Příspěvky uživatele

< návrat zpět

<< Temný les (přes most)

Přikývl jsem na její vysvětlení ohledně slaného a sladkého. "A kdybys musela jíst celý život jen jedno? Já bych byl asi za slané," řekl jsem zamyšleně. Jo, sladké bylo dobré. Taková třešnička na dortu, ale dlouhodobě by mi to asi začalo lézt krkem. Nad její další otázkou jsem se zamyslel ještě na dýl. Taková manipulace by nemusela být špatná. Se svou tělesnou stavbou bych pak byl v pořádku a nemusel se obávat soubojů. Nebo čtení myšlenek by mohlo být zajímavé... "Asi bych chtěl umět manipulovat s časem. Nějaké chvíli prodloužit, nějaké zkrátit, něco úplně přeskočit a občas bych si přál čas i zastavit," pověděl jsem jí a potom se usmál. "A ty? Co za magii bys chtěla? A chtěla bys něco ve svým životě vrátit a něco prodloužit?"

>> Ovocný lesík (přes Luku)

<< Zátoka smrti

Přikývl jsem. "Jasně, že ti ho ukážu. Je blízko moře a vevnitř je malé jezírko. Má asi... tři 'pokoje' a jednu velkou vchodovou místnost. Myslím, že jsem ho našel dobře," řekl jsem jí a švihl ocasem. Okolí tu opravdu nebylo moc pěkné. Matně jsem si vzpomínal, že když jsem sem přišel, ocitl jsem se prvně tady. V Temném lese. Potkal jsem tu jakousi vlčici, která tu ale asi zemřela, jelikož jsem si její zmizení nedokázal jinak vysvětlit. Poslouchal jsem její životní příběh a potom se pozornost přehoupla na mě. Chtěl jsem jí tedy ještě nějak vyzpovídat, ale Barn se ptala dál. I tak mě ale trochu překvapilo, že Athai byla Barnattina nejlepší kámoška. "Jako tady na ostrovech nebo ve Zlaté? Na ostrovech proto, že jsem nevěděl jak se odtud dostat a taky... taky jsem byl, a asi ještě jsem, trochu tulák a mám rád objevování nových míst, což teď s rodinou moc nejde. Ve Zlaté jsem zůstal, protože mám rád společnost vlků. A kde jinde jich je víc, než právě ve smečce, že?" usmál jsem se a pohodil ocasem, když jsme přešli na jakýsi most. "Asi bažant... ale vadí mi ty malé kůstky a peří. Co ty? A sladké nebo slané?" zeptal jsem se.

>> >> Les u mostu (přes Most)

<< Tichá zátoka (přes Poušť)

"Jo, postavil jsem ho vlastně sám. Nebylo na tom nic těžkého... jakási nora tam byla už předtím. Jen jsem trochu zvětšil vchod a vynosil bordel," pokrčil jsem rameny. Také jsem čekal, že to bude na dýl nebo že to bude minimálně složitější. Následně jsem do ní lehce drcnul ramenem a zazubil se. "Známe se dlouho, ale stejně toho o tobě moc nevím... jak dlouho jsi vůbec na ostrovech? Máš tu rodinu? Co Zlatá, tam seš jak dlouho?" podrobil jsem ji výslechu. Co jsem o ní vlastně věděl? Jen její jméno... Neměl jsem nejmenší tušení, co je zač. Což bylo zvláštní, protože i když jsem o ní věděl jen minimum informací, stejně jsem měl pocit, jako bych ji znal odjakživa. Nezastavoval jsem se ale. Chtěl jsem dojít do území, kolem kterého jsem už jednou procházel.

>> Temný les

Pro Árese prosím % takhle -> 6% do rychlosti a 5% do síly
Pro Zippy -> 11% do síly

A samozřejmě všem děkuji za hlasy :33

přidáno

>> Zlatá smečka přes Zlatý les

Běžel jsem pískem a musel trochu nakrčit nos nad tím, jak tu všude poletoval a já ho nakonec měl všude v srsti. Nejhorší to bylo mezi prsty na nohou. Nepříjemně tam dřel... ale co se dalo dělat. Nakonec jsem ale zamířil k vodě a tam zpomalil do rychlejšího klusu. V dálce už jsem viděl černou siluetu a tak jsem zastřihal ušima a trochu se usmál. Jakmile jsem byl už jen pár metrů od ní, začal jsem vrtět ocasem. "Proč jsi vyla? Všechna vlčata jsou ve Zlaté... tak si můžem někam zajít, ne?" nabídl jsem jí a hravě na ni stříkl vodu tlapou. Voněla stejně jako moře, takže byla určitě i stejně odporně slaná, proto jsem se ani nepokoušel ji nějak ochutnávat. A navíc jsem stejně neměl ani žízeň. "Najdu nám pěkné místo, jen mě následuj!" řekl jsem a rozešel se nějakým směrem, který mi přišel pod tlapky.

>> Zátoka smrti (přes Poušť)

Nakonec jsem spal celkem dlouho. Nic se mi ale nezdálo... nebo jsem to prostě jen rychle zapomněl. Ze spánku mě ale vytrhl neznámý, ale přesto povědomý zvuk. Sice jsem Barn nikdy výt neslyšel, ale věděl jsem, že je to ona. Rychle jsem skočil na nohy a vyběhl ven z úkrytu. Tam jsem se ještě zastavil u Naxe. ”Brácha je tady kousek... oba jsou kousek, můžeš je jít zkusit najít. Nechoďte ale ven z lesa. Já se to dozvím....” mrkl jsem na něj a pak už vyběhl takovou to rychlostí, abych se zase úplně neloudal, ale taky abych se neodrovnal po pár metrech běhu. Přeskakoval jsem kameny, větve, obíhal stromy, nakonec jsem i otevřel tlamu a vyplázl jazyk. Z lesa se pomalu stávala pláž a do čumáku m udeřila vůně slané vody. Také jsem zavyl, abych na sebe upozornil a pak už jen běžel za jejím pachem.

>> Tichá zátoka (přes Zlatý les)

Protočil jsem oči, když začal zase frflat. "Hele já už vám moc lovit nebudu, takže jestli nechceš umřít hlady, radil bych ti trénovat, až přestanu s lovem úplně," mrkl jsem na něj. "A co bys chtěl dělat místo lovení nebo trénovaní? Hmm? Ven z lesa vás zatím nepustím a jen tak ležet tě po chvíli taky přestane bavit," dodal jsem a sedl jsem si blízko otvoru do úkrytu. Ocas jsem si přehodil přes nohy a opět pohledem zkontroloval okolí, jestli se někdo neblíží. "Ale pokud chceš dělat něco záživnějšího, tak prosím," řekl jsem a s těmito slovy se začal soukat dovnitř. Spal jsem kdy naposled? Už to bylo dost dlouho a já pomalu ale jistě začínal pociťovat následky spánkového deficitu. Přešel jsem do druhé největší místnosti hned po té vchodové a lehl si na zasypaný kořen, nebo co to bylo. Už při vyklízení mi to přišlo pohodlné... a měl jsem pravdu.

Jak jsme se vraceli od vody, koukl jsem na něj a potom zpět hleděl na cestu. "Můžeš si tam Aileen přivést. Ale řekni o tom buď jejím rodičům nebo mě s Barn," odpověděl jsem mu na otázku, na kterou možná už zapomněl. Vlastně jsem nevěděl, proč jsem řekly my s Barn. Nebyla to jeho matka. Ani má partnerka. Ale přesto jsem na ni spoléhal a věřil, že jestli bych měl vlčatům někdy najít náhradní mámu, byla by to ona. "Taky máme v úkrytu místnost na zásoby," nadnesl jsem a koukl kamsi do lesa. "Takže až přijdou bráchové, mohli byste tam zkusit dát první úlovek. Uvidíš jak se to bude hodit, až budeš mít hlad, ale bude třeba špatné počasí nebo se ti jen nebude chtít lovit," broukl jsem. "Navíc si při tom můžete procvičit magie a budete tři, takže takového nějakého zajíčka nebo minimálně myši byste ulovit mohli," mrknul jsem na něj a švihl ocasem. Kde byli? Cítil jsem Rhaaxe s Atroxem blízko, ale nějak jim to trvalo.

Už už jsem se pomalu ztrácel z lesa, když v tom jsem zaslechl známý hlas. "Huh?" podíval jsem se za sebe zmateně a poté se na syna usmál. "Už jsem ho postavil, pojď se podívat, ať víš, kde ho najít," mrkl jsem na něj a změnil směr chůze. Cestou jsem ho také olízl na hlavě. "Co jsi dělal? Bráchové jsou kousek, takže se s nimi za chvíli uvidíš," mrkl jsem na něj a došel až ke vchodu do úkrytu, vedle kterého jsem si sedl. "Do úkrytu smíš jen a tví bráchové spolu s Barnatt, ano? Nikdo jiný," upozornil jsem ho, aby nám tam netahal nějaké podivná individua, i když na to bych Naxina netipl. Poté jsem se k němu sehl a začal ho důkladně umývat, protože se o sebe vůbec nestaral! Srst měl plnou prachu a bordelu. Když jsem ho důkladně olízal a zbavil ho nečistot, uličnicky jsem se usmál. "Nechceš něco podniknout?"

>> Rychlohra
Šli jsme s Naxinem k moři, kde jsem ho naučil plavat. Poté jsme měli takový menší rozhovor o magiích a nakonec si Nax pomocí magie ulovil kraba. Vlastně to byl moc pěkně strávený čas a já byl rád, že jsem mohl se svým potomkem něco podniknout, než mu přijde příliš trapné, aby se někde povaloval se svým otcem.

<<Zlatý les

Začal jsem s vyklízením onoho budoucího úkrytu. Prvně jsem samozřejmě uklidil to nejnutnější kolem vchodu. Což byly popadané větve, kameny a různé květiny, které prostě překážely. Netrvalo to moc dlouho a byla to taková uklidňující monotónní práce. Jakmile jsem byl hotov s venkem, začal jsem zvětšovat vchod. Schválně jsem ho ale nechávala trochu menší, aby se sem nedostala žádná zvěř nebo při dešti, aby sem nateklo málo vody. Hned na to, co jsem se dostal dovnitř, skoro mi spadla brada až k zemi. Vzhledem k menšímu vchodu tu nebyl ani tak moc bordel. Nějaké mrtvé kořeny, občas kameny, ale jinak čisto. Bordel jsem tedy vynosil ven, což už zabralo trochu déle, jelikož jsem to nosil trochu dál, abychom tu neměli bordel. Když bylo ale hotovo, začal jsem se samotnými úpravami. Co bylo velké plus, bylo malé jezírko, které se tu nacházelo. To jsem trochu upravil pomocí kamenů, které tu předtím byly skoro všude. Následně jsem pak zvětšoval a upravoval jednotlivé místnosti. Byla to makačka, ale když jsem skončil, byl jsem na sebe hrdý. Zpocený a celý od bordelu jsem vylezl ven a oklepal se. Atroxe jsem nikde neviděl, ale věděl jsem, že je tu poblíž. Rozhodl jsem se tedy ještě dojít k moři opláchnout.

Stray - 11 otázek správně -> 22 KŠM + 10 KŠM (32 KŠM) jako bonus za celou křížovku
1 rubín za tajenku

Samantha - 11 otázek správně -> 32 KŠM
1 rubín za tajenku

Ellie - 11 otázek správně -> 32 KŠM
1 rubín za tajenku

Lissandra - 11 otázek správně -> 32 KŠM
1 rubín za tajenku a 10% za to, že jsem nepomáhala

Aetas - 11 otázek správně -> 32 KŠM
1 rubín za tajenku a 10% za to, že jsem nepomáhala
(a za tu drzost strhávám 1 KŠM! :D :D )

Barnatt - 11 otázek správně -> 32 KŠM
1 rubín za tajenku a 10% za to, že jsem nepomáhala

Dorya -11 otázek správně -> 32 KŠM
1 rubín za tajenku a 10% za to, že jsem nepomáhala

Erro -11 otázek správně -> 32 KŠM
Jen 5 % (kvůli tomu, že není tajenka) za to, že jsem nepomáhala

O odměny si prosím napište dolů, děkuji :3

<< Wolf lake přes Bull Meadow

Ťapal jsem si trochu svižnějším tempem a sem tam se ohlédl, jestli jde Atrox taky. Nezdálo se, že by měl problémy mě stíhat a tak jsem nespomaloval. Pohodil jsem ocasem a nasál pachy lesa. Naši chůzi jsem stočil směrem k moři a nastražil uši i oči. Hledal jsem jakoukoli pěkně vypadající noru, změť kořenů nebo jeskyňku. Podíval jsem se i na Atroxe vedle mě a trochu se pousmál. ”Tak co? Vidíš něco?” zeptal jsem se ho a protáhl se pod jakousi kládou, kterou se mi nechtělo obcházet. Po dobré hodině chození jsem našel jakousi díru? Noru? Těžko říct. Všude bylo hodně kamení a i otvor dovnitř se zdál příliš malý. Ale jinak to tedy nebylo vůbec špatné. Když se vlk dobře zaposlouchal, slyšel dokonce jak vlny narážejí na pláž. ”Tak co myslíš?” zeptal jsem se Atroxe a začal trochu zvětšovat vchod, sbychom se podívali, jak to vypadá vevnitř.

>> Zlatá smečka

<< Sněžné tesáky
Pomalu jsem si to štrádová z hor, až jsem opět uviděl hladinu modrého jezera. Ohlédl jsem se i na své společníky a poté kývl hlavou na Barn. ”Zajdeš pak pro Naxina s Rhaaxem? Oba by měli být ve Zlaté smečce. My s Atroxem mezitím najdeme nějakou noru nebo spleť kořenů... prostě nějakej základ, chápeš? No a pak bych s Rhaaxinem dělal venku nějaké úpravy mezitím co ty s Atroxem a Naxem byste byli vevnitř... nebo klidně naopak, to je jedno. Nebo... co a s kým chceš dělat Atroxi?” zeptal jsem se ho a otočil jsem na něj hlavu. Bylo mi to celkem jedno, protože budeme stejně spolu a já potřeboval hlavně mluvit s Rhaaxem. Navíc by asi všechny tři najednou nezvládl.
>> Zlatý les přes Bull Meadow

Moje zakašlání kamzíky vyděsilo, jak jinak, a to se Atroxovi teda moc nelíbilo. Nad jeho slovy jsem jen zůstal vyjeveně koukat. Pfff začátečnická chyba. Kdybych se udusil, tak by se mu to taky moc nelíbilo. Když ale odcházel ta Barnatt, zády ke mě, pomalu jsem se začal plížit zpoza kamene. Když už jsem byl blízko, skočil jsem a svalil Atroxe na záda. Hned na to jsem ho začal lochtat čumákem na břichu. Když jsem uznal, že pomsty bylo dost, nechal jsem ho zase volně jít.”Začátečnická chyba,” ušklíbl jsem se na něj hravě a rozešel se směrem z hor. ”Je čas, postavit si domov!” zahlásil jsem a s pohupujícím se ocáskem jsem začínal slézat z vysokých hor. No nebudu lhát, kamzíkum to šlo viditelně líp.

>> Wolf lake

Lehce jsem kývl na Barnattino vysvětlení, které se více méně shodovalo s tím mým. Atrox začátek stopování sice trochu pokonil, ale netrvalo dlouho a nakonec i on našel správnou cestu. Byl jsem na něj patřičně hrdý, že mu to tak šlo. I když byl začátek nejistý a pomalý, nakonec kamzíky přecejen našel. I já se po jeho vzoru přikrčil a začal se plížit k těm stvořením. Neměl jsem v plánu je lovit, ale chtěl jsem je Atroxovi ukázat z větší blízkosti. Když jsem rychle skočil za kámen, udělal jsem místo pro Atroxe (Barn už se asi nevejde) a vykoukl z poza šutru. Naskytl se nám krásný přímý pohled na tři kamzíky, kteří se klidně pásli. A i přestože jsem byl skoro celý svůj život zdravý, teď mě cosi hluboko ve mě nutilo kašlat. Snažil jsem to v sobě nějak zadržet, ale nakonec jsem si stejně odkašlat musel. Hned poté se mi sice ulevilo, ale na druhou stranu jsem taky vyplašil kamzíky. "Sakra," vyjelo mi z tlamy.