Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Vino - 0, 1, 2, 3, 4
Vločka - 5, 6, 7, 8, 9
Šalvěj - 10, 11, 12, 13, 14
Atrox - 15, 16, 17, 18, 19
Citra - 3, 4, 9, 14, 19
Sindri - 2, 8, 11, 13, 18

Za Citru poprosím 4 % do síly a 1 % do schopnosti lovu :> Děkujuu

V Ý P L A T Y ~ P R O S I N E C - L E D E N
Prosím vyplňte následující kritéria níže do komentářů pod tento příspěvek, děkuji!

Jméno vlka: Řehoř
Počet příspěvků: herní příspěvky za měsíce, ve kterých jste hráli
například -> 10 (prosinec), 30 (leden)
Postavení: aktuální herně odehrané postavení
Povýšení: Pokud jste byli tento měsíc povýšení a máte to herně zahrané, můžete si napsat o jednorázovou odměnu...
například -> povýšení ze sigmy na kappu
Funkce: aktuální herně přidělená funkce / funkce, kterou byste chtěli pro vašeho vlka
například -> lovec / chtěl bych být lovcem
Aktivita pro smečku: Co jste pro smečku udělali? Zachránili jste někoho? Sdíleli jste užitečné informace s členy? Plnili jste svojí funkci? (např. jako lovec jsem ulovil srnu pro celou smečku)
Krátké shrnutí (i rychlohry): všechno co jste za tyto měsíce stihli zažít
Questy smečky: -individuální položka-

Čas máte do půlnoci 27. 2. 2025

Nepamatovala si, odkud ho znala? To Vina celkem překvapilo - sám moc dobře věděl, že se všechno musel od někoho naučit. Třeba se Nyctea na ostrovech narodila a znalost těchto rostlin je pro ní tedy stejně přirozená jako pro něj byla znalost pampelišky? Kdo ví, dloubat se v tom příliš nehodlal, když to sama nerozebírala. „Aha, to se celkem divím. Tak nějak jsem počítal s tím, že bude prakticky všechny rostlin znát,“ přiznal s menším pomyslným pokrčením ramen.
Na tváři se mu vykouzlil úsměv. Zřejmě se mu líbilo předávání znalostí, byť to nebylo nic extra důležitého. Se zájmem našpicoval uši, když začala jmenovat další flóru, no nezdálo se, že by něco z toho neznal. Když nad tím tak přemýšlel, měl už pěkně širokou zásobu znalostí... „O všech jsem už slyšel, ale třeba máte nějaké dodatečné informace, které o nich nevím,“ nechtěl ovšem chudáka úplně odpálkovat, že to všechno umí, tak jí dal možnost se o nich trochu rozmluvit. „Slyšela jste třeba o křínce?“ zeptal se, když si vzpomněl na další rostlinu, která šla jíst. Ale možná by se měl zkusit podělit i o něco užitečnějšího? „Nebo o plazivci, trychtýřku, případně o hadím těle?“ dodal tedy ještě pár rostlin, o kterých tušil, že jdou použít při zranění. Třeba se jednou dostane k nějakému zraněnému členovi smečky dřív než my, snažil se racionalizovat, proč se o takové znalosti chtěl podělit.
Zasmál se. Připomenulo mu to jeho vlastní potomky, kteří byli rozutečení všude možně. „Znám to moc dobře,“ přitakal se zazubením.

1. Šalvěj
2. 2x asi (Vino, Citra, jinde nevidím odznaky?)
3. Pohádky :>

Souhlasně na její slova přikývnul. „S tím zcela souhlasím,“ takhle z patra ho hned napadlo, že se třeba bude jeho znalost léčivek hodit, pokud zrovna Zinek nebude ve smečce. Sice žádnou z nich neuměl pořádně aplikovat, pravděpodobně ani vyvolat, no zkrátka nebyl to žádný léčitel, ale alespoň základní teoretickou znalost měl! Se zájmem stočil pohled k rostlině, kterou zrovna vyvolala. Trochu se zamračil. Moc se mu její vzhled nelíbil, ale pokusil se ho uložit do své paměti. „To vás naučil Zinek?“ zeptal se. Rozhodně by to vysvětlovalo, proč si při konverzaci o šedém léčiteli vzpomněla na rostliny. Sám mezitím zapátral v paměti pro nějakou rostlinu, co ho jeho přítel naučil. „Sám mi ukázal mnoho zajímavých rostlin, ale i dřevin. Třeba takový Mimir, to tehdy dotáhl celou větev s oranžovými bobulemi,“ otestoval, zda Nyctea přitaká, že danou flóru zná. Pokud ne, jal se vysvětlit, jak vlastně Mimir vypadá a případně i informace, které si k tomu zrovna pamatoval.
Střihnul ušima. „Dobře, pokud na ně narazím, vzkážu jim to,“ přitakal nakonec. Už otevíral tlamu, že nabídne pomoc s vyklízením úkrytu, no rychle se zastavil. Tohle nebyl člen smečky, lézt cizí vlčici do úkrytu mohlo být překračování nějakých osobních hranic. A hlavně bych měl spíš vyklízet ten náš, pomyslel si, no nějak se neměl k tomu se vracet.

Na její slova kývnul. Nebál se, že by Zinka překvapila voda, ale nerad by slyšel, že ho třeba sejmula nějaká velká větev, která zrovna plula kolem. Bohužel to vypadalo, že Nyctea o něm příliš informací neměla, a tak mohl pouze sdílet její důvěru v schopnosti šedého léčitele. „Světaznalý, to on je,“ uznal, ale její další otázka ho trochu překvapila. Nejprve mu přišla taková mimo kontext, ale když se nad tím trochu zamyslel, asi to dávalo smysl. Zinek měl širokou znalost zdejších rostlin, takže se pravděpodobně s něčím podělil a konverzace o jeho znalostech jí to připomenula. „Zajímám, alespoň částečně. Snažím se přijít na kloub hlavně zdejším rostlinám, které mimo ostrovy nelze najít. A vy?“ Vino se na vlčici lehce usmál. Nehodlal konverzaci zbytečně rozvádět, pokud se zdejší flóře nijak nevěnovala.
Zvídavě střihnul ušima. Zajímavá to situace, každopádně to znělo jako něco, co by měl zvládnout. „Určitě,“ kývnul na souhlas, ale radši se rozhodl ještě doptat na pár věcí. Vlk nikdy neví! „Poznají vás všechna jménem? Nebo vás mám raději označit jako kamarádku jejich matky?“ přeci jen by bylo zvláštní, kdyby na ně vybalil, ať jdou za nějakou Nycteou, kterou ani neznají. „Mám je odkázat na váš úkryt?“ dodal pak ještě.

Prosím "slevu do PO na znaky 50%" na Atroxe za 3 žetony :>

Zapsáno

Vino: 9b
8b -> tlapka do iluze
1b -> 1 kšm

Vino se na začátku akce vydal s Ořešákem na prohlídku území, no situaci se zhoršila a museli se přesunout do hor. Tam svým způsobem vyhnali Michaela a Rybu a našli si menší jeskyňku, kde potopu přečkali. Spíš než nějaké adrenalinové zážitky tak měli spíš klidnější seznamování se. Když se situace zlepšila, vyslal Ořešáka na průzkum okolí a sám se vrátil na smečkové území.

Vločka: 2b
2b - 3 kšm

Vločka po pohřbu Cinder nevzala Arneho zpátky do smečkového úkrytu (na jeho přání), ale vydali se mimo. Trochu spolu pokecali o počasí a pak se před deštěm schovali do jeskyňky, aby se lépe slyšeli. Tam si povídají o magii vody.

Šalvěj: 23b
22b -> slot na magie
1b -> 1 kšm

Šalvěj se vydala na cestu s Einarem a Mátou. Spolu prošli hned několik území. Během jejich cesty léčila neznámé po zásahu blesku, navštívila Zlatou smečku a vyslechla si zvláštní výměnu Einara s vlky ze Zlaté, ale hlavně se sblížila s vlastní alfou (se sestrou už si byla blízká!). Společně se pak ukryli do jeskyně, kam ale přišla Iona v patách s medvědem. Došlo tedy k souboji, ze kterého medvěd utekl, Einar za medvědem, no a zbytek za Einarem. Trochu se pootloukla při kutálení se z hor, přitopila se ve vodě a nakonec je Einar teleportoval zpátky do úkrytu, kde po přivolání ostatních léčitelek momentálně odpočívá.

Citra: 5b
5b -> 4 % do schopnosti lovu

Citra na začátku potop rozdělila zbytku smečky úkoly. Sama se s Vex vydala hledat bezpečný úkryt. Cestou trochu pokecaly a nakoupily u Wua. Nakonec se jim podařilo dorazit do jeskyně, kde už byla značná část zbytku smečky. Tam společně skupinka přečkala potopu. Bavili se především o splněných úkolech a přijímání nového člena.

Sindri: 2b
2b -> 3 kšm

Sindri trávil čas s Taiclarou. Takové správné sourozenecké navazování vztahů. Povídali si o různých věcech a dokonce nakoupili u Wua. Pak chtěli jít lovit, no počasí se neustále zhoršovalo, takže byl Sindri vyslán domů, což poslušně udělal.

Názor
Akce sama o sobě se mi líbila, cením hlavně možnost dodělávat úkoly i později. Dále také různorodost úkolů a fakt, že se akce nijak "nezasekla" a jelo se dle plánu dál, postupně a rozumně. Bylo to zkrátka dobré zpestření do života vlků a i když jsem nebyla úplně nejaktivnější plnič, všechny moje charaktery to nějak ovlivnilo a budou na to vzpomínat.
Co se mi na akci nelíbilo, byť ty za to jako organizátor nemůžeš, bylo pár nesmyslných interakcí charakterů. Myslím si, že by to mimo potopu dopadlo občas jinak a trochu mě to odrazovalo od hraní s některými hráči.

Šalvěj
Zahuč do vody po špatném zhodnocení hloubky vody (1b)
Nech se strhnout proudem alespoň na 3 posty (3b)
Podej pomocnou tlapku topícímu se/top se a nech zachránit (2b)
Ujisti se, že je člen tvé smečky v bezpečí (2b)
8 BODŮ

Vino: 9b -> 9b
Vločka: 2b -> 2b
Šalvěj: 15b -> 23b
Citra: 5b -> 5b
Sindri: 2b -> 2b

Vino úsměv opětoval. Vlčice se naštěstí zdála být rozumná a chápala situaci i z jeho pohledu, což bylo asi to nejlepší východisko. Kdyby se začala rozčilovat, to by bylo horší... Jméno Ásleif mu nic neříkalo, no jakmile zmínila Zinka, uchechtnul se. „Zinek k nám patří, šedý vlk, trochu mrzout. Vypadal takhle po potopách v pořádku?“ optal se zvědavě. Netušil, co spolu trojice dělala, no nečekal, že by to bylo něco hrozného. To by pak nedávalo smysl, že by se k tomu vlčice přiznala. „Ah, nebo jste se viděli ještě před?“ dodal pak s kapkou méně entuziasmu. Chtěl vědět, zda byl jeho přítel v pořádku.
Kývl na ní. „Také mě těší,“ odvětil, no pak na něj vybalila otázku, která ho trochu zasekla. Marně se snažil hrabat ve své zatracené paměti po nějaké konkrétnější odpovědi. „Nejsem si jistý, zda jsou tu ještě všechna. Občas někteří jedinci ani neoznámí odchod a prostě se vypaří,“ začal nejistě. Takového Akrose si třeba vůbec nevybavoval. „Ale pár jich tam ještě určitě je,“ zakončil. Nakonec se rozhodl nezacházet do velkých detailů, protože netušil, jaký k nim měla vztah. Co kdyby řekl, že tam Ricca je, jenom aby se ubohou vlčici pak snažila Nyctea přepadnout? Sice tak nevypadala, ale Vino byl poslední dobou lehce paranoidní. „Byla jste si s jejich matkou blízká?“ optal se tedy, aby se dozvěděl trochu víc.

Trochu zpozorněl. Neznámá znala jméno jejich smečky. Lissandra ho rozhodně neroztrubovala jen tak, takže vlčice nemohla být jen náhodný kolemjdoucí. A vskutku - rychle ho ujistila o tom, že přišla jen zkontrolovat rodinný úkryt. Matně si vybavoval, že mu Lissandra kdysi o zdejší rodině, co žila poblíž hranic, říkala. „Ah, v tom případě se omlouvám za vyrušení,“ kývnul na ni, no přišlo mu zvláštní hned odejít. Vlčice se představila jako Nyctea a optala se na vedení smečky, což mu alespoň dalo nějaký důvod k pokračování konverzace. „Od doby, co jsem se do smečky přidal, se alfa nezměnila. Už to bude pár zim, co tu jsem, takže myslím, že není důvod k obavám,“ ujistil Nycteu. Pak se ale zarazil. Možná by se měl představit, co? „Já jsem Vino, beta smečky,“ dodal tedy ještě a pak se porozhlédl po okolí. Byla to vskutku celkem nešťastná náhoda, že bydleli tak blízko smečky. Nováčci jako Ořešák, se kterým teď strávil nějaký čas, o jejich existenci zajisté nevěděli a mohli si je lehce splést, podobně jako udělal on před chvilkou. Možná by to chtělo nějak lépe vyznačit... A nebo budu muset jít a říct o nich každému členu smečky? To zní neprakticky, žíhaný se zamyslel.

// Les Alf

Netrvalo dlouho a žíhaný byl zase na hranicích. Když se po nich teď procházel, uvědomil si, že velká voda značně poznamenala jejich sílu. Povzdechl si. Čas od času tedy obnovil nějakou značku, aby si tuláci nemysleli, že už tady nikdo nežil. Měli jako smečka spoustu jiných problémů, nepotřebovali navíc ještě tuláky, kteří si budou pochodovat po jejich území, jako by se nechumelilo.
Zastavil se a našpicoval uši. Někoho ucítil. Rozhlédl se kolem, no vlk ještě nebyl v jeho zorném poli. Vydal se tedy po pachu a brzy spatřil jakousi vlčici. Nacházela se až nepříjemně blízko hranicím a Vino nehodlal riskovat, že je někdo teď, když je smečka oslabena z potop a mnoho členů chybělo, bude obtěžovat. Co kdyby to byl někdo z Chaosu? Žíhaný si nemohl pomoci. „Zdravím,“ nadhodil opatrně a sledoval, jak na to vlčice zareaguje. Pak pokračoval. „Nacházíte se poblíž hranic smečky, potřebujete něco?“ optal se, ale udržoval si svůj odstup.

Dotáhnul kořist tak na půl cesty, než se zastavil a zahleděl se na stopu v bahně, kterou vytvořil táhnutím mrtvé zvěře. Chvilku mu to v hlavě šrotovalo, zatímco se mu uklidňovalo srdce, které po takové námaze silně bušilo. Stálo mu to za to, tahat to takhle sám? Měl se s tím opravdu trápit, když to šlo udělat i jinak? Čím hlouběji nad tím přemýšlel, tím víc mu připadalo, že si to pro sebe dělal zbytečně těžké. Nikdo ho nepochválí za to, že se nadřel sám, ba naopak. Mnohem jednodušší by bylo, kdyby jich na to bylo víc.
Nasál okolní pachy. Moc z toho sice nerozeznal, ale dokázal rozluštit, že se nikdo v jeho blízkém okolí nenacházel. To dávalo smysl. No, budou se teď vracet ze svých úkrytů v horách, ne? pomyslel si a otřásl se, než se pohotovým tempem začal vracet. Možná by stálo za to obhlídnout smečkové hranice a ulovit první ubohou duši, která zrovna bude na cestě domů. Pak je Vino hezky zapřáhne do práce.

// Les Alf

// Furijské hory

Voda se sice vytratila, no horský povrch byl stále kluzký. Kam dát tlapku vyžadovalo mnohem víc pozornosti, než by tomu Vino chtěl věnovat. Občas z něj vyšlo otrávené povzdechnutí, no nakonec se přeci jen dostal zpátky do lesa.
Rozhlédl se kolem a lehce se zašklebil. Byl tu bordel. Samotnému se mu ale rozhodně nechtělo tahat klacky a jiný humus pryč z území. Však ona se o to příroda nějak sama postará, ne? Nebo tím zaúkoluje nějakého člena smečky. Co ale stálo za povšimnutí bylo, že se zde nacházela i mrtvá těla zvěře. Chtělo by to odtáhnout, dokud to je ještě jedlé, pomyslel si. Alespoň jim to trochu doplní zásoby, když jim velká voda znemožnila jakýkoliv lov. Nepředpokládal, že když tu nebyl, tak by někdo z lovců pořádal velké lovy. Byl tu vůbec nějaký lovec? Teď když nad tím přemýšlel, nepamatoval si to. Zakousl se do jednoho z mrtvých těl a začal jej tahat směrem k úkrytu. Možná vzal moc velký kus, nešlo mu to nejrychleji.