Příspěvky uživatele
< návrat zpět
A tak se život zdál zase o něco složitější v moment, co objevil své nohy. Jeden by ani neřekl, jaké to je. Jaké to je překvapení když najednou zjistíte, že prvně máte jednu neposlouchající špagetu, pak dvě, pak tři a pak čtyři! To je ale překvapení! Čtyři neposlouchající špagety, které si mohl cpát do tlamy. Okusovat je až do momentu, než kníkl. Měl snad menší IQ? Neee, vůbec. Zamručel nespokojeně na to, co se to ta špageta opovažovala bolet. Tak, hezky jí vyučí tím, že ji postaví. Ale s tím, když postavil špagetu, tak se jeho tělo lehce začalo zvedat. Překvapeně zamrkal. Špagetové nohy poslouchali? Překvapeně vykvíkl. Následně se tedy postavil na nožky zcela. Prvně spadl. Při dalším pokusu už se chvilku udržel než si zase rozbil tlamu.
Chvilku se tu a tak mezi spánkem a krmením se pokoušel stavět na nohy. A pak když to šlo, tak začal i ťapat. Prvně to bylo po kouskách. Spíše krocích. Když se z kroků stávali centimetry, tak se konečně dostal ke králíkovi. Do toho zabořil celý čenich. Zabořil nos a začal rvát kousky masa. Spokojeně pak mručel jak je kousal.
Po občestvení se tato piraňa vydala na další průzkum na vratkých nohách. Šup otravovat další sourozence. Někoho stejně tmavého... aaa Rannei vypadala pěkně. Šupho k ní a kous! Přímo hezky do kotníčku. Kotníčkové piraně 2.0.
Svět. Podíval se na něj někde jako prostřední. Takový ten salát mezi všemi sourozenci. A už od začátku o sobě dával dosti najevo. Byl hlasitý na každou pozornost rodičů. Na každé olíznutí případné. Líbilo se mu to být takto středem pozornosti vždy aspoň na pár vteřin. Tato malá kopie matky akorát s maskou otce a bílou tečkou byla ukřičená. Když měl hlad, tak si nejdříve pořádně zasirénil, než se jal krmit. Pak přišlo vždy za pomocí matky vykonání potřeby a pak zase spánek. Největší náplň dní vlčete.
Oči otevřel až mezi posledními. Spíše možná až úplně poslední. Rozlepil je a hned bylo jasné, co má za element. Oheň. A jen co se pořádně rozkoukal, tak vykvíkl. "Vaaaaa" Projevil se konečně zvukem, který se dal přirovnat k siréně. Následně se doplazil k otci tak jak jeho drobné tělíčko zvládalo a šup! Zakousl... tedy spíše vzhledem k jeho věku, zacucl se mu do srsti na břiše. Chudák neuměl poznat rozdíl mezi otcem a matkou. Jen kam jeho tělíčko dotáhlo. V případě že nebylo dostupné břicho, přišla packa. A co dělal nejlépe za poslední dobu? Sál.