Příspěvky uživatele

< návrat zpět

To bylo vlastně fakt. Co otce drželo právě tam, nasadila její sestra brouka do hlavy i Ricce. Zajímalo by jí to. Ovšem stejně jako Solari, ani Ricca by se nesnažila otce přemluvit, aby se vrátil do smečky, kde se vlastně necítil jako doma. Možná se tam kdysi přidal právě kvůli jejich matce? "Ani já tě nebudu přesvědčovat, ale jsem ráda, že jsi nás našel." No, kdyby ne, tak by ho hledaly ony. Jednou by se určitě sešli. Takhle, však byly ujištěné, že je otec neopustil. Že se jenom dlouze zdržel. Ovšem proč? Vyrovnával se tak se smrtí mámy i když tvrdil, že ji nemilovat tak, jako svou první ženu? To bylo otazné.
Voda již dávno klesla, a Ricce hlavou pluly myšlenky, které jim otec předal. Bylo na nich, aby tuto zvláštní kletbu prolomily. Dokáží to? Musí, protože kdyby potomci nesli trauma svých rodičů, trauma, která na ně rodiče uvalily jako nová traumata a trauma, svých dávných předků, jak by z nich potom mohli být silní vlci a jít dál, kdyby nedokázali tyto zvláštní traumata - karmu rodiny - prolomit, změnit, přetvořit v něco nového pozitivního? Zastříhala ušima. Mělo vůbec smysl se ještě vracet na území, když voda opadla už dlouho zpátky? Jistě tam mnozí už zavítali, aby zjistili, co je ve smečce dál. A měli oni nové informace pro svou Alfu. Ricce přišlo, že jí neměli co říci. Jedinou novinkou bylo, že jejich otec se našel a že se rozhodl zůstat ve smečce na prvním ostrově. Ještě měli najít bratry. A nějaké další příbuzné. A to ani netušila, že se mají brzy rozloučit se svým nově nalezeným strýcem.
Po pravdě? Ještě v době, kdy voda začala opadávat, měla jasný cíl, ale teď? Nevěděla, kam zamířit. "Co teď? Chceš doprovodit do Zlaté?" zeptala se otce. Neměla v plánu lézt za hranice, ale zkouknout na vlastní oči, co voda napáchala na prvním ostrově by nebylo, asi marné. Avšak kam se poděly Sachi s Bryce? Byly v pořádku? "Měly bychom najít Sachi, jestli je v pořádku." Byla členkou stejné smečky a odešla s nimi, ale rozdělily se.

(Říjen a Listopad)
Jméno vlka: Ricca
Počet příspěvků: Ř: 17 / L: 13 (=30)
Postavení: Kappa
Povýšení: ze Sigmy na Kappu
Funkce: Průzkumník
Aktivita pro smečku: Průzkum stavu stoupající vody.
Krátké shrnutí (i rychlohry): V Severních horách zahlédla zvláštní dlouhotrvající blesk a tak se šla podívat se Solari. Na místě našla Excelsiora a Nera. Nero jí prozradil, kdo a kde jsou jejich příbuzní a protože byl Excelsior zraněný, pomohly mu sestry s cestou domů do Daénu. Když dorazily, začínal smečkový sraz a také dlouhý déšť. Byla povýšená na Kappu a se Solari a Sachi dostaly úkol zjistit situaci ohledně stoupající vody ze širšího okolí. Plánovaly se přesunout portálem na hlavní ostrov, avšak potopa je zastihla dříve, než se dostaly k portálu. Na Červené louce se naučila o Ruměnce vlčí a musely se přesunout na Nejvyšší horu, kde si našly úkryt. Tam je také našel otec.
Questy smečky:
• Verný - zkoumala okolí a potopu
• Učiteľ - učila Sachi o Ruměnce

(IV)× Prokonzultuj s jiným vlkem povodňová zranění (1b)
(IV)× Odhal následky potop (2b)
(IV)× Jakkoliv se zbav nalezeného, vyplaveného těla (3b)

Pohlédla na svého otce a sestru. Chtěla, aby ji následovali. Měli misi, ale Sachi se jim někam ztratila a Ricca se snažila najít nějaké stopy. Vzhledem k tomu, že déšť již slábl, když odcházely, bylo pravděpodobné, že stopy najdou. "Zdá se, že šly dolů. Možná se šly podívat, jak to vypadá s povodní?" Uvažovala nahlas. "Koho jsi to konfrontoval? Byl to Cerum?" Zaptala se, proto ten ji napadl jako někdo, kdo byl rodině blízký a jejího otce znal. Moc si to setkání už nepamatoval, tehdy byla ještě malá. Ale zajímalo jí to. Mohl to však být někdo jiný. "Chápu. Prostě ses bál." Poslouchala dále. Miloval mámu, avšak, ta byla jen záplata? "Dobrá. Dejme tomu, že tomu už alespoň rozumím lépe. Je těžké být sám a sdílet své trápení s někým dalším je osvobozující." Alespoň pro toho, kdo o trápení mluví.
Pohlédla na něj, když zmínil stav mysli, kdy byl pod tíhou bludů, "Ano, něčeho podobného jsem byla svědkem, když se to stalo. Rozumím, že v takovém stavu jsi nemohl být mámě po boku." Možná by byl nebezpečný i jí. Možná proto se jí stranil.
Sestoupila z hory, soustředila se na hledání stop, ale zároveň si povídala s otcem. Šlo to celkem dobře do okamžiku, kdy stopy obou vlčic končili podivnými čárami a pak byly pryč. "Asi máš pravdu. A já to chci zlomit." řekla pevně a hrdě. "Je ale možné, že nikoho, kdo by opětoval mé city a zůstal se mnou, nenajdu, takže kdo ví? " Ricca zastříhala ušima, jakmile zastavila před rýhami v blátě: "Sachi?! Bryce?!" Zvolala na vlčice a čekala na odpoveď. Té se však nedočkala. Podle stop ale odhadovala: "Tady to vypadá, že spadly do vody, než klesla."
Ricca se rozhlédla. Všude kolem, kam voda dosáhla, zůstávaly jasné stopy potopy. Rokle byla postižena a vypadala, jako by se stala smetištěm všeho možného z okolí. Jako kdyby zde řádila tlupa medvědů, co strhávala kmeny, ale také urvala i kusy větších kamenů, které určitě byly v Rokli i dříve. Jen se nyní válely rozházené všude kolem. A potom si všimla těla. "Támhle někdo je!" Oznámila Otci i sestře a vyrazila k tělu. Byla to hnědá vlčice a tak v Ricce nejdříve hrklo. Když však doběhla blíže, zjistila, že to není ani jedna z jejích kamarádek, tak jí odlehlo. Nicméně, byla tady a byla mrtvá. Nejspíše neměla takové štěstí, když jí strhla voda. "Pohřbíme ji?" Ricca byla odhodlaná a rozhodnutá, že ano. Pokud se oni dva k ní přidali, tím lépe. Půda byla v okolí ještě dost nasáklá vodou a toho Ricca využila. Nahromadila nějakou vodu na jednom místě a začala s ní pohybovat v kruzích, aby se točila a nabírala na síle, jako vodní vír. Tím se hloubila jáma, do níž hodlala pohřbít mrtvou vlčici, kterou tady v Rokli našla. Pokud jí s tím nějak její rodina pomohla, bylo vše rychlejší. Případně mohli tělo vlčice zpopelnit a prach potom mohli do jámy hodit. Tak či tak, Ricca pracovala a soustředila se na to, aby tělo mohlo odpočívat v zemi a ne, aby se povalovalo na ní. Nepřestávala, dokud tělo nebylo pohřbeno.
"Porozhlédneme se po Sachi a Bryce na Ostříži a potom, pokud je nenajdeme, podíváme se, jak to vypadá v Daénu?" navrhla Ricca. Otec ale s Lissandrou mluvit nechtěl, to už řekl. Chtěl to nechat takhle odříznuté.
"A jak jsi na tom vlastně ty, tati? Nezranil ses při těch povodních? Kromě toho kojota, nás napadla předtím i puma. Měly jsme co dělat, abychom ji společně se Solari a Sachi a Bryce zahnaly. Myslím, že kdyby se Bryce neukázala a nepomohla nám, tak by se nám to nemuselo podařit. Také ses musel potýkat se šelmami?" Zajímala se a i přes to, že jí předtím řekl, že to není vhodné, aby se bavili o něm, nesouhlasila. Kdyby byl zraněný, potřeboval by ošetřit, ne? Konzultace o možných zraněních byla na místě.
A proč chtěla Ricca do Daénu? Byla tady totiž možnost, že se Sachi podařilo vrátit na území smečky. "Jen bych zkontrolovala úkryt a pak můžeme vyrazit do pouště za Akrossem. Máme zjistit situaci ze širokého okolí, tak se můžeme podívat, jako to vypadá po povodních tam."

Sestra to otci ani matce nevyčítala. Pro Riccu to bylo něco jiného, protože se to odehrálo hned po té, co je oba rodiče seřvali. A když vlčata vyběhla ven ze smečkového úkrytu? Co udělali? No? Vůbec za nimi nešli a když se neukázali ani druhého dne, nehledali je. Ovšem, hodlala tohle už nechat za propastí, kam to hodila. Jen chtěla znát důvod proč. Od matky se to již nedozví.
Souhlasně přikývla, na slova své sestry. Odešel, neřekl nic. Nikdo z nich nevěděl, kdy se tak stalo. Teď jim mohl sdělit, alespoň důvody, proč. Proč o svém odchodu neinformoval vůbec nikoho. Naslouchala jeho slovům. Snažila se to pochopit. Věděl, že matka zemřela. Ale jak? Kdy se to dozvěděl? Jistě, nebylo to vůbec podstatné, ale pro ni to byla otázka, kterou chtěla znát. Otec zmínil, boha smrti. "Takže, když jsi zjistil, že máma zemřela, nedokázal ses vrátit do Daénu? Nedokázal jsi to, proto, protože jsi věděl, že tam nejsme?" Jestli skutečně mluvil s bohem smrti, musel vědět, že jeho děti žijí. Ricca otce pozorovala, to "ALE" se jí vůbec nelíbilo. "Ty jsi mámu nemiloval?" proč tam to ale bylo. "Trápila se s tebou kvůli tvé nemoci? Ona tě ale milovala." Alespoň to takto chápala, když s ní naposledy mluvila.
Zhluboka se nadechla, "Jak jsem řekla, odpouštím ti, tati. Víš, že nemůžeš čekat vztah takový, jaký by byl, kdyby se tohle celé neodehrálo, ale jsme se Solari ochotné, tě poznat teď. Bude to jiné, ale jsi naše rodina a my jsme součástí té tvé." Nemohla být na něj naštvaná, jestli matku z nějakého důvodu přestal milovat, to bylo mezi nimi.
Otec potom něco vytáhl ze svého pláště. Malý přívěsek s nějakým symbolem, o němž řekl, že to je znak Marciů. Naslouchala dál, protože se mohla dozvědět něco z minulosti. Ricca si vlka před sebou důkladně prohlédla. Výrazy ve tváři, jeho řeč těla. Mluvil upřímně, to mu dávalo plus. Ale jestli to byla omluva dostatečná na to, že utekl, neuměla posoudit. "Děkuji, že jsi přišel. A jsem ráda, že jsi nám řekl, co se ti stalo. Myslím, že to dává smysl, ačkoliv nevím, jestli je to omluvitelné. Nikdy své děti nechci opustit a neopustím je." Jestli je kdy bude mít, to bohužel nevěděla. Navíc ani neměla štěstí na to najít někoho, kdo by se neztratil, nezmizel z jejího života. Všichni samci z jejího života jenom mizeli.
"Možná bys to měl vysvětlit i Lissandře, byla tvou Alfou." Navrhla Ricca. Dar, který jim otec předal přijala a dokonce se na otce i usmála. Malinko. "A hodláš ve Zlaté smečce zůstat?" Zeptala se ho. Nebo odtamtud také uteče?

Vyšla ven před úkryt. "Přestává pršet. Skoro už vlastně neprší, měli bychom se podívat, kam zmizely Sachi s Bryce, nikde je nevidím." Očekávala, že budou někde poblíž, ale když se rozhlédla, neviděla ani jednu z nich. Tu její oči zabloudili k úkazu na nebi. "Podívejte se, na obloze je duha." Zadívala se na ni. "Duha na konci povodní, je to skoro jako zázrak, že? Objeví se otec, voda ustupuje velmi rychle. Zdá se, že místa, která byla pod vodou už nejsou." Oznámila jim. Co nám tato potopa vzdala a dala. Co vzala, to se asi ještě dozví. Ale dala jim strýce a otce. A co jim ještě přinese? To budou muset zjistit. "Pojďme se po nich podívat."

→ Rokle

Na chvíli i ji překvapila past z kořenů. V první vteřině si dokonce myslela, že to udělala Sachi a chtěla ji pochválit, jenže než otevřela tlamu, ve vstupu se zjevil vlk. Překvapením udělala Ricca krok dozadu, než jí došlo, kdo to je. "Tati?!" Vlastně ani nevěděla, jak by měla reagovat. Nebo jak vlastně reagovat chtěla. Bylo to tak dávno, co otce viděla a to nebyl při smyslech. Byl nyní v pořádku? Prohlížela si ho od hlavy až po paty a zase zpátky. "Jsme v pořádku a ty?" Bylo toho tolik, co chtěla říci, ale nevěděla, kde vlastně začít. Jestli na něj být milá či se na něj obořit. Byla z toho setkání velmi zmatená. Ano, měly se Solari v plánu otce najít, to byla pravda. Ale myslela si, že si to pořádně promyslí, než se setkají.
"Já... já nevím, co mám cítit. Naposledy jsi mě vyděsil. A jen díky mámě jsem to, možná, pochopila. Proč jsi nás nešel hledat, když jsme jako vlčata utekli s bratry do hor? Proč jste nás nešli hledat s mámou? Byli jsme malí, ztratili jsme se, ale vy jste nás najít nepřišli! Celou dlouhou zimu jsem tam musela strávit sama, protože bratry jsem nenašla. Nebýt Ceruma, byla bych mrtvá. Dobrá, chápu, že když jsme se potom viděli, nebyl jsi při smyslech. Odpouštím ti. Ale proč jsi odešel ze smečky a nikomu nic neřekl? Ani mámě! Ani Lissandře. Nikomu z nás." Vyčítala mu to? Ano, protože když byla malá, věřila mu. Chtěla být s ním a chtěla být jako on. Jenomže on ji zklamal. Bude schopná mu to odpustit? Možná. Chtěla vědět, proč. Proč se to všechno stalo. A další informaci na něj zatím nevybalila. Čekala, co řekne a také, jistě i její sestra chtěla s ním mluvit a měla na to stejné právo, jako Ricca, takže nechala také prostor sestře.

(III)× Pokus se ubránit své bezpečné místo před nájezdníkem (včetně predátorů) (3b)

Místo, které společnými silami našly, se zdálo být příhodné na to, aby se do něj vlčice nakonec usalašily. Potřebovaly si vysušit kožichy a trochu odpočinout. Ricca byla vděčná, jak Bryce tak Solari, na kterou se usmála. "Děkuji, Solari, to nevadí, naučíš se." Jak příjemné pro ni bylo, mít kožíšek zase suchý. Alespoň dokud je něco nedonutí vylézt ven. "Snad si tady budeme moci odpočinout." Bylo to příjemné. "Hm, zřejmě ano. Asi to byla ta samá. Jsem ráda, že ti neublížila. Nás tedy pořádně vylekala." Bylo to takové nečekané. I když o takové hrozbě jeden ví, že by mohla nastat, stejně, když najednou z ničeho nic skutečně kočkovitá šelma vyskočí, se jeden lekne.
Souhlasila se se sestrou: "Ano, to je pravda, možná, že ten levhart šel taky jen kolem a když nás uviděl tak si řekl, že to zkusí, kdo ví." A nebo tady prostě v horách žil. Tak či tak, do hor se bude stahovat většina.
Pohlédla na Sachi s úsměvem, "určitě ano. Pomůže to." Sama nevěděla, co všechno dokáže nebo nedokáže, chtělo to se soustředit a zkoušet. "Země bude asi hodně široká magie. Můžeš se szkusit zaměřit na hodně přírodních materiálů. Hlínu, kamení, dřevo, rostliny, možná zvířata, kdo ví." Ricca v tomhle přehled neměla. Nejspíš se nebavila s nikým o magii země, ale ráda by Sachi pomohla přijít na to, jak na tu magii.
Sachi pak říkala, že to byl opravdu asi ten levhart, a ta pravděpodobnost byla vysoká, takže Ricca znovu přikývla. No a pak nabízela jednoho ze syslů. Měly tady tři sysly. Když by se podělily, určitě by je to zasytilo, ale v tom se zvenku, kromě padajícího deště ozvalo jakési zavrčení a někdo na ně koukal. Žluté "šakalí" oči? "Pozor, holky!" stačila Ricca jen říci. Hned se pokusila zvíře zastrašit. Pomocí magie vody seskupila padající déšť v jakousi levitující koulí a když jí bylo dost, nechala to naráz spadnout na šakal jako když na někoho vylejete kýbl vody.

(III)× Vydej se hledat bezpečné místo (minimálně 5 postů) (3b) 6/5
(III)× Napiš v horách/vyhlídce jeden post alespoň po dobu čtyř dní (4b) 4/4

Ricca se na Sachi usmála a slevovala ji svýma pomněnkovýma očima. "Já už jsem se s Wuem setkala dříve. Dokonce mám od něj i další magii. Ale ta nám zase tak moc zatím nepomůže. Ještě se musím s ní naučit pracovat. Wu ti sice rád prodá cokoli, ale jak se to používá neřekne. Myslím, že se moc rád dělá tajemným." Zasmála se Ricca. O, ano, Wu se tvářil často tajemně. Zajímala ji i ta krabička, co ji nazýval Mystery box, ale tu si bude muset koupit někdy příště. "Wu pořád cestuje po ostrovech a nikdy vlastně nevíš, kdy na něj narazíš, takže jsme měly štěstí, že se tady objevil." I když by Riccu zajímalo, jak to s tím vozíčkem zvládá za takových podmínek? To se na něm plaví jako na spadlém kmeni stromu? "Určitě ano, jen co si najdeme bezpečné místo, můžeš zkusit přírodě naslouchat. Třeba zjistíš, že ji rozumíš o něco lépe." Ricca věřila, že ano. A určitě to i Sachi sama na sobě brzy pocítí.
Bryce navrhla jít ke skalám, což asi dávalo smysl a tak Ricca přikývla a šly. Vystoupaly kousek ještě nahoru po pěšině a když se ocitli u skal, daly se do průzkumu, aby nevlezly do první díry, jak upozornila Bryce. Ricca se snažila hledat pachy nebo stopy, které by jim mohly prozradit, jestli tady není už domov nějaké jiné šelmy, což by klidně být mohl. Sachi, brzy na to, upozornila, že něco vidí. Ricca se šla také podívat blíže. Natáhla vzduch do nosu, i když přes ten déšť to bylo horší. "Buďme opatrné, kdyby tam byla nějaká další šelma, mohla by na nás zaútočit."

(III)× Vydej se hledat bezpečné místo (minimálně 5 postů) (3b) 5/5
(III)× Napiš v horách/vyhlídce jeden post alespoň po dobu čtyř dní (4b) 3/4
(III)× Zlepši své dovednosti nákupem u Wua (1b)

Přikývla, "tak proto, hlavně, že se ti nic nestalo. Na Červené louce už také není kam šlápnout. Je dobře, že jsme se našly tady." Pravdou bylo, že i zde jim hrozilo nebezpečí, ale lepší, než se brodit vodou, kde ani jeden netuší, co se v ní může skrývat. Sol měla obavy o zbytek smečky, což Ricca také a určitě i Sachi. "Snad ano, možná některé potkáme i tady, pokud všichni nezamířili do Furijských hor." Nepředpokládala, že by celá smečka byla na jednom místě. Vlci se rozešli do různých směrů, když ony odcházely. Ale kde kdo byl v tuto chvíli? To neměla tušení.
"Co bude pak, to budeme řešit asi pak. Myslím, že teď je nejdůležitější najít si suché místo a zahřát se. Všechny se pohybujeme v mokru už dlouhé hodiny, že kdyby nám teď začaly růst šupiny jako kaprům, ani bych se tomu snad nedivila." Zasmála se. No, jistě, i v takových podmínkách byl smích nutný, jinak by taky mohly propadnout depresím a to by bylo horší.
"Bohužel ani já vlka se jménem Theg nepotkala, Bryce. Jen kdysi Ansera, hm a náš strýc Excelsior je také šedý, ale toho, hádám nehledáš. Když tak nad tím přemýšlím, možná že ten Anser má něco společného s naším Zinkem, ale to bych si musela ověřit pach a já už Ansera nepotkala od té doby. Je to už dlouho. Hodně dlouho." Jen tak jí na mysl přišlo.
Když Sachi něco uviděla, střihla Ricca ušima a nasála pachy. I ona se se chtěla jít podívat, takže "To je Wu, divím se, jak se sem do hor vlastně dostal? Určitě používá nějaká přemisťovací kouzla." No, kdo ví, co všechno měl schované ve svém vozíku. "Asi se také podívám, co tam má." Oznámila sestře a Bryce a pak zamířila k Wuovi. Pozdravila a prohlížela si, co vlastně jí tenhle vlk mohl nabídnout. Bylo toho hodně. A Ricca by i něco dalšího většího si vybrala, ale zase tolik těch kamínků, co chtěl neměla, takže se spokojila a byla za to opravdu ráda, s třemi tlapičkami do elementu vody a pak sledovala, jak se malé tlapky mění na lektvar, který vypila.

Ricca stav účtu před nákupem k 7.11. 10:15, | kšm: 183 | rubíny: 9 | mince: 4

NÁKUP
• do vody
6. level - 90 KŠM
7. level - 100 KŠM
8. level - 110 KŠM

Cena nákupu: 300 KŠM

Zaplatím:
2 mince (hodnota 80 kšm)
4 rubíny (hodnota 40 kšm)
180 kšm

zůstatek na účtu Riccy po nákupu: | kšm: 3 | rubíny: 5 | mince: 2
Schváleno

Rozloučila se s Wuem, a po té se připojila zpátky ke své skupině vlčic. "Tak co, Sachi, jaké to pro tebe u Wua bylo?" Zajímala se Ricca. "Má toho opravdu hodně na výběr, že? Až oči přecházejí." Pak se od obchodníka vzdálily, protože přitahoval i hodně pozornosti a noc se blížila. Měly by si pospíšit v hledání. Popadla proto sysla. který byl její a dál hledala a pátrala po nějaké jeskyňce.

(III)× Vydej se hledat bezpečné místo (minimálně 5 postů) (3b) 4/5
(III)× Napiš v horách/vyhlídce jeden post alespoň po dobu čtyř dní (4b) 2/4

Ricca se snažila, aby šelma nemohla vidět, ono také ji nic lepšího, co by s vodou mohla udělat, nemohla vymyslet. No, třeba až se více zdokonalí, bude v boji schopnější. Měla by být, ale to ona nevěděla. Uslyšela naléhání Bryce, aby ustoupily od levharta a tak také učinila. Ve chvíli, kdy bylo zvíře schopné pohybu, rozhodlo se vzdát svůj původní záměr a uteklo pryč. Ricca si oddechla, ale ještě chvilku sledovala mizející kožich, aby se ujistila, že si to predátor nerozmyslí a nevrátí se. "Ano, bylo to skvělé, zvládly jsme to, díky, Bryce, že?" Zkusila si vzpomenout na jméno. Tam dole na louce se moc nechtěla motat do hovoru téhle vlčice a toho tmavého vlka, ale její jméno zaznamenala.
Pohlédla na Sachi a souhlasila: "Ano, všichi teď míří do hor." Tenhle názor už se nedal zpochybnit. "To je pravda, brzy bude tma," poznamenala také, protože již byl večer a jestli se jim nepodaří úkryt najít ještě za světla, bude se jim hledat špatně.
Ale v tom, zaslechla volání své sestry. Rozkmital se jí ocas ze strany na stranu: "Tady jsme, Solari!" Zavolala na ni. Teď už si to dovolila, šelma byla v nedohlednu. Solari se krátce na to zjevila jako to nejlepší přání a Ricca jí vyšla vstříc s oháňkou elegantně, zmokle, máchající, do stran rozstřikující vodu. Všechny byly hold promočené na kůži. "Solari, tady jsi. Mysleli jsme, že jsi chytila stopu nějaké kořisti. Nejdříve jsme čekaly na louce u portálu, ale jak voda začala stoupat, vrátily jsme se sem. Teď se snažíme najít úkryt tady na hoře." Usmála se na ni, "věděla jsem, že se ti nic nestane." Byla to přece její skvělá sestra.

(III)× Vydej se hledat bezpečné místo (minimálně 5 postů) (3b) 3/5
(III)× Ubraň svůj úlovek před hladovým predátorem (5 postů o samotě, 3 ve dvojici) (3b) 3/3
(III)× Napiš v horách/vyhlídce jeden post alespoň po dobu čtyř dní (4b) 1/4

Na povídání bude času jistě dost, až si najdou nějaké bezpečné místo, kde by se mohly ukrýt před neustále padajícím deštěm a trochu se osušit. Konec konců, zasloužily by si to. Ale nyní měly plné tlapky práce s kočkou, která se rozhodla ukrást jejich zásoby na horší časy a to, ani jedna nechtěla dopustit. Ono, kdyby jen šlo o to, že jim levhart sežere jejich sysly a půjde si svou cestou, fajn, tohle by nějak přežily. Ono ale šlo o víc. Levhart si nejspíš chtěl udělat zásoby na horší časy přímo z vlčic a to už, posuďte sami, Ricca prostě připustit nechtěla.
Soustředila se důkladně na mrak, aby šelma nemohla vidět a tudíž jí to nutilo máchat tlapami do prázdna, ale ještě lépe, mělo jí to přinutit k ústupu. Což by bylo nejlepší, pokud se nerozhodly, že by ho ulovily. Ale na to se tedy Ricca necítila, vážně ne. Určitě by je zvíře dokázalo ošklivě potrhat.
Sachi se pokoušela do levharta škrábat. To nemohlo mít takového účinku, přeci jenom vlčí drápy byly hrubé a silné, ale ne ostré. Uměly udělat modřiny, ale neroztrhly kůži. Nic méně, Ricca se přidala a vrčela na levharta, hlavně se držela u jeho pozadí, aby ho konečně přinutily utíkat. Dokonce se jí podařilo zvíře kousnout do zadku. Jasně, nebylo to kousnutí, jaké by jeden použil při lovu srny, třeba, spíš šlo o štípnutí zuby. Levhart toho začínal mít dost a zvuky které vydával jasně naznačovaly, že by stačilo ho už jen pustit a utekl by.

(III)× Vydej se hledat bezpečné místo (minimálně 5 postů) (3b) 2/5
(III)× Ubraň svůj úlovek před hladovým predátorem (5 postů o samotě, 3 ve dvojici) (3b) 2/3

Ricca přikývla, "Myslím, že to na ostrovech je skutečně normální. Ale vím, že i mimo ostrovy magie existuje. Možná že někde ve větší míře a jinde zase v menší. A když je to tak, tak možná existují i místa bez magie, ale to já opravdu nevím, protože jsem nikdy ostrovy neopustila." Byly to jen domněnky a nic víc. Opět přikývla, když Sachi mluvila o souznění s přírodou. "Vídíš? Takhle to funguje. Nejdříve cítíš, že ti některý element je blízký, přitahuje tě a když mu začneš naslouchat, začne na tebe reagovat." Vysvětlovala dál. "Jestli příroda pláče? Možná ano, přeci jenom, příroda je mocný element." Dost možná se zkládal z více takových prvků. Vlastně by se i dalo říci, že je to takové jeviště ostatních elementů. Nu což, proč tomu takhle bylo, Ricca nevěděla, ale bylo na čase se schovat a do toho je napadla šelma.
První ránu dala Ricca pak Bryce, Bryce! Kde se tady vzala? Ó, skvělý zásah, Na další úvahy a otázky čas nebyl. Následoval útok Sachi a Ricca jí v tom nechtěla nechat. Věnovala své společnici rychlý úsměv a pak jí pomohla vytvořením hustšího mraku kolem hlavy levharta, čímž mu znemožnila, aby viděl, co se kolem něj děje. Ricca nepotřebovala, aby z mraku pršelo, jen, prostě se soustředila, aby byl hustý, hodně naplněný vodou a aby skrz něj nebylo vidět, nebo, alespoň co nejméně. Vody kolem bylo tolik, že jí to ani nedělalo takový problém, jako kdyby bylo slunce a na nebi ani mráček.

(III)× Vydej se hledat bezpečné místo (minimálně 5 postů) (3b) 1/5
(III)× Ubraň svůj úlovek před hladovým predátorem (5 postů o samotě, 3 ve dvojici) (3b) 1/3
(III)× Setkej se tváří tvář s predátorem

...Červená louka

Když se Ricca ujistila, že její smečkové společnici nic není, vděčně si oddechla. "To jsem ráda. Vypadalo to, že sis lokla a to umí být nepříjemné." No, jednoho to dokáže vyděsit, když je pod vodou a do plic se mu dostane také voda. Ale naštěstí byla Sachi v pořádku. Usmála se na ni: "Pravděpodobně by ses na tu hladinu dostala také. Ale i mě překvapilo, jak je ta kaluž hluboká. Možnáí je taková proto, že se podmáčené podloží propadlo do nějaké podzemní díry." Zauvažovala. A nebo tam ta dolina byla vždycky, ale normálně nebyla zalitá vodou. Tak či tak, byly už v bezpečí.
Zasmála se, "to se počítá, ano. vezmeme je a půjdeme," tu se vydala ke svému syslovi a pak ho čapla a šly se schovat, jak navrhla Sachi.
A tak brzy skutečně začaly lézt na horu. "To netuším, ale snad je to ten důvod, proč tu teď s námi není." A snad se ukáže co nejdřív, nebo si o ní začne Ricca opravdu dělat obavy. Jak stoupaly, naskytl se jim pohled na území, která ještě před pár hodinami zaplavena nebyla a nyní ano. "Rokle je pod vodou! Doufám, že se Solari dostala včas sem na horu."
Pohlédla na vlčici a přikývla. Také položila úlovek na zem, aby si mohly promluvit. "Jasně, jen se ptej, Sachi. Ráda ti odpovím na cokoliv," proč by ne. Byla to přeci členka stejné smečky a kdo ví, třeba se nakonec stanou i kamarádky. To by se Ricce líbilo. Naslouchala Sachi a když domluvila, Ricca jí odpověděla: "To byla tvá magie." Přívětivě se na ni usmála a zavrtěla ocasem. "Tys ji použila poprvé?" zeptala se na na to. Podle slov to tak vypadalo. "Nemusíš mít z toho strach. Tvůj element je nejspíš Země. Můj je Voda. Když se soustředíš, dokážeš se svým elementem různé věci. Vnímáš ho, dokážeš z něj číst a nebo ho využívat ve svůj prospěch." Snažila se to Sachi vysvětlit.
"Já doufám, že to brzy skončí. Voda mi nevadí, ale tohle je už moc. Voda by měla být v jezerech a moři a pršet jen proto, aby se dostala vláha rostlinám a živočichové měli co pít a ne aby se dělo tohle." Takový názor měla na současný stav. "Souhlasím, najdeme si něco tady na té hoře. Konec konců i Lissandra to říkala a když už je Rokle pod vodou a Červená louka bude taky co nevidět. Bude tahle hora nejlepší řešení. Naše výprava bude muset počkat, než vody opadnou. Snad to bude brzy." Pak zase vzala sysla do tlamy a počkala, až se její společnice také dá znovu do kroku.
Neušly ani pár metrů, když Ricca zaslechla vrčení, nebo mručení? Zřejmě jejich rozhovor přilákal predátora, který se pohyboval poblíž. Jeho kroky byly tiché, to ano, ale asi byl také trochu vystresovaný, kdo ne a tak když vyhodnotil situaci jako vhodnou pro útok, zamručel a rozběhl se na vlčice!
"Sachi, pozor!" Vykřikla Ricca, přičemž musela pustit sysla, ale hned na to vystřelila po levhartovi vodní kouli, která ho zasáhla do čela a rozprskla se o jeho hlavu.

(II)× Zahuč do vody po špatném zhodnocení hloubky vody (1b)
(II)× Pokus se plavat (1b)
(II)× Podej pomocnou tlapku topícímu se (2b)
(II)× Ujisti se, že je člen tvé smečky v bezpečí (2b)
(II)× Zamiř do bezpečí (1b)

Byla hrdá, že se ji toho hlodavce podařilo ulovit. No, aby ne. Sice si vypomohla magií, ale i to byl úspěch. Zdálo se, že když konečně začne magii používat, zdokonalí se v ní a třeba bude jednou umět i předejít nebo včas varovat před deštěm podobném tomuto. I Sachi byla úspěšná a Ricca zavrtěla ocasem s hlodavcem v tlamě ji pochválila: "Skvělá práce!" Tui ale hnědá vlčka pustila sysla a skočila do kaluže. Ani Riccu i když má magii vody, by nenapadlo, že tahle kaluž nebude kaluž ale jakási tuňka, která možná nevznikla nyní, ale třeba tady byla odjakživa, kdo ví?
"Sachi!" štěkla, když hnědá vlčice zahučela do tůně. Bylo to tak překvapivé. No, co mohla dělat. Musela své společnici a člence smečky podat pomocnou tlapku. Sice to vypadalo jen jako kaluž, ale když v ní hnědá zahučela, došlo i Ricce, že to není takové, jak to vypadalo. Skočila tam prostě za ní. Takže tam taky zahučela, jak jinak. Ještě stihla před tím pustit toho sysla, takže do vody vletěla už bez něj. Naštěstí. Musela plavat a možná se i potopit. Snažila se chytit hnědý kožíšek. Jakmile ucítila, že se vlčice dotýká, popadla ji opatrně, ale pevně a táhla ji ke břehu. Tak se obě mohly dostat na souš/pevninu/konzistentní bláto, už poměrně, po menší snaze, v pohodě.
"V pořádku?" Prohlížela si Sachi, jestli si třeba něco nenarazila, při tom skoku do tůňky.
"Pojď, podíváme se, jestli není Solari už blízko." Když se ujistila, že je Sachi v pořádku, tak popadla sysla a zamířila k Nejvyšší hoře.

→ Nejvyšší hora

(II)× Ulov si na horší časy (2b)

Ricca zavrtěla nadšeně ocasem: "Přesně tak! A jako posel je můžeš donést, to je ideální stav. Vlastně je to také taková informace z cest." Usmála se na hnědou vlčku a byla spokojená. "Myši mají hodně výrazný pach, jsou dost cítit, hlavně samci, ale králíka, nevím, asi jsem ho ještě nelovila." Teď si vážně nebyla jistá, ale moc velkých tvorů zkrátka nelovila. Vystačila si s hlodavci kapesního formátu. "Jestli to zajíc, tak si ho dáme. Ale možná to je něco jiného." Mohl to být i sysel.
"To asi ano. Nory by mohly být teď neobyvatelné, alespoň některé." Ani by se nedivila, kdyby se i tito tvorové chtěli přemístit někam do hor. I ona si přičichla k zemi a snažila se zachytit správný směr. "Máš pravdu, tady je dokonce otisk tlapky." Sice už se rozbředával, v příliš mokré hlíně, ale byl tam. "Zkusíme," souhlasila a tak se pustily po stopě.
Brzy opravdu narazily na rodinku syslů, kterým voda zaplavila noru. "Támhle," kývla k Sachi a pak se rozběhla na skupinku tvorů. Ti se dali na úprk. Někteří spolu jiní se rozprchli do různých směrů. Ricca si vybrala jedno běžící tělo a toho se držela. Soustředila se pouze na tenhle pohyb, aby se jí lov zdařil. Když se přiblížila, zkusila sysla pomocí magie nadzvednout, tedy se pod ním vytvořila menší vlna, která mu znemožnila běh. A následně Ricca po syslovi skočila, aby ho sevřela v zubech.

Ricca se na Sachi usmála a přikývla se slovy: "Nemáš zač. Myslím, že ano, i kdybys nebyla léčitelkou, můžeš tyto informace předat někomu dalšímu, kdo je třeba dokáže plně využít a to je, myslím dobrý smysl, se občas něco naučit i mimo obor." Zavrtěla ocasem. Jako průzkumnici jí to přišlo fajn. Mohla donést poznatky i o, třeba právě, vzácných rostlinách. Tohle se jí líbilo a tešilo jí to.
A potom se pustily do lovu. Možná se k nim připojí i co nevidět její sestra.
Zavětřila, ale skrze vodu to šlo hůř. Na druhou stranu, ona by vodu měla přeci ovládat. A tak se pokusila soustředit a zachytit pachy ukryté i ve vodě. Určitě, když se bude snažit, něco ucítí. A skutečně. "Je to tak, něco, opravdu cítím, ale ještě jsem takového tvora nelovila. Co myslíš, že to je?" Zastříhala ušima a snažila se vyprátrat, co vlastně cítí.