Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Mockrát děkuji za parádní akci ♥ Škoda, že mi pak čas nedovolil účastnit se posledních úkolů, byly fakt skvělé!

Poprosím pro Lilith (22b):
1 tlapku do vody (15b)
1 minci (5b)
4 kšm (2b)

Zapsáno

„L-rrr-lll-rr,“ snažila se natrénovat to škaredé písmenku. „Naštěs-stí Lilith,“ zašeptala si sama k sobě celá šťastná z toho, že její jméno žádnou drsnou souhlásku nemá. Dospělí přicházeli a odcházeli. Lilith je jen po očku sledovala, aby jí neuniklo nic důležitého, tedy hlavně pozorovala různorodě barevné kožichy ostatních a snažila se zapamatovat, jak vypadají. Vždyť byli přeci jejich, jak jí potvrdila matka. Přičemž ani jedna z vlčic si nebyla jistá hloubkou toho obratu. Na okamžik otočila hlavičku, aby se podívala na černého příchozího, co se dal hned do řeči s jejich matkou. Vypadal dost důležitě, avšak nikdo jeho jméno nevyslovil. Inu, později ho prozkoumá, teď nebyl na jejím plánu dne. Stejně tak ji nezajímali nějací bohové, natož dar od nich. Znovu hravě štěkla po bratrovi a bylo to jasné: přestaň řešit takové blbosti a pojď se prát se svými sourozenci!
A tak se také stalo. Ze sedmi vlčat se k ní přidal jen Alastor a Cain. To malou dámu na okamžik píchlo u srdíčka, chtěla vyvolat pořádnou melu. No co, musí brát, co dům dal. Třeba se ostatní ještě přidají. Přikrčila se, čumáček dala hezky k zemi a zadek vyšpulila. Ohon ji výhružně padal ze strany na stranu. Začala na oko vrčet a zírala přímo na Alastora, co se k ní řítil. Nastala zrada, Cain zaútočil první, žádné varování, nic. Jen překvapivý útok. Lilith se po nějaké chvilce vzpouzení podařilo vysoukat z pod něj svou hlavu a pokusila se mu oplatit výpad. Mířila na jeho přední nohu. Co čert nechtěl, omylem štípla do nohy druhého bratra, co se přišel být, Alastora. Teď už to bylo pořádné klubíčko, jak kdyby hráli Twister a všichni měli dát část těla na modrou.

Aréna (Artume vs Dallius)
Pozorovala dění dole na louce a u jezera. Mnoho z vlků nepoznávala, ale svou starší sestru a bratra odlišila. Vlče nadšeně štěklo. Viděla záblesky ohně a spoustu chňapání a škrábání. Avšak rychle bylo po souboji, zdálo se, že přišli pozdě na to, aby viděli celý rozsah akce. Škoda, Lilith by se ráda přiučila něco od starších sourozenců. Vypadalo to, že Artume vyhrála.
Alduin a zmínka o Amygdale
Většina dospělých vlků si jí nevšímala. Bylo tady tolik zajímavého, že ani ona jim nevěnovala valnou pozornost. Zírala zvídavě na matku a jen očkem sjela ke své sestře Amygdale, když se postavila po jejím boku. Nejspíš byla i ona zvědavá a hledala jistotu znalostí ve svém životě. Před matkou začal odpovídat její otec, a tak mladá vlčice stočila své modravé oči k němu. „Ssss,“ syčela nespokojeně souhlásku, co jí dělala takový problém ve slovech. Proč je součástí tolika slov a jmen? „-car.“ Tohle jméno bude muset ještě hodně trénovat, bez sykavky nemá takovou údernost. „Yl-i,“ to je teprve jméno, r a s hned po sobě! Ještě, že ona se jmenuje Lilith a nemá žádné hnusné nevyslovitelné hlásky. Nespokojeně si zamlaskla nad svou nešikovnou tlamou. Byla cílevědomá a její aktuální cíl byl zřejmý: naučit se mluvit, krásně, čistě, rychle a hlasitě. Na otce už nemělo smysl mluvit dál, neb si ho ukradla Artume a odcházela s ním pryč.
Allavanté
Slunce jejich života do ní (snad i) láskyplně drcla a věnovala malinké úsměv, který své matce Lilith velice široce opětovala. Pak už mlčela a poslouchala výčet vlků, jejich sourozenců i ostatních členů Chaosu. Jen si pod fousky opakovala ta jména. „Dalliu-, Altume, Ilidan, přikyvovala a v hlavě si dělala obrázky jejich tváří. U ztraceného bratra visel veliký palčivý otazník. Ona chtěla znát všechny své členy rodiny! „Ssss-car, Yef-lei, Blecha, Kulážná, Callid…“ Těch vlků bylo opravdu mnoho, jména se prolívaly s přezdívkami. No, malá holka v tom měla trochu guláš. „A v-ššš-ichni j-s-ou na-šš-i?“ zeptala se stále lámaně, ale už s lepší artikulací sykavek. Těžko říct, zda myslela naši jako rodina nebo naši jako bychom je snad vlastnili.
Aréna (Yrsi vs Callid)
Vrhla se opět k okraji Vyhlídky, aby mohla pozorovat dění pod nimi. A opravdu, jak říkala jejich máti, byla tam Yrsi a ještě jiný vlk, kterého zatím neměla tu čest poznat. Pravděpodobně mu náleželo jméno Callid, neb o něm tak dospěláci mluvili. Bylo to méně ohnivé než předtím boj mezi sourozenci, avšak o to byl zuřivější. Vrhali se na sebe, cvakali zuby a tlapy létaly vzduchem. I odtud Lilith viděla rudou krev. Olízla si tlamu. Tuhle krev už jednou ochutnala a nebránila by se tomu si to zopakovat.
Vlčata, výzva k malé pranici
Ze všeho toho násilí měla i ona chuť se pořádně vydovádět. Přeci jen už to byla nějaká doba, co se pořádně porafali se sourozenci. A oni k tomu nepotřebovali žádnou arénu ani pravidla. Matka je varovala, ať se chovají slušně a s respektem ke starším a zkušenějším bratrům a sestrám. Neřekla ale nic o neslušném chování vůči stejně starým sourozencům! To byla pěkně široká trhlina, kterou Lilith hodlala využít. Rozverně se přikrčila k zemi a začala výhružně mávat ohonem. Vyštěkávala své sourozence k akci. Bylo ji jedno, zda se přidá jeden nebo všech šest dalších. Chtěla si prostě pořádně pohrát, napodobit ty velké vlky dole.

Jméno vlka: Lilith
Počet postů: 6
Postavení: Sigma
Povýšení: sigma
Aktivita pro smečku: /
Krátké shrnutí: Vyšla ven z úkrytu, poznává sourozence a svět kolem ní. Učí se pořádně mluvit.
Bobříci: /

// Ostříží zrak (přes Severní horu)

Jejich strastiplná cesta se chýlila ke konci. Čumák zachytil známý pach. „Ma-tka!“ vyhrkla a vrhla se k životadárci, aby se otřela o hebké chlupy. Pozornost znovu upoutal otec, co ukázal na ostatní zde stojící vlčí jedince a označil je jako zbytek naší rodiny. „Cha-o-ssss,“ znovu se pokusila vyslovit ten rodinný název. Lilith všem věnovala přátelský úsměv. „Tě-í mě,“ Zavrtěla ohonem a slušně dodala. „Já, Lili-th,“. Pak už zase mluvili dospělí a bylo jich moc, mluvili moc a nebyli vůbec zajímaví. Matka jim jasně vytyčila pravidla: neobtěžovat a netoulat se daleko. Prý se bude bojovat. Copak i dospělí mezi sebou bojují? pomyslela si zvídavě v hlavě. Vlčice se tedy jala odběhnout dál od skupiny a prohlížet si ve větru se vlnící trávu. Ani si nevšimla, že se její máti rozhodla opustit tenhle plácek a zase se vrátit. Místo poslouchání nebo představování se dospělým, raději sledovala dění pod nimi. Snažila se pochopit, na co se to vlastně dívá a proč je najednou všude kolem tolik vlků a další stále přicházejí.
Po nějaké době se zvedla a došla do hloučku starších. Upřela své oči na matku a zeptala se: „Kolik vlků v Cha-o-sss-u? Ne, že by snad zatím chápala koncept počítání. Avšak chtěla vědět, kolik má svých vlastních i nevlastních sourozenců. Jako hor v pohoří? Jako stébel trávy na louce? Nebo snad jen jako drápků na packách?

// Nejvyšší hora (přes Rokli)

Cesta byla náročnější a náročnější. Drobné nožky se začínaly plést do sebe a Lilith opět začala ztrácet rovnováhu, jako by se vracela do mladších dnů. Nespokojeně si brblala, ačkoliv na tváři měla zaseklý stále stejně zářivý úsměv. Bratr ťapající po zemi vedle ní vypadal taky více a více unaveně. Její sestra vydala stěžováním za všechny tři, a tak otec udělal přestávku. Vlče se schoulilo do klubíčka a bez váhání usnulo, přeci jen všechny ty zážitky a náročná procházka dají zabrat.
Netrvalo to však dlouho, než je otec opět budil. Sliboval jim, že až budou velcí, bude to procházka růžovým sadem. Nerozuměla tomu a očividně nebyla jediná. „Klajina bu-de jiná?“ napadlo ji, že třeba místní planiny porostou nějakými rostlinami. Ostatní otázky ji přímo z tlamy sebral bratr a tak jen trpělivě čekala, jak jim to otec vysvětlí. S vrtícím ohonem se opět s nimi vydala na cestu.

// Vyhlídka (přes Severní hory)

// Sněžné tesáky (přes Červenou louku)

Proskočila portálem a najednou byla úplně jinde. To byly čáry! Tenhle výlet byl neuvěřitelně hodnotný. Už teď získala tolik informací o zdejším světě a stále ještě proudily dál. Malé vlčici to přišlo nádherné, celý svět kolem ní byl krásný a ona byla nejspokojenějším tvorem pod sluncem. Jak by taky ne, vždyť tu byli všichni její sourozenci a otec. A za nedlouho uvidí zase i matku, své starší sourozence a ostatní členy „Cha-o-u.“ Sykavky ji nadále dělaly problém, a tak chtěla využít jakoukoliv příležitost pro trénink, ten je přeci důležitý k dokonalosti. „S-s-s,“ pokoušela se přinutit svou tlamu správně vyslovit to zvláštní písmeno. Zakoulela očima nad svými nedostatky. Přitom její bratr Alastor právě tohle písmeno vyslovit dokázal. Pozorně ho sledovala a opakovala slova po něm, aby naučila své mimické svaly spolupracovat.
Otec prohodil sourozence a ona zůstala dole. Nevadilo ji to, vychutnávala si každičký krok, co přinášel spoustu zábavy. Tamhle narazila na drobného pavoučka, tam zase na podivně tvarovaný šutr. Byla ráda, že může objevovat tyto úkazy se svými bratry a sestrou. I když Astaroth nevypadala z okolí zrovna nadšeně. Lilith se jí raději nepletla do cesty.

// Ostříží zrak (Přes rokli)

// Tichá zátoka

Bratr (Alastor) se pokusil vyslovit její jméno, které do té doby slyšela jen od dospělých. Nepodařilo se mu úplně napodobit jejich přízvuk, ale ona chápala, že oslovil ji. Vesele se na něj zazubila a zavrtěla ohonem. Pokusila se opět vyslovit to jeho: „Al-a-tor!“ Ne, ještě to nedokázala dokonale ohnout jazyk, aby dokázala vyslovit syčivou souhlásku. Pokrok to byl ovšem značný. Vybídnul ji, aby šla kupředu. A ona se bez váhání rozběhla, nějakou hlubokou myšlenku za tou neohrabanou větou nehledala. Prostě běžela za otcem se sourozenci po boku.
Zvesela si poskakovala a broukala si nějakou neznámou melodii. Postupně je všechny objala mlha, a to byla teprve zkouška malých neohrabaných nožek. Lilith nejednou upadla přímo na čumák, pokaždé se však zvedla, rozverně se zasmála a pokračovala vstříc dobrodružství. Byla šťastná, že uvidí kus světa, který se skrýval kolem jejich domova. A taky že jo, po cestě potkali hodně tvorů, na které vždy někdo z nich upozornil. Když se nemohli dostat přes překážku, pomohl jim s tím otec. A pak se před nimi se začaly tyčit vysoké hory a Lilith okouzleně vydechla: „Ala-tore, to klásný!“
Výšlap už tak příjemný nebyl. Malé nožičky se začínaly plést únavou. V tom otec zastavil před podivně pableskujícím čímsi. Poslouchala otce a přikývla. „Be-pečně,“ zaradovala se. Hlavně rychle a snadno, aniž by musela namáhat svoje svaly. „Ano, otec, usmála se na něj při jasném rozkazu: počkejte na druhé straně. Skloňování zatím nepochopila. Strčila do své bílé sestry: „Amy, deme!“ Na nic nečekala a proskočila skrz.

// Nejvyšší hora (přes Červenou louku)

Skoro utopená sestra nebyla moc zábavná. Asi se příliš nalokala vody a neměla teď na hraní náladu. Za její začínající slovní zásobu ji ovšem pochválila jejich matka. Lilith se na ní vřele usmála a zamávala spokojeně ohonem. „Ma!“ vyhrkla hrdě v odpověď a pozvedla bradu výše. O kousek dál zaslechla jejího bratra Alastara, jak po ní tu první hlásku zopakoval. To bylo něco, tohle byl její den. Všichni ji chválili a napodobovali. Její malé srdce plesalo radostí. Pak se toho začalo dít nějak moc. Zničehonic se rozešla pryč jejich máma, spolu s ní se chystala i neznámá (Yrsi) a velká sestra (Artume). Dokonce vyšel z úkrytu i jejich starší bratr (Dallius). Lilith nechápala, co všechny tak popadlo. Vytí v dálce její zatím nedokonalé uši nedokázaly zachytit, a tak zůstala jen stát s otevřenou tlamou. Vnímala matku, co jim dala jasný úkol: poslouchejte otce. Malé modré oči s kapkou oranžové se obrátili na nového opatrovatele.
Lilith docupitala až k němu a zářivě se na něj usmála. Už měl na zádech bratra Amona a cpal si tam i ostatní sourozence. Jen na nejzlobivější trojici vlčat se nedostalo. Podívala se na bílou sestru Amygdalu a tmavého bratra Alastora. Na oba zvesela štěkla, byla ráda, že půjde ve skupince s nimi. „Amy, zkusila zopakovat jméno bílé sestry, šlo ji to méně než tmavému bratrovi. „Al!“ oslovila i jeho. Poté věnovala znovu pohled velkému černému vlku s blánami. Vyzval je, aby šli. Její mozek začínal zpracovávat slova a rozumět jejich významu. „O,“ vypustila z tlamy zvláštní písmeno. Musela při něm hodně zkroutit tlamu. Nebylo to tak jednoduché jako říct ma. Zastříhala ušima a zkusila to znovu: „O-tec!“ Vypnula pyšně hruď a zvesela vyrazila na výlet, pryč od jejich rodné skrýše.

// Sněžné tesáky (Přes Mlžné pláně)

“Smile, because it confuses people. Smile, because its easier than explaining what is killing you inside.”

Válela se, hrabala a nabalovala na sebe tu rudou tekutinu, co se sákla do písku rychleji než do její srsti. Její svobodu rychle ukořistila velká sestra (Artume), ta ji přišpendlila pevně na záda a čučela jak tele na nový vrata. Lilith se na ní široce usmívala a mávala ohonem, měla radost, že si s ní hraje tahle velká vlčice. Zase prohodila něco v rychlém jazyce a propustila malou kouli na svobodu. Škoda, malá si vcelku užívala její pozornost.
Než se mohla vrátit ke své krvavé koupeli, vzala ji matka (Allavanté) do vzdušného vězení a přesunula vedle sebe. Zvedla k ní oči a sledovala pohyb její tlamy. Snažila se ho napodobit, avšak z její malé nemotorné mordy vylezlo jen: „Ma.“ Oči se jí rozzářily. Už byla jako ti velcí! Mohla jim kdykoliv vstoupit do rozhovoru a říct k tomu to svoje. To je jedno, že umí jen jednu slabiku, s dostatečnou intonací a výrazem v tváři to přeci bude dost!
V tom se na ni vrhl hravě bratr (Alastor). Tenhle bratr se jí opravdu zamlouval, byla s ním legrace. Ňafali a převalovali se spolu, zatímco krev houstla, jak se srážela mimo svůj domov v cévách. Lilith cítila, jak jí v srsti začínají ulpívat pevné chuchvalce. Stejně jako předtím starší sestra i on opustil a šel se postavit té nové postavě.
Matka mezitím opustila její blízkost a vydala se k tomu velkému modrému, odkud nakonec vytáhla i jednoho sourozence. Zamžourala, aby byla schopná určit, jaký nešťastník se pokusil ukončit svůj život. Zároveň chtěla ozkoušet své každý den se vylepšující oční bulvy. Byla to tmavá, flekatá sestra s každým okem jiným (Astaroh). Zasmála se, sestra se zdála býti zábavná, a tak se rozcapkala přímo k ní. Matka ji naštěstí od vody odnesla, a tak se Lilith vyhnula stejnému osudu. Zvesela se na ni zazubila a drcla do ní tlapou. Snad aby vyzkoušela, jaká je na ohmat její srst. Byla splihlá a kapala z ní průzračná tekutina. Jakmile se dotkla, začaly se i její chlupy máčet. Fascinovaně to sledovala, než si packu zvedla a olízla ji. Fuj, jak to bylo hnusné! Stáhla obličej do znechucené grimasy a věnovala ublížený pohled sestře (Astaroh), jako by za to snad mohla ona. Počastovala ji jediným výrazem, co zatím dokázala vyslovit. „Maa,“ fňukla si.
Koutkem oka si všimla ostatních sourozenců, co se vykolíbali z úkrytu ven, a dokonce se tady zjevil i jejich otec. Jeho blány si pak bude muset prohlídnout pořádně, teď ale obtěžuje svou napůl utopenou sestru.

Mockrát děkuji za skvělou akci a za medaili!
Celkem 4 úkoly, tzn. 40 bodů:

2 tlapky do vody (30b)
2 mince (10b)
Plus tedy odznáčky :3

// Tiché útočiště
Lilith bez rozmyslu vyskočila ven z bezpečí jejich úkrytu. Pocit nebezpečí pominul rychle, vždyť matka vyšla ven před nimi a opravdu se tak nebylo čeho bát. Před ní se rozprostřela krajina. Zdála se nekonečná. Zlatavý písek jí propadal skrz prsty a ona se do něj nořila. Malá vlčice se rozběhla, její nohy už ji začínaly poslouchat lépe, přesto se sem tam zakymácela a spadla na bok. Okamžitě se však zvedala a rozhazovala písek všude kolem sebe.
Zničehonic jí na hlavu dopadlo pár kapek vody. Zaklonila hlavu a zjistila, že to přichází seshora, jak kdyby na ně nebe slintalo. Zasmála se, bylo to legrační. Úplně jiné než v úkrytu. Venkovní svět byl o tolik rozmanitější. Kapky deště jí stékaly po srsti a příjemně studily na těle. Zavrtěla znovu ohonem a rozběhla se dohnat svou máti (Allavanté) a bílou sestru (Amygdala).
Ty dvě se blížily ke starší sestře (Artume) a ještě nějaké jiné postavě. Lilith ji neznala, avšak už si začínala zvykat na to, že v jejich okolí se nachází velké množství vysokých vlků. Co bylo zajímavé, že se tahle nová prala s jejich sestrou. Že by i ona patřila do rodiny? Nezdálo se jí, že by jim byla podobná. Cupitala za matkou a sledovala situaci. Jakmile matka promluvila, ty dvě přestaly dovádět. Dospěláci zase začali něco žvatlat a vlče o ně ztratilo zájem.
Její bílá sestra se schovala za jejich mámu a nedůvěřivě si prohlížela tu cizinku. Bratr (Alastor) jen seděl na zadku a zmateně se rozhlížel. Ona měla jiné plány. Proběhla své matce mezi nohama a postavila se přímo na místo, kde se ty dvě předtím rvaly. Písek tam měl jinačí barvu, nebyl zlatý ale zářivě rudý. Malá vlčice k němu přiblížila čumák a začala ho očichávat. Vůně byla těžká, kovová a přesto lahodná. Ta vůně ji štípala v nose, jaksi příjemně. Když zvedla packu všimla si, že rudá kapalina na ní zůstala. Na nic nečekala a svalila se na zem, aby se mohla pořádně vyválet v nově objevené tekutině.

(4)

Malá vlčice pokračovala nebojácně k zářivému otvoru. Byla zvědavá, co se v takové díře může skrývat. A jak to vlastně ti velcí dělají, že chodí sem a tam? Musela to prozkoumat důkladně. Co jí potěšilo ještě víc bylo, že vyvolala řetězovou reakci svých sourozenců. Tmavý trojbarevný (Alastor) na nic nečekal a přidal se k ní. Vyvolalo to v ní nutkavou potřebu projevit radost, a tak nahlas vyjekla. Nechala se nalákat i jejich bílá sestra (Amygdala), která jí dokonce věnovala povzbudivý a rošťácký pohled. Tedy nebyl to úplně pohled, spíš to prozrazoval postoj celého jejího těla a hlavně směr, jakým se potom vydala. Její obličej oproti Lilith byl strnulý, prázdný, bez úsměvu. A tak své sestře věnovala zářivý úsměv a pokračovala dál.
Už byla malá koule skoro v díře, když se z ní najednou vynořil zase někdo jiný! Kecla si z toho na zadek a koulela očima. Tolik vlků narušovalo jejich domov a matka byla nadále klidná. Ohlédla se na vysokého vlka (Dallius), co drze prošel kolem ní a obdarovala ho jedním z jejích rozverných zazubení. Nejen, že na ní ten velký málem šlápl, ale ještě rozbil její partu sourozenců, co horko těžko vytvořila. Copak neměl pochopení pro to, jak je těžké ty malé mozečky udržet na nějakém konkrétním cíli?
Ona každopádně jejich staršího bratra zkoumat nechtěla. Teď ji mnohem víc zaujímala zázračná díra. Přišla opatrně až k ní a začala očichávat jednu ze stran. Do čumáku se jí dostávaly pachy, které poznávala. Matky, otce a starších sourozenců. Zajímavé, na místech, kudy vlci projdou, zůstane jejich vůně. To bylo zjištění! Pohodila nejistě ohonem ze strany na stranu. Do teď vše vonělo jako matka a oni. Zamžourala do světla venku a viděla, že se za dírou otvírá celý svět. Země tam byla zlatá a modrá a vše se třpytilo v paprskách slunce. Lilith znovu opakovala své nadšené jekot.
Pak se stalo něco nečekaného. Najednou kolem ní prošla jejich velká sestra (Artume) a po malé chvíli následovala dokonce i jejich matka (Allavanté). V malé hlavičce se to rozleželo tak, že je vlastně všechny dovedla ven, z čehož měla nesmírnou radost. Matka ještě nad ní vydala podivný zvuk z tlamy, jako by je všechny svolávala. Lilith se proto otočila a po několika pokusech se jí podařilo vyloudit podobné, tedy o hodně pištivější, štěknutí na sourozence. Potom konečně vyskočila poprvé ven do širého světa.

// Tichá zátoka

(3)

Na svého bratra (Alastor) se dlouho culit nemohla, neb velká vlčice (Artume) ji chňapla a odtáhla od sourozenců obdobně, jako předtím její sestru (Amygdallu). Ale Lilith neměla potřebu okamžitě se vrátit za mámou a chutným mlékem. Kdeže, vždyť byla najezená do syta a teď se toho dělo tolik zajímavějšího. Trvalo ji chvilku, než se dokázala postavit na všechny čtyři a udělat nejistých pár kroků k jejich velké sestře, která mezi tím plkala s jejich matkou. Obě mluvily moc rychle a nesrozumitelně, než aby malé vlče dokázalo zachytit, co vlastně říkají. Malé očka je chvilku pozorovala, než opět někdo zatahal za chlupy na krku (Alastor). Lilith vydala nesouhlasné zamručení a otočila se na svého bratra, co na ní předtím dělal obličeje. Pro takhle mladé stvoření se to zdálo jako by to bylo před roky a roky.
Lilith se nenechala dlouho vláčet, nebyla to zábava, a hlavně by se takhle nikam nedostali. Podařilo se jí po troše snahy převalit na břicho a strčila do tmavého (Alastor) packou, aby ji pustil. Pak se důležitě zvedla na nohy a rošťácky na něj mrkla v tiché výzvě: Následuj mě! Samozřejmě tohoto gesta si mohli všimnout i další sourozenci. Opatrnými, stále méně vrávoravými, kroky si to štrádovala přes jeskyni až k tomu zářivému otvoru, kde předtím zmizel jejich otec a zároveň se objevila jejich starší sestra. To kouzlo teď chtěla prozkoumat a přijít mu na kloub.