Příspěvky uživatele

< návrat zpět

...Temný les →

(III)× Vydej se hledat bezpečné místo (minimálně 5 postů) (3b) 5/5
(III)× Napiš v horách/vyhlídce jeden post alespoň po dobu čtyř dní (4b) 1/4

Po tom všem plavání byl Leto trochu unavený, byla to přeci jenom dost námaha proplavat celým Temným lesem, ale konečně se dostal tam, kam potřeboval a podařilo se mu, dobrodit se do míst, kde už voda nesahala. Kdo ví, na jak dlouho to ale vydrží. Co když bude voda pořád ještě stoupat? Všechno bylo možné. Leto se dostal na vyvýšené místo a otřepal ze sebe vodu. Pomocí vzduchu se trochu osušil, když přivolal teplejší vítr, který kolem sebe nechal trochu rotovat. Sice zase zmokne, ale na chvíli ho to zbaví velké zátěže. Popadl hada a vydal se výš do hor. Už byl skoro doma, stačilo projít pohořím. Ale hlavně chtěl najít brášku. Nikde ho neviděl, zatím, brzy si však všiml něčeho podivného, fialového motýla. Bylo to divné, avšak Leto si vzpomněl na Yarovu novou magii. Musel to být on. "Yaro, kde jsi?"

(III)× Vydej se hledat bezpečné místo (minimálně 5 postů) (3b) 4/5
(III)× Nech se strhnout proudem alespoň na 3 posty (3b) 3/3

Cítil, že sice proud, ačkoliv nebyl tak mocný, měl nad jeho tělem stále převahu. Ještě nějakou chvíli Leta unášel mezi stromy. Vlastně ho dost překvapilo, že ho vodní tok o ty stromy neomlátil. Ale zase tak rychle se voda lesem nevalila. Co kdybych na některý z těch stromů zkusil vylézt? Jenomže co by z toho měl. Neumím lézt po stromech a co bych na nich dělal? Musím najít brášku. Snad nespadl z toho mostu. To mu dělalo obavy, zatímco dál dělal plavecká tempa a sunul se ke kraji Temného lesa, aniž by to tušil. Co asi teď dělá Electra? Dostala se do bezpečí? Možná by bylo nejlepší, kdyby se přidala do smečky, ale, ona nechtěla. Kde jsi? El? I myšlenky na krémovou vlčici vládnoucí elementem vzduchu, ho v tuto chvíli přepadly. No, nebylo divu. Sám byl v takové bryndě, že ho nemohlo nenapadnout, jak jsou na tom další vlci, které poznal. A co ten neznámý mladík s příjemným hlasem? Je v pořádku?
Proud se zpomalil a on konečně po několika dalších tempech ucítil pevnější půdu pod tlapami. teď ji jenom neztratit!

→ Hraniční pohoří

(III)× Vydej se hledat bezpečné místo (minimálně 5 postů) (3b) 3/5
(III)× Nech se strhnout proudem alespoň na 3 posty (3b) 2/3

Vážně skvělé! Ten zatracený most jsem zdolal. Mohu jen doufat, že ho přešel bezpečně i bráška! A teď mě strhne nějaká neviditelná řeka?! Nepamatuji si, že by kdy tady takový byla, ne tak blízko Mostu. Ale co on si vlastně mohl pamatovat? Cítil, jak si jeho krémové tělo vodní masa bere. Bylo to, jako by se kolem něj natahovaly ledové mokré pracky a táhly ho, proti jeho vůli kamsi do temnot. Jako by proplouval útrobami obrovského monstra. Do toho všeho déšť nepřestával a bubnoval do korun temných stromů, nabírající prazvláštního zvuku. Skoro to bylo až děsivé. Leto se snažil vytrvale plavat. Proud nebyl zase tak silný, možná, že kdyby se trochu ponasnažil a zabral by pořádně mocnými tempy, dostal by se z něj v pohodě. Akorát bylo nutné doplavat do míst, kam dosáhne tlapami na zem. Protože takhle nebylo možné najít suché místo tady.

...Les u Mostu přes Most →

(III)× Vydej se hledat bezpečné místo (minimálně 5 postů) (3b) 2/5
(III)× Projdi se po zatopeném území (1b)
(III)× Nech se strhnout proudem alespoň na 3 posty (3b) 1/3

Nelíbilo se mu, že musí opět absolvovat Most, ale musel. Chtěl se dostat do hor. A tak se soustředil na každý krok, aby nešlápl vedle. Jeho magie vzduchu mu pomáhala a kdykoliv cítil, že se most až příliš kýve, tak, že by ho to mohlo vyhodit do strany, okamžitě se vítr kolem něj zvedl, aby ho vyvážil do roviny a Leto tak získal zpět ztracenou rovnováhu. Takhle se mu tohle "pekelné" dílo podařilo překonat na druhou stranu a on se ocitl v Temném lese. Ohlédl se za sebe, jestli jde Yaro za ním. Všudypřítomná mlha mu však bránila ve výhledu. Naslouchal, zda neuslyší kroky svého bratra, ale slyšel jen vrzání mostu. To samozřejmě mohlo znamenat i to, že po něm Yaro zrovna přecházel.
Jenže na druhé straně to nebylo vůbec růžové. Než se mu podařilo most přejít, voda stoupla o několik centimetrů a v Temném lese už se nedalo stát mimo vodu. Nejspíš to tak bylo i na druhé straně odkud přišli. Najednou pocítil, jak se půda pod jeho tlapami sesunula, docela se vyděsil, že ho to stáhne z útesu, ale to bylo jen zdání a pod jeho tlapami se prostě jen narušená zemina svezla o kus dál. Leto ale musel plavat. A jelikož ani pořádně neviděl, protože v tomhle lese bylo stále špatně vidět i ve dne, tak prostě plaval jen tak podle orientačního smyslu. Dostal se tak do proudu nějakého potoka, co už nebyl jenom potok, ale hnací motor vodního kolosu.

(III)× Vydej se hledat bezpečné místo (minimálně 5 postů) (3b) 1/5
...Ovocný lesík →

Doprovodil brášku do Džungle, to přece dalo rozum, že by ho tu nenechal, rozhodně ne úmyslně, ačkoliv si už nemyslel, že by se Yaro o sebe postarat nedokázal. Naopak. Yaro to dokázal. A za to byl na něj Leto hrdý. Yaro zmizel ve Svatyni a za poměrně krátkou chviličku byl zpátky, ale vypadal, že si dal do těla pořádně. "Takže je to pravda. Čas ve Svatyni plyne jinak. Je to totiž opravdu jen malá chvilka, co jsi vstoupil. Skoro jako bys vešel, prohlédl si steny a zase vyšel ven. Zajímavé" Yaro sice nemluvil, protože vypadal unavený, ale to nevadilo, protože mohl mluvit Leto.
Dorazili do lesa poblíž mostu. "Máš pravdu, ten zatracený most je asi zatím bezpečný, ale každou hodinu se může stát pastí, rychle přes něj!" Nejraději by se otočil a zdrhl. Ale to teď nemohl. Museli najít bezpečné místo, pokud se jim nepodaří se dostat domů včas.

→ Temný les

(II)× Zamiř do bezpečí (1b)

Na krátko si snad i zdříml, řekl by, však to také potřeboval. Spál ale jen krátce a ne hluboce, neboť se kolem pohybovalo docela dost vlků. A když zaslechl známý hlas, okamžitě byl vzhůru, aby uviděla, jak si jeho bráška kupuje také něco u obchodníka, než ten zase někam zmizí. Tedy, než se přesune se svým vozíkem zase někam dál.
Posadil se protáhl, než k němu bratr došel a položil mu otázku. "Upřímně ani nevím, jak dlouho to trvalo, ale když říkáš, že jsem to stihl rychle, tak asi muselo dojít k nějakému posunu času." Připustil. "Bylo to zvláštní. Ten Mistr vůbec nemluví, ale ty stejně víš, co by ti asi tak řekl." Pohlédl k lesu. "Asi bychom se měli pomalu vrátit na území, co říkáš?"

→ Les u Mostu (přes Džungli)

NPC - Mušle
https://i.postimg.cc/s2ntV1F8/jantar-vyzva-monochrom-musle.png

Děkuji moc za akci, bylo to někdy náročné, ale jinak to hezky vyhecovalo ♥♥♥

30kšm, 1 mince → Leto
5% → Leto 1% do Obratnosti a 4% do Lovu
1 mušle → na hlavní charkter (Xander)
31 bodů - Speciální magie → Leto

Zapsáno

...Svatyně přes Mlžná džungle →

Šel dál džunglí a snažil se neztratit stopy svého bratra. Vyšel za ním, asi, poměrně brzy, protože se mu zdála stopa relativně čerstvá, ačkoliv mu připadalo, že čas strávený ve Svatyni se musel nějak projevit i mimo ni, překvapilo ho, že když z ní vyšel, bylo to skoro stejně intenzivní, jako když do Svatyně vstoupil. Nesl hada a motal se mezi liánami a porostem. Venku pršelo, takže ve Svatyni, i když se zdálo, že jsou na louce, pod horou nebo v džungli, museli být jinde.
Konečně se vymotal z džungle ven a uviděl Wua. Bratra zatím nikde nezahlédl, ale to nevadilo. Možná přeci jen vylezl jinde, když se proplétal džunglí. A jestli ho nenajde tady, tak se vrátí ke Svatyni, nic tak hrozného se přece nedělo.
Přechytil si uloveného hada a zamířil k vozíku, kde hada položil. Pozdravil zdvořile. Tenhle vlk mu kdysi prodal docela cool magii. A za ni byl Leto vážně rád.

NÁKUP
• do Vzduchu
6. level - 90 KŠM
7. level - 100 KŠM

• do Ledu
6. level - 90 KŠM

Cena nákupu: 280 KŠM

Zaplatím:
6 RUBÍNŮ
220 KŠM

zůstatek na účtu Leta po nákupu: | kšm: 5 | rubíny: 2 | mince: 0
Schváleno

Po nákupu, kdy vypil lektvar z tlapek, se s Wuem rozloučil, popadl svou kořist a poodešel kousek bokem, kde si lehl, na hada položil tlapy a hlavu a odpočíval. Čekal na bratra, který by se tady měl co nevidět ukázat.

Mlžná džungle →

(II)× Zlepši své dovednosti návštěvou mistra (1b)

Tahle stavba nebo místnost, nebo co to bylo, jako by se podobala Mostu. No, bylo to zvláštní místo, ale alespoň se nekymácela nebo nebo se nechystalo zřítit. Ve druhé místnosti si všiml postaršího vlka. Ten Leta sledoval, ale neřekl ani slůvko. Jako Podběl, pomyslel si Leto. Ale i když nic neřekl, Leto věděl, co se ho stařík 'ptá'.

Leto zaplatí 4 mince, získá 32 %

Síla 17 %/62 % ............. +7 = 24 %
Vytrvalost 12%/72 % ............. +8 = 20 %
Rychlost 11 %/82 % ............. +9 = 20 %
Obratnost 11 %/72 % ............. +8 = 19 %

Objevili se na pláni. Půda byla příjemná a pevná. Vůbec nepršelo. Přestalo snad pršet? Konečně, pomyslel si Leto. Ale to už Mistr vyběhl a Leto měl běžet za ním. Hlína byla tak akorát. Nebyla promočená, takže, Nejsme na ostrovech? Nebo ano? Bylo to zvláštní, ale jak se mu Mistr začal vzdalovat, přestal přemýšlet o počasí a prostě se snažil Mistra dohonit. Přiblížil se k starému vlku, ten však zrychlil ještě víc a Leto měl sotva šanci ho dohonit. Kde se v něm bere tolik rychlosti? Mistr byl rychlý. Leto nebyl tak rychlý, ale najednou se vše rozplynulo a oni se ocitli v džungli.
Leto přikývl, neboť mu do hlavy vletěla myšlenka, že by měl proběhnout džunglí. A tak vyrazil i když ne tak rychle, jako na pláni, nýbrž musel překonávat překážky. Tu musel se proplést mezi hustou bujnou vegetací a ta se jej snažila zamotat do sebe, jako pavučina mouchu. Tu zase se musel krčit, aby prolezl pod nízkými větvemi a jindy zase musel přeskakovat kořeny. Jakmile několikrát zdolal překážky, džungle byla rázem pryč a on se ocitl před vysokou horou.
Tedy tak mu to připadalo, protože to byla fakticky vysoká hora. A měl na ní vyšplhat. Cože? Vždyť je to výš než Alatey! Možná se mu to tak jevilo, že už vydal ze sebe příliš energie. No, dal se do šplhání. Tlapky byly postaveny v nepříjemném úhlu a cítil, jak je na jeho prsty vyvíjen nepříjemný a stále rostoucí tlak. Cítil každou šlachu a každý sval v těle. Několikrát mu tlapy podklouzly nebo se urvala suť a on sklouzl o pár metrů níž. Nakonec ale horu zdolal a Mistr se na něj usmál.
Tam však na něj Mistr zaútočil a Leto byl z toho chvíli překvapen. Stačil sice uskočit, ale než začal opětovat útoky, trvalo to ještě další dva výpady Mistra. Začal s Mistrem bojovat. Pochopil, že nešlo o boj na život a na smrt, ale že to bylo součást tréninku. Začal se Mistrovi vyhýbat, nebo se i pokusil po něm ohnat zuby či do něj žduchnout tělem. Po nějakém čase i boj přestal.

Objevili se zpátky ve Svatyni. Mistr mu kývl a Leto dal Mistrovi to, oč si tenhle zvláštní stařík řekl. Rozloučil se s ním a opustil Svatyni, ale než vyšel, samozřejmě popadl hada a i s ním vplul zpátky do džungle. Cítil se trochu unavený, ale vlastně celkem dobře. Možná by si rád schrupl, ovšem spát v džungli se mu nechtělo. Po té zkušenosti s hadem, představa, že by tady spal a nějaké takové zvíře by ho uškrtilo, se mu moc nezamlouvala a tak se vydal po stopách bratra

→ Ovocný lesík

Schváleno

(II)× Ulov si na horší časy (2b) + Zásoby3/3

Jak šel, díval se nahoru, ale musel si dávat pozod, aby ho skutečně nemajzla některá z větví. Občas ho chytla liána. No ale to už se Yaro zastavil se slovy, že jsou na místě. Leto se zastavil a hleděl na stavbu, která, jako by najednou vyskočila z hustého porostu. "Tak tohle je Svatyně? Hm..." přemýšlivě si prohlížel chladný kámen. "Jo, půjdu dovnitř a sejdeme se tady. Dobře." Zavrtěl ocasem a olízl bratrovi tvář. "Dej na sebe pozor, Yaro," S těmi slovy sledoval, jak mu bratr mizí z dohledu.
Jen co byl pryč, zavětřil, aby se pokusil pomocí vzduchu najít zdroj pachu onoho tvora. To se mu podařilo, když ještě kousek zaplul do džungle. Ale na toho tvora jen tak nedosáhl. Zamračil se, v tom však začali tvorové pištět, ano bylo jich tam víc. Leto si myslel, že ten poplach spustil on svou přítomností, ale mýlil se. Uslyšel šelest za sebou a když se otočil, uviděl na větvi se plazit hada. Uskočil o kus dál a prohlížel si ho. První kořist, mu přišla nedostupná, tahle, ohrožovala ho, ale byla prakticky na dosah. Musel vymyslet plán! Had se na něj díval. Možná si sám myslel, že Leta sní. Kdo ví, co si myslel. Ale rozhodně si věřil. Leto sledoval, jak se kroutí kolem větve, jak pomalu se blíží. V tom Leto vystřelil vzdušný bič a omotal ho hadovi kolem hlavy, tak ho držel v šachu. Zároveň přiskočil a zakousl se hadovi za hlavou do krku. I když si nebyl jistý, že to krk je, protože mu přišlo, že had je jeden dlouhý krk. Zaškubal hlavou a sevřel čelisti co to dalo. Had se pustil kmenu a snažil se ovinout své tělo kolem Leta. Částečně se mu to i povedlo a tak nastal jakýsi souboj, kdo koho uškrtí dříve. Nakonec ale Leto vyhrál, když hadí tělo zjihlo. Teprve pak se z něj vymotal. Hada popadl a vrátil se ke Svatyni. Vešel dovnitř, hada nechal ve vnitřní části, ale položil ho na práh.

→ Svatyně

Les u Mostu →

(II)× Ulov si na horší časy (2b) + Zásoby2/3

Yaro chvíli mlčel, jak kráčeli džunglí a tak se leto mohl soustředit na stopu. Vlastně v tomhle počasí tak úplně nevěděl, co stopují, ale to mu nevadilo. Tak se do toho zabral, že téměř zapomněl, že zde není sám, ale se svým bratrem. To se potom zastavil a otočil na bratra se slovy: "Bráško, neomlouvej se pořád, znervózňuje mě to. Ty víš, že tě miluji," samozřejmě, že jako bratra, nehledejte v tom nic jiného. Prostě jejich vztah byl pevnější daný tím, že byli jen spolu. "Omluv se mi, až mi spadne na hlavu větev, kterou ty na mě upustíš, ano?" Zazubil se na Yara v úsměvu. "Takže někde tady by to místo mělo být, jo?" Už nějakou chvíli se totiž vlekli mezi stromy džungle. Byl to tak hustý a spletitý porost, že i jemu se klidně mohlo stát, že se ztratí. "Tak veď," pobídl ho a nechal se předběhnout. Tedy předejít, protože rostliny tu byly opravdu husté.
Ten pach byl zvláštní a brzy se ze země přesunul do stromů. To Leta opět zaujalo. Co za zvíře to bylo, že šlo po zemi a pak se přesunulo do stromů? Zastavil se a koukal nahoru, jako by čekal, že tam onoho tvora spatří. Ale neviděl ho, jen cítil jeho přítomnost, za což vděčil tomu, že využíval zesílení pachu pomocí magie vzduchu. Bez ní by byl asi nahraný.

Les u Mostu →

(II)× Zahuč do vody po špatném zhodnocení hloubky vody (1b)
(II)× Pokus se plavat (1b)
(II)× Podej pomocnou tlapku topícímu se (2b)
(II)× Ulov si na horší časy (2b) + Zásoby1/3

Jen, co trochu popadl dech z té hrůzy po překonání mostu, byl schopen bratrovi odpovědět: "To je dobrý, nečekal jsem, že se bude tak moc kývat," Vlastně ho nečekal vůbec! Ale to nehodlal přiznávat. Stačilo, že po něm musel přejít, že jo. "Nedělej si starosti, to rozchodím," pokusil se na brášku usmát. Nevadilo mu vyjadřovat city k bratrovi. Jen před druhými mu to nešlo. Asi kvůli nedůvěře nebo zkrátka jen nevědomí toho co od toho čekat.
Vydal se za ním a kráčeli skrz stromy, ale jakmile překonali jakousi rozvodněnou říčku a kopeček, ocitli se v oblasti zatopené vodou. Vypadalo to už jako moře. "Vážně je to tudy?" To už Yaro lezl do vody. Leto tedy nevěděl, jestli si je Yaro jistý, ale prý to není hluboké, a pak? Pak ho chvíli nebylo. "Yaro!" Vykřikl Leto a bez váhání skočil do vody. Zahučel tam víc, protože jak se razantně odrazil, doskočil dál, než čekal a tak skončil v hlubší vodě. A musel plavat. A tak plaval. "Yaro!" Vyděšeně se snažil bratra najít. Když ho konečně spatřil a i on si ho všiml, plaval k němu. Popadl ho za zátylek a vlekl ho ke břehu. Bylo to težší, protože mu občas tlapy uklouzly v hlíně nebo jak došlápl do prázdna, terén totiž nebyl rovný, ale zvlněný a pod hladinou vody nebyl vidět.
Konečně se dostali k pevnině na níž se mohli vyškrábat. "Zaberrrr," pronesl skrz Yarovu kůži jak ho tlačil na břeh. Tam se oklepal a osušil pomocí magie vzduchu sebe i bratra. "Pojď, kousek se vrátíme, tudy to nemá cenu. Je to nebezpečné."
A tak se vydal zpátky. Jakmile překobali vodu, za tím pahorkem, narazil Leto na nějakou stopu. Zaujalo ho to a tak ji chvíli očichával, než se po ní pustil. Stopa vedla do džungle, kam stejně oni mířili. Tak šel a zároveň sledoval, kam vede stopa kořisti.

→ Džungle (přes Les u Mostu)

Temný les →

(II)× Ujisti se, že je člen tvé smečky v bezpečí (2b)

"To máš pravdu, je tady spousta zvláštních věcí a podivných událostí." Vlastně si o nekterých už povídali dříve a tak Leto neopakoval. Ale i tak zněla Svatyně jako velice zvláštní místo. Vrtalo mu hlavou, jaké úkoly to mohou být a co tam jak funguje magicky. Tohle ale jeho bratr nevěděl. Takže měl Leto tolik příležitostí si vymyslet i nemožné, jen aby se dopátral nějakého přijatelného závěru. "Takže jsou to úkoly, po kterých budeš unavený. To asi dává smysl, když máš zesílit. Jak dlouho to asi trvá? Čekal jsi na ni dlouho?" Zajímal se Leto. Až do chvíle, co ho zarazil most.
Tak tahle překážka ho vykolejila. Ano, začal se chvět. Jeden by si mohl myslet, že to bylo zimou, když byl takhle mokrý, ale ne, byl to závan strachu. Bratr se ho snažil uklidnit. Tak si pro jednou obrátili role. Teď to nebyl Leto, kdo utěšoval bratra a povzbuzola, ale naopak to byl Yaro.
Leto nakonec uděl krok vpřed, ale houpání pod tlapami se mu pramálo líbilo. Šel pomalu, takže mu bráška brzy zmizel v mlze. Kde se tady taková mlha bere? A proč se to tak houpe? Nelíbí se mi to. Je tam voda! Voda! Sevřel zuby v tlamě k sobě, aby mu nedrkotaly, jak po mostě přecházel. Dával si na čas, takže když se konečně ocitl na druhé straně, málem se mu z toho zatočila hlava.
"Yaro? Jsi pořádku?" Jinými slovy se ptal: Jsi tam ještě? Nezůstal jsem sám, protože ty jsi spadl z téhle příšerné a děsivé věci? Hej bráško, odpověz?! A snažil se, aby jeho hlas nebyl rozechvělý víc, než bylo nemožné zamaskovat. A takhle na něj volal ještě když byl v mlze a neviděl ho. Dokud se i Leto nevynořil z mlhy, která halila most.
Odlehlo mu, když ho spatřil. Byl v pořádku a nespadl z tý zatracený věci klimbající se nad rozbouřenými vodami. Yaro už ukazoval směr, kudy by měli jít. "Hm..." zamručel Leto v odpověď, jestli dobrý. Vůbec to není dobrý, byl to příšerný zážitek. Tahle cesta se mi vůbec nelíbí. Ale nahlas to neřekl, samozřejmě a následoval bratra. Ale pořád si ho prohlížel, jestli je v pořádku.

→ Tajné ostrovy

Hraniční pohoří →

Pořád pršelo a pořád byla tma. Ale už by mělo nastat ráno. Brzy. "Sice je tady tma, ale už by mělo svítat. Každou chvílí určitě přijde nový den." Nový den, ale bude novým začátkem? To nikdo netušil, ani Leto. Předešlý den byl zkrátka příliš tesklivý a ten nový, možná nebud o nic jiný. I Leto musel dávat bacha na to, kam šlape.
Ukázalo se, že bráška sice ve Svatyni nebyl, ale věděl, kde se nachází, protože mu ji ukázala Stina. Naslouchal bratrovi a jen pozvedal oči, no v té tmě to stejně nebylo vidět. "Opravdu to zní, jako z pohádky. Takže nějaký vlk, co ti dá úkol a ty se pak staneš silnějším? Je v tom ještě něco víc?" Tedy kromě platby, kterou bráška zmínil, že jo. "Myslím, že na takové zvláštní věci jsem narazil, ano."
"Co je to?!" Celkem zděšeně se podíval na Most. Až moc mu to připomínalo kládu ze které slítl do vody.

→ Les u Mostu