Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Post 5

"S radostí vás představím," odpověděl jsem. Moc dobře jsem věděl, co ten její úsměv znamená. Chudák Scuru. Ale jeden nikdy neví, třeba by si mohli i rozumět. I když na něj to zkoušela i Azzip s tou svojí kytkou a Scurua to nechávalo chladným. Možná je spíš na vlky... nebo má prostě jiné zájmy, třeba vraždy. Bylo by fajn mít tu vlka, kterého vlčice nechávají chladným. většinou to jen rozptyluje, o tom já věděl své. Možná že kdyby nebylo intrik jisté vlčice, mohl jsme Felicia zabít už dávno. Ale teď nebudu řešit svého úhlavního nepřítele a kazit si tím chuť.
"To není vůbec špatný nápad, ale jak to provedeme? Začíná nás být už poměrně dost, někteří můžou být navíc rozlezlí všude možně a ani nevíme, koho ještě Letec přijal. nebo Černý. Když už mluvím o Černém, neviděla jsi ho poslední dobou?" S jejím názorem na rovnost ve Společenstvu jsme musel souhlasit. nebude fungovat, ne úplně. Bude rovnost mezi alfami, to ano, tedy až se Černý trochu vzchopí a začne se jako alfa chovat víc., ale bety budou vždy o kousek pod námi a všechny si nesednou se všemi. Sigmy pak budou jen chloupek od naší kořisti, i když o významný chloupek.

Post 4

Usmál jsem se tím klasickým spokojeným scarovským úsměvem, ze kterého by někomu, kdo mě neznal, mohl běhat mráz po zádech. "oh, samozřejmě že vím, že jsi jedinečná, ale možná bys ji ráda poznala." Jen aby se proti mně pak nespikly. Přežil jsem Felicia, ale něco mi říkalo, že tyhle dvě dohromady bych přežít nemusel. Když nad tím tak přemýšlím, kde ten zmetek vůbec byl? Mohl bych to pak zjistit, naušnička mi jistě pomůže i s tím. Ach ty možnosti, mohl jsem teď snadno najít kohokoli ze Společenstva!
"Neboj, neboj, práce bude dost. Hlavně jsme přijímali, povyšovali jen jednou, takže si budeš moct vybrat novou betu dle libosti a udělat jí, nebo jemu pěknou novou jizvičku," znova jsem se zazubil. Já se ale budu chtít dívat, něco takového bych si přece nenechal ujít.
"Klasicky zbarvenou, říkáš? Tak tu musel přibrat někdo jiný, nejspíš Angel. Nikoho takového jsem ani nepotkal. Určitě na ní něco bude, když ji přijal, a kdyby se mýlil, může z postíku sigmy vždycky putovat rovnou na omegu a nebo bychom ji mohli pozvat na večeři." jak se Společenstvo rozrůstalo, už jsem nebral všechny tolik jako bratry a sestry. tedy ano, některé pořád a vždycky je tak brát budu, ale to byly jen ostatní alfy a bety. Sežrat neužitečnou sigmu, kterou jsem navíc ani neznal, by mi problém nedělalo. Už to bylo dlouho, kdy jsem si naposledy kousl vlčího masa. "Škoda. Já taky jednoho vlka potkal, málem bych na něj zapomněl. Takový velký bílý, Scuru se jmenuje." Na ten úlovek jsem byl docela pyšný, byl to vlk, který by mezi nás mohl velmi dobře zapadnout a být opravdu cenným přírustkem.

Zde: http://mois-gris.tode.cz/index.php?p=zauberwald&r=1#post-37374

Post 3

Zazubil jsem se na ni, "Usměvavá je usměvavá jako vždy. Věřila bys tomu, že jsem potkal vlčici, která je ti povahově docela podobná? I když jí samozřejmě chybí tvůj šarm a krása." Ani jedno Azzip rozhodně nechybělo. Dokonce Ava neměla tu zatracenou kytku, což taky hrálo v Azzipin prospěch, ale nějaká ta lichotka nikdy neuškodí. "Tak to rád slyším," pokračoval jsem, "jo, já i letec jsme měli docela napilno. Vím minimálně o třech nových členkách, ale vsadil bych se, že jich už bude víc. Myslím členů, samozřejmě, ne jen vlčic." Byl jsem s tím náramně spokojený. Ale jak tam Usměvavá mluvila, zajímala mě ještě jedna věc: "A kohopak jsi potkala, smím-li se ptát?" Nepotřeboval jsem to vědět, jsem jen trochu zvědavý, nic víc. "A ty ani Černý jste tedy nikoho nepřijímali?" zeptal jsem se ještě, i když mi na
tu otázku už v podstatě odpověděla, pokud tedy nezapomněla něco zmínit...
"Jo, to horko je strašný. tady v lese to ještě jde, ale co teprv na louce? Tam to vyloženě smaží. Neskočíme se schladit někam k vodě? Kousek odsud by měla být pěkná říčka," navrhl jsem. Cestou bychom mohli probrat zbytek organizačních záležitostí. Stále jsem jí ještě neřekl jména těch přijatých.

Post 2

---> Common forest

Už jsem se chtěl pustit co prohledávání lesa, když jsme si vzpomněl, že mám vlastně docela šikovnou věcičku, kterou jsem si koupil u toho šedého vlka. No jo, nejsem na podobné hračky zvyklý. Posadil jsem se a podrbal se za uchem. Tak koho chci? Třeba Usměvavou. A vida, ta věcička vážně fungovala! S úsměvem od ucha k uchu jsem vyrazil za Avou. Funguje to, šedému vlkovi bude dovoleno dál žít. Kdyby mi prodal nějaký šunt, mohl by začít odpočítávat své poslední dny.
Zjistil jsem, že jsem měl od začátku namířeno správným směrem. Usměvavá se od našeho posledního setkání zas tolik nehnula, pokud si tedy za těch pár dní neudělala rychlou procházku po celém ostrově. Alespoň už nepršelo a i když slunce zas začalo pražit jak o život, pod stromy bylo díky vysychající zemi celkem příjemně, jen pořád poněkud vlhko. Alespoň se neupeču.
Usměvavou jsem našel poměrně rychle. Nevypadala v moc dobré náladě. "No nazdar, nějaké zajímavé novinky?" pozdravil jsem vesele.

Post 1

Rozhodl jsem se, že se podívám po někom z ostatních alf. Mohli bychom trochu probrat novinky, nebo tak. Nebo třeba někoho povýšit. Hmm, kdo by si tak zasloužil lepší post? Rozhodně nikdo z těch, které jsem teď přijal já. na to bylo ještě moc brzo. Třeba někdo, koho přijal Letec? A co vůbec dělali Černý a Usměvavá? Ti už by taky mohli mít pěkně vysoké skóre. Líbilo se mi, že se nám ta smečka tak pěkně rozrůstá. S tímto přístupem budou brzy ostrovy naše a z Felicia bude hezká kožešinka v mém doupěti. Ah, jak já se na to těšil!
Netušil jsem, kde ostatní hledat, tak mě napadlo prostě vyrazit tam, kde jsme se naposledy my čtyři rozešli. S trochou štěstí tam na někoho narazím. Stejně jsem ten les začal tak nějak považovat za neoficiální tábor nebo území. No, nutno přiznat, byl obrovský a najít tam někoho bylo pěkně těžké, ale i tak. Jako smečka jsme strávili nejvíc času rozhodně tam. Za pokus to stojí, mimo to byl ten les kousek odsud.

---> Zauberwald

Postavení a jméno: Scar, Alfa
Posty: 8 (byla jsem čtrnáct dní z měsíce pryč)
Aktivita pro smečku: Přijal na post sigmy vlky Azzip a Scurua
Neherní: aktivita na discordu a účast v chaosské neherní akci
Příběh: Začátkem měsíce přijal Scar Azzip do smečky a potkal také dalšího vlka, Scurua. Seznámil se s ním a rozhodl se, že by to byl ideální přírustek do smečky, pravý Chaosan tělem i duší. Po krátkém rozhovoru Scuru souhlasil a zaujal své místo ve smečce na postu sigmy. Scar si myslí, že by mu nemuselo trvat dlouho vyškrábat se na betu.
Tento měsíc byl na týrání ze Scarovy strany poměrně chudý, prfotože zkrátka nepotkal nikoho, koho by týrat mohl a já tu taky ani moc času nebyla.

"Přesně tak. dělej si co chceš, dokud neohrozíš společenstvo," potvrdil jsme jeho domněnku. tenhle vlk bude opravdu fajn člen, třeba nebude trvat tak dlouho a povýší. Rozhodně bych řekl, že bude beta dřív než Azzip, protože ta byla potížistka.
Už asi nebylo nic, co bychom potřebovali probrat, pokud jsme se tu nehodlali bavit o počasí a jak se kdo má. Což ani jeden z nás nehodlal, já podobné sladké řečičky aby nebylo ticho nemusel a Scuru taky nevypadal jako povídavý typ.
"No, hádám, že to je všechno, takže já půjdu. Měj se a dělej nám čest, sigmo," řekl jsem mu ještě s úšklebkem, "pokud potkám někoho s ostatních členů, zmíním se o tobě. Bylo by fajn, abychom se všichni znali." Tak nějak jsem počítal, že když on potká dalšího Chaosana, tak že si už mezi sebou vyřídí, že patří do stejné smečky. jak bude vycházet s ostatními, to už byl jeho problém.
Nechal jsem bílého vlka v lese samotného a zamířil pryč. Zasloužím si teď chvilku dovolené po tom, kolik vlků jsme přijal. Měl bych si začít počítat skóre.

To bylo dobře. Stejně jsme nepředpokládal, že by něco takového tenhle vlk chtěl udělat, když tu bylo i tak dost ostatních vlků. Stačilo je jen najít. "Že bych to nazval kočovná, to zrovna ne. Spíš si každý jde po svém a když se náhodou sejde skupinka, tak probereme novinky a případně něco podnikneme. věřím, že kdybys našel nějakou snadnou kořist, tak najdeš vždy pár pomocných tlapek, které ti ji pomohou získat." Vše už záleželo na dohodě a schopnostech ostatních. Snad až na Kurážnou a Azzip panovaly ve Společenstvu dobré vztahy a neměli bychom problém se dohodnout kdo bude dělat co, když by došlo na nějakou misi.
usmál jsem se, když konečně definitivně kývl. Stejně jsem nečekal jinou odpověď, i když působil trochu váhavě. Mohlo to být jen divadlo, tomu jsme rozuměl. "Pak tedy vítej ve Společenstvu Chaosu, sigmo," sdělil jsme mu formálně. Dva vlci během pár hodin, no nejsem šikovný?
Pokud měl Scuru nějaké poznámky k mému jménu, nechal si je pro sebe. jeho názor na ni mi byl stejně u chvostu, však on taky časem nějakou dostane a kdo ji bude vymýšlet? Dost možná já nebo Letec. "Ano, chápeš správně, já jsme jeden z alf." což už mu mohlo dávno dojít, ale třeba si jen ověřoval domněnky. Jména ostatních jsme mu zatím sdělovat nehodlal, stejně je dřív nebo později pozná.

Jistěže, kdo by taky nechtěl do našeho Společenstva? Ovšem nad jeho otázkou jsme se musel opravdu zamyslet. Nikdy mě nenapadlo nad tím tak uvažovat. pro mě žádné nevýhody nebyly, měl jsem svobodu a zároveň druhy ve zbrani, kdybych je potřeboval. "Nevýhodou je, že nemůžeš mučit každého, kdo tě napadne. Tedy... můžeš mučit kohokoli, kdo do společenstva nepatří." To bylo asi tak to jediné, co mě napadlo. "Jinak se navzájem bráníme a pomáháme si. Nemáme stálé území ani úkryt a ani klasické posty jako ostatní smečky. Když se přidáš, jsi sigma. Když se osvědčíš, povýšíš na betu a jsi právoplatný člen, který může přijímat další nováčky na post sigmy." Bylo to vlastně docela prosté. "Všechny bety jsou si mezi sebou rovné," dodal jsem ještě.
Kývl jsem jako odpověď na jeho jméno, "neuniklo, neřekl jsme ti ho. Mně říkej MIlost. To je další drobnost. Vyšší posty než sigma mají přezdívky." Pryč jsou časy, kdy jsem se představoval jako Scar. Mé pravé jméno tu znalo už jen sedm vlků a nehodlal jsme tohle číslo nějak zvyšovat, pokud to nebude nutné. Možná že bych si mohl začít říkat ještě nějak jinak, když se budu bavit s vlky jako byla Kift. Jméno Milost v nich budilo podezření, ale kdybych si vymyslel jiné, nějaké normálně znějící, nebyl by to už problém a zároveň bych nemusel používat své skutečné jméno.

Stejně jsem si nemyslel, že by tenhle vlk chtěl nějaký ten vraždící kult vést. To by si přece založil vlastní a teď dělal nábor. Usmál jsme se na něj, "ano, slyšel jsi velmi dobře." Přestal jsem chodit kolem a zastavil se opět hezky před ním. "Tamtu vlčice jsem přijímal jen chvilku před tím, než jsi se tu ukázal. Takže pokud zvažuješ členství a máš nějaké otázky, sem s nimi." No nejsem to dobrák? Jen ať ví, do čeho jde. A ať si o něm já udělám ucelenější obrázek. vědět o svých bratrech první poslední nebylo nikdy od věci. Samozřejmě jsem mu nehodlal hned prozradit úplně všechno, jen to, kolik sigma potřebovala vědět. Nepochyboval jsem, že to není špeh nějaké ze smeček. Zlo pozná zlo, když se potkají. Říkejte tomu šestý smysl.
"Že ve velkém, to bych zrovna neřekl, ale když se naskytne příležitost, tak samozřejmě." Nebylo tu moc koho mučit. Zatím jsme víc vlků nabíral do Chaosu, než kolik jsme měnil v ufňukané trosky s nižším počtem končetin než čtyři. "Pověz mi, jak se jmenuješ?" Potřeboval jsme znát členy jménem. Bety pak dostanou přezdívku, ale do té doby mu budu muset nějak říkat.

jeho reakce mu u mě získala nějaké plusové body. Nebyl impulzivní, to už bych skončil s jeho zuby v kožichu. Kývl jsem na jeho domněnky. "Jo, už jsem potkal dvě. mají ty kytky od jednoho vlka, co tu prodává magické věci. A ne, mezi námi opravdu nic není, potkal jsem ji před chvílí." Že bychom? To by bylo komické. Ušklíbl jsme se té myšlence. nebyla zas tak špatná, ale ani jeden z nás nebyl rodinný typ, Oběma nám víc svědčilo být nezadaní. Ona si mohla omotávat okolo drápku koho chtěla a já mohl zaměřovat svou plnou pozornost na Společenstvo a zkázu Felicia.
"Koukám, že si deš jasně za svým." to byla taky pozivitní vlastnost, ale necítil jsme se tím vlkem nijak ohrožený. Kdyby chtěl náhodou sesadit alfy, proti nám čtyřem by měl jen těžko šanci, ať už je namakaný jak chce. "Spíš než vraždící kult je to takové tajné společenstvo, ale na vraždy pohlížíme rozhodně pozitivně," věnoval jsem mu milý úsměv, který mohl v kontextu působit daleko hrozivěji, než zavrčení, protože vypovídal daleko víc o tom, co jsem zač. "Vypadáš jako někdo, kdo by mezi nás hezky zapadl." Obešel jsme ho kolem dokola a lépe si ho prohlédl. byl by rozhodně ceněná posila. "Řekni, jaký jer tvůj názor na mučení vlků?"

Ano, Azzipčinu flirtování s tím vlkem mi bylo proti srsti. Ať jsem chtěl jak jsem chtěl, prostě jsem si nemohl pomoct. To když se otočila zpět ke mě, to už bylo lepší. Zazubil jsem se na ni. Hezky řečeno. ten vlk stále nic netuší. Ale že měl odvahu chodit si po světě a vyptávat se na vraždící kulty... a nebo opravdu v té velké hlavě neměl nic než piliny.
Stále jsem se usmíval, když se rozloučila a vyrazila pryč, "zatím se měj."
"O jednom bych možná věděl." odpověděl jsem vlkovi. Když bude Azzipka pryč, bude se nám jednat daleko líp a já budu konečně moc přemýšlet s čistou hlavou... "Opovaž se jí ještě jednou říct puso!" vyjel jsme po vlkovi dřív, než jsem se stačil zastavit a uvědomit si, co dělám. Velice rychle jsem opět couvl a posadil se na zadek. Hloupá kytka. vyvolávat tu boj bylo to poslední, co jsem chtěl. Možná bych tohohle vlka přepral, ale víc by se mi hodil jako nová krev do Společenstva. Z boje bych nic nezískal, "Pardon. Poradím ti jednu věc, kámo, dávej si zatracenej pozor na vlčice s kytkama za ušima. nevím, co jsou zač, ale jejich pach leze na mozek." A takhle se prosím dělá dobrý první dojem. "Jestli ano nebo ne, to budeš muset zjistit od ní, já o nich vím asi tolik, co ty," odpověděl jsem na jeho otázku.

ne že bych nečekal Zippčino chování, ale stejně mě nemile překvapilo, jak se začala ochomýtat okolo toho vlka. Jak si vůbec mohl dovolit podívat se na moji Azzip! Ne, moment, nebyla moje a já o ni zájem neměl, mohl se na ni dívat jak se mu zlíbilo. Mohla za to určitě ta kytka. Ale stejně... možná že jsem maličko žárlil, když věnovala pozornost jemu a ne mě.
Žárlivost nebylo něco, čím bych se chtěl nechat rozhodit. "Hledáš vraždící kult?" zeptal jsem se zvědavě. Možná bych o jednom věděl, ale nehodlal jsem panu Snížkovi vykládat o Chaosu a dávat mu naděje, že by se mohl přidat, dokud si ho trochu neoťukám a nezjistím co v něm je. Zatím vypadal akorát jako hromada svalů, ale to by nestačilo. nějakou tu temnotu v sobě taky měl, jak jsme poznal z jeho úsměvu, který věnoval Azzip, ale Chaosané musí mít taky ostrý jazyk a prohnanost. nejsme armáda s dokonalým výcvikem, spíš banditi, kteří útočí chytře a nečekaně.
Poočku jsme sledoval svou barevnou společnici a chování vlka. Sledovat Azzip v akci by taky mohla být zajímavá zkušenost, když bude terčem někdo jiný než já. jak jsme ji tak znal, ten vlk by stejně neměl šanci. Kdo ví, kdo by šanci měl. Azzip radši provokovala, než že by své provokace myslela opravdu vážně.

To neznělo příliš důvěryhodně. Doufejme, že až k něčemu dojde, tak já budu příliš daleko na to, abych musel zasahovat. Ať přežije ta silnější, ne? třeba se porvou a ještě se skamarádí. Třeba, spíš ne. Už jsme to dál nerozebíral.
"Dvacet nás vážně není. Letce už znáš, takže jen Černému a Usměvavé." Na betu si hezky počká, ale to jsem jí už říkat nehodlal. Jen ať s ehezky přidá. Povahu na to měla a pěkně zapadne. Třeba časem pozná, že Kurážná není ve skutečnosti taková, jak s etvářila na první pohled. Já ji ze začátku považoval za slabou, naivní a zbabělou, ale jakou přezdívku si nakonec vysloužila?
Docela mě překvapilo, že měla Azzip někdy vlčata, ale že umřela, to už tak divné nebylo. Dokázal bych si ji představit jako matku vlčat? Těžko. "Jestli žádná neplánuješ, tak je to fajn. A pokud se u nás nějaké objeví a bude dost hloupé na to, aby tě provokovalo, pak si nezaslouží žít. Přežití pro ty nejlepší a tak dále." Vlčata, která si budeme chtít nechat, si pohlídáme. Co se stane s tím zbytkem mi bylo upřímně u chvostu. "Takže vítej v Chaosu, Sigmo." Ukončil jsem to slavnostně, "Kdybys potkala nějakého jiného zakladatele, řekni jim, že jsem tě přijal."
Sotva jsem stihl všechno vyřídit, objevil se tu cizí vlk. Změřil jsme si ho pohledem, "no nazdar." Nevidí, že tu máme nějaké řízení? Zvažoval jsem, jak se k němu budu chovat. Nevypadal zas tak zajímavě, až na to, že byl docela svalnatý. Netuším, kam chodil do posilovny, ale chci tam taky. Po pár hodinách v takové posilovně bych určitě složil Felicia na lopatky levou zadní. Tak se předveď, co v tobě je, chlupáči. Usmál jsem se na Azzip, "ještě něco bys chtěla vědět, zlato?" Zeptal jsem se mile, jako bych ji ještě před chvilkou nepřijímal do kultu zla.