Příspěvky uživatele

< návrat zpět

// Tichá zátoka

Moc možností neměla. Když jim to ukáže teď, zkrátka to povede k něčemu špatnému, ať už by se jednalo o porušení slibu nebo o lhaní. Možná bude zkrátka muset nechat své nové vymoženosti ležet ladem, než ostatní zapomenou, co jim to vlastně slíbila. A pak je vytáhne a všechny oslní její moderní technikou! Jo, to zní dobře, pomyslela si a několikrát si přikývla, aby to sama sobě potvrdila. Jak šplhala po horách, vzpomněla si na Shine a Hvozdíka. Maminku už ve smečce zřejmě nezastihne, ta se vydala jiným směrem. Ale Hvozdíka? Toho možná ještě chytne, aby se s ním mohla minimálně rozloučit, když už se chystal jít za tátou. Mohla by po něm poslat pozdravy i Zinkovi a Meduňce, to by bylo skvělé! Tato myšlenka ji donutila trochu přidat do kroku, aby bratr náhodou z úkrytu nevyklouzl dřív, než se tam vůbec stihne vrátit.

// Úkryt Alatey

// Mělká pláž

Jo, tak tahle mladá vlčice opravdu měla problémy s nakupováním. Možná by to chtělo nějakého smečkového psychologa, který by se na ní podíval. Zavánělo to totiž shopaholismem! Jak se mohla u obchodníka stavit dvakrát v takovém krátkém časovém rozmezí a pokaždé u něj zanechat veškeré své šedivé kamínky? Ale Šalvěj to nijak netrápilo. Ba naopak, usmívala se od ucha k uchu. A jak si to pelášila zpátky domů, hezky si tvořila představy o tom, jak všem ukáže svoje nové super věcičky a schopnosti. Ale moment, zastavila se a úsměv jí trochu klesl. Nemohla jim úplně říct, že byla za Wuem. Co by si o ní mysleli, když přislíbila rychlý návrat po kouknutí na Váčkovku? Určitě nic dobrého! Zároveň jim ale nechtěla lhát a tvrdit, že tam byla už předtím. Ah, co s tím jen bude dělat?

// Hraniční pohoří

// Zlatý les

Podařilo se jí nějak dostat ze zlatého lesa, aniž by při tom vstoupila na území smečky. A když konečně došla na pláž, tak nějak jí docvaklo, co jí sem zřejmě táhlo. Obchodník s tím jeho vozíkem plným předmětů. Sice netušila, jak to mohla v hloubky duše tušit, ale zpochybňovat se nehodlala. Určitě to bylo ono! „Zdravím! Dlouho jsme se, uh, neviděli, co?“ pozdravila starého obchodníka, když se k němu dostala. Sice ho viděla nedávno, ale když mu koukla na zboží, uvědomila si, že ho zřejmě stihl obměnit. No teda! Hezky mu to zase projela a vybrala si to, co si myslela, že by se jí mohlo jako léčitelce hodit. Pak si ještě vzpomněla na magii země. Máma už ve smečce nebude, takže si bude muset bylinky shánět sama. A jak jednodušeji to zařídit, než si pořídit magii? I s tím požadavkem jí měl Wu jak pomoci. Pak už se jenom domluvili na nějaké té výměně za drahé kameny a bylo hotovo. Šalvěj odcházela se spokojeným úsměvem. To zas měla věcí, co ostatním ukázat!

// Tichá zátoka


NÁKUP
Aktuální stav účtu: 259 kšm, 20 rubínů, 10 mincí

Směnárna:
4 mince -> 160 kšm
3 rubínů -> 30 kšm

Mezistav účtu: 449 kšm, 17 rubínů, 6 mincí

Co kupuji:
• element Země - 180 kšm
• 2., 3., 4., 5. level elementu Země - 50, 60, 70, 80 kšm
• předmět Chladivá náplast - 50 kšm
• předmět Magický herbář - od Shine se naučila o Váčkovce duhové
Celková cena: 490 kšm

Využívám slevu 10 % -> 49 kšm.
Nová celková cena: 441 kšm

Stav účtu po nákupu: 8 kšm, 17 rubínů, 6 mincí

Schváleno

// Kvetoucí louka

Jak si to tak pádila přes zátoku, všimla si zlatých stromů. Těch stromů, o kterých jí říkal táta. Neodolala a zabočila do strany, aby se hezky lesem prošla. Byl tohle důvod, proč měla nutkání se sem zajít podívat? Protože jí táta slíbil, že jí tady ukáže zlatý les a zlaté jezero, ale neučinil tak? Ne. I když se procházela lesem a fascinovaně hleděla na barevné listy, které zřejmě během zimy držely na stromech, cítila, že by měla jít dál. Zvláštní. Co jí tak jenom mohlo táhnout? Tady je vlastně smečka, vzpomněla si a trochu se zarazila. Rychle nasála zdejší pachy, aby se ujistila, že nebyla tak zabraná do vlastních myšlenek a nepřešla hranice. Nezdálo se tak. Uf! hned jí odpadl kámen ze srdce. To byla ale úleva. Ještě aby smečce způsobovala problémy, to bylo to poslední, co v tenhle moment potřebovala.

// Mělká pláž

// Nížina hojnosti

A sakra. Co to jenom mladá léčitelka dělala? Šalvěj sice slíbila, že se hned vrátí do úkrytu, ale nějak jí to nevycházelo. Proč přešla hory až na druhou stranu? No... Z nevysvětlitelného důvodu ji něco táhlo směrem dál, jak kdyby sám osud chtěl, aby se tam šla podívat. Však ani tohle dlouho trvat nebude. Jen se tam podívám, abych zjistila, proč mě to tam tak táhne. A pak se hned vrátím. Přísahám. Tentokrát už doopravdy, přesvědčovala samu sebe, ale stejně se cítila provinile. Nechtěla slibovat věci, co pak nedodrží! To neznělo jako ona! Kdyby se to dozvěděla její rodina, určitě by na ní nebyli hrdí. Měla bych se polepšit, povzdechla si letmo. Ale tohle vůbec nebyl čas se zase propadat do nějakých depresí o tom, jak by měla být lepší ve všech ohledech. Tohle byl čas upokojit ten nepříjemný pocit, že pokud se tam nepůjde podívat, tak to bude navždy litovat, a rychle se vrátit!

// Zlatý les

// Hraniční pohoří

Táhla se za máminým ocasem jak její stín. „Mami, jen tak, uh, mimochodem. Potkala jsem tátu a říkal, že by tě chtěl zase někdy vidět. Možná bys ho měla navštívit?“ prohodila jen tak mezi řečí, aby zajistila, že jí táta nebude moct nic vyčíst. Jestli už to Shine opravdu slyšela nebo byla příliš zaneprázdněná padajícím Einarem, to už zhodnotit nedokázala.
Pak už ale začala sadit kytku. Šalvěj mohla jen fascinovaně zírat, jak se postupně rozlezla po louce a proměnila ji v duhovou nížinu. „Páni!“ vyšlo z ní, ale rychle se utišila, aby si mohla poslechnout, co o ní maminka říkala. Tak není léčivá... Ale stejně je dobré o ní vědět! Alespoň vím, že mi při léčení k ničemu není! A nebo bude třeba vhodná na léčení nemocí týkajících se magie? Zkoušel to někdo? zamyslela se při pohledu na Váčkovku. Když se Shine rozhodla vyrazit dál, Šalvěj se s ní rozloučila. Počkala ještě chvilku na pláni, aby případně předala informace o Váčkovce dál, kdyby někdo dorazil těsně po odchodu Shine, ale pak i ona vyrazila pryč.

// Kvetoucí louka

// Úkryt Alatey

Šalvěj tak tak stíhala dobíhat černou vlčici. Proč šla tak rychle? Shine v realitě nešla vůbec rychle, jen mladá léčitelka musela v úkrytu ještě něco dořešit, takže vyrazila trochu později. Jakmile ji doběhla, už se vlastně celkem držela v podobném tempu. V její mysli to ale bylo ukrutné nestíhání!
V tom si vzpomněla, že Zinkovi přislíbila, že jí něco vzkáže. Sakra! Přes všechno to drama při srazu a myšlenkách o léčení na to úplně zapomněla! Jenže maminka nevypadala, že by chtěla teď vést nějaké konverzace. Musela se tedy spokojit s tím, že jí to řekne třeba až u rostliny. Snad si na to vzpomenu, pomyslela si. Už o sobě věděla, že dokáže být celkem rychle fascinovaná nějakou novou kytkou a zcela zapomenout na to všechno ostatní. Ale tohle bylo důležité! Jinak se na ní tatínek určitě bude zlobit!

// Nížina hojnosti

Hanka

Šalvěj se na svou novou betu lehce zamračila. Neměla snad žádný pud sebezáchovy? Proč by si po natažení nohy nešla odpočinout? „Tak doufám, že lítat už nikde neplánuješ,“ poznamenala s překvapivě pevným tónem. Z bety sice měla respekt, ale když se jednalo o její zdraví (a ona o něj zjevně nepečovala!), pak tušila, že si to může jako léčitelka dovolit. Ha, teď už nebyla jen pouhou učednicí! Dávej pozor, Hanko, nebo od téhle mladé vlčice dostaneš pořádně proplesknuto!
Když zmínila sbírání bylinek, usmála se na ní. „To teda! Už se těším, až nějaké najdu! Ale doufám, že už se žádný sníh neukáže. Jen ať si hezky zůstane v zimě, na jaře být nemá!“ prohlásila a trochu nafoukla své tváře, aby ukázala nespokojenost. Každé období má svou vymezenou dobu, ať si zůstane v té!

Hanka, Shine
Jakmile se Shine vrátila do léčitelského koutku, Šalvěj ji poprosila o Hadí tělo přilnavé. Vděčně jej od maminky převzala a poděkovala, než ji nechala vzdělat ostatní a sama se otočila k Hance. „Tak ukaž,“ usmála se na ní a vyčkala si, než jí beta ukázala nohu, na kterou měl obvaz jít. Protože hráčka neví, jak špatné to má být, tak předpokládá, že to není otevřená rána a opravdu stačí, aby Šalvěj jen připevnila obvaz. „Tak, hotovo!“ a s tím Hanku propustila.

Dorya, Doubravka, léčitelský koutek, okrajově Shine

Jen co byla Hanka vybavená, připojila se k Shine u fialové. Máma už stihla pronést svůj verdikt a Šalvěj tak jen souhlasně přikývla. Výluh z Trychtýřku už by měl být hotový, uvědomila se a otočila se ke kotlíku. Ať už se v léčitelském koutku nacházelo něco, do čeho mohla kousek odlít nebo musela využít svou vrozenou magii, nabídla fialové vlčici trochu vývaru. „Já se jenom skočím podívat na tu Váčkovku, kterou zmínila máma. Hned se vrátím,“ prohlásila pak a kývla na Doubravku. Nenechávala tu fialovou samotnou, měla tu ještě další léčitelky. Ale jejím úkolem zároveň bylo se vzdělat o léčivých bylinkách! Sice netušila, jestli mezi ně Váčkovka duhová patřila, ale... Co kdyby jo?

// Hraniční pohoří

Einar, okrajově Máta

Když alfa začal s Mátou, zatajila dech a poslouchala, co za úkol dostane. Odvedení lovu. To znělo jako něco, co by její sestra zvládla! Hodila jejím směrem úsměv, ale rychle pohled vrátila na Einara, který začal odříkávat její úkol. Nebo spíš seznam úkolů. Na všechny tři části mu kývla a když se přesunul na Xandera, zase se uvolnila. To ovšem nečekala, že se k ní obrátí ještě jednou. Zase zpozorněla a doufala, že jí nic z hlavy nevyklouzne. „Dobře. Můžeš se na mě spolehnout,“ přikývla ještě jednou.

Hanka

A pak to skončilo. Šalvěj vydechla dech, který nevědomky zadržovala, a pohledem vyhledala Hanku. Ta na ní předtím kývla, takže si byla jistá, že o situaci věděla a jen tak neuteče. „Zdravím,“ usmála se na ni a kdyby se dokázala červenat, určitě by tak udělala. „Děkuji, děkuji! I já ti gratuluji k tvé pozici! Doufám, že to zranění jsi nezískala při úkolu, který ti Einar zadal. Co se vůbec stalo?“ zeptala se a pohledem ji celou prohledala, aby zjistila, zda noha byl jediný problém. Obvaz. Pamatovala si, co na to použít, ale bohužel neovládala zemi. Máma mi určitě pomůže, uvědomila si. Nevšimla si, že si černá vlčice mezitím odskočila k Einarovi. „Pojď, přesuňme se do léčitelského koutku. Potřebuji Hadí tělo přilnavé na obvaz,“ vybídla tedy Hanku s úsměvem.

Konvalinka

Ha! Přeci jen někoho nadchla svým novým kotlíkem! Zazubila se na sestřičku a naklonila se k ní, aby to nikdo jiný neslyšel. Jak kdyby to bylo hrozně tajné. „To mi prodal ten cestující obchodník. No není to skvělé?“ Šalvěj nadšeně švihla ocasem, ale než stihla Konvalince nějak podrobněji vysvětlit, jak se s kotlíkem zacházelo, už musely jít k Einarovi.

Třezalka
Jakmile Einar dořešil Šalvěj a její sourozence, přesunul se na další skupinku vlčat. Mladá vlčice byla připravená se vrátit do léčitelského koutku, aby pokračovala ve svém úkolu, ale nejprve chtěla prohodit pár slov s Třezalkou, která za ní došla. Jak kdyby četla její myšlenky! „Třezalko! Tak dlouho jsem tě neviděla!“ šťouchla do ní přátelsky. „Na louce? Tak to jsem tě musela minout. Měla jsem o tebe starost po tom podzemí! Když jsem se dostala ven, nikde jsem tě neviděla, tak jsem tě šla hledat. Takže nevím, co se úplně dělo tady ve smečce, to, že Hvozdík a máma odcházejí, jsem zjistila až teď. Hvozdík prý jde do smečky za tátou a maminka chce být tulačkou,“ zavrtěla hlavou. Doufala, že Třezalka neplánovala následovat v jejich stopách! Chtěla mít co nejvíc rodiny na jednom místě!

Einar
Její pohled zabloudil zpátky k zrzavé alfě. Nabízel možnost povýšení. Šalvěj se na moment zamyslela. Sice se teprve stala právoplatnou léčitelkou, ale jinak ve smečce byla od narození. Pilně se snažila studovat léčitelství a poslouchat rozkazy, které dostala. Dokonce už i zkoumala podzemí úkrytu. Možná... Možná by to mohla zkusit. Kývla tedy na Třezalku, aby ji na chvilku omluvila, a předstoupila před Einara. „Ráda bych se ucházela o pozici delty,“ promluvila pevně.

Shine, Konvalinka, léčitelský koutek

Tak jen Hvozdík chtěl za tátou. Mámě chyběla svoboda. „Tuláctví? Ale jak tě pak najdu, když můžeš být kdekoliv,“ zeptala se nespokojeně a povzdechla si. To bude muset pročesávat celé ostrovy pokaždé, když si bude chtít s maminkou promluvit?
Nadšeně se usmála, když její návrh na odvar byl odsouhlasen jak Konvalinkou, tak Shine. Už se chystala jednu z nich požádat, aby Trychtýřek vyčarovala, ale máma byla rychlejší. Nejprve se jala ostatním vysvětlovat, o co se jednalo. Šalvěj tedy počkala a až když si byla jistá, že už po kytce nikdo zkoumavě nepokukuje, tak ji odtrhla a začala v kotlíku připravovat odvar. Ale pak začalo drama. Vzhledem k tomu, že mimo léčitelský koutek příliš neviděla, tak ji to tolik nerozhodilo a dokázala se dál věnovat kotlíku, ale alespoň skrz zvuky slyšela, co se venku asi dělo. Co za hlupáka vezme cizince do úkrytu smečky? pomyslela si s menším zavrtěním hlavy. Pak jen zmateně hleděla na pár kusů peří, které se dostalo i sem. I Konvalinka na něj upozornila. Co tam sakra dělali? Kuchali ptáky? To by pak ale Konvalinka neřekla, že jako ptačí jen vypadá...
Stejně rychle jako drama přišlo, tak i odešlo. A Einar se brzy dožadoval její přítomnosti. Pohledem vyhledala Shine, jak kdyby se ptala o povolení. Ta je ale poslala vpřed. Kývla tedy na kotlík, ve kterým už byl prakticky hotový vývar a vyklouzla z koutku ven.

Einar, sourozenci

Ah. Toho peří tu bylo fakt hodně. A Einar měl křídla. Počkat. Co? Překvapeně zamrkala na svého alfu, který se nyní pyšnil křídly. Jakmile si uvědomila, že se nejednalo o peří nějakého náhodného ptáka, tak několik pírek vzala do tlamy a zastrkala do své srsti. Jo, přímo před Einarem. Nestyděla se za to!
Další uvědomění - byla tu Třezalka. Samou radostí zavrtěla ocasem, když svou sestřičku, kterou předtím hledala, spatřila, a široce se na ní usmála. Byla v pořádku, táta měl pravdu. Pak už ale fakt dávala pozor a poslouchala, co jim Einar říkal. Už nebudu učedníkem? pomyslela si. Na jednu stranu bylo skvělé, že už ji považoval za dostatečně starou na vlastní roli, ale na stranu druhou... Vždyť se od své učitelky ani pořádně nic nenaučila. Všechny znalosti měla od rodičů. „Chtěla bych být léčitelkou. Je to role mé matky i mého otce, kteří mi v tomto směru předali mnoho znalostí. S Astrid jsem se bohužel také spíše míjela,“ využila skvělého zformulování Máty. Doufala, že tím Astrid nepřinesla příliš problémů.

Mušle, Kafka

Netrvalo dlouho a k mladé vlčici se připojila dvojice z podzemí. S menším úsměvem si je prohlédla, jestli se jim náhodou něco nestalo. „Žejo? Jsem úplně dospělá,“ prohlásila - což samo o sobě značilo o její nedospělosti - a rychle se zatočila, aby se jim ukázala ve své plné kráse. Pak jen s menším zahihňáním sledovala, jak Mušle vyslala Kafku se seznamovat. „Nebude to tak hrozný,“ špitla jejím směrem, když se na ní zahleděla, ale neměla jí jak pomoci. „Toho je jako fakt hodně!“ otočila se k Mušli a důležitě se narovnala. Pak jí hezky převyprávěla vše, co se stalo, od opuštění úkrytu až po návrat. Místy samozřejmě vyprávěla o něco dramatičtěji, než se opravdu stalo, jinak by to nebyla zábava!

Einar, Shine, Hvozdík, Máta, léčitelský koutek

Jak byla zabraná do svého vyprávění, ani si nevšimla, že do úkrytu zavítala další část její rodiny. Když si toho konečně všimla, hodila po Mušli omluvný pohled. „Vrátím se, jen chci skočit pozdravit rodinu,“ přislíbila a vydala se za mámou a sourozenci. „Dlouho jsme se neviděli, bráško, ségro,“ šťouchla do Hvozdíka a Máty žertovně. Dorazila přibližně ve stejný čas jako Einar, a tak slyšela, co po Shine chtěl.
Vzápětí ale přišla zpráva, která Šalvěj šokovala. „Mami? Proč jdete pryč? Jdete do smečky, kde je táta?“ špitla k černé vlčici, když se s ní a Konvalinkou přesouvala do léčitelského koutku. To jediné jí dávalo smysl, když jim to tehdy Zinek nabízel. Možná právě kvůli tomu nebyla tak šokovaná, ale spíš smutná, že už nebudou všichni pohromadě.
V léčitelském koutku si stoupla po boku své matky a pohledem sjela fialovou vlčici. Zatímco Shine zjišťovala, zda se o vlčici už něco zjistilo, Šalvěj koukala na třesoucí se klubíčko se zamyšleným výrazem. „Neuděláme odvar z trychtýřku?“ zeptala se Shine. Vůbec nechtěla zaflexit svým zbrusu novým kotlíkem, ne. Zbytek informací ze srazu už moc neslyšela.

// Alateyská smečka

Se sebevědomím zkušeného člena vešla do úkrytu, hlava hrdě nahoru. Jenže když se rozhlédla po okolí a zjistila, že většinu z těch vlků a vlčic nezná, trochu jí ten hřebínek opadl. Navíc neviděla ani své sourozence - tedy až na Podběla, ale toho viděla nedávno na louce s tátou, takže věděla, že je v pořádku. Pokud ho teda jeho zkušenost s tetkou Ásleif příliš netraumatizovala. Byla by se i šla zeptat, jenže jak by jí to vůbec byl schopen říct? Z výrazu šlo vyčíst jen omezené množství informací! Nakonec tedy jenom přešla někam stranou, aby nezavázela ve vchodu, a sedla si. Její pozornost se přesunula na fialovou, kterou ještě nikdy neviděla. A že by si takové zbarvení pamatovala! Kdo to asi byl? A hele! Nad ní stálo jedno z těch vlčat, se kterýma přemýšlela, že by se měla seznámit. Jenže fialová už na první pohled nevypadala nejlíp - navíc vedle ní byla jedna z léčitelek - a Šalvěj tak usoudila, že všichni v její blízkosti jenom vypomáhají s léčením. Nehodlala je tedy rušit, ani se nějak zbytečně připlétat. Z minula už věděla, že když se někam nahrne příliš vlků, tak to není nejlepší. Nehodlala riskovat potencionální vynadání, jak tehdy vlci v léčitelském koutku.

// Temný les

Šalvěj se konečně blížila k domovu. Vlastně to ani nebylo tak dlouho, co přešla hranice smečky, aby vyrazila na svou hledací misi, ale připadalo jí to jako věčnost. S tátou se toho za jeden den naučila tolik, že to zkrátka působilo, jak kdyby s ním trávila těch dnů hned několik. Možná proto byla tak ráda, když se zase ocitla na území smečky. Známé teritorium! I když vlastně ne úplně, pořádně znala jen své vychozené trasy. Území jako takové nikdy pořádně nezkoumala. Možná by to měla změnit! Ha, když nepřijde nikdo z výše postavených s nějakým návrhem na zkoumání, tak si na srazu prostě někoho čapnu sama a půjdu s ním prozkoumat hory, pomyslela si vítězoslavně, jak kdyby právě vymyslela nějaký nový vynález. Vlastně by se šiklo se seznámit i s nějakým tím členem. Kromě rodiny a učitelky moc známostí neměla. Co všichni ostatní vrstevníci? Však ve smečce těch vlčat v jednu dobu bylo tolik, nějaké by měla oslovit!

// Úkryt

// Les u mostu

Hezky si to štrádovala dál a ani tak pochmurný les jako tento nedokázal zhoršit Šalvějinu náladu. Trochu si při průchodu tichým územím vzpomínala na to, jak tady se sourozenci a Zinkem tehdy šla. To se teprve dozvěděla, že nějaký její táta vůbec existoval. Teď si nedokázala představit svět bez něj. Jak ten čas letěl a jak se tolik věcí měnilo, co? Za chvíli mrknu a zase bude život někde úplně jinde. Tyjo, má někdo z mých sourozenců třeba nějakého partnera nebo partnerku? To by teprve bylo něco! Jaro je za rohem, abych ještě nedovršila dospělosti a nestala se hned tetou, trochu se to její přemýšlení nad sourozenci zvrtlo, ale na druhou stranu... Co jeden mohl očekávat od dospívajcí vlčice? Že ji tohle vůbec nenapadne? Ha! Šmarja, co když si někoho najdu já? Ještě nechci být mámou! vylekala tím samu sebe. Shine sice byla skvělým vzorem, ale stejně to byla děsivá představa.

// Alateyská smečka