Příspěvky uživatele

< návrat zpět

//můžeš hrát, jako bys je ještě neměla, Shay už je má v profilu asi měsíc a ještě jsem je nezahrála :D to že je máš v profilu, neznamená, že je má na sobě :D

//napíšu jí a uvidíme

Díky, super akce, je fajn se taky někdy účastnit :D
Tessa:
-4% síla
-3% lov

Angel:
20% do síly
3% do vytrvalosti

// blbne mi připojení na internet, pokusím se co nejdřív to dát dokupy

Takže, měsíc je za námi a mě nezbývá než pár z vás potěšit slíbenými dárečky. Po konzultaci s Near jsme se dostali k závěru, že zas tak velká aktivita tu nebyla a tak bych ráda ocenila i hráče, o kterých víme, že ta aktivita v nich je. Ale nezoufejte, jmen se tu objeví dost!

Vezměme to hezky popořadě!
Nejprve bych ráda ocenila nováčky, kteří si u mě tímto šplhli a já vám moc děkuji, za váš špičkový nástup na MG, jen tak dále :)

TARRA - Ano ano, říkám nováčci, ale Tarru tu vídáme už téměř půl roku. Přesto je to tady takový zelenáč a i když toho tento měsíc 2x moc nepředvedla (oproti ostatním), zaslouží si mojí pozornost a pochvalu, její aktivita dosahuje občas i na chat, účastní se akcí a odepisuje rychle. Za mě spokojenost a jedna tlapka do magie!
GADEO - Chce to ještě si urovnat, jakým směrem svou vlčici povedeš, ale aktivní kousek, který si zaslouží odměnu. Jedna tlapka do magie + 10 KŠM!
ASHIN - Nejnovější členka MG, která si jistě zaslouží odměnu, čiperně odepisuje na každý post a není si na co stěžovat, mezi nováčky panuje, jen tak dál! Jedna tlapka do magie + 20 KŠM!

Nyní už přejděme k hlavním cenám za měsíc květen. Do mého hledáčku se dostala vlčice, která tu s námi už nějaký ten pátek živoří a není si na co stěžovat při odepisování. Účast na akcích splňuje i jí vidíme občas na chatu. SARAH si tímto vysloužila poukaz na speciální magii dle libosti. Buttonek a text pak budem řešit spolu s tím, že se finální verze pošle na schválení Near, budu se těšit co vymyslíš, ozvy se mi prosím někam do zpráv. Jen tak dál, určitě tě mám v adeptech na speciální vzhled.

První místo je tady a ač jsem trochu váhala, svou aktivitu nám tu nejen tento měsíc, ale i jiné ukazuje PANDORA! Na chatu v dobrým a někdy zlým sice, ale přeci jen její aktivitě se může rovnat jen málokdo. Její osobní problémy jsem brala v potaz a mimo ně si myslím, že MG dáváš opravdu spoustu času. Speciální vzhled je tvůj naprosto právem. Prosím o brzké kontaktování a něco spolu dáma dohromady.

Pokud má někdo nějaké výhrady, najdete mě víte kde.
Jestliže se chce někdo z odměněných vzdát své odměny, taktéž mi napište vzkaz a určitě se nějak dohodneme.

Děkuji i ostatním za účast, hned je na MG lepší pohled, když všude lítají posty O:)
-T

Vypadalo trochu komicky, jak odemně vlk odskočil, většinou to bylo naopak. Vstřebání Astra mi připadalo mnohem jednodušší, než napoprvé, možná to bylo také tím, že jsem byla klidná a draka jsem chtěla přivolat úmyslně. Podívala jsem se na Khitama a zazubila se. "Myslím, že reaguje na moje emoce, je semnou propojený přes můj aktuální stav, takže pokud jsem v klidu, tak je uvnitř těla, ale jakmile mám strach, nebo tak něco, tak ho moc nekontroluji, prostě mě brání." odpověděla jsem trochu složitě, ale snad alespoň něco pochopil.
Na dotaz ohledně druhé smečky jsem se trochu zamračila. Nechtělo se mi kuli cizákovi riskovat krk na cizím území a kdo ví, jestli tam Sisi vůbec ještě je a hlavně, jestli by mě ještě chtěla vidět. V hlavě se mi teď honilo mnoho negativních myšlenek. "Samozřejmě, že by to šlo," odpověděla jsem diplomaticky. "Pokud by jsi měl opravdu zájem, nejspíš by šlo jí nějak vypátrat, vlčice jako ona se jistě jen tak neztratí," řekla jsem a ohlédla se směrem ke smečce, kde jsem měla jistou povinnost a nechtělo se mi moc vzdalovat. "Minulost nezměníš," řekla jsem po chvíli, moc jsem se nechtěla vracet k tomuto smutnému tématu, ale stejně mi to nedalo. "Pojďme udělat lepší budoucnost," řekla jsem hnouc se k vodě. Khitam se ale na tuhle zábavu moc netvářil. Zastavila jsem se a pohlédla mu do očí. "Hm, nejvyšší čas se to naučit, co myslíš?" usmála jsem se pozitivně a udělala pár kroků do vody, takže jsem měla ponořené pouze tlapky.

Všichni 4 jste napsali všech 5 slov, takže získáváte každý 20 KŠM a 2 rubíny

Chcete ještě další slova? O:)

<<< Tichá zátoka

Trochu mě zamrazilo, když přišla řeč na nedávné události ve Zlatém lese. "No..." pípla jsem, vlastně na tom nebylo nic za co bych se měla stydět, prostě nová magie no. "Nějak jsem získala od bohů novou magii, takovou jinou. Říkám mu Astro," řekla jsem a ťapala po cestě až k pláni, kde na nás koukla zátoka a klidná vodní hladina. Bylo vskutku krásné počasí. "Vím, že na to nevypadám, ale-" odmlčela jsem se a zavřela oči. Chtěla jsem vlkovi ukázat, že nejsem žádné chuďátko bezbranné. Astro. Pojď se ukázat, pomyslela jsem a moje tělo začalo zářit modrými odznaky, na hřbetě se mi objevila křídla stejné zářivé barvy a během mžiku mi z nich vyletěl ohromný drak. Nebyl ovšem v celé své kráse, jeho tělo bylo průhlednější než obvykle. Vyletěl do výšky, udělal otočku a zas slétl s vyceněnými tesáky do mého těla. Kolem se jen rozzářila příroda tím modrým světlem a stejně jako drak, zmizely i mé odznaky. "Tak trochu se dokáže zhmotnit, ale jinak je vycvičený na slovo," dodala jsem a dál klidně šla, jakoby nic.
Na jeho další slova jsem se jen usmála a přikývla. Věnovala jsem pozornost až těm o smečce. "Můj brácha měl všechno naplánované od mala, asi to je tím a že to máme v krvi... Navíc, nic ti přeci nebrání, si takovou smečku najít, ne?V okolí je ještě jedna, nevím přesně kde, je tam moje kamarádka, myslím, že to taky nebude žádná hrozná smečka, jinak by tam asi nešla," řekla jsem a vzpomněla na Sisi, kterou už jsem snad roky neviděla, trochu se mi po ní zastesklo.
"No a jsme tady!" řekla jsem nadšeně. "Musím říct, že s raním sluncem to tady vypadá úchvatně!" dodala jsem a začala lehce pohazovat ocasem. Byla jsem tak nadšená. Taková krása. "Co se trochu smočit, plavat umíš, ne?
" zazubila jsem se na Khitama a rozeběhla se k vodě, byla jsem tak plná energie!

Po delší době, co jsme se domlouvali na chatu, je tu konečně ona slíbená akce.

Vaším úkolem bude do postu zakomponovat několik slov, která vypíšu níže. Pokud vás hra bude bavit, napíšu na další dny další slova.
Takže, do postu zakomponujte tato slova:
Dárek
Hřích
Potřeba
Bůh
Brusinka

Samozřejmě čím víc slov tam dokážete nasoukat z těchto 5ti, tím větší odměna :D
Čas: 15.5. - 28.5.

Hned po jeho prvních slovech jsem nadšeně zvedla ouška a už už se chtěla zeptat, jestli má vlčata někde tady a ukáže mi je - ano, vlčatama byla něco, co mi chybělo. Ještě že jsem to neudělala, asi to nemělo šťastný konec. "Eh, no já naše vlčata nedávno ohrozila... vlastně nejen je... půl smečky...," povzdechla jsem a odvrátila zrak. Byla to hrozná vzpomínka, hlavně když Astro vzal jedno vlče do tlamy. Přejel mi z toho mráz po zádech. "To nezáleží, ale já byla prostě taková poloviční, takový nedodělaný kousek," zazubila jsem se a zas začala povídat trochu zvesela. "Milého? No jak na koho," pokračovala jsem nad představou svého bratra, který uměl být i pěkně nevrlý. "To víš, má své dny a dává si pozor, koho si pustí k nám do lesa," řekla jsem jen a zasmála se tak trochu nad vzpomínkou, když přijímal Zachyho, kterého by raději na místě rozcupoval.
Konečně mě zarazila až jeho další slova "mírumilovná smečka", co si jako myslí že jsme? Banda hippie bílejch králíčků. Stáhla jsem uši k hlavě a trochu se "zamračila"."Tak spíše jsme jako rodina, taková jednota, ale to, že bychom to nějak přeháněli, to nemyslím, prostě smečka, co při sobě drží, žádná dramata, klídek a pohoda," uvedla jsem na pravou míru, zas tak přeslazený mi to tam zkrátka nepřišlo.
Konečně jsem se zvedla a rozhlédla kolem. "Nooo, tak tady hlouběji je tedy Zlatý les a naše smečka, tam je louka a za ní hory, -" ukázala jsem na druhou stranu, " - Je tam krásný výhled na okolní moře, někdy tam musíš zajít," doporučila jsem, ale zrovna se mi do kopců šplhat nechtělo. "Půjdeme tudy - " ukázala jsem směrem na Tichou zátoku. " - U zátoky se můžem trochu osvěžit a odtamtud se jistě něco najde." dodala jsem rozhodně a vykročila vpřed.

>>> Tichá zátoka

Pobaveně jsem se usmála, když pět narážel na mou postavu. "Pro mě je samozřejmostí poděkovat, jsem slušně vychovaná, naši byli alfy," řekla jsem, jen, protože se mi dostávalo dobré výchovy. Na to jsem spolkla další sousto a zvedla k němu hlavu. "No to víš, někdo má štěstí být po rodičích, jako mí bratři, někdo je zas kost a kůže, jsem poslední z vrhu a trochu se to podepsalo," vysvětlila jsem mu a sklonila zas hlavu k masu a kousek si utrhla. "Jinak jsem za poslední týdny přibrala, žiju tady ve smečce - " při tom jsem pohodila hlavou směrem hlouběji do lesa, " - Jsem zdejší beta a můj bratr je alfa a máme se dobře." usmála jsem se a dál žvýkala. Nějak se mi nechtělo zmiňovat o partnerovi, neb jsem ho dlooouuuho neviděla a nechtělo se mi na to ani myslet. Jen jsem se tak nad jeho vtípkem o bažantech zazubila. "To pro tebe asi nebyl problém, takový velký vlk," řekla jsem a znovu ho sjela pohledem. Opět mě začalo iritovat jeho zbarvení a tak jsem na něj chvíli zírala, ale pak zas sklopila zrak k masu a rychle si ukousla. Hlavně to nekomentuje, prostě je půl napůl, no... pomyslela jsem rychle a stočila krátký ocásek k tělu.
Po chvíli ticha se vlk opět pustil do řeči a konečně se mi představil. Musím říct, že když jsem znala jeho jméno, byla jsem trochu klidnější a o něco jsem se zas nad tím kusem žvance uvolnila. Khitam? Hmm, čekala bych k tomu nějakou přezdívku jako narážku na jeho vzhled, ale to asi ne, pomyslela jsem zas a s vlídným úsměvem jsem se také představila. "Těší mě, mé jméno je Tessa, tady ze Zlaté smečky," představila jsem se a pyšně pnula hruď, protože jsem byla pyšná na svou smečku.
Pak jsem pohodila hlavou a koukla na zbytky. Nebo spíš, na tu trochu co zbylo. Pěkně se mi vyvalilo břicho i po tom jednom bažantovi. "Páni, jsme plná, takhle jsem si dlouho nepochutnala a nepřecpala se. Docela by mi bodla procházka, co ty na to?" nadhodila jsem, protože jsem potřebovala, aby mi trochu slehlo, takhle bych se sotva rozeběhla s tím pumlíčem.

Lehce jsem únavou klimbala a v hlavě si přemítala vzpomínky od doby, co jsem ve Zlaté smečce. Myšlenkama jsem také zabloudila ke svým bratrům, Aetase jsem dlouho neviděla. Zvláštní ale bylo vidět Blinda, mého druhého bratra. A navíc, kam se pak vypařil? Nebyl to jen přelud kuli té husté mlze tenkrát?
Zahloubána do svých myšlenek jsem ani nezaregistrovala přítomnost vlka, která ke mě přišel se svým úlovkem. Probral mě až dopad bažanta kousek odemně. Najednou jako by mě něco kouslo jsem vyletěla na všechny čtyři a vyděšeně uskočila. Srdce mi málem vyletělo strachy až do krku. Vlk klidně mluvil o tom, že jsem hubená a potřebuju se najíst. Stále jsem ho vyděšeně sledovala s očima vyvalenýma, jako bych právě viděla strašidlo. Konečně jsem si ale mohla všimnout jeho vzhledu. Vykulila jsem oči ještě víc.
Chvíli ticha jsem nakonec rozsekla zamyšleným "Ehhh,". Nejspíš mě nechtěl sežrat, to už by dávno udělal, a jak správně poznamenal, byla jsem docela pohublá, i když co jsem ve smečce, tak jsem docela nabrala. "Děkuju...?" zamumlala jsem a konečně se uvolnila z křečovité pózy. Oklepala jsem se a posadila před bažanta. "To je od tebe moc laskavé," řekla jsem ještě a sledovala bažanta - ano, byla jsem podezíravá, ale hlad a chuť na tak výtečné maso zvítězil a já si ho přidržela tlapou a odkousla kousek. "Je výborný," dodala jsem ještě a usmála se na podivného vlka. Hlavně klid, hlavně klid, říkala jsem si, protože jsem na vlka stále zmateně vejrala. To jeho zbarvení mě vážně mátlo a trochu zneklidňovalo. Nechtěla jsem být ale neslušná a tak jsem se neptala, pouze na něj trochu vyděšeně koukala a sledovala jeho "dva" vzhledy.

<<< Smečka

Pomalu jsem kráčela za "hranice" smečky, ale stále jsem zůstávala v lese, chtěla jsem se lépe naučit i okolí našeho lesa, to víte, kdyby náhodou. Procházela jsem pomalu různé části lesa, až jsem narazila na několik vlků, protože jsem se s nimi nechtěla pouštět do žádného sporu, nebo tak podobně, rychle jsem se otočila a než si mou maličkost kdokoliv všiml, přemístila jsem se na druhou stranu lesa, kde jsem se napila z řeky a ulehla u ní ke krátkému odpočinku a relaxu. Přeci jen, kdyby mě někdo ve smečce potřeboval, asi bych ho slyšela. Moc se mi vzdalovat nechtělo. Dlouho jsem neviděla Aetase a tak jsem byla pro smečku velení já. bylo mi to trochu nepříjemné, ale za ty měsíce jsem se se svým postem smířila a brala jsem ho trochu lépe, než na začátku. Taková ta plachá Tessa tu sice je, ale už mi to jde mnohem lépe zase mezi vlky. Trochu jsem se pousmála a položila hlavu mezi tlapy hledíc na potůček předemnou.

Pořád jsem se necítila nějak nejlíp, avšak na tváři mi stále zůstával takový přívětivý, spokojený úsměv. Takový ten, kdy jsem byla hrdá, na to jaká je tohle smečka. Pohodila jsem ocasem a když na mě Rocky promluvil, udělala jsem k němu krok se staženou hlavou. "Já no," posmutněla jsem, bylo to ode mne hrozný, hlavně kvůli vlčatům, ohrozila jsem jejich mladé životy. Cítila jsem se provinile. Zvedla jsem hlavu, když dodal, že ho rodina volá. Jen jsem pokývla a otočila se k Destiny. Její slova mě donutila se trochu zamyslet. "Já... Díky, doufám, že Astro už poslouží jen k ochraně nás všech." řekla jsem jí mile a zastříhala ušima. Destiny jsem ještě moc neznala, ale od pohledu působila velmi přívětivě, jen oproti mě rázně. Stejně jako její partner, odběhla i ona za vlčaty. Rozloučila jsem se s ní taktéž lehkým pokývnutím hlavy a sledovala, jak ty malé kuličky jsou trochu krotit.
Kolem mě se mihla i Athai, její společností nikdy nepohrdnu a tak jsem se rozešla za ní. Opatrně jsem přistoupila. Jsem beta, asi bych se neměla chovat jak bojácná omega, pomyslela jsem a usadila se kousek od ní na sluníčko. "Bez vás bych to asi nezvládla," poznamenala jsem přitom a sledovala stejně jako Athai dění. Lehla jsem si na sluníčko a s přimhouřenýma očima pozorovala i ostatní dění ve smečce, kde byl naštěstí klid. Rozhodla jsem se proto po chvíli zvednou a udělat si malou procházku

>>> Zlatý les

VŠE PŘIDÁNO