Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Northia přikyvovala nad slovy vlčice a usmívala se. Ráda by se naučila nějaké ty rostlinky, než se vydá poskytovat své léčitelské znalosti komukoliv jinému. Potřebovala si hlavně uspořádat věci pro sebe. Více než pro kohokoliv jiného. "Děkuji, je tu hodně rostlin specifických pro ostrovy? Či to je jen občasná záležitost? A najdu tu i běžnější rostlinstvo jako meduňku, heřmánek, mátu, šalvěj a jiné?" Vyjmenovala část. Aspoň co se týkalo těch, která ráda užívala. Heřmánek byl dobrý v léčivých mastích. Máta měla své účinky hlavně na žaludek a z meduňky dělala odvary, kdy nemohli spát. Aspoň takto se v bylinkách vyznala a nebyla vůbec mimo. Nehrála si na léčitele, ale skutečně jím byla.
A tak se s nimi ti dva vlci rozloučili a ona si povzdechla. Pokynula hlavou a slabě se na ně pousmála. "Buďte opatrní." Podotkla Northia a sledovala jak mizí v dálce. Sledovala jak se vydávali dál. Vlčice je vedla do jejich skrýše. Teda do její skrýše. "Je tu něco, co funguje na zlomeniny? Zatím mi tu vyjmenováváš věci dobré do vývarů a pastí..." Ptala se přímo takto cíleně Shine, aby věděla jak léčit další z ran.
---> Prokleté jezero

Vlčice se jim představila a ona zavrtěla ocasem. "To je hezké jméno. Shine... jak zvučné je." Pochvalovala ji Thia. Byla v tomto sluníčko, které si vždy našlo nějaká milá slova. Dokázala to vždy a o komkoliv. I kdyby na ní vlk byl kdo ví jak hnusný, tak ona to dokázala. Nabízela jim odvar z jakési rostliny o které jim toho tolik řekla. "Oh, to je mi teda něco. Měla bych si s tebou pak najít lekci, abych se naučila o těchto speciálních rostlinách vícero, ale děkuji. Nabídku jistě přijímáme. Ovšem co se počasí týče." Povzbudivě střelila pohledem po Alině. Věděla, že se nebude chtít moc kamarádit, ale vlčice se zdála milá. Jenže se k nim přidali ještě dva vlci. Northia z nich neviděla dobré úmysly, ale dokud nezaútočí oni... Hlavně jednoho z nich Shine poznávala. Vlka, který vypadal, že se před pár okamžiky porval. Toho světlejšího z dvojice. Druhý vypadal více klidně. Toho ovšem Shine asi nepoznávala ani. "No jak sem chtěla k tomu počasí. Vypadá, že bude pěkně ošklivo ještě delší dobu. Nedivila bych se, kdyby se do hor začalo stěhovat všechno možné i nemožné. Takže je lepší být v plné síle. Než pak koukat jak vykujanec." Northia se rozkašlala. Ale přesto se potom jala následovat Shine.

× Zauvažuj nad nejlepší akcí pro přežití potopy (ve čtyřech vlcích)

Shine, Alina
Northia se cítila špatně s tím vším. Ale přesto si všimla tmavší vlčice. Ta vypadala, že něco o těchto ostrovech znala. Northia se podívala na Ali a nakonec zase na vlčici. "Myslím si, že bychom si s ní měli promluvit..." Podotkla a zavrtěla ocasem. Doufala, že ona bude mít mnohem větší zkušenosti s tímto ostrovem a s tímto počasím, které na něm panovalo. Vydala se k ní a doufala, že jí Ali následuje. "Ahoj, já jsem Northia a tohle je moje kamarádka Alina!" Představila se té nové vlčici, která měla krásné zlatavé znaky. Tohle se jí tak moc líbilo. A nakonec se stalo to, že jí začalo dobíhat počasí. Pčíknula tak silně, až si z toho sedla na zadek. "Asi nemáš nějaký typ jak bychom se mohli zahřát, co? Je mi docela špatně... asi budu mít teplotu." Svěřila se jí z toho Northia a podívala se na Ali. Slabě se pousmála.

<--- Tichá zátoka(Přes Kvetoucí louku)

A tak ji nedala moc informací k tomu, co se stalo a proč se smečkami neměla vůbec dobrý vztah. Proč to tak bylo? Udělala někomu něco? Nevěřila jí snad Alina? Byla špatný kamarád, že ji nemohla říct tyhle věci? Stáhla uši k hlavě. Možná měla její matka pravdu. Ale to všechno až moc promýšlela. Sakra, nepodobala se tímto až moc Etoile? Ne! Rozhodně ne. Snažila se bejt v klidu. Snažila se co nejvíce vypadat jako nadšená a maličká. Pokud to šlo. No možná už píšu až moc velký kraviny. Ale nakonec si všimla, že tam byl zase ten pán s tím vozíčkem! Ajeje! Dokonalé! "Hele! Ali! To je ten u kterého jsem si nakoupila ty znaky na ocas! Možná má ještě něco dalšího!" Zněla nadšeně Northia. Vydala se k tomu prodejci.

NÁKUP:
Stav účtu:
15|| 5|| 1
Převádím minci na KŠM
Nakupuji:
1 level magie
Stav po nákupu:
5|| 5|| 0

Schváleno

Nakonec se zase vrátila k její kamarádce. Vypila u ní docela zvláštně vypadající lektvar, co jí dal ten stařík a usmívala se pak.

× Zlepši své dovednosti (nákupem u Wua či návštěvou mistra - včetně obchůdků a svatyně z první fáze)

<--- Zlatý les
Nemohla tomu uvěřit, ale Alina se jí omluvila? Skutečně se jí omluvila a ještě řekla, že nemá ráda smečky? To chápala. Kdo by je měl rád? Poskytovali bezpečí! Nemusel se jeden obávat, že ho něco večer přepadne! Přesto si povzdechla a pokynula hlavou. "To chápu. Nemusíš se omlouvat. Udělali ti smečky něco, co ti ublížilo v minulosti?" Snažila se dopídit Northia toho, co by se mohlo stát a ublížilo jí to. První co jí napadlo, že jí skutečně někdo v minulosti snad ublížil nepěkně. Překvapeně se podívala na stav, který se tu děl. Nebylo to vůbec dobré. "Měli bychom si pospíšit. To co se tu děje, není vůbec příjemné. Aby nás to nesejmulo." Potvrdila ještě nahlas. Vyrazili tím snad do bezpečí hor? Tam je přece ta voda nesejme, ne? A budou se tam moci zdržet! A nejspíše si s nimi i někdo popovídá!
--> Hraníční pohoří (Přes Kvetoucí louku)

× Zamiř do bezpečí

Podívala se na ni docela zoufalým pohledem. Ona ji snad vůbec nechápala! Povzdechla si a zatvářila se na ni velice zoufale ještě jednou. Nakonec však zavrtěla hlavou a povzdechla si ještě jednou. Snad z toho pochopila, jak ji zasáhlo to chování. "Nač si takto zbytečně nepříjemná? Já nechci být hned první týden poslaná do... no prostě nechci aby mi tu hned někdo zakousl." Přiznala se k tomu a odkašlala si.
Ona se nakonec vydala k jídlu. Sedla si k němu a začala jíst. Maso bylo dobré. Na to že se potřebovali najíst méně. Ovšem tento úkryt jim mohl zůstat nebo se snad pletu? Ovšem bylo jen otázkou času než se tento úkryt vyplaví. Zamručela a pohledem se přesunula ke vchodu. Nejspíše byl čas si jít ještě vylepšit něco.
Pokynula hlavou, když řekla že je připravená. Sama se pak vydala směrem k venku. "Je čas jít někam do výšin..." Přiznala k tomu Thia a usmála se na ni, jen aby ji namotivovala.
--> Tichá zátoka

Northia se v úkrytu ihned oklepala a podívala se na svou kolegyni, která s ní zvládala to počasí. "Fajn, máme něco uloveno, ale nemyslím si, že to je správné, když je to poblíž té smečky. Sice je to slabý pach, ale věřím že bychom jim to případně dokázali vysvětlit. Ale musíme se soutředit na to, co je teď to hlavní. Nahlásit to někomu, že se to tu horší... že se brzo zatopí víc území." Přemýšlela spíše nahlas Northia a šlehala ocasem ze strany na stranu. Tohle celé bylo velice zlé. Tohle celé se jí přestávalo líbit. "Až budeš připravená, tak musíme zase vyrazit." S tím přejela pohledem po Ali. Čas je docela neúprosně tlačil. Bůh ví kdy se zatopí i tohle místo. Cítila jak se jí zvedaly chlupy na zátylku. Něco špatného se bude dít.

Northia ji sledovala a nakonec se rozhodla za pomocí vlastních sil tahat onu kořist do úkrytu. Trhala hlavou a snažila se ji tam dotáhnout. Jenže jelen byl až moc těžký. Přesto s ním dokázala pak za pomocí momenta pohnout. A využívala toho do dalších okamžiků. Kdy jelena dostala s velikým vypětím sil do úkrytu. Jen co se podařilo, tak zůstala zrychleně oddechovat. Hrudník se jí zvedal a ona se mohla porozhlédnout po tom bezpečném místě. Nebyl tam žádný rybníček, který by je mohl vyplavit. Bylo to dál od jakékoliv vody. A bylo tam v jednom bodě i dost chladno, aby jim tam ta kořist dokázala zůstat. Nakonec se zase vydala ven, jen aby viděla jak si Alina natloukla čenich. Dostala se k ní a prohlížela si ji. "Dobrý? Neublížila sis nějak?" Zeptala se vlčice a starostlivě si ji prohlížela. Pak ji pomohla táhnout(pokud se Ali nechala) kořist do úkrytu, aby se tam pak mohli ukrýt a oschnout.

× Vydej se hledat bezpečné místo (minimálně 5 postů) - 5/5

Northia natočila lehce hlavu na ní a povzdechla si. Věděla tak nějak celou dobu, že Alina byla proti tomu, aby se šli podívat po smečce, ale doufala, že na malý moment...ji pochopí. "Smečka vždy znamenala větší bezpečí. Já se neumím sama bránit. Maximálně umím vlky trávit, ale trávení mi nepomůže, kdyby proti mě šel třeba medvěd. A navíc léčitel.. se vždy hodí spíše pro smečku. Leč jsem takový šaman než vyloženě léčitel. Vyznám se v květinách, vyznám se jak vlky léčit, ale ráda provádím i rituály, které by měli pomoci." Odpověděla ji a slabě se pousmála. S tím se nakonec i zastavila. Cítila pach krve. Čerstvé krve. No ne moc čerstvé, ale byl to pach kořisti. Vydala se tím směrem. Větřila každým krokem. A pak konečně dovedla Alinu k umírajícímu jelenovi. Byl promočený a měl velkou ránu na noze. Jako kdyby mu to podklouzlo na kamenech a on... si zlomil nohu. To co z nohy vylézalo byla kost. Northia se k němu přiblížila a zakousla se mu do krkavice. Zabila ho. A ulovila jim jídlo. A v moment, co zvedla oči si všimla i menší jeskyňky mezi stromy. "Ali, koukej... odtáhneme ho tam. A koukej... další stopy krve... že by měla někde samici?" S tím byla vidět další zraněná kořist více v dálce. Přesně pro Alinu. Northia se vydala jim prohlédnout úkryt. Byl dost prostorný pro ně obě a kořist ulovenou. Ještě lepší.


× Vydej se hledat bezpečné místo (minimálně 5 postů) - 4/5
× Ulov si na horší časy

<--- Zubří pláň

Nechtěla, označila bylinky jako zbytečné. Northia se na ní podívala a povytáhla obočí. Bylinky nebyli zbytečné! Jenže hádat se o tom, když vlčice byla očividně nestabilní... nebylo vůbec dobré. Ještě by přišla o život. Takovou radost matce nemohla udělat. Ještě by se tu ta vlčice objevila a tančila jí na hrobě. Jen jako oslava, že její nepovedená dcera zemřela. Northia se oklepala a trhaně se nadechla. Probral jí hlavně chlad kožichu. "No... tak... chápu to." Dostala ze sebe nakonec po dlouhé chvilce. Nechtěla tím Alinu urazit, ale vzpomínky na domov se jí dokázaly zarýt dost hluboko do hlavy. "Měli bychom si pak něco ulovit..." Zamručela tichým hlasem. Jako kdyby jen přemýšlela nahlas. Podívala se nakonec na Alinu a pokynula hlavou. "Ulovíme něco na horší časy, pak se dostaneme do úkrytu. Já si odskočim za tou smečkou jestli nehledají léčitele a budeme moc pokračovat." Rozhodla nakonec dostatečně nahlas, aby Ali vnímala každé její slovo. Pohledem se rozhlížela po stromech. Kde by mohl nějaký být? Hlavně prostě to mohlo být nenápadné.


× Vydej se hledat bezpečné místo (minimálně 5 postů) - 4/5

<-- Mlžné pláně
Pohlédla na vlčici svými světlými zornicemi. Něco se uvnitř ní dělo. Něco, co by jeden nemohl zase tak lehce pochopit. Zamručela a zavrtěla lehce hlavou. "Něco se děje... uvnitř tebe... občas máš nepřítomný pohled, jako kdybys vedla argumentaci uvnitř sebe..." Promluvila Northia, která k tomuhle byla velice všímavá. Pořád se věnovala léčení a k tomu patřilo i léčení duše. "Pokud je uvnitř tebe zlo, které bys chtěla odehnat, mám k tomu pár bylinek, které by mohli fungovat. Často jsme je využívali s mým mistrem k vymítání zlých sil." Promluvila znovu a přejela po ní pohledem. Nakonec se podívala před ně a zavrtěla hlavou. Zdálo se, že ani tyhle pláně nebudou ušetřeny. A pak... do čenichu jí udeřila slabší vůně smečky. Stáhla uši k hlavě a podívala se na svou kolegyni. "Musíme je varovat..." Dodala nakonec a vydala se tam. "Navíc by tam někde blízko mohla být... díra kam bychom zalezli." Snažila se být pozitivní.
-> Zlatý les

× Vydej se hledat bezpečné místo (minimálně 5 postů) - 3/5

<-- Vlčí jezero
Vlčice se jí jala tvrdit, že rány na jejích tlapách se nedaly vyléčit. Northia začala ihned přemýšlet nad tím, zdali by se něco s tím dalo udělat. Možná ji napadlo řešení, které by bylo účinné pro ně obě. "Každá rána by se měla dát léčit. Mohla bych pak udělat rituál a požádat božstvo přírody, aby ti pomohli právě s tímto." Podotkla ona a usmála se na ni. Snažila se jí tím dodat tu důvěru v sebe samotnou. To že všechno může být jednoho dne dobré.
Podívala se na ni a pak na území na které se dostaly. "Tady je docela mlha. Nemyslím si, že by to bylo dobré na úkryt. Co ten les? Ten zlatý támhle v dálce. Rovnou tam budeme moci i něco ulovit. Ve dvou se loví lépe než v jedné." Zavrtěla ocasem Northia. Teď se jen modlit k tomu, aby ji vlčice následovala.
--> Zubří pláň

× Vydej se hledat bezpečné místo (minimálně 5 postů) - 2/5

Podívala se na vlčici a zavrtěla hlavou, jako kdyby si potřebovala utřídit myšlenky. "No na tomhle místě. Vyplavila mě sem voda... dostala jsem se na tohle místo spíše omylem a co jsem zatím stihla zjistit, tak to jsou... ostrovy? Nestrčila bych za to tlapu do ohně, ale myslím si to." Odpověděla ji Northia na první větu. A pak se i ona přidala s názorem, že se to zde nejspíše neuklidní. Northia si povzdechla a stáhla uši k hlavě. Chybělo jí vše, ale... zvládne to. Zvládne to a dostane Alinu do bezpečí.
Rozhodla se jít s ní, což Northie zvedlo lehce náladu. Konečně. Konečně nebude muset trpět. Podívala se na ni znovu. "Ano... pak ti můžu... pomoci? Nevím. Spíše bych to viděla jako... menší pomoc." Pousmála se na ni. Zase. S tím se vydala výše do hor. Kluzký povrch hor tomu ale moc nepomáhal. "Spíš bychom měli vyhledat... smečku... bojím se toho, že by to nebylo ideální..." Zašeptala Northia. Vedla tedy Alinu směrem k lesu, kde taky mohlo být klidné počasí. Víc než tady u jezera.
--> Mlžné pláně

× Vydej se hledat bezpečné místo (minimálně 5 postů) - 1/5

Ptala se jí na jméno a Northia se na ní mile pousmála. "Jmenuji se Northia Iceborn. Jsem tu docela nová, takže promiň jestli se tu rody nepředstavujete..." Podotkla ona a povzdechla si. Přesto se jí počasí přestávalo více a více zdát. A hned co to dořekla ve své hlavě, tak se začala zvedat hladina jezera. "Uhm... prosím tě, Ali, tohle se tu děje často? Nebo co si o tom mám myslet?" Zeptala se vlčice a podívala se na ní. Přesto se jí to docela přestávalo líbit. "U nás doma sice jako pršelo, ale takhle moc, že by se vylévali řeky z koryt a to samé jezera, to se snad ani nedělo. Myslíš že se to uklidní? Nebo ne?" Nervózně přecházela z místa na místo. Nevěděla co si o tom myslet. Nevěděla jestli tohle tu skutečně bylo běžné, ale rozhodně se jí nelíbilo, že by dál mrzla. "Možná bychom měli jít hledat úkryt... pokud to chceš..." Zamumlala a oklepala se. Přesto její packy v chladné vodě mrznuly a ona nemohla s tím nic dělat.

× Projdi se po zatopeném území
× Promluv si s jiným vlkem o momentálním počasí

Northia nelenila. Jen co se vlčice rozhodla dojít do vody, tak ona se jí jala hledat jitrocel. Zde toho sice moc nerostlo, ale přeci jen dokázala jednu menší zuboženou rostlinku najít opodál. Takže zatím co si vlčice vymývala rány, tak ona nelenila. Jala se pokousat jitrocel, Spolu ještě s trochou trávy, aby výsledná pasta byla mnohem hustší, ale také zároveň aby měla podstatnou hutnost a nebyla to jen ta troška z jitrocelu. Ona se k ní pak dostala.
Jen co si vlčice sedla, tak jí začala Thia na nožky nanášet vytvořenou pastu. "Vím, je to nechutné, za to se ti omlouvám, ale jitrocel má léčivé účinky. Navíc se tráva spolu s ním bude tvářit jako bariéra před nečistotama. Nemám tu totiž nic čím bych ti to ovázala...ale takhle by se to mělo za pár dní zahojit. Případně... budeš to muset opakovat sama. Dám ti pak případně na to recept jak si jí udělat." Jala se jí líčit Northia. Byla zlatíčko, co by ostatním pomohlo, i kdyby to mělo stát její krk. "Nemusíš se omlouvat." Dodala hned co se jí vlčice omluvila. S tím hledala zdali by nenašla skutečně něco na obvázání těch nožek mnohem lépe.