Příspěvky uživatele

A, má šťastná 13 je v háji... Tak teda 11... Nebo 15? Sakra... Dobrá, dobrá...
11, doufám, že pod 15 nebude nic dobrého

Když se Rocky zastavil, zpomalila jsem a ohlédla se, po chvíli mě však doklusal. Vypadá zamyšleně... Co se mu asi honí hlavou? položila jsem si v hlavě otázku, ale nakonec jsem myšlení zahnala úsměvem. Když promluvil, jemně jsem kývla, přemýšlela jsem totiž, kde to zrovna jsme, objevila se mlha, dokonce i těsně nad zátokou... Když se na mě, podíval, také jsem se na něj zadívala, dívala jsem se mu přímo do očí... Měli jsme je takřka stejné, možná úplně stejné... Zvláštní... Jsi velice zajímaví... Ráda bych tě více poznala, snad z nás budou dobří přátelé zamyslela jsem se při pohledu do jeho očí.

Šli jsme po pláži, mokrý písek tiše chroustal pod packami... Pak začalo zničeho nic sněžit, nejprve jsem se divila, uvědomila jsem si však, že se již blíží zima, nebylo to tedy moc neobvyklé... ,,Máme toho celkem dost společného" usměju se, když domluví a k jeho poslední větě se lehce ušklíbnu. Spadne mu pak vločka na čumák, chvíli po tom kýchne... Nejspíše se mi to zdálo vtipné, zasmála jsem se tedy. Po chvíli se mi však stalo úplně to samé. Nejprve jsem se zamračila, pak jsem se však usmála, bylo to vtipné, jakoby to byla na oplátku za můj smích... No, to je jedno, v zimě se takových věcí stává hodně... Lehce jsem se třásla, abych setřásla lehkou sněhovou peřinku, co se usadila na mích zádech. Nebyla sice nějak tlustá, ale nechtěla jsem, aby se ze mně stal sněžný vlk - sněhulák.

Pousmala jsem se, kdyz se jeho dotseny oblicej zmenil znovu v usmev...
Rozesel se podel brehu nekam dal, priklusala jsem k nemu a usmala jsem se. ,,No... O smrti radeji ne, umirat se mi jeste nechce. O zivotu... Mam v planu si ho uzit co nejvice a co nejdele to pujde. No a novy svet... Co tak treba zajmy? Me napriklad bavi beh - to volnost a vitr proudici mezi chlupy... Rada vyji, vzdy me to uklidni a spadne ze me vsechna tiha... Dale mam rada lesni plody, kdyz jsou hezky sladke, mohla bych se po nich utlouci... No a jak jsi uz poznal, miluju vodu a vsemozne vodni hratky..." usmeju se ,,a ty?" podivam se na Rockyho a venuju mu usmev.

Kdyz jsem uz mela vodnich hratek dost, presla jsem na melcinu a napila jsem se. Nakonec jsem z vody vysla uplne, usmala se na Rockyho a mohutne se otrepala... Trochu jsem to nevypocitala, ja byla sice suzsi, ale na Rockyho spadlo nekolik kapek... Umluvne jsem se na nej podivala. Posadila jsem, prohlizela jsem si ho... To jsem sice delala dost casto (prohlizela jsem si casto Rockyho), ale vzdy me k tomu neco prinutilo... Co? Pfuuu... To kdyz bych vedela.

<<< Bul Meadow
Dobehli jsem k nejake zatoce nebo necemu podobne velkemu... Ja to vedela pomyslela jsem si radostne a rozhledla se kolem... Bylo to tu nadherne!
Jakmile skocil Rocky do vody a ona na me cakla, zasklebila jsem se. Neco se vsak delo, neco zvlastniho... Vubec mi to nevadilo, naopak, libio se mi to, jakobych mela s vodou neco spolecneho... Pristoupila jsem k vode, napila se z ni, abych osvezila sve hrdlo a potom do vody skocila, tesne pred Rockyho, abych mu oplatila to, co udelal, on byl vsak z meho caknuti mokry cey... ,,Blaznis...?! Je to uzasne...! Je to vsak zvlastni, jakoby me z vodou neco spojovalo... No, to je jedno..."

Prihlasuju Destiny
skace radosti, protoze ma vodu xD

Bylo tu toho hodne, jen ta louka byla tak obrovska... Neni mozne, ze by to byl konec, neco mi rikalo, ze je tu toho mnohem, mnohem vice... Jen to tu proskoumat... Bude to jiste trvat vecnost, ale alespon neputuju sama, mam partaka a nejspise i kamarada a... Zatim jen toto - ZATIM.
,,No jo... Vzdyt uz bezim..." kriknu vesele a rozbehnu se za Rockym... Miluju beh, pohyb, volnost... Je to nadhera!
>>> Ticha Zatoka

Vlk co byl pobliz se zacal vzdalovat, bezel za jinou vlcici... Oddechla jsem si, sice dal najevo mir, ale nikdy nevim...
,,Dobre tedy" usmivala jsem se, kdyz jsme se vydali na cestu, sla jsem nejprve za Rockym, nevedela jsem tptiz poradne, kam ma nasmerovano. Po chvili jsme sli vedle sebe, uz jsem si uvedomila, kidy mirime, takze jsem nejak nezmatkovala...
V ovzdusi byla citit voda, hodne vody... Mozna nejake jezero, zatoka ci more... Pri pomysleni na more mi vyskocila husi kuze, vzpomela jsem si, jak me unasely vlny... Proc na to myslet, ted jsem na pevnine, vsema ctyrma nohama stojim na zemi, takze proc se neceho obavat..?
Sem tam jsem se podivala na Rockyho, parkrat jsem mu dokonce venovala kratky usmev... Kdyz mluvil o tom, jak se sem dostal, pozorne jsem si ho vyslechla, potom jsem kyvla atrochu dele se usmala.

Usmivala jsem se. Nekde v blizkosti jsem ucitila jineho vlka, byl blizko... Nenapadne jsem se rozhledla a uvidela jsem ho. Nevedela jsem, co je zac, proto jsem byla ostrazita...
,,Vyborny napad!" usmeju se a vstanu. Protahnu se a cekam, nez vstane i Rocky. Mezi tim lehce ktoutim ocasem (smat se neprestavam)
//nwm, co psat xD

Usmala jsem se a taktez zavrtila ocasem.
,,To je velmi dobry napad, vlastne jsem uz tak trochu zacala... Tamhle vzadu (podivala jsem se na chvili tim smerem) se nachazi nejaky les, je tam krasne zlute az zlatave listi... Potkala jsem se tam s Aliisem a taky Dexterem - bohuzel... Kazdopadne je to velice dobry napad" znovu jsem se usmala a zavrtila ocasem, mel velmi dobry napad, vlastne jsem o tom take rano premyslela...
,,Ja? Rano jsem se sem dostala po mori... A ty?" otazala jsem se mile a dala lehce hlavu na stranu. Je mily a je s nim zabava... Je navic i hez-... Co to tu sakra melu?! pomyslim si a ppo tom, co si ho obep prohlednu, prohlizel si me i on, tak proc bych nemohla ja? Potom jsem se mu zadivala do jeho oci - mel je modre, podobne jako ja.

Bylo celkem videt, ze me posloucha. Byla jsem rada, ze si zde nepovidam jen tak sama ze sebou, jen tak do vzduchu...
,,Ano, je smutna... Moc ti dekuju, jsem rada... Nejtezsi je, ze se mi obcas zjevuji obrazy z me minulosti, zrovna dnes jak jsme prchali se sourozenci pryc, kdyz umreli rodice..." reknu trochu smutne, ale pak se usmeju.
Kdyz i on rekne svuj pribeh - tedy alespon to, co si pamatoval - uvedomila jsem si, ze mame neco malo spolecneho, tedy jen krapanek z minulosti, ale i to se pocita. ,,Nevadi, nekdy je lepsi si nepamatovat, nez si to pamatovat az moc..." usmeju se a kratce mrknu.

O necem premyslel, jakoby se hadal s vnitrnim hlasem... Nejak me to neprekvapovalo, delala jsem to taky... Ehm... Casto...? Tesi me" usmala jsem se. Rocky - Zname, ale i zajimave jmeno... proletelo mi hlavou. On pokracoval v konverzaci. Proc mam uacinat ja? No dobra... ,,Me jmeno uz znas, takze to mohu preskocit. Narodila jsem se zaroven s ctyrmi sourozencu, rodice zemreli, mela jsem se o sourozence postarat sama, ale byla jsem mlada... Zautocili na nas lovci, prezila jsem jen ja, byla jsem nejsilnejsi, sourozence zabili ve spanku, ja byla na strazi, nestihla jsem je probudit, musela jsem uteci... Jinak nic moc zajimaveho, sem jsem se dostala po mori, privedla me sem voda..." malem mi ukapla slza, zvladla jsem ji vsak udrzet... Mile jsem se usmala.

Po zavyti se mi udelalo mnohem lepe, hned jsem byla stastnejsi... Najednou se pach onoho vlka zacal pribizovat, nebyl citit tak moc, jako pred tim, ale memu nosu nic neunikne. Onen vlk o me malem zakopl, nastesti vsak jen malem. Posadila jsem se a usmula se, sice jsem si nejprve myslela, ze je to ten zatraceny Dexter, ale kdyz jsem si vlka prohledla, presvedcila jsem se o opaku... A pokrokem bylo, ze nezacinal kraskou, ale milym pozdravem... ,,Taky zdravim... A v poradku" usmala jsem se a mrkla. Podivala jsem se mu do oci, tak to delam pri seznamovani ostatne vzdycky. ,,Jmenuju se Destiny" pousmala jsem se jeste o neco vic.

<< Zlaty les
Uz kolem me nebyly zadne stromy, ani jeden. I tady bylo citit nekolik vlku a dokonce tu i jeden byl... Sedla a nakonec jsem si i lehla do travy, hlavu jsem si polozila mezi predni tlapky a premyslela jsem nad tim Dexterem... Tak tem mi snad zkazil cely den... Kez bych ho nepoznala... premyslela jsem rozhorcene, zvyhla jsem hlavu a podivala se k nebi, bylo takrka bez mraku, svitilo slunicko... Bylo krasne, jen ten Dexter... Zatrepala jsem hlavou, abych zahnala myslenky, ktere byly spojeny zrovna s nim a lehve jsem se pousmala. Zavyla jsem, nedalo mi to, vyla jsem rada a navic pri vyti ze me spadl vsechen smutek, vsechna nastvanost... Zustalo jen to dobre - nastesti.