Delphin





Uživatelské jméno | Delphin |
Skupina | ![]() |
Naposledy aktivní | 3.4.2025 18:15 |
Zaregistrován od | 13.11.2024 20:03 |
Discord | fanditko |
Příspěvků | 31, zobrazit > |
Počet přihlášení | 54 |
Informace
Jméno: | Delphin |
Datum narození: | 1. 5. 2020 |
Pohlaví: | samec |
Element: | voda |
Otec/matka: | Aisur (†)/neznámá |
Sourozenci: | Gorman (†), Ushinatta |
Partner: | ...nemá... |
Vlčata: | ...nemá... |
Smečka: | Namareyská smečka |
Postavení: | Sigma |
Funkce: | Průzkumník |
Úkryt: | Písečné ruiny |
Magie
Základní element










Další elementy & magie




















Vzácné magie










Speciální magie
Odznáčky
AKCE
POSTY
MIMOHERNÍ

Odměna za Miss - 30 kšm
DLOUHODOBÉ
SMEČKA
PARTNERSTVÍ
EVENTY
Povaha
Tak akorát vysoký huňatý vlk, který o svou srst s láskou pečuje. Není rozhodně žádným králem přírody, ani se za něj nepovažuje, na základní úpravě si ale dá rád záležet. Srst není jediná věc, o kterou dbá, ale o tom až později.
Delphin, pro přátele Delphi, je zkrátka tichý dobrák a pohodář. Jelikož rozhodně není nejsilnější a nepatří ani mezi nejlepší lovce v širém okolí, sází spíše na taktiku. Je primárně založena na tom, že raději číhá v ústranní a snaží se kořist zastihnout nepřipravenou. Vše je o momentu překvapení, kdy je jeho oběť zmatená, a toho ve většině případů úspěšně využívá. V tomto skutečně vyniká, jelikož se odjakživa snaží přemýšlet nad svými kroky, což uplatňuje i při setkání s cizinci. Mezi jeho nejoblíbenější části dne patří večerní klid, při němž se může pomalu procházet a zasněně pozorovat hvězdy.
Nenechte se ale zmást, určitě se nejedná o žádného zarytého samotáře, byť získat si u něj důvěru ze začátku lehce trvá. Nejde tak o to, že by byl Delphin nějak nedůvěřivý, bývá spíše ostražitý vůči cizím vlkům. Jakmile ale úvodní nejistota opadne, je ve společnosti ostatních vlků moc rád. Vlky kolem sebe však vnímá spíše jako společníky, nechce se stavět do role vůdce, jelikož mu to není vlastní. Má rád klid a pohodu, a to jak v životě, tak i v mezivlčích vztazích.
Při konfliktech a těžkých situacích se snaží zachovat chladnou hlavu, mnohdy se mu to ale k jeho vlastní nelibosti nedaří. Tehdy může působit lehce zbaběle, zbrkle, občas dokonce nepříjemně, což si později vyčítá. Ve skutečnosti je to však dobrák od kosti, a jeho zbrklé či zmatené chování by někomu mohlo připadat dokonce roztomilé.
Již zmíněná nepříliš dobrá schopnost lovu ho ve skrytu duše mrzí a často si hubuje, že při výcviku nedával lepší pozor a radši vymýšlel, co by kde provedl (to pro něj ostatně bylo v jeho vlčecích letech celkem typické). Tyto hříchy minulosti jej ale nepronásledují, díky své v zásadě klidné nátuře umí brzy vše hodit za hlavu a těšit se na nové výzvy. Na svou minulost ale nezapomíná, spíše se z ní umí poučit a použít nasbírané zkušenosti v podobných situacích, které ho potkávají.
Dalo by se tedy říci, že Delphin je milým a laskavým společníkem, pakliže si získáte jeho důvěru.
Minulost
Narodil se přísnému a zásadovému tuláku Aisurovi, již postaršímu šedivému vlkovi. Matku si příliš nepamatoval, občas škemral o informace staršího brášku Gormana, ten mu ale nikdy nic neprozradil. Spolu s bratrem a sestrou vyrůstali v lesích.
Jako vlče byl Delphin arogantní pacholek, což ovlivňovala společnost, v níž se nacházel – po boku bratra. Spolu neustále tropili všelijaké vylomeniny a často pak od nahněvaného otce schytali výprask za svou hubatost a lehkomyslnost, obzvlášť když nenaslouchali řádně výkladu o běhu či lovení. Delphin ke Gormanovi ale vzhlížel. Obdivoval jeho lovecké schopnosti a jistou krutost. Líbilo se mu, jaký má Gorman respekt u ostatních vlčat jejich věku. Moc rád se před ostatními naparoval a Delphin se jej v tom vždycky snažil napodobit.
Jediným tvorečkem, před nímž se Delphin opravdu cítil být sám sebou – tedy starostlivým a přemýšlivým – byla sestřička Ushinatta. Jako jediná z vlčat byla sněhově bílá, kromě hnědých oušek, po nichž ji často hladil při usínání a utvořil si tak jednu z nejkrásnějších vzpomínek svého života.
Když byly Delphimu tři roky, začal uvažovat, že napodobovat arogantního namyšleného Gormana možná není to, kým by si přál být. Co by na to řekla maminka? Často nad tím přemýšlel při večerních toulkách kolem jezírka.
Právě když byl na jedné takové procházce, slyšel z dálky zvuky boje. Vrčení a táhle vytí. Nechávalo ho to lhostejným. Gorman přece vždycky říkal, že problémy cizích je zbytečné řešit. Nakonec ale Delphinova světlá stránka duše vyhrála. Vydal se za zvuky. Když zjistil, že pochází z jeho domova, rozběhl se, poháněn hrůzou. Po chvíli již rozpoznal řev bratra, jehož dostal mohutný černý vlk se zakrvenýma očima. Bylo to naposledy, kdy Gormana viděl – jak z něj pomalu odchází život. Podíval se Gormanovi do očí, o nichž věděl, že už nikdy nemrknou. Zavyl. Rozběhl se brášku pomstít. Zaslepen hněvem nekoukal na další nebezpečí. Jeden z vlků, kteří napadli jejich obydlí, jej jedním nárazem povalil na bok. Dral mu drápy do krku. Delphin cítil smrdutý pach z tlamy nepřítele. Slyšel, jak mu silnější soupeř vrčí do ucha. Delphin oněměl hrůzou. Poznával ty vlky, jejichž vlčata s Gormanem trápili. Shazovali na ně kamení, kousali je do ocásků. Teď se přišli jejich otcové pomstít tím nejhorším způsobem.
Zachránil ho otec. Aisur se vrhl na soka, uštědřil mu takovou ránu, jakou žádné jeho vlče nevidělo ani při největším výprasku.
„Uteč, dělej!“ zařval. Delphin jeho hlasu slyšel něco, co dlouho ne. Byla to láska. Ohlédl se za něj. Viděl, jak za obzorem pryč do bezpečí peláší Ushinatta. Chtěl běžet za ní, Aisur mu ale nakázal, ať jde opačným směrem. Než stačil cokoli namítat, než stačil pomoci otci v boji, shodil ho Aisur ze svahu do řeky. Než spadl, stihl se Delphin naposledy dotknout otcovy přední packy. Hřála, věděl to. Otec stihl syna shodit do vody akorát, hned se na něj totiž vrhla přesila tří nepřátel. Delphin viděl, jak Aisur padá do spárů černých bytostí. Tehdy, v ledové vodě, mu poprvé došlo, že jsou s Ushinattou sirotci. Pokud se tedy sestřičce podařilo utéct do bezpečí, ale věřil, doufal, že ano.
Delphin se poslední rok potuloval přírodou. Věděl, že „tomu arogantnímu spratkovi“ by žádný tulák nepomohl. Nikdo. Při cestách ale poznával nové přátele i sám sebe. Začal pracovat na svých nedostatcích a již je neschovával, naopak, byl si jich plně vědom. Toužil poznávat nové vlky, být pro ně oporou, partnerem při dobrodružství. Přál by si tak odčinit své nečestné chování z minulosti. Ve skrytu duše snad i doufá, že na jedné takové pouti by ještě jednou uviděl sněhovou vlčici s párem hnědých oušek…
Zajímavosti
- rád pozoruje motýly
- byť tuto vlastnost nikdy netrénoval, je opravdu mrštný
- nemá rád dotyky pod krkem, vždy se mu vybaví souboj, při němž naposledy viděl svou rodinu
Vlastnosti
Síla 5 %/30 %
Vytrvalost 5 %/70 %
Rychlost 7 %/70 %
Obratnost 6 %/80 %
Schopnost lovu 5 %/50 %