Vecernicek

Magie

Základní element

Další elementy & magie

Vzácné magie

Speciální magie

Odznáčky

AKCE

POSTY

MIMOHERNÍ

DLOUHODOBÉ

SMEČKA

PARTNERSTVÍ

EVENTY

Je pozdní večer prvního máje, carpe noctem. Rozhodli jste se vyjít si na procházku hájem, o němž se praví, že vám v něm lesní stvoření do oušek pošeptají každičké tajné přání vašeho srdéčka – vaše tlapky němě dopadají do heboučkého mechu, či mezi moře pomněnek. Třebaže v čumáčku cítíte především ty, brzičko zjistíte, že vedle nich vnímáte také pach, který je vám neznámý, ale vy byste přísahali, že vám není úplně cizí.
Necháváte se vést svým čichem, díky kterému nakonec zabloudíte k takřka magicky modravé studánce, jež odráží na tisíc hvězd. Právě nad tímhle skvostem se sklání vlk, zjevně hluboce pohroužený do sebe, který s okatou precizností jemnými dotyky čeří vodu a něco si u toho šeptá. Našeptávač? Promlouvá k samotným hvězdám, čte z nich budoucnost? Jeho tvář jako byste roky znali, a přesto se váš jazyk neumí zkroutit tak, aby ho pojmenoval. Jste snad pod nějakým kouzlem? Je to zlý čaroděj, který vás připravil o vzpomínky? V hlavě se vám možná rojí spousta otázek, ale nechcete se přiblížit. Vlkovo zadumané zamračení nevypadá otevřené otázkám, natož pak tykání.
Jenomže hleďme – zvědavě špicujete uši, protože se zdá, že vlk se vás rozhodl zprostit vaší trapnosti nad hrobovým tichem a promluvil sám. Není poněkud smutný? Bázlivý? Jeho myšlenky jsou i přesto hluboké, necessitas etiam timidos fortes facit, že se vám až hlava točí. Co teď?
Napoprvé si nad Večerníčkem vlci řeknou, že je to pořádně mysteriózní cizinec, od kterého možná bude moudřejší držet odstup. Co když jsou jeho filosofické promluvy mířeny na nějaké imaginární kamarády, ne na ně? Kéž by tomu tak bylo, jeden si pomyslí! Napodruhé, pokud se nechají zlákat neznámem, co není nic, s čím by si nevěděli rady, vyruší jeho mlčení a zjistí, že je jeho hlas překvapivě tklivý, přesně jako studánky. No a napotřetí? Napotřetí se možná ponoří do hlubin jeho přepychového vnitřního světa a uvědomí si, že není tím, za koho ho měli.
Na krytí sebe sama Večerníček nemá hlavu, není důtklivý. Stačí, aby jeho směrem někdo dýchl, a on už musí nutit srdce z hrdla zpátky do hrudního koše, a přišlapávat si u toho nejistě pohupující se špičku ocasu. Kolik úzkosti se do něj vůbec vleze?
Večerníček je samotář, nedůvěřuje druhým. Přestože působí zdvořile a v ostatních budí dojem intelektuála, filein sofia, společensky je často neohrabaný a nejistý si sebou samým. (Vždyť se nemálo představuje falešným jménem). Zarytě se snaží vyhýbat běžným, nicneříkajícím rozhovorům o počasí, protože je ve zkratce neumí. Stydět se u toho umí tak, až jde hlava kolem! Ale komu by tyhle věci šly? Když už se s někým baví, očekává, že se o něm také něco dozví, sebemenší by tato informace měla být. Není po nich hladový – umí si je najít i tam, kde si je vlci nemusí sami uvědomit a zbytečně se nevyptává.
Mlčení je mu vlastní. K čemu vůbec tlachat? Na zaplnění ticha, jež ve vlcích vzbuzuje nepohodlí a nutí je takříkajíc vařit z vody? Říkat věci, které by za jiných okolností nikdy nevyřkli? Ticho. Právě do jeho rób se Večerníček milerád odívá, právě jím a ničím jiným plní své dlouhé dny a přemýšlí, cogito, ergo sum. Nad čím? Nestačil by ani vesmír, aby obsáhl všechno, co se v tomto vlkovi často přetahuje a co s ním vede lítý souboj. (Ne)rad se noří do moří plných ledových ker, a sice takových, které v něm víří hluboký cit.
Právě jako studánky je Večerníček odnepaměti melancholický, smutný. Je pro něj snadné onemocnět nějakou modrou myšlenkou, co se pak zacyklí v jeho hlavě a těžko se dostává ven – představuje lepidlo, kvůli kterému pak na patách nese jenom strach. Kdo by se nebál, když si uvědomí, jak sám v tom obrovském vesmíru je? Jak nekonečný je, a jak malou, takřka neviditelnou stopu v něm vlk vlastně zanechá? (Pokud vůbec). Někdy se mu jeví, že se proti němu spiklo všechno – a s takovým zahryzlým uvažováním je občas těžké se vůbec pohnout. Není úniku.
Večerníček se (nepřekvapivě) cítí nejvíc spjatý právě s hvězdami, co mu vnitřně dělají dobře a na nichž téměř lpí, ad astra per aspera. Pozná všechny souhvězdí, jménem osloví každou hvězdu – jeden by si až pomyslil, že se měl jako právě jedna narodit. On by takovou myšlenku určitě nevyloučil.
Sic vita est. Večerníček pro vlky nemusí být vždycky vhodná společnost, ale určitě potěší každého, kdo by se chtěl opřít o něčí rameno a oddat se smutku, než se před ním skrývat v dětské představě, že si ho nikdy nenajde. Protože má zkušenost sám a ví, jaké to je, pomohl by v těchto věcech každému, kdo by o jeho pomoc stál.

• Jeho rodiče byli mágové, kteří utekli portálem v jezeře ještě předtím, než je stihl potkat - utíkali před vlastní smrtí. Tento portál se po jejich útěku uzavřel.
• Se sourozenci byl nalezen jejich dědečkem, který si je (doslova) vzal pod svůj klobouk. Právě v něm prožil Večerníček většinu svých dětských let.
• V jejich kraji se nevěřilo na to, že je magie vrozená. Byla naučená, kouzlilo se prostřednictvím kreslených run (koncepty, ve které Večerníček dodnes věří a aplikuje do praxe) - a tak se sourozenci od dědečka učil magii.
• Jednoho dne si sourozenci bez dozoru dědečka hráli právě u toho jezera.
• Jejich magie omylem otevřela ten samý portál, který byl kdysi uzavřen. Večerníček se tak ocitl na ostrovech Mois Grisu.

Zajímavosti

• Je takřka slepý vlivem zeleného zákalu
• Voní po douglasce a pomerančích
• Magii nevnímá jako vrozenou, nýbrž naučenou. K čarování do země kreslí runy

Vlastnosti

Síla 5 %/80 %

Vytrvalost 5 %/90 %

Rychlost 1 %/50 %

Obratnost 2 %/60 %

Schopnost lovu 2 %/70 %