Příspěvky uživatele

Jen jsem se tak usmívala, jako bych byla panenka. Když se mě zeptal, jak si to ve smečce užívám, tak jsem se porozhlédla. "Je tu trochu mrtvo," řekla jsem nejprve a pak se podívala zpět na Zacharyho. "Ale jinak, paráda," řekla jsem a opřela si o něj hlavu. Když mi řekl, že mě rád poznal, zase jsem jí zvedla a pohlédla mu do očí. "I já tebe," řekla jsem sladce a bylo mi tak příjemně. Po těle se mi rozlil takový hřejivý pocit. "No a co tobě, jak se tu líbí, není to tak hrozné být ve smečce, ne?" zeptala jsem se a doufala, že odpověď bude kladná.

Je vás tu už pěkná kupa, takže si prosím pořádně rozmyslete, zda jste ochotní čekat a pak se celé akce účastnit. Čím víc vás bude -> tím víc mě čeká příprav -> tím déle akce bude.
Nikoho neodrazuji, jen budete muset být trpěliví.

Hodně jsem se podivila, když řekl, že je jedináček. "To je mi líto," řekla jsem a sklopila pohled. "No jak jsem říkala, můj bráška je tu alfa, takže toho poznáš osobně a jinak mám ještě jednoho, ale toho jsem dlouho neviděla," řekla jsem jen a usmála se. "Vlastně mám ještě jednu takovou sestřičku, je to moje nejlepší kamaráda, ale bohužel odešla do druhé smečky se svým partnerem," dodala jsem a usmála se.

Sledovala jsem Zacharyho, jako by na celé planetě nebyl žádný jiný objekt než on. Mé modro zlaté oči na něm byly uplně přišpendlené. Když si ke mně sedl, ještě jsem se k němu přišoupla, abych cítila jeho tělo, které bylo vedle mého vskutku ohromné. Když mi položil tlapku na tlapku, spokojeně jsem se usmála. "Tak Zachy, co mi o sobě ještě povíš? Máš někde rodinu?" zeptala jsem se a zastříhala ušima. Měla jsem ráda jeho hlas a chtěla jsem aby něco vyprávěl.

"Nevím, necítím ho nikde, no on se ukáže neboj," řekla jsem a zastříhala ušima. "Ještě to budeš muset chvíli vydržet jen semnou," zavtipkovala jsem a zamyslela se, kam ho vlastně vezmu. "Neboj, všech se dočkáš a kdo ví, třeba budeš jeden z nás," řekla jsem trochu zasněně, protože jsem si se Zacharym vážně rozuměla a bylo by vážně skvělé ho tu mít. "Vezmu tě k vodě, odpočineme si trochu," rozhodla jsem, což bylo u mě trochu neobvyklé. "Dávej pozor kam šlapeš, přeci jen je to les, ale kdyby se ti přeci jen něco stalo, tak všechno nahlas," zasmála jsem se trochu a namířila si to k vodě, která byla kousek před námi. Přiklusala jsem ke břehu a napila se. Pak jsem se posadila ke kraji a koukla po vlkovi.

Hrozně ráda jsem slyšela, jak je Zachary nadšený. "Říkala jsem ti to, že se ti tu bude líbit, Aetas to tu vybral vážně skvěle, teď ho jen najít," řekla jsem a připadala si o něco silnější než jsem byla předtím, taková méně bojácná. Zastavila jsem se a zhluboka zavyla. Měla jsem nádherně zabarvený hlas, takový správně holčičí, ale ne pisklavý, ale něžný a melodický. "Uvidíme kdo všechno tu je," řekla jsem Zachymu a dál pokračovala v cestě.

<<< Bull Meadow přes celý les

Když jsem ucítila pach smečky zpomalila jsem. "Jak to myslíš, energii?" podivila jsem se, moc jsem nechápala jeho dotaz. Spokojeně jsem ale klusala dál. "Tadá!" řekla jsem a udělala pár kroků před něj, abych byla čelem k němu. "Vítej ve Zlatém lese," řekla jsem nadšeně a stále pohazovala ocáskem, byla jsem tak nadšená, že mu to tady mohu ukázat a hlavně, že chce abych mu to tu ukázala. "Drž se blízko u mě, nerada bych viděla, jak na tebe někdo skočí a snaží se tě vyhnat. Možná jsem malá, ale tady mě vidí jinak," řekla jsem a opět se usmála. Spokojeně jsem hopkala směr les.

<<< Mlžné pláně

Jen jsem se tak pousmála. "To nedokážu posoudit," řekla jsem jen a vzpomněla na krásnou Shy a její překrásný ocásek, který jsem kdysi měla i já. Povzdechla jsem a podívala se kolem. "Vidíš, když projdeme támhletím lesem, jsme tam!" řekla jsem nadšeně a celá lačná po domově se dala do klusu. "Tak poběž!" zavolala jsem na Zachyho a rozeběhla se před louku přímo k lesu.

>>> Zlatým lesem přímo do smečky

<<< Long

Pomalu jsem kráčela po Mlžných pláních, kde jsem ještě včera byla se Sisi a Casperem. Usmála jsem se a podívala na Zachyho. "Chci aby si věděl, že tě nenutím se přidat, možná, že tě tam bráška nechá pár dní jen tak, aby si se rozkoukal a kdo ví, máme tam i hezké vlčice" řekla jsem mile, ale najednou ucítila nepříjemné bodnutí u srdce. Co se mi to děje? pomyslela jsem a vůbec nechápala. Nic mi nebylo, ale prostě najednou při té poslední větě. Pohodila jsem hlavou a nechala to být. "Doufám, že se ti tam bude líbit," řekla jsem nakonec a pohodila ocáskem.

>>> Bull Meadow

Byla jsem ráda, když souhlasil s mým návrhem. Bylo pěkné vědět, že je otevřený novým věcem. "Není to moc daleko, no pro tebe jako tuláka... bude ti to připadat jako kousek," řekla jsem a pomalu se zvedla. Sklonila jsem k němu hlavu a láskyplně se usmála, jako bych ho znala celý život. "Nejdřív půjdeme na Mlžné pláně, tam," řekla jsem a čenichem ukázala směr.

>>> Mlžné pláně

Jen jsem se sladce usmála. "Ve Zlaté smečce, je tam překrásně a můj bráška je tam alfa, je nás tam pár zatím, ale jestli nechceš, nenutím tě," řekla jsem a otřela se mu čenichem o čenich, jako bych chtěla naznačit, že už by se neměl mračit, ale smát. "Můžeme se tam jít podívat jestli chceš," navrhla jsem, abych ho přivedla na trochu jiné myšlenky.

Sledovala jsem Zachyho a uplně přestala jíst. Když se z něj vykutálela první slza, velice jsem se podivila. "Myslím, že se chováš moc hezky," řekla jsem, abych ho trochu povzbudila, ale moc to nezabíralo. Bylo mi ho v tu chvíli opravdu líto. Moje empatie opět zafungovala na maximum. "Ale Zachy," špitla jsem, ale on pokračoval, že si chce odpočinout. Přistoupila jsem blíž k němu a když si lehl na mou tlapku, lehla jsem si taky. "To bude v pořádku, nikdy nejsi sám," špitla jsem mu do ouška a lehce ho pohledila čenichem po krku. "Mohl by ses přidat k naší smečce, jsme taková jedna velká rodina," nabídla jsem mu a napadlo mě, jestli bych nemohla použít magii, abych mu trochu pomohla, ale chtěla jsem to nejprve zkusit touhle cestou. Přitulila jsem sek němu a doufala, že mu to pomůže.

Natěšeně jsem poskakovala a trochu se válela po Zachym. Když začal ohlodávat zajíce, ještě jsem byla v takové roztěkané náladě. Vesele jsem mrskala svým ocáskem. Posadila jsem se k němu a cítila se hrozně uvolněně, na to, že to byl defakto cizí vlk, tak jsem byla tak veselá! Sledovala jsem ho jak jí s chutí si vzala i sousto pro sebe. Vypadala jsem jak malé vlče trochu, ale nějak jsem to neřešila, prostě jsem byla taková plná radosti. Když jsem tak přežvykovala, všimla jsem si, že jeho nálada trochu poklesla. Moje magie mi napovídala, že opravdu trochu posmutněl, jinak bych si toho asi ani nevšimla. "Stalo se něco?" zeptala jsem se ustaraně a stáhla ouška.

Líbil se mi Zachyho optimismus. Ještě mě neviděl v akci, pomyslela jsem a podívala se na něj. Jeho nápad s obklíčením se mi líbil. "Dobře, buď opatrný," řekla jsem tiše a vyrazila opačným směrem než on. Chvíli jsem číhala a pak kývnutím dala signál Zacharymu. Vyskočila jsem a vážně velkou náhodou jsem skočila na jednoho zajíce. Dopadla jsem přímo na něj, takže jsem mu přelomila vaz a byl na místě mrtví. Koukla jsem po Zachym, jestli byl taky úspěšný. Vlila se do mě hrozná radost. "Vidíš to! Já to dokázala! Páni já to dokázala! U všech bohů, já jsem něco sama ulovila!" začala jsem trojčit a hopsat kolem mrtvého zajíce. "Náhoda, ale přece!" řekla jsem pak a hopsala kolem Zachyho. Byla jsem najednou plná energie, nevím jak je to možné, ale když jsem hopsala kolem Zachyho, celá nabitá svým malým vítězstvím, tak jsem ho nadšeně olízla po čenichu a objala ho tlapama kolem krku. "Já to dokázala!" štěkla jsem znovu nadšeně. Byl to asi 5 zajíc co jsem v životě ulovila, byla jsem vážně nešikovná.

Šla jsem trochu ustaraně za Zacharym a byla opravdu nejistá, ale vypadalo to, že on se baví. "Možná lepší pařez, než zkazit celý lov," řekla jsem trochu nesměle. "Ale zajíce bych si dala určitě!" řekla jsem a mlsně se olízla. Souhlasně mi zakručelo v břiše.
Když jsme se dostali k zajícům a on mi špitl do ucha, lehce jsem jím zastříhala a přikrčila se. "Vidím, máš nějaký plán, nebo se tam jen vrhneš?" zeptala jsem se tiše a sledovala budoucí oběť. "Pozor na to trní támhle," špitla jsem tiše.