušima a chvilku si u něj vybírala, no moc se jí toho tentokrát nezamlouvalo. „Podívej se taky. Třeba ti něco přijde vhod,“ podpořila pak Vex a trochu se oddálila, aby měla víc prostoru se prohrabávat v různorodém zboží. Jakmile Vex skončila, Citra se opět rozešla.

// Jižní hory

// Zlepši své dovednosti (nákupem u Wua či návštěvou mistra - včetně obchůdků a svatyně z první fáze)

NÁKUP
Aktuální stav účtu: 173 kšm, 16 rubínů

Směnárna:
11 rubínů -> 110 kšm

Mezistav účtu: 283 kšm, 5 rubínů

Co kupuji:
• magie Hradba - 200 kšm + 5 rubínů
• 5. level magie Mysl - 80 kšm
Celková cena: 280 kšm + 5 rubínů

Stav účtu po nákupu: 3 kšm, 0 rubínů

Schváleno

Vyhodnocení výplaty a smečkové akce:

Melanis = 10 kšm (výplata)
Caspian = 10 kšm (výplata)
Lapis = 15 kšm + 1 rubín (akce)
Mielei = 15 kšm + 1 rubín (akce)

Zapsáno

Citron
Citra i nadále nechala Amethy a Nerys konverzovat bez nějakého většího zásahu. Stále to bylo civilní, byť napjatá situace mohla někomu připadat nepříjemná. Naštěstí to nemělo příliš dlouhého trvání.
Vrátila sestře vřelý úsměv. Těšilo jí, že na postavení lovce byla tak hrdá. I Mielei vypadala ze svého úkolu nadšeně a Citra na ní kývla, aby dala najevo, že je s její odpovědí spokojená. A co s tebou? pomyslela si, když její pohled zakotvil na Nerys. To byla otázka, kterou bude muset ve své hlavě ještě párkrát otočit.
Skupinka se začala tulákovi postupně představovat - až na Amethy. Citra její rozhodnutí respektovala. Zároveň si všimla snahy Nerys tvořit jakousi bariéru mezi ní a Anothem. Poznamenáno v Citřině pomyslném deníčku. Na chvilku to v ní dokonce vyvolalo podobné pocity jako měla tehdy s Artume, ale zase je zcela profesionálně vyignorovala. „Ano, značíme hranice,“ přitakala na jeho otázku. Už se chystala odpovědět i na jeho další otázku, když se ho Amethy zeptala na přínos pro smečku. Chvilku počkala, aby mu dala šanci odpovědět. Po jeho odpovědi (//pardón, nechci vás zbytečně dál zdržovat čekáním do dalšího postu) na vlka kývla. „Chtěl bys strávit nějaký čas u nás a vyzkoušet si, zda ti bude náš způsob života vyhovovat? Dalšího vlka znalého zdejších krajů určitě využijeme,“ navrhla mu. Zatím se smečka skládala převážně z vlků, kteří o ostrovech příliš informací neměli, až na Mielei. Mít další zdroj informací neškodilo. A jaký byl rozdíl mezi přijetím Anotha a Vex? Ani jednoho smečka neznala.
Déšť neustával a půda se začínala proměňovat v nepříjemné bahno. „Už jen kousek,“ ujistila Mielei, když se ptala na hranice. „Samozřejmě. Přítel přítele je vždy vítán,“ přikývla na její další otázku a pak věnovala pohled ostatním, aby jim bylo jasné, že se to vztahuje i na ně. To už se ale skupina dostala ke kraji džungle, ze kterého šlo vidět na ostrovy. Zatopené. Zavrtěla hlavou a otočila se na zbytek skupiny. „Déšť neustává a jak vidíte, voda stoupá. Je možné, že se brzy dostane až sem. Měli bychom se spojit s druhou skupinou,“ oznámila jim. Věnovala krátký pohled směrem k Mielei a Anothovi. „Takové dlouhé deště jsou na ostrovech běžné?“ zeptala se jich, zatímco vyrazila hledat zbytek. Pokud ano, pak si nevybrala úplně ideální území...

Všichni
Vlčice zkombinovala magii myšlenek a schopnost náušnice, kterou měla, což značně pomohlo při hledání druhé skupinky. Zanedlouho se v mlze začaly rýsovat siluety ostatních. „Vrátili jsme se,“ prohlásila věcně a prohlédla si je, aby se ujistila, že byli všichni v pořádku. „Po cestě jsme narazili na dalšího zájemce o život ve smečce,“ kývla směrem k Anothovi a nechala mu možnost se představit. „Podařilo se vám najít úkryt?“ zeptala se, byť v příliš nedoufala. S tím deštěm byla pravděpodobně velká část přirozených úkrytu zatopená.
Jakmile si vlci mezi sebou předali všechny informace, vzala si slovo zase Citra. „Své skupině jsem to už naznačila, ale určitě jste si toho všimli všichni. Nezdá se, že by mělo v blízké době přestat pršet. Část našeho území už je zatopená a je jen otázka času, než se voda dostane i sem,“ uvedla všechny na stejnou notu. Poté se zahleděla na Mielei. „Mielei, tvůj první úkol jako posel smečky se tedy trochu mění. Vyhledej smečku na tomto ostrově a pokus se s ní navázat přátelské vztahy. Pakliže přijmou, popros je o radu, kam se v těchto těžkých dobách ukrýt, zkus zjistit, kde je bezpečno. Nechám na tobě, co jim za to dáš - zda informace o nebezpečí Chaosu a smrti alfy, příslib zadlužení, či něco zcela jiného. Věřím, že vybereš správně,“ s tím posla smečky propustila na cestu. „Melanis, Caspiane,“ podívala se na zmíněnou dvojici. Nechtěla Caspiana zbytečně oddělovat od jemu nejbližšího člena. „Projděte ostrovy. Prozkoumejte, zda je situace všude stejná, případně jak se liší,“ pakliže by našli bezpečnější místo, bylo by vhodné, aby se tam smečka na určitou dobu přesunula, ale to snad nemusela vyjadřovat nahlas. Sestra byla dost chytrá na to, aby jí došlo, co po nich chtěla. Nemohla přeci spoléhat na to, že se jim Daénská smečka rozhodne pomoci. Tím propustila i je, ať se vydají na cestu. „Lapisi, Amethy, zkuste něco ulovit, ať máme alespoň pár zásob. Nevím, jak na tom kořist bude, pokud se bude voda nadále zvyšovat. Nemělo by to být nic velkého, ideálně abychom to mohli případně přenést na sušší místo,“ požádala je. Amethy se tak mohla předvést jako lovkyně smečky. U Lapise zkoušela, zda by mu tato funkce seděla. „Nerys,“ přistoupila k ní blíž. „Co říkáš na funkci obránce? Myslím, že by ti seděla,“ lehce se na ní usmála. Z jejího předchozího chování usoudila, že to byla zatím nejlepší varianta. „Jak jsi slyšela od Mielei, v džungli je svatyně. Už jsem tam byla a žije tam mistr, který ti pomůže nabrat zpátky tvou pravou sílu. Stav se tam. Pak projdi území smečky a její okolí a zjisti, zda jsou napáchané nějaké velké škody,“ důsledky deštů mohly být různé. Sbohem a šáteček, Nerys, vyraž na cestu. „Anothe, neber mi to za zlé, ale mohl by ses zdržovat na území smečky, případně někde poblíž? Samozřejmě tě tady nechci držet, pokud se situace velmi zhorší, ale potřebovala bych, aby tu byl někdo, ke komu se můžou ostatní ze svých cest vrátit a předat informace. Ať se tady jen nemíjí. Brzy se vrátíme,“ poprosila ho a nakonec se obrátila k Vex. „Vex, pojď se mnou. Porozhlédněme se po nějakém bezpečném úkrytu i my,“ vyzvala vlčici. Ano, měla plán A, B, i C. Opravdu se ale plánovala brzy vrátit, aby mohla od Anotha, případně přímo od ostatních, převzít potřebné informace.

// Ovocný lesík

// Promluv si s jiným vlkem o momentálním počasí

V Ý P L A T Y ~ Z Á Ř Í

Jméno vlka: Adrián
Počet příspěvků: herní příspěvky za dané období
Postavení: aktuální herně odehrané postavení
Povýšení: Pokud jste byli tento měsíc povýšení a máte to herně zahrané, můžete si napsat o jednorázovou odměnu...
například -> povýšení ze sigmy na kappu
Funkce: aktuální herně přidělená funkce / funkce, kterou byste chtěli pro vašeho vlka
například -> lovec / chtěl bych být lovcem
Aktivita pro smečku: Co jste pro smečku udělali? Zachránili jste někoho? Sdíleli jste užitečné informace s členy? Plnili jste svojí funkci? (např. jako lovec jsem ulovil srnu pro celou smečku)
Krátké shrnutí (i rychlohry): všechno co jste za tento měsíc stihli zažít

Čas máte do půlnoci 8. 10. 2024

M I N I A K C E ~ M A S K O T

Zdravím!

Jak jsem slíbila, přicházím s neherní akcí na odreagování. Snad vás alespoň trochu nadchne, když jsme teď herně trochu zasekaní!
Vaše zadání zní následovně: vymyslet maskota smečky. Zpracování je jen na vás, může se jednat pouze o popis skrz text, digitální tvorba, tradiční tvorba (včetně třeba nějakého plyšáka, kdyby se vám echt chtělo).
Co ovšem požaduji u každého zhotovení je nějaká menší vysvětlivka, proč se hodí na maskota Maingaru a není to jen náhodný objekt, který vám zrovna přišel pod ruce. Stačí něco opravdu krátkého, klidně jednou větou.
Maskota můžete posílat do půlnoci 13. 10. 2024 a to mně do vzkazů na Citru. Pokud potřebujete někam nahrát fotky, klidně mi je můžete poslat přes Discord. Odkaz sice nevydrží, ale stejně je budu mít po ruce.

Těším se na všechny vaše nápady!
Citron out salute

Vyhodnocení výplaty:

Mielei = 10 kšm + 1 % na kšm
Caspian = 10 kšm + 1 % obratnost

Zapsáno

Citron
Střihla uchem k Amethy. Nepoznávala Nerys? Počítala s tím, že se budou znát alespoň od vidění, ale zřejmě tomu tak nebylo. A nebo si vlčici nepamatovala. Přeci jen už to bylo nějakou dobu, co z domoviny odešli. Nehodlala ovšem do jejich konverzace nijak zasahovat, dokud zůstala civilní, přestože ji Nerysina odpověď přišla poměrně ostrá. Na zmínku o šesti očích kývla. Pokud by byla vyžádána její přítomnost jako dozor, neměla důvod takovou žádost odmítat.
„Těší mě, že souhlasíš. Stáváš se tedy oficiálně prvním lovcem smečky,“ lehce se na sestru usmála. Poté se zaposlouchala do slov Mielei. Bohužel další informace neměla. Citra se zahleděla kamsi do nitra džungle a na chvilku se odmlčela. „Dobrá tedy,“ promluvila konečně a přesunula pohled zpátky na Mielei, „až skončíme se zakládáním smečky, byla bych ráda, kdyby ses vydala do Daénské smečky jako posel. Zkus zjistit, zda stojí o navázání přátelských vztahů. Pokud ano, ráda bych se s tamější alfou setkala osobně, ať už na jejich území nebo na našem.“ Citra se podívala i na Amethy a Nerys - chvilka pro jakékoliv námitky. Byla si sice ve svém názoru jistá, ale nehodlala odmítnout vyslechnutí cizích náhledů, hlavně pokud se lišili tomu jejímu. „Pokud máš známosti, od kterých se můžeš dozvědět více informací, ráda bych je pak také slyšela. Preferovala bych však, kdybys to dělala na vlastní pěst, ne pod záštitkou posla smečky. Šťourání do interních záležitostí jiné smečky nemusí vypadat přátelsky a může navodit špatný dojem o naší smečce,“ vysvětlila. Sama by nebyla nadšená, kdyby přišel posel z jiné smečky vyzvídat o něčem podobném. Ale kamarádka, kterou jen zajímala situace? To bylo něco jiného.
Při pohledu na Anotha se jí v očích cosi zalesklo. „Tu,“ zopakovala po něm a tlapou přejela po zemi, „v džungli nebo na ostrovech?“ Upřímně si nebyla jistá, kterou možnost myslel. Nerada by někomu zamezila vstup do úkrytu tím, že jej zahrne do území smečky. I když to tady asi nehrozilo, když spal venku. „Těší mě. Já jsem Citra a mohu tě ujistit, že Daénští nejsme. Délku tvého spánku ovšem odhadnout nedokážu,“ kývla na něj. Představení nechala na každém zvlášť, pokud nechtěli, nemuseli. Vypadal však přátelsky. To byla jedna z Citry slabin - nedokázala odhalit, zda se někdo přetvařoval. „Co kdybychom v konverzaci pokračovali během cesty? Máme ještě poměrně velkou část hranic na označení,“ navrhla. Stát na místě nikomu neprospívalo!

Citra | 31b.

15 bodů || 30 % sleva
15 bodů || 30 % bonus
1 bod || 2 kšm

Zapsáno

V Ý P L A T Y ~ S R P E N

Jméno vlka: Sára
Počet příspěvků: herní příspěvky za dané období
Postavení: aktuální herně odehrané postavení
Povýšení: Pokud jste byli tento měsíc povýšení a máte to herně zahrané, můžete si napsat o jednorázovou odměnu...
například -> povýšení ze sigmy na kappu
Funkce: aktuální herně přidělená funkce / funkce, kterou byste chtěli pro vašeho vlka
například -> lovec / chtěl bych být lovcem
Aktivita pro smečku: Co jste pro smečku udělali? Zachránili jste někoho? Sdíleli jste užitečné informace s členy? Plnili jste svojí funkci? (např. jako lovec jsem ulovil srnu pro celou smečku)
Krátké shrnutí (i rychlohry): všechno co jste za tento měsíc stihli zažít

Čas máte do půlnoci 17. 9. 2024

Lepší pozdě než nikdy!

A tak v podobném duchu jako založení smečky přichází i tento úvodní příspěvek tzv. fashionably late. Dne 16. 8. 2024 byla založena Maingarská smečka v doprovodu poměrně velké skupinky vlků. Chtěla bych tedy přivítat zakládající členy Melanis, Lapise, Amethy, Caspiana, Nerys, Mielei a Vex, kteří se teď po boku Citry mohou pyšnit Maingarským jménem.



Jakožto nová smečka jsme otevřeni zájemcům o členství. V takovém případě bych ocenila zprávu ve vzkazech na webu nebo na Discordu, abych s vámi probrala, kdy by bylo nejlepší odehrát přijetí, jakou roli pro váš charakter v budoucnu vidíte apod., případně se zkrátka mohla zaradovat z dalšího přírůstku. Samozřejmě nemusíte a nebudu se zlobit, pokud se náhodně objevíte na území s žádostí o přijetí, jen pak nemohu zaručit, že tam Citra zrovna bude.

Co je, co není a co bude...

Jak jste si jistě všimli, stránka smečky je oblečena do krásné grafiky od Vlasty. Chtěla bych jí tímto způsobem poděkovat za skvělou práci a nádherný výsledek!
Se stránkou smečky se pojí i hierarchie. Nemám předem vybrané vysoce postavené, takže všichni začínáte na stejné startovací linii na pozici sigmy, včetně rodiny. Povyšování se bude odvíjet čistě od hry, takže je jen na vás a vašem charakteru, jak daleko to dotáhne. Chtěla bych vás ovšem upozornit, že Citra na postavení neklade velkou roli. Vlci, kteří se na vyšší postavení nehodí, se tedy nemusí obávat, že by je to nějak znevýhodnilo.
Co se týče funkcí, rovnou je máte nahozené dle předchozí domluvy. Herně je postupně vyřeším, ať se můžete vrhnout do plnění povinností co nejdříve. Chtěla bych ještě jednou zdůraznit, že funkci můžete kdykoliv změnit! Zatím nemáme přetlak na žádnou z nich, takže máte stále otevřeno plno možností, včetně těch, které možná ještě nikdo neměl.

Území smečky je funkční (ostatně na něm momentálně hrajeme) a obrázek pro něj je domluvený. Až dokončíme naše počáteční úkoly, můžete na něm zůstat hrát a prozkoumávat. Třeba něco najdete...
Kniha pro úkryt smečky se otevře podle toho, kdy na něj herně narazíte.

Smečkovou hru momentálně připravuji a pokusím se ji dokončit co nejdříve. Určitě mi to mezitím odpustíte! Jako kompenzaci se vám pokusím přinést tento měsíc nějakou menší neherní akci. Tímto způsobem bych vás chtěla i povzbudit k tomu, abyste se v budoucnu nebáli přijít s vlastním nápadem na akci, rozhodně za jakoukoliv výpomoc v tomhle ohledu budu vděčná.

Citron
Přestože na její první otázku nikdo nezareagoval, nelitovala, že se zeptala. Přeci jen nehodlala nikoho odsuzovat za jejich znalost nebo neznalost. Na zbytek otázek už se jí ale odpovědí dostalo.
Peisia. Na tváři se jí promítlo překvapení, byť tak letmé, že si toho mohly všimnout pouze velmi zkoumavé oči. Nebo někdo, kdo Citru dobře znal. Zdálo se, že její biologická matka měla na ostrovech větší vliv, než si původně myslela. A také to znamenalo, že pláž znala. Mohla tedy očekávat, že ji tam někdy uvidí. „Je to místo, které se nejvíce podobá naší domovině. Není divu, že tě na něj Peisia odkázala,“ poznamenala prostě s pokýváním hlavy. Tohle nebylo něco, co hodlala řešit před tolika očima.
Jakmile se sestra rozmluvila, našpicovala zvědavě uši. Přišlo jí téměř nemožné, že se tu nacházela už od jara, ale za celou dobu se Amethynina (//případně se omlouvám za špatné skloňování) cesta nezkřížila s tou její. Smečkové území by snad takovému problému mohlo předejít. „Jsem ráda, že jsi měla po boku Lapise, byť jen na nějaký čas. Nerada bych, kdyby ses tu musela zdržovat sama,“ věnovala Amethy menší úsměv. Zmínka lovení jí ovšem připomenula další povinnost, kterou jako nová alfa měla. „Pokud už znáš zdejší loviště, byla bys ochotná stát se lovkyní smečky? Alespoň pro začátek. Jsem si jistá, že tvoje zkušenosti přijdou vhod,“ navrhla sestře.
Souhlasně přikývla na poznámku Mielei. Vřele doufala, že v okolí džungle a pláže se nic podobného odehrávat nebude. Pak pozorně poslouchala informace o ostatních smečkách a dělala si mentální poznámky. Při zmínce vraždy cítila, jak se jí mírně postavila srst na zádech. Nerys měla velmi dobré doplňující dotazy, na které Citra kývla, jak kdyby dávala najevo, že na ně také chce odpověď. „Máš k tomu nějaké hlubší informace?“ zeptala se opatrně. Bylo by dobré zjistit vztahy mezi zbytkem smeček - hlavně než se vrhnou do navazování vlastních vztahů. Na poznámku Amethy opět kývla. „Zatím bych kontaktovala Daénskou smečku. Lokalitou jsou nám zdánlivě nejblíže a nezdá se, že by se k nim pojil nějaký nešvar v podobě mrtvého vůdce. Podle toho, jak to s tamější alfou půjde, se pak můžeme rozhodnout, jak pokračovat dál,“ na chvilku se odmlčela, aby vlčicím dala prostor vyjádřit svůj názor.
Na problematiku svatyně jen zavrtěla hlavou. „V tom případě by bylo nejlepší v dané oblasti vyznačit hranice co nejrychleji. Věřím, že by nešli hledat úkryt mimo území smečky. Dokážeš nás tam zavést?“ Citra prioritizovala včasné značení hranic. Jakmile to bude mít skupinka z krku, hodlala se doptat na mistra, kterého Mielei zmínila.
Jenže cestou - snad ke svatyni - je přepadl kámen. Alespoň tak to vypadalo, když se zdánlivě normální kámen pohnul a začal na skupinu hovořit. Citra si i přes přítmí rychle uvědomila, že se jednalo o vlka. „Značíme hranice smečky,“ sdělila neznámému na rovinu. Zrovna tohle bylo něco, co si vlk mohl odvodit i sám a pravděpodobně by tak i udělal, jakmile by se pořádně probral. Jeho prohlášení o znalosti zdejšího okolí Citru zaujalo. „A čím to je, že tu všechno znáš?“ optala se, aniž by mu odpověděla na otázku. Musela teď být o něco opatrnější, aby svou smečku hned neuvrhla do nebezpečí.