Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Predátoři 6
Rhaaxin, Alyanna, Aetas, Ásleif

Alyanna i Rhaaxin měli velmi hlasité námitky k tomu, co Renbli řekla - a přesto si za tím stála, jakkoliv hloupě se ti dva chovali. Renbli se prvně zamračila na Rhaaxina, který po ní křiknul.
,,Ne že bych si pamatovala, že by snad Atrox měl kdykoliv nějaké problémy s medvědem," začala, jelikož jednoduše Naxina v životě nepotkala a tak ji ani nenapadlo, že by snad Rhaax mohl mít i jiné bratry než jeho a Ingrida, ,,ale i tak to situaci nezhorší. Tady nejde jen o toho medvěda, ale i o tvoje bezpečí. Víš, co by ti mohl udělat? Proto je cesta bez krveprolití lepší." Rhaaxin a Alyanna si zjevně neuvědomovali, že akorát hnali celou zlatou smečku do situace, která by mohla skončit zmrzačením jednoho z nich, pokud přijdou příliš blízko. Jistě, medvěda Renbli zranit nechtěla, ale copak ty dva mozky dubové neviděly ten problém, co se tu tak razantně tyčil? Pokud by šel blíž někdo jiný, někdo pomalejší, někdo slabší, velmi jednoduše ho medvěd mohl převálcovat, ne-li zabít. (Když už teda jedeme po hraně křišťálovky :))
Nad slovy Alyanny jen protočila očima, jelikož se zdálo, že tahle vlčice má jen a pouze svou pravdu a neustoupí - i přesto, že Aetas nepřímo souhlasil se skupinkou, která na medvěda nechtěla útočit. Přesto ti dva tvrdohlavě pokračovali s tím, že medvěd je to zlo. Jistě, zvíře je zastrašovalo - ale nezastrašoval i jelen, když sklonil své paroží v momentě, kdy zahlédl vlka, co se příliš přiblížil?
Vlci však dostali úkoly a Renbli pochopila, že vlčice, co se k jejímu nápadu přiklonila jako první, se jmenovala Mireldis. Další dvojice, co tu s nimi byla, se jmenovala Minkar a Zarina a vlčice, co si tvrdohlavě stála za tím, že chce jen chránit smečku, se jmenovala Alyanna. Renbli se rozhodla si tyto jména zapamatovat do budoucna. Už teď měla na jazyku nepříjemnou pachuť z toho, jak vlčice vyváděla a pohlédla na Ingrida poměrně soucitně, jelikož byl vyslán právě s jejich bratrem a tou dubovou hlavou.
Jakmile se vlci nějakým způsobem rozešli, Renbli se otočila na Aetase.
,,Kdo to je?" optala se okamžitě. ,,A ještě lepší otázka, kdo si myslí že je?" Nepřišla jí povědomá, možná po pachu - jenže tady po pachu byli cítit všichni podobně. Přeci jen to byla smečka. Nespokojeně se přiblížila k jámě a nakoukla dovnitř na zvíře, které se více uklidnilo, jak se nyní snažilo dostat ven. Naneštěstí (nebo možná naštěst) medvěda žádné kořeny neudržely a tak se mu ven z jámy dostat nedařilo. Taky bylo dost možné, že se mu během pádu do země přivodilo nějaké zranění. Zvíře stále vrčelo a v krku mu bublal řev, ale zatím nešlo o žádnou silnou agresi.
Zvedla hlavu k Ásleif. ,,Co si o tom myslíš? Proč by sem takové zvíře vůbec šlo?"

Predátoři 5

Renbli promluvila a čekala, co odpoví Aetas. Zírala na něj, doufajíc, že potvrdí její podezření. Když se k ní přidala cizí vlčice, kterou Renbli ani neznala, zlehka zamávala ocasem, oceňujíc, že s ní vlčice souhlasí. Když tu byl někdo, kdo měl stejnou ideu (a taky tuhle vlčici neviděla, že by se snad snažila bojovat), určitě musela být správná... žena? Jenže to už se proužkatá rozmluvila a Renbli stáhla uši k hlavě. On se k ní totiž brzy na to přidal i Rhaax.
Vlčice tvrdila, že se medvěda snažila odstrašit, zatímco Rhaax tvrdil, že je ohrožoval. Renbli nechápala, proč vlastně Aetas nechal celou věc zajít tak daleko a nevytvořil pod ním jámu hned, aby se k nim nedostal. Když měl tenhle druh síly, co mu bránilo v tom, aby ji použil a ochránil smečku okamžitě? První semínka nedůvěry ke zlaté smečce vyklíčila právě v tento den.
,,Pohřbít?!" vyhrkla prakticky naráz s Ingridem, ani se jí nechtělo věřit, co to právě Rhaax řekl. Její výraz se změnil ze zmateného a taky trochu vystrašeného výrazu na... více neutrální a pak i zamračený. To už se však do věci vložila Ásleif, která označila vlčici se zeleným kožichem za mechomozku a Rhaaxe za sprosté hovado.
,,Ásleif má pravdu, kdy ses stal krvežíznivým?" Nijak jinak si to momentálně vysvětlit neuměla a upřímně ani nemohla. ,,Kdyby tu byl táta..." a s tím se kousla do jazyka a podívala se bokem. Ne že by snad chtěla Navina momentálně vytahovat, ale tohle jednání ji zklamalo. Určitě by zklamalo i Navina. Poprvé si uvědomila, že jí vlastně chybí víc, než si byla ochotná připustit - a to i přesto, že ho zas tak dobře nikdy nepoznala.
,,Ingrid má pravdu. A... ty... ty taky," podívala se na černého vlka, co ho předtím prohlásila za partnera jiné vlčice, kterou nikdy neviděla. K sakru, copak toto byla smečka? Rozhodně se tak nechovali. Kde byl ten zájem a laskavost ze Ségovi smečky? Proč museli všichni rovnou jít po krvi?
,,Prvně jsi křičela, že zraněný medvěd je vzteklý a pak jsi zavelela, že s ním máme bojovat. Teď ještě pochybuješ nad něčím, co by mohlo zabránit bezvýznamnému krveprolití? Vždyť ten medvěd nám může ublížit! No, možná ne tobě, když jsi tak silnou bojovnicí." Ani nevěděla, kde se v ní ten vztek tak náhle zdvihl. S tím se podívala na Rhaaxe. ,,A ty. Vážně jsi se vrhl do ohrožení jen proto, že se před tebou objevilo zvíře? Zastrašoval nás, ale my zaútočili první!" nespokojeně dupla tlapkami o směs půdy a listí pod ní. ,,Nikdo z vás se nechová jako smečka. Máme spolupracovat a postarat se o to, aby nikomu z nás nebylo ublíženo - což útokem přímo včel nezvládneme. Navrhuji se držet návrhu Ingrida, odvést ho někam pryč a samostatná skupinka se může rychle podívat po okolí, zda nenalezne příčinu jeho vzteku. Taky ho na nás mohl poštvat nějaký jiný vlk. Zlatá přeci už jen byla ve válce, ne?" To by dávalo smysl. Renbli toho o tom sice moc nevěděla, ale velmi skromnou vědomost o historii zlaté si jistě zachovala.
,,Pojďme toho medvěda prostě odvrátit pryč z našeho území a pak se dohadovat."

Predátoři 4

Tohle všechno se dělo možná až příliš rychle a Renbliiny smysly začínaly být pomalu a jistě přetížené. Mnoho vlků, mnoho útoků, medvěd, pohyb sem, pohyb tam, prudce hýbala hlavou a snažila se pochopit, jak reagovat na situaci. Nejraději by se schoulila do klubíčka a absolutně vypustila, co se tu děje. Jenže... tak to nefungovalo. Tak to nešlo.
Medvěd v tu ránu skončil v zemi. Jednoduše se pod ním otevřela díra a on se propadl, takže zmizel. Přesto tu bylo příliš mnoho pachů, příliš mnoho zvuků a příliš mnoho akcí, Renbli se v ten moment mírně narovnala. Slyšela alespoň Aetův hlas a jednoduše se rozhodla po něm jít a držet se ho jako klíště.
,,Není důvod mu ubližovat! Takhle se medvědi nechovají, určitě ho něco vyplašilo, nebo se něco stalo. Neviděl tu někdo někde medvídě?" vyhrkla nápad. Věděla, že medvědi byli nejvíce agresivní, pokud měli mladé. Vždyť to tak mělo každé zvíře. Pokud to byla medvědice, jasně že vyváděla.
Rychlým pohledem i střelila po ostatních členech smečky, aby určila, kdo se snaží medvěda ještě zabít a kdo ne. Náhlý obrat z 'útok!' na 'pojďme ho jen vyhnat!' Alyanny na ni neudělalo nejmenší dojem a upřímně, když se na to tak dívala, spousta dalších vlků ji zklamala zrovna tak. Proč nemohli jednoduše zvíře otočit magií? Iluze byla ideální! Nikdo nemusel přijít k úhoně a všechno mohlo být dobré.

Predátoři 3

Tolik vlků běželo na jednoho medvěda - a Renbli si nemohla přijít než to v hlavě označkovat jako hloupé. Vlčice se světlou srstí zavelela vlkům, aby vyrazili vpřed a Renbli prudce zdvihla hlavu a v očích se jí cosi zablyštilo. Nejspíše strach - ale taky odhodlání. Sama bílá přece tvrdila, že pokud se medvěd rozzuří, bude útočit. Copak tak hloupě věřila ve svou sílu?! Byli tu i slabší členi smečky, kteří věděli, že pokud medvěd bude chtít, moc dobře se mu nevyrovnají!
A nebyla to jen ona, kdo razil vpřed. Během momentu viděla, jak vlci přebíhají její iluzi, jak se kolem tlap obmotávají medvědu liány medvěda a kolen tlamy kořeny Alyanny, zatímco Mireldis se jej snažila oslepit a Rhaaxin kolem něj divoce poskakoval, aby upoutal jeho pozornost. Renbli zírala z jednoho na druhého a udělala krok zpět, aby se podívala na vlky, kteří se zařadili do půlkruhu okolo medvěda. Tohle bylo hloupé. Tohle bylo nezodpovědné. Kdo byla ta bílá vlčice, aby rozkazovala a ukazovala, jak přijít ke zranění. Medvěd by možná Renbliinu iluzi ani nepřekročil, kdyby se na něj vlci zlaté nevrhli. Tohle nemusel být boj. Tohle nemuselo být...
Stáhla uši k hlavě, ocas zarazila mezi nohy a vítr kolem ní se zvedl v nepříjemný, ostrý proud vzduchu, který zvedal drobné kamínky a větvičky spolu se spadaným listím. Ne, toto bylo zle... toto bylo zle... Kde byl Ség, když ho potřebovala?
,,Ségu!" zavolala vlčice místo toho, aby pomohla své smečce v boji.

Predátoři 2

Renbli s Ingridem se zjevně rovnou přimíchali do problému, kterého nyní byli součástí. Renbli tak stáhla ouška k hlavě a nechala Ásleif, aby se postavila mezi ni a blíží se hrozbu. Tiše kňourla, ale aspoň si vyslechla, co pověděla o špuntu.
,,Slyšíš!" prakticky zašeptala směrem k Ingridovi, ,,nepraskneš!" No, aspoň to byla docela dobrá novinka? Přesto se Renbli však stahoval žaludek z toho, jak všichni reagovali na možnou hrozbu, která se k nim blížila z lesa.
V ten moment se celá smečka začala pohybovat a Renbli se po ostatních podívala. Proti nim byla docela jemná květinka, kterou odfoukne prakticky jakýkoliv vítr a celá tahle nastalá situace ji donutila skončit s ocasem mezi nohama a naježenou srstí na krku. Vážně, takhle nehodlala umřít! Počkat, ona tu umře? Ne, to byl vážně zlý nápad.
V ten moment však skrz Renbli cosi projelo. Pírko, které měla stále vsazené v srsti na krku se mírně zakymácelo v poryvu větru a když Renbli otevřela oči, zablýskl se v nich vítr, který se proháněl po polích, hurikán, který vytrvával stromy i se stromy a vlčice upřela svůj zrak směrem na medvěda.
Ač to neviděl zbytek smečky, za pomoci iluze vytvořila mezi hnědým zvířetem a jimi efekt roztrhlé země. Ta se před medvědovýma očima jednoduše otevřela a brzy se mezi nimi tyčil hluboký kráter, který by medvěd musel přeskočit, aby do něj nespadnul - pokud by tedy kráter byl pravý a nejednalo se jen o pouhou iluzi.

Predátoři začátek - 1. post

>> Zlatý les

Když Ingrid začal řešit, že teda není moc dobré v sobě mít špunt, protože jinak z něj nevylezou malí vlci a oni se z něj nedostanou, i Renbli zpanikařila. To by znamenalo, že její brácha praskne, ne? Jak nafouklá mrtvola! Vyděšeně se na Ingrida podívala.
,,Možná... možná, že bude stačit ten špunt jen vytáhnout!" vyhrkla rychle. Jenže ona to dělat nechtěla, co když ho vytáhne špatně?! Ale... počkat. Trochu se zarazila. ,,Máma ale říkala, že na to musí být kluk a holka! Nebo... se na to počítáme i my dva dohromady? Já s tebou nechci malý vlky, TEN UZÁVĚR MUSÍ VEN!" zahulákala a už letěla směrem vpřed. Sotva si všímala, že po její pravici bylo cosi chundelatého. Sprintovala směrem, kde čekala smečka. Když tam konečně dorazila, málem vyplivla plíce.
,,Ásleif, Ásleif!" zahulákala na hnědou vlčici. ,,Mají všichni kluci uzávěry mezi nohama aby nemohli mít děti?! Nechci, aby Ingrid prasknul!" No a... pak se sama zarazila, zvedla čumáček, začenichala a podívala se po Ingridovi. Všichni byli napjatí a ona tu taky něco cítila. Něco bylo špatně. Špunt v Ingridovi najednou šel stranou, jak se jí naježila srst na krku. Co tu dělal? Proč to tu dělal? Teď se řešily důležitější věci než medvědi!
,,Vytáhnem ho později," zašeptala konečně k Ingridovi.

>> Duny

Renbli byla doslova bible znalostí. Aspoň teda v tento moment, kdy si hrdě stála, s hrudníkem pěkně vyvaleným, jak si to lezla do vody, na jejíž druhé straně se nacházel zlatý les. Sice bylo pořád trochu chladno, ale to se vsákne. Ocas si držela chvíli ještě nad hladinou, ale pak zmizel pod vodou se zbytkem těla a plavila se jen s čumáčkem a zbytkem hlavy, které zůstaly jako jediné poměrně suché.
,,Potkala jsem pár kamarádů. A minulý rok jsem potkala vlčici, co se mi vážně líbila," dodala, i když jí to přišlo zvláštní. Bylo to vážně tak a nebo se pletla? ,,No, protože jste oba samci, ne?" zeptala se. S tím se zhluboka nadechla, div že se nenalokala slané vody. ,,Protože máš mezi nohama něco jinýho, než já. Protože jsi kluk a já jsem holka. Ještě jsem teda nekontrolovala, jak to má vypadat," vysvětlila Ingridovi. Jakmile se však vlci dostali z vody, Renbli se oklepala, pak nakrčila a rovnou se podívala, jak že to vypadá. Moment na to nadzvedla vlastní nožku a mrkla se pořádně i na sebe.
,,Jo, vypadá to jinak," dodala v závěru. ,,Ty tam něco máš a mě to chybí. Takže ten tvůj bílej vlk by to tam měl taky. Což znamená, že by nemohl mít děti, to se rozumí." Jo, hrozně chytrá byla, až na to, že jí to dnes vysvětlovala máma. ,,Ony se totiž malí vlci kulej jen z vlčic a ne z vlků, to co tam máš je asi nějaký uzávěr, aby nemohli ven," vysvětlila Ingridovi.

>> Zlatá smečka

>> Most

Ingrid se začala až moc rychle obhajovat. Renbli mu jen věnovala přidrzlý pohled a zvesela zavrtěla ocáskem.
,,Víš," pronesla, ,,sice spolu nebudete moct mít malé vlky, ale i tak je fajn mít manžela a být manžel!" oznámila bratrovi, který poplašeně hned tvrdil, že nemá nic společného s žádným vlkem. Přítel. Kamarád. Známý. Ale vlastně ho vůbec nezná! Renbli se pobaveně usmála a našpicovala uši.
,,Jestli je ti příjemné, když ti projede čumáčkem kožíšek, tak ať, není se za co stydět." Vždyť samotná už se cítila divně v okolí několika vlčic. Doteď si nebyla jistá, čím to bylo pořádně způsobeno. Možná tím, že byly prostě pěkné? Vždyť i doma ve zlaté viděla pěkné vlčice! A nebo to bylo tím, že byly moc blízko. Tak či tak, jak by se tedy mohla zlobit na Ingrida, který za to vůbec, ale vůbec nemohl? I kdyby byl ten bílý vlk jeho kamarád, nebo manžel, však on si zasloužil někoho, kdo mu občas projede kožíšek čumáčkem!

// Sleduju tě, špehující Hanko.

>> Zlatý les

>> Vyhlídka

Renbli stáhla uši. Začínala bratra štvát? Možná že i jo. Kavka jí letěla nad hlavou, ale Ren si jí teď zrovna moc nevšímala, protože její bratr byl čím dál tím zmatenější a zmatenější. Cítila se z toho sama trochu nejistě a věnovala mu pár zmatených a možná i trochu zaražených pohledů, zatímco se snažila přijít na to, jak bezpečně přejít tu rozviklanou věc, na kterou právě vstoupili. S tím, jak se Renbliiny nohy při krocích třásly se musel třást i celý most.
,,Odvodila... ale chyběl jsi mi!" dodala rychle, aby bratrovi dala najevo, že to jako nebylo zbytečné a že ho chtěla vidět. Byl to přeci její bratr, jasně že ho chtěla vidět doma, když už tam teda jednou za tu dobu zavítala!
,,Leotie a Ség jsou kamarádi, ale myslím, že bílého vlka s bledýma očima jsem neviděla," odpověděla Ingridovi zamyšleně. ,,Ale jestli chceš, tak začnu pracovat na tom, aby jsme ho našli a co nejdřív! Klidně proběhám celé ostrovy, jestli hledáš kamaráda a nebo manžela a nebo tak," zavrtěla vesele ocáskem. Však Ingrid býval holka, proč by nemohl mít kluka?

>> Duny

>> Irisin ráj

Renbli tahala chudáka Ingrida sem a tam, jakoby se nechumelilo. Mluvila, nenechala ho domluvit, vrtěla ocáskem a jela jak dělo. Ingrid se s ní snažil udržet krok, jenže to bylo docela složité a Renbli by se nedivila, kdyby se mu z všeho toho zmatku nakonec i hlava motala.
,,Ne, to nevím," osvětlila Ingridovi. ,,Ale vím, že se podařilo Ásleif mě vzít a odnést sem do okolí - ona asi totiž netušila, že jsem ze zlaté a tak běžela ke smečce, o které věděla, že tu je," osvětlila Ingridovi. Jo, ono bylo těžké tak jako lovit ze zakalených vzpomínek, jelikož... no, ruku na srdce, ona si to pamatovala taky tak nějak stěží.
,,Ummm, asi ne?" optala se sama sebe, ale jelikož neznala odpověď, tak to jako otázka zůstalo. ,,Jen vím, že tam byla fůra vlků a že mě tam máma dovedla, když mě našla v lese se Ségem a Leotie, jak jsme hledali ten amulet." A jak si Renbli krákorala, upřímně už ani netušila, kam že to jde a kterým směrem.

>> Most

Zmateně vejrala na Ingrida, když jí popisoval Noram. Ale... znělo to uvěřitelně! A on by jí určitě nelhal. Takže když mu poví o těch neviditelných potvorách, určitě jí bude věřit na oplátku. I proto přikývla. Budovy. A města. A hudební nástroje. Skoro netušila, co si pod tím představit. Nikdy o ničem takovém neslyšela.
,,Docela dlouho. A ne, neví. Šla jsem si umýt ten kožich a-" s tím už naběhla na to, co říkala předtím. Jenže Ingrid už pokračoval ohledně toho, co se Renbli týkalo. Ta se zhluboka nadechla a podržela vzduch ve škraních, jak na Ingrida zírala. ,,Takže tys věděl, že se táta nenarodil modrej? Proč jsi mi to neřekl?" vyhubovala Ingridovi, protože když věděl, že mohla dostat modrý přeliv od Wua, musel vědět, že ho tam táta dostal taky!
,,Vůbec to nechápeš! Počkej!" vyhrkla Renbli a s tím se rozešla, aby se s bratrem dostali domů co nejdřív. ,,Není tu žádná smečka! To se stalo, když jsme byli malí. Pamatuješ si, jak jsem tehdy zmizela? To bylo proto, že mě chtěli ukrást cizí vlci a odnést pryč. A ona mě tehdy Ásleif zachránila, ale odnesla mě sem místo domů. No a bahno je doma, protože pršelo."

>> Vyhlídka

Renbli otevřela tlamičku a běžela naproti bratrovi, který se blížil. Za uchem jí plandal červený kvítek, který ukradla na červené louce. Kde vlastně byli teď? Musela se už vracet! A tak běžela dál, nadšená, že konečně objevila svého nejlepšího bráchu. A když k němu konečně dorazila, skočila mu kolem krku.
,,No teda, ty vypadáš!" zahlásila. ,,A odkud máš toto?!" dloubla čumákem pod klobouček, div že ho neshodila. Jenže ona byla taky otázka, jak tam vůbec držel. ,,Já? No já tě hledám přeci," oznámila Ingridovi zaskočeně, jelikož nechápala, jak může nevědět, že si sem pro něj přišla zahleděla na něj trochu jakoby se zbláznil. Pak však zavrtěla hlavou.
,,Máš nový kožíšek a já taky!" oznámila mu a kousek od nich, na onen kámen, dosedla kavka, která si je oba měřila pohledem korálkových očí. ,,Máme sraz ve zlaté! A já byla od bahna, tak jsem se zvedla, že se půjdu umýt. A od bahna jsem byla proto, že jsem se srazila s Ásleif v těch místech, jak je tam mlha. Ásleif je ta vlčice, co mě tehdy odnesla k té smečce tady, protože mě chtěli ukrást cizí vlci a-"

>> Dračí průsmyk

,,Ingridééé!" zahulákalo to dlouhonohé cosi, kavka ji ještě k tomu dodala docela ostrým caw caw, jakoby na Ingrida volala taky.
,,To nemusíš, on tě stejně nezná," informovala kavku hned Renbli, protože jí nedávalo smysl, proč by její bratr reagoval na ptáčka, kterého v životě neviděl. Možná, že až je seznámí, bude to trochu jiná. Jo, to dávalo smysl. Spokojeně zavrtěla ocáskem a podívala se před sebe.
,,Ingriii-" jenže v ten moment jí zaskočilo a ona se musela zastavit a celá se zakuckala. Běh a řev nešly dobře dohromady. Stáhla uši k hlavě a chvíli se dávila. Nakonec se jí podařilo přestat a dodala tiché "dééé" jakoby někoho zajímalo, jestli to řekne celé a nebo ne. Tehdy se však konečně znovu rozběhla, protože v dáli se cosi hnulo - takový velká, hnědá skvrna!

>> Severní hory

Kde ten proklatý bratr byl?! Teď ho tady cítila! Dokonce za ním běžela! A on si utíká někam dál?! No to bylo sprosté! Vlastní bratr před ní utíkal! Renbli se to teda vůbec nelíbilo. A po chvilce se musela zastavit, zalykajíc se vlastním jazykem. Ne, na toto fakt nebyla stavěná. Tohle byl běh na dlouhou trať a ona byla spíš na tu kratší. Renbli byla sprinter a ne dlouhoběžec. A tak se posadila, kavka přistála před ní a Renbli se na ni zahleděla dolů.
,,Je hrozně rychlej," oznámila jí. ,,Ale určitě ho brzo doženeme. Už je to jen kousek. A až ho doženeme, tak mu řekneme, že by nám takhle utíkat neměl. A pomůže ti vybrat jméno. To zní fajn, ne?" zeptala se zvířete, které na ni akorát koukalo svýma perličkovýma očima.
,,Já vím, že souhlasíš," pronesla jistě a s tím se zvedla, směr Ingrid!!

>> Irisin ráj

>> Luka

Tak jako horko těžko se držela Ingridovi stopy, protože zatímco bratr šel rovně, ona dělala docela vlnky a obloučky, aby případného stopujícího zmátla. Docela se tím bavila, ale bylo to zdlouhavé. Nakonec si musela povzdechnout, protože... no, stopovat Ingrida bylo těžší, než čekala! A tak nespokojeně kňukla a podívala se po kavce.
,,Běžíme?" zeptala se. Doslova se jí zdálo, že ptáček kývl. ,,Tak jo, běžíme! Ségovi se budeš fakt líbit," osvětlila a s tím se roztryskala směrem vpřed, s ušima nastraženýma, hezky po stopách Ingrida, aby jí bratříček neutekl. To by ho pak už nikdy nemusela najít! Už tak měla štěstí, že ho našla teď! Sakra štěstí.
,,INGRIDEEE!" zakvílela při běhu, ale brzy jazyk nechala, ať si plandá, jak chce. Mezitím to brala skoro šipkou dolů z hory.

>> Dračí průsmyk