Příspěvky uživatele
< návrat zpět
Fakt byl takový, že celou cestu až k jezeru se mu přes Severní hory jít nechtělo. To by totiž pořád museli jen nahoru a dolů a nahoru a dolů a prostě po hřebenech by se asi tak dobře jít nedalo. A v těch jižních ještě nebyl. "Tak jo. Můžeme se dostat do Jižních hor. Co támhle přes ten průsmyk?" Kývl hlavou k Dračímu průsmyku. Vlastě tam taky nikdy pořádně nebyl. Možná jím tak akorát prolítl. Teď měl příležitost se tam zastavit. Alespoň na chvilku. Prohlédnout si ty kamenné útvary, co připomínaly dračí těla. "Je to dost možné. Ale hádám, že nám to řekne, když se ji zeptáme." Proč by to také měla tajit? Měla by k tomu důvod? Noir myslel, že není důvod, proč by jim to nakonec neřekla.
>>> Dračí Průsmyk
Furijské hory (přes Němé údolí) >>>
"To já si pamatuji jak vypadala. Bylo na ní trochu sněhu. Bylo to začátkem jara." Uvažoval, kdy se vlastně potkali. Byli spolu už pěkně dlouho a bylo to skvělé. Byli spolu totiž mnohem déle než kdy byl se svou skutečnou rodinou. Tady v horách bylo o něco lépe. Noir zvedl hlavu k obloze a jak si mohl všimnout, první mraky se na nebi začali objevovat. Ale pořád bylo stejné horko. No, možná dokonce i větší. Blížilo se polední a i přes těch několik málo maličkých mráčku, slunce do všeho a všech kolem zabodávalo své paprsky.
Když sešli z jedněch hor, ocitli se u jezera, kde se Noir napil, patrně stejně tak se k němu přidala Dail, protože nenapít se, to by v tomhle horku byl hazard. No pak už si to začali stoupat do dalších hor. "Já jsem se narodil v zimě. To vím." odpověděl ji a byl rád, že se trochu, snad zchladí v horách.
Rokle (přes Les Alf) >>>
V roklině bylo zkrátka horko, protože se slunce odráželo od stěn a ty ještě vysílaly horko do prostoru prolákliny. Ale nějak to museli projít, když se Noirovi nechtělo jít přes Ostříž. Možná by to však bývalo lepší, kdyby šli loukou. Ale taky kdo ví. "Mění se, to je fakt. Když jsem tu byl naposled, nebyla ta Červená louka tak červená, jako teď. Teď byla i celkem působivá." Jo, líbila se mu. Velká hora byla pořád velká a pořád stejně strmá. Ale i tady v rokli to bylo trochu jiné. Takové víc vysušené a popraskané. Jeden aby dával bacha na padající šutry.
Poslouchal ji a přikývl. Feliho neznal. Takže netušil o kom byla řeč. Ale ani se neptal. Byla to minulost.
Přikivoval a byl rád, když z té rokle konečně vylezli na druhé straně mohli se pustit přes les k horám. Cítil tady smečku. Ale hranicím se vyhýbal. "Jo, to by mě taky zajímalo. Ale musí tam být už dlouho když už tam byla když jsem se narodil." Uvažoval Noir.
>>> Severní hory (přes Němé údolí)
Červená louka (přes Nejvyšší hora) >>>
"Taky se na to těším. Ale jsem rád i když najdeme místo, kde už jsi byla. Vždycky tam je něco zajímavého." Pokud je zrovna netrápí horko, kterému se i Bohové vyhýbají, ach ano. Musel se nad tím zasmát. Jo, oni jsou někde zalezlí a nechávají vlky a zvířata trpět horkem. "Tak to je fakt. Kdybych tam měl žít dlouho, to by bylo skutečně o nervy. Já jsem tam strávil hodně času, a to jsem jen ležel a bloudil a prostě, ne, nechtěl bych tam žít. Jo, mají recht, že se přestěhovali." Ty pláně Noir neměl dvakrát rád. Myslel si, že jsou dokonce nebezpečnější než třeba ten temný les.
"Ále, tak byla by to hezká změna, kdyby tady nebylo takové horko. Řekni, že by se ti to taky nelíbilo." Vydali se k Nejvyšší hoře, protože ji museli překonat, aby se dostali na druhou stranu. "Už víš, co řekneš Stray, až tam budeme?" On sám neměl tucha, co jí řekne. Nejspíš ahoj, jak se máš. To už se před nimi otevírala rokle. I z ní stoupal žár blížícího se poledne.
>>> Furijské hory (přes Les Alf)
Vlčí jezero (přes Sněžné Tesáky) >>>
Postovaná: 62
"To každopádně, že neztratíme. Brzo poznáme celé ostrovy a nikdo nás nenachytá." Tedy doufal v to. Bavilo jej poznávat nová místa ať už byla pro Dail nebo jeho známý či neznámá, vždycky tam bylo něco nového a zajímavého a to se mu líbilo. "Aha, to chápu. Takže tady prostě nebylo dobré loviště. Ty pláně znám, na nich se mi moc nelíbí." Není dobře nikam vidět a jeden by tam zabloudil.
"Jo, to jsi říkala." Ale stejně to zkusil.
Červená louka. Nyní byla skutečně červenou. Místo, kde se potkali s Dail a také s Corinne a Wyianem poprvé a nyní zde stáli s Dail opět. Noir cítil zvláštní, však též uspokojující pocit. Corinne ani Wyian s nimi teď však nebyli. Kdo ví, co ti dva nyní podnikali. Snad jsou oba v pořádku. Ale zdržovat se tady taky nebylo dobré, díky tomu horku, které vládlo i tady na druhém ostrově. A to Noir očekával, že tady třeba bude o něco lépe, ale zřejmě se to přecenil. "A to jsem si myslel, že tady bude méně teplo."
>>> Rokle (přes Nejvyšší hora)
Postovaná: 61
Dail tohle místo znala a Noir se usmál a zavrtěl ocasem. Bylo skvělé, že taky nějaké místo znala. A Noir ho ještě neviděl až nyní. "Paráda. Takže se neztratíme." Proč vlastně odešli když to bylo celkem fajn místo? "Proč se vlastně Daénská přestěhovala jinde?" Zajímal se Noir.
Zasmál se tomu, co asi Bohové teď dělají. "Asi máš pravdu. Proč by se tady pekli, že?"
Jezero bylo tak chladné, že i vzduch nad ním a v blízkém okolí byl chladnější. I tak si počasí zdatně pohrávalo s teplotami. Noir zkusil vodu tlapou a ucukl, jak byla voda překvapivě studená. "Věřila bys tomu, jak je to ledový?" Nevěřil by, kdyby to nezkusil. I jen napít se znamenalo být opatrný. Rozhodně nebylo radno píti hltavě. Nicméně i tak to Noir zkusil a pomalými doušky si svlažil hrdlo. "Ledová jako kdyby tekla rovnou z Ledových plání, ale výborná!" Tohle by nechtěl pít v zimě, ale teď v tom parnu to bylo docela fajn. "Pravda. Je studené."
Svlažili se pak Noir kývl na Dail, aby mohli pokračovat.
>>> Červená louka (přes Sněžné Tesáky)
Krápníková jeskyně (přes Sněžné Tesáky) >>>
Postovaná: 60
"Nemáš zač, Dail." Mrkl na ni a byl rád, že to oba cítí stejně. Ani on neměl štěstí a ani ona, takže pro tentokrát nenašli to co hledali, ale zase oproti tomu našli zajímavou jeskyni a zajímavé místo. Znalost této jeskyně by jim mohlo v budoucnu být ku prospěchu. Vyšli před jeskyni a horko se jim opřelo do kožichů. Noir vyplázl jazyk a zadíval se na oblohu. Pořád na ni nenašel ani jediný mráček. "To vypadá fakt na další perný den. No co už." Hádal, že na druhý ostrov se dostanou nějak i v tomhle péču. No a s Bohy, to měla Dail pravdu. "Jo, ti budou asi raději někde zalezlí před horkem. To Bohové umí, schovávat se, aby nebyli vidět, to jim jde." Ale aby je vlci dobře cítili, to taky uměli zařídit. Noir se otřepal a raději se vydal k jezeru, které se třpytilo pod nimi.
U jezera bylo také o něco lépe. Bylo totiž plněno ledovou vodou z horských štítů. Samotná voda byla studenější než kdekoliv jinde. Studenější snad byla už jenom ta pod neproniknutelnou vrstvou ledu u Ledového jezera.
Postovaná: 59
"Směle do hledání!" Zasmál se Noir také hledal. Však pro zatím neměl štěstí a žádný krápník, který by byl někde spadený jen tak, se mu nepodařilo najít. No nevadí. třeba se to povede jindy. "To nevadí. Já jsem rád, že tady pro mě jsi a to mi stačí." Mrkl na ni jedním okem a ještě si prohlédl jeskyni. Někde vzadu, byla tam už tma, ale taky tam něco mohlo být. Něco nebo spíš někdo.
Jeskyně byla fajn a určitě se sem ještě někdy vrátí, říkal si Noir. Tak jako do zátoky nebo k modrému stromu. I do ledové jeskyně se někdy ještě podívá. Bylo to tam super. Bylo plno skvělých míst, kam se může vrátit a kam se vrátit chce. Bylo však na čase zase jít. "Teď bychom to mohli vzít k tomu jezeru, co jsme viděli z kopce." Navrhl Noir. Zchladili se a teď by se mohli třeba napít nebo osvěžit u jezera a pak šup na druhý ostrov.
Jezero stejně museli částečně obejít, aby se mohli dostat k teleportu na druhé straně hor.
"Ale to s tím, zeptat se Bohů, to vůbec není špatný nápad! Až nějakého potkáme, tak se můžeme zeptat."
>>> Vlčí jezero (přes Sněžné Tesáky)
Postovaná: 58
Noir se zasmál. "Jen jestli to půjde. Aby to nebylo chráněno jako to ovoce z modrého stromu." Ale neznamenalo to, že by se o to pokusit nechtěl. Spíš byl možná trochu skeptický, ale za to nebyl naivní. Usmíval se a měřil si krápníky svým okem. Zda by to opravdu šlo utrhnout. "Ale možná nějaké najdeme i na zemi už ulomené." Mohli se po nějakých podívat. Za zkoušku nic nedají a tak po nich začal Noir pátrat.
Kdyby Kurážná měla opravdový důkaz, bylo by to zajímavé. "Tak se ji na to můžeme ještě jednou zeptat, až ji potkáme. Nebo někoho, kdo byl součástí smečky i v době, kdy byl můj otec alfou."
"Taky bych tě nerad ztratil." Zasmál se přišel se k Dail otřít a jemně do ní drcnout, než se zase začal věnovat hledání ulomeného krápníku. Nastražil ucho k Dail. "Ne, právě že nikoho takového neznám. Ale někdo by existovat mohl." Třeba na něj narazí.
Postovaná: 57
"Jé, tady je to velké, že by se tu i smečka schovala." Jeskyně působila celkem útulně. Dalo se v ní i odpočívat a třeba se schovat před deštěm. Ale zrovna žádný déšť se nekonal. No i tak bylo fajn se schovat před sluníčkem v jeskyni. "Hele a jsou tady i krápníky a zdá se, že nejsou z ledu!" Tyhle by se snad daly použít jako nějaký talisman na krk, ne?
"Jo, bude. Ale ani já nemám důkaz. Najít důkaz by bylo skvělé, ale jestli je to vůbec možné." Už ztrácel naději, že by kdy nějaký důkaz měl.
Byl rád, když i ona říkala, že je to pro ni taky skvělý pocit, být sourozenci i když nebyli pokrevní. Nevadilo to. Bylo to skvělé i pro Noira. "Ano, je to úžasné." Stvrdil to i slovy.
"Jo, požár by nebyl dobrý. Ani v horách ani na louce. To by se těžko hasilo. V tomhle horku by to asi hořelo rychle." Raději si to nepředstavovat. Přeci jenom, Noir měl magii země a tak mu oheň nebyl zase až tak blízký. "Možná, ale pokud by nemusel umět ovládat nějakou speciální magii, ne jen vodu ale třeba bouřky." Ani nevěděl, jestli takový vlk existuje. Ale mohl by.
Zubří pláň (přes Sněžné Tesáky) >>>
Postovaná: 56
"Ptát se jí nemusím. Ona tomu nevěří i když i Kurážná si myslela to samé, Corinne ji nevěřila." Však u toho byla i Dail, když jsme se s Kurážnou bavili na Lukách. No co. Nikdo neměl tu jistotu. Tak co už, že jo. "Mě to stačí tak jak to je. Že ty jsi má sestra a nevadí ti to, jí být. Takže mám teď tebe a to je skvělé." Kam se hrabe krev, když se nehlásí, že jo. "Nemáš zač."
Zatím skutečně to nevypadalo, že by mělo zapršet. "No, jestli nezaprší, tak ta tráva úplně seschne a bude to na nic." Srnky a zajíci nebudou mít co žrát a když nebudou mít co žrát býložravci, tak nebude ani maso pro šelmy. "Jo, snad brzy zaprší. Ale kdy? Dalo by se vůbec déšť nějak přivolat?"
Když přešli zubří a začali stoupat do svahů, bylo jim ještě horko. V těch vyšších oblastech by ale měl být chlad. No a taky se blížili k jezeru a nedaleko něj si Noir zase všiml jeskyně. Asi měl na ně nějaké štěstí, či co. Možná by si měl říkat Jeskyník. "Hele, další jeskyně!"
Postovaná: 55
"Ano, ta." Dávalo by to smysl. "Když nad tím uvažuji ze všech možných úhlů pohledu. Ta pravděpodobnost tu je dost vysoká, ale stoprocentně to samozřejmě potvrdit nemohu. To by mohl někdo, kdo nás viděl jako vlčata než jsme se tak nějak rozlezli do pryč." Uvažoval Noir nahlas. "Nebo matka nebo otec." Ale ti byli jaksi taky fuč. "Ale je to jedno. Mám přeci tebe." Jo, měl teď Dail a byl to lepší vztah než s nějakou partnerkou o kterém vztahu neměl ani páru, jak by měl fungovat. Zatímco u rodiny, měl nějakou představu.
"Jo, přesně tak. Takže můžeš být v klidu. Když už jsi členkou, tak by to mělo být v pohodě." Ubezpečoval ji Noir a byl rozhodnutý se za Dail postavit.
"Jo, to je docela možné. Nebo o Chaosu nemluvila že tě tím nechtěla mást nebo, já nevím. Tomu Deironovi jsme taky neřekli, že jsme z chaosu." Pokrčil rameny Noir a zadíval se na pláň. "Ale je tady nějaké dusno! Mohlo by už konečně zapršet!" Zavrčel Noir trochu otráveně, jak se tady motali po seschlé trávě na horkém vzduchu. "A teď honem do hor, tam snad bude o něco lépe! Tady by se jeden upekl."
>>> Krápníková jeskyně (přes Sněžné Tesáky)
Tichá zátoka >>>
Postovaná: 54
Opouštět zátoku se mu taky moc nechtělo, ale jestli měli jít dál, tak se někdy museli sebrat a jít, jinak by prostě neodešli a setrvali by někde tak dlouho, až by tam snad i zapustili kořeny. Noir se překvapeně podíval na Dail. "Přece Corinne. Ta vlčice, co by mohla být moje sestra, hm?" Jak by na ni Dail mohla zapomenout? Možná byla zamyšlená nad něčím jiným, co Noirovi sdělila až teď následně, to by vysvětlovalo, že si to nedala dohromady. "Aha. Tebe to asi hodně trápí, že? Ale teď máš mě, takže ti ta All neublíží!" Ne, nenechal by ji ublížit. Navíc, "bylo by to kontraproduktivní. A proti zákonu Chaosu. Chaosané si nesmějí ublížit. Leda, že bys ji sebrala kost, haha a proč bys to dělala, že jo?" Snažil se ji ubezpečit o tom, že ji ublížit nenechá. "Teď jsi moje sestra a tak nikdo nemá právo na tebe vytasit zuby." Rozhodně ne bezdůvodně.
"No jo. Asi je tam už dlouho." Stray tam byla, co on začal vnímat svět kolem.
Postovaná: 53
Zátoka byla fakt pěkné místo. Asi by se to tady hodilo pro zamilované páry, napadlo Noira, ale on zatím nikoho nehledal, nebo o tom alespoň nevěděl. Tak či tak, byl mladý na to, aby měl někoho rád jinak než jako kamaráda nebo sestru, že? Ale bylo to tady pěkné a možná by se tady dalo i dost dobře relaxovat. No zastavili se tady jenom na chvilku, protože by měli jít zpátky. "Jo, domů. Ke křišťálovému jezeru. Tam bychom se měli podívat, jestli tam třeba už nebude i Corinne." S těmi novými informacemi, které slíbila, že si předáme. Střihl uchem k Dail. "Proč by to neměl být dobrý nápad?" Jednou za čas by se tam ukázat měli, aby si ostatní nemysleli, že třeba někde umřeli. "Možná tam bude i tetička Stray." Uvažoval dál.
"Jo, líbí se mi tady. Dalo by se tu asi dobře relaxovat, myslím." No a pak se vydal dál zátokou k planině.
>>> Zubří pláň
Modrák (přes Kvetoucí louku) >>>
Postovaná: 52
"Jo, to je pravda." Ledové jezero bylo taky skvělé místo, kde by se ta magie dala trénovat. O tom žádná! Noir přikyvoval a jak se dohodli, tak byl nadšený z toho plánu. Doufal, že ovoce bude v jinou roční dobu sdílnější. No a kam půjdou? "Asi bychom se měli pomalu vrátit domů a podívat se, jestli je tam něco nového. Akorát se mi nechce jít stejnou cestou. A támhle tudy jsem procházel několikrát, ale nikdy jsem se tam nezastavil. A přitom je to zajímavé místo." Díval se k zátoce.
A tak se tam také vydali. S Deironem se rozloučili a šli. Horko bylo i teď a tak byl Noir rád, že se z louky dostali do zátoky, kde byl vzduch o něco lepší, než právě na louce. "Vidíš? Je to zajímavé místo. Už jsi tady byla?" Zajímal se, jestli jsou zase na místě, kde nebyli, nebo kde už někdo z nich byl.