Příspěvky uživatele

< návrat zpět

//Tajné ostrovy

S povzdechnutím se zastavil. To ještě žádného vlka s magií země nenapadlo most nějak posílit, aby nebyl tak nebezpečný? Ne? Ostatním vlkům na ostrovech se zřejmě líbilo házet svůj život do nebezpečí každým jedním průchodem přes tenhle zvláštní výmysl. Kdyby jen dokázal ovládat svůj element lépe. Pak by most nějak posilnil. Třeba by pod ním natahal zem, aby byla menší šance, že spadne. Nebo ho upevnil pomocí lián. Cokoliv. Mohl to zahrnout na svůj seznam věcí, co plánoval udělat, až se magii naučí. Do té doby mohl jen nadávat. Nakonec překousnul své pocity a vkročil na most. Jít pomalu a klidně, abych měl menší šanci pádu? Nebo jít rychle, abych to měl co nejdříve za sebou? moc dlouho se nerozmýšlel a přidal do kroku. Chtěl to mít rychle za sebou, to byla přeci jen lepší varianta. Kdyby spadnul... Beztak už měl většinu toho, co v životě chtěl.

//Spáleniště

//Mlžná džungle

Z jednoho překvapení do dalšího. Vino si brzy uvědomil, že při jeho průchodu na sever se ocitl na druhém břehu řeky, po kterém ještě předtím nešel. A když se tak procházel, došel až na travnaté kopce - tedy, co předpokládal, že by byli hezké a zelené kopce, kdyby se země teprve nevzpamatovávala od sněhu. Nahlédl tak na ostrovy, které netušil, že se zde nacházely. Tato cesta byla opravdu přínosná, dozvídal se spoustu nových věcích a nacházel spoustu nových zákoutí. Neplánoval se však brodit z jednoho ostrova na druhý, to si nechal jako aktivitu na někdy jindy. Měl bych se zeptat Lissandry, jestli zdejší místo někdy viděla. Vypadá hezky, pomyslel si a nadšeně se otočil zpět. Pak si opět vzpomněl na most. Ugh. Už se k němu opravdu blížil a nezdálo se, že by měl najít ještě nějaké další perly, které by přechod na druhý ostrov oddálily.

//Most

//Les u mostu

Vskutku tu byla džungle. A Vino už si začínal myslet, že jej zdejší svět přeci jen nepřekvapí. Ta jeskyňka za vodopády ho totiž celkem mrzela, čekal tam něco lepšího. Ale náhodná džungle hned vedle lesa... To bylo něco nového. Proč se tu ještě nikdy nestavil? Zároveň si však uvědomoval, že pohybovat se po zdejším území nejspíše nebyl nejlepší nápad. Pokud by zašel příliš daleko, mohl by se velmi jednoduše ztratit. Už teď měl co dělat, aby se ve větvích a kořenech nějak vyznal. Navíc zde nebyla žádná vyšlapaná cesta, po které by mohl jít a spolehnout se na to, že ho to někam zavede. Ani smečkové území nemělo nejvhodnější povrch na pohyb, ale tam už byl alespoň trochu zvyknutý. Tohle bylo něco úplně jiného. Horšího. Příliš dlouho se zde tedy nezdržel a vyrazil na sever. Tedy doufal, že to byl sever.

//Tajné ostrovy

//Křišťálové jezero

Brzy se ocitl v lese, který vedl k mostu. Upřímně se mu moc nechtělo přecházet tu zatracenou rozhoupanou kravinu, u které mu připadalo, že při každém kroku spadne a už nikdy neuvidí světlo života. Možná proto se rozhodl jít co nejdelší cestou to šlo a zamířil nejprve na západní část lesa. Jenže furt to bylo lepší než projít portálem, který by ho tam sice dokázal dostat mnohem rychleji, ale zároveň by mu při tom zase protočil žaludek a kdo ví, jestli by v horách nevyzvracel svou poslední svačinu. Vzpomněl si, když se mu to stalo poprvé. Oklepal se. Ne, teď by na to neměl myslet. Měl by raději přemýšlet nad něčím zajímavějším. Třeba... Je támhle džungle? To nedává smysl. Vůbec tu není správné podnebí na to, aby se tu jen tak objevila džungle, pomyslel si nevěřícně. Musel to vidět na vlastní oči.

//Mlžná džungle

//Katakomby

Byl rád, že vypadl z té smradlavé chodby. Kdyby tam musel být byť jen o sekundu víc, nejspíš by mu z toho už přeskočilo. Na chvilku si i přál, aby mu přestal fungovat čich, ale pak si rychle uvědomil, že to by se mu nejspíše nevyplatilo. Jak by pak mohl fungovat jako lovec? Lissandra by mu pak sebrala jeho těžce získanou funkci a on by měl velké prd. Musel by dělat něco jiného. Jenže co takový vlk bez čichu dokáže? Hlídat území by také nemohl, protože by neucítil, kdy se na něm pohybuje nějaký vetřelec. Mohl by maximálně učit ostatní. Nedejbože se starat o vlčata! Nic proti těm kuličkám chlupů, když jsou jeho, jsou vlastně celkem roztomilé, ale cizí na krku mít moc nechtěl. Ty ať si hezky hlídají a starají se o ně jejich rodiče. Pokud rodiče nemají, to je zase něco jiného. Zajímalo by mě, jak se má Havránek, z nějakého důvodu si na něj nyní vzpomněl. Dlouho ho neviděl a jejich poslední setkání neskončilo nejlépe.

//Les u mostu

//Nerovy vodopády

Plánoval jen nakouknout, nechtěl chodbou projít až na druhou stranu. Nakonec však přeci jen šel několik minut. Celou dobu se tvářil extrémně kysele. Páchlo to tu. Bylo tu vlhko a extrémně to tu páchlo. Když se však zamyslel nad užitečností tohoto průchodu, začal si uvědomovat, že by nejspíš bylo dobré vědět, kam až vedl. Šel tedy dál a snažil se ignorovat zatuchlinu a občasné kosti, které při cestě potkal. Na mžik sekundy věřil tomu, že s takovým zápachem chodba nikdy nemůže končit. Pak by se přeci po nějaké době vyvětrala, ne? Nakonec však přeci jen došel až na druhou stranu. Nevycházel ven, pouze vykoukl a rozhlédl se, aby zjistil, kde by vylezl. Rokle poblíž lesa. Velice užitečná informace. Pokud by na ně někdo zaútočil a nemohli by ubránit les, dávalo by smysl, aby nejslabší kusy evakuovali právě touto chodbou. Pak se velmi rychle vrátil zase zpět a utíkal ven, pryč od zdejšího smradu.

//Křišťálové jezero

//Irisin ráj

Pakliže si Vino dobře vzpomínal, Začarovaný les byl poměrně daleko. Rozhodl se tedy, že cestou bude muset zastavit hned u několika vodních toků, aby nebyl dehydratovaný. První zastávka byla u známého jezera. Když dopil, přiblížil se k vodopádům. Něco ho k nim momentálně táhlo. Díval se na ně snad pokaždé, co tudy prošel. Co si však nikdy nevšiml bylo, že za vodopády byla jeskyně. Zvědavě zastřihal ušima. Možná stálo za to se tam podívat? A přesně tak i učinil. Co ho čekalo za vodopádem bylo poměrně nezajímavé - pouhá jeskyně, dokonce menší velikosti. Nic co by nikdy ještě neviděl. Možná už jsem od zdejšího světa začal očekávat příliš, pomyslel si se zavrtěním hlavy. Pak si ale všiml, že malá jeskyňka vede dál. Tunely? byla první myšlenka, která ho napadla. Možná to přeci jenom nebylo tak nezajímavé místo, jak si původně myslel.

//Katakomby

//Irisin ráj

Z jedněch hor do dalších. Území, které je oddělovalo, přešel poměrně rychle, nyní však čelil dalším horám, které ještě nikdy neprozkoumal. Z nějakého důvodu si při průchodu přes ostrov vždy vybral druhé, severněji položené, hory. Přišlo mu, že pohoří nebylo tak vysoké jako sousední hory, což jej vedlo k zamyšlení se nad tím, proč tedy vždy volil to druhé. Zřejmě rád sám sobě ztěžoval cestu. Do budoucna už se však mohl polepšit! Alespoň to si myslel, dokud sám nezažil silný vítr, který jej téměř smetl z povrchu. Dobrá, možná to není nejlepší cesta, pomyslel si. No nic to neměnilo na tom, že se mu zdejší území zamlouvalo. Jeho instinkt lovce mu správně naznačoval, že v teplejších měsících zde nejspíše dokáže najít stáda kořisti. Alespoň nebudeme muset neustále chodit na tu pláň vedle lesa. Měl bych to Lissandře zmínit, pomyslel si nadšeně.

//Nerovy vodopády

//Furijské hory

Hornatá cesta ho nepřekvapivě zavedla přesně tam, kam očekával, že ho zavede. Zároveň v horách nenašel žádné abnormality jako portály ani nic podobného. Trochu ho to uklidnilo, už se nemusel bát neznámého místa.
Cítil se zvláštně, když procházel v písčité části zdejšího území. Tak dlouho pociťoval pod tlapkami jen sníh, jeskyni nebo tvrdou zem, že téměř zapomněl, jaký takový písek na dotek vůbec byl. Zajímavé zpestření, pomyslel si s menším úsměvem, no sám věděl, že by ho takový povrch po nějaké době začal štvát. Proto nechápal, že se na ostrovech objevila smečka, která sídlila na poušti. Celkem litoval nešťastné duše jako byla Neith, které kvůli svému tělu nedokázali bydlet v jiných oblastech. Koho nelitoval byl jejich alfa. Ten se klidně mohl v poušti se vší jeho namyšleností usmažit.

//Jižní hory

//Daénská smečka

Netušil, proč se rozhodl vycestovat zrovna tímto směrem. Vždy z lesa vycházel k rokli nebo na planinu. Možná to byla zvědavost, která ho táhla tímto směrem. Přeci jen se hory nacházely hned vedle území, na kterém žil, ale přesto je ještě nikdy neprozkoumal. Chtěl tedy využít jedinečné příležitosti, kdy měl smysluplný důvod na opuštění území smečky, aby mohl prozkoumat co nejvíce území na ostrovech? Možná. Žil tu už poměrně dlouho a stále je neměl celé zmapované. Otázkou je, jestli Lissandra bude vůbec vděčná, že se snažím o zdejším světě něco naučit. Ještě se vrátím, řeknu jí to a ona mi zas vyhubuje, že jsem se měl vrátit a netrajdat po lesích, pomyslel si s menším uchechtnutím. Stálo tedy za to se o tom zmínit své partnerce? Kdyby byla pouhou alfou, tak možná ano. Když nyní byla oboje, už se trochu bál.

//Irisin ráj

Vino byl hrdý - jak na svůj výklad, tak na své potomky. Zdálo se však, že skupinka vlčat odmítala přijmout fakt, že by snad zajíce neulovili, takže přestože jim jednoho žíhaný donesl, rozprchla se, aby ulovili vlastního. Ale nu co, pokud je to baví. Alespoň si vybudují dobrý vztah k lovu a třeba v budoucnu posílí řady lovců Daénu. Zajímalo by mě, jak si vede Nuntis s Tekii, vzpomněl si na nejnovější lovkyně. Zatímco Nuntis byla zraněná, Tekii... Tekii zkrátka od lovu neviděl. Mohl jen doufat, že se jí dařilo dobře.
V koutku oka se mu něco blýsklo. Zaujatě otočil hlavu, aby se na neznámý předmět podíval, ale nic neviděl. Pohlédl tedy na Lissandru a Niyari, jestli to neupoutalo pozornost alespoň jedné z nich. Nezdálo se. Bezeslovně udělal pár kroků daným směrem a hle! Našel list gingka. Samotný list sám o sobě nebyl příliš zajímavý, ale o to, co znamenal. Pozvánka. Vino samozřejmě chtěl odmítnout, užíval si čas strávený s rodinou, ale něco v něm cítilo neskutečnou potřebu se do Začarovaného lesa dostavit.
Lissandro, oslovil svou partnerku a vrátil se zpět po její bok. Poté jí ukázal pozvánku v podobě listu a vysvětlil tu nesnesitelnou potřebu tam jít. Samozřejmě se to snažil ještě částečně idealizovat tím, že alespoň bude zastupovat Daénskou smečku a dozví se, co se v Začarovaném lese dělo, aniž by se museli spoléhat na pravdomluvnost ostatních. Ať už se to hnědé vlčici líbilo nebo ne, Vino vyrazil na další cestu.

//Furijské hory

Vino
× Najděte bezpečný úkryt (úkryt Daénské smečky)
× Vyhledejte léčitele (pouze pro nemocné) (Zinek & odvar)
(Tím už splňuje minimum 5 úkolů...)

Šalvěj
× Identifikujte nakažené a nabídněte jim pomocnou tlapku (pomocná tlapa v Alatey)
× Najděte bezpečný úkryt (úkryt Alateyské smečky)

Tak to teda jdu zkusit... :>

Hlasím se o další, tentokrát pátý charakter.

5. charakter
• aspoň 2 roky na MG -> splněno (brzo už tři!)
• na prvním charakteru cca 250 postů -> splněno (cca 415)
• na druhém cca 150 postů -> nesplněno (cca 97), Vločce se nějakým způsobem daří posunout se z jedné zaseknuté hry do druhé (momentálně hra s vlčaty), ale rozhodně bych za ní chtěla psát více, až budu moct :>
• na třetím alespoň cca 50 postů -> splněno (cca 70)
• na čtvrtém alespoň cca 30 postů -> nesplněno (cca 17), Atrox se bohužel také zaseknul na poměrně dlouhou dobu, ale myslím, že během Valentýna jsem dokázala, že s ním dokáži hrát aktivně a brzy tento nedostatek doženu

Obecně si myslím, že jsem (až na výpadky, které máme někdy všichni, např. zkouškové) poměrně aktivní hráč. Když mám čas, snažím se zapojit do herních i neherních akcí, někdy dokonce i do rychloakcí na Discordu, zároveň si ale uvědomuji, kdy zrovna nemám čas a nehlásím se do akcí, kde vím, že bych nedokázala splnit, co se po mně chce. Proto si myslím, že kdybych nevěřila v mou schopnost zvládnout další charakter, tak bych si o něj nepsala... Každopádně rozhodnutí nechám na vás a děkuji za zvážení! :>

S přimhouřenýma očima Schváleno. Gratulujeme!

Střihnul ušima. Lissandra nesla nové informace. Případně jí pomůže Zinek, pokud z úkrytu ještě neodešel, přikývl souhlasně, když zmínila Nuntis, která na cestě mimo území onemocněla. Netušil, zdali sama řekla, že jí bude stačit se prospat nebo to byla jen myšlenka Lissandry, doufal ovšem, že to byla pravda a nepřitíží se jí. Ah, děkuju, párkrát překvapeně zamrkal. Už předtím mu zmiňovala možnost stát se betou, no nečekal, že se to stane tak rychle. Budu se muset snažit ještě víc, pomyslel si. Nijak to však nerozmazával, věděl, že Lissandru by to nenadchlo. A jak ten Excelsior vypadá? dodal pak, aby věděl, koho by neměl vyhodit z území, kdyby na něj v blízké době narazil. Až načichne vůní smečky, tak to bude samozřejmé.
S úsměvem sledoval, jak se skupinka vlčat rozprchla. A to jsem jim říkal, ať se nevzdalují příliš daleko. No to jsem zvědavý, jestli mě poslechnou, pomyslel si s úšklebkem. Lissandra z toho ovšem moc nadšená nebyla a místo toho pochválila jediné vlče, které u nich zůstalo. Poté se hromadně přesunuli ke zbytku vlčat. Vino byl připraven jim říct vše ohledně lovení, no jeho partnerka měla jiné plány. Nechal ji tedy, aby je poučila o nebezpečí a smečce. Když domluvila a tmavý vlk dostal kývnutí, převzal slovo. Nejprve jim pověděl o stopování - k čemu je dobré, jak vlastně funguje, co jej ovlivňuje... Poté se přesunul k tématu lovu, kde jim opět řekl vše potřebné. Pakliže někdo z nich měl dotaz, na který byl schopný odpovědět, učinil tak. Zároveň se nebránil jakémukoli vstupu do konverzace ze strany Lissandry nebo Niyari.
Poté dal skupince vlčat čas si probírané věci vyzkoušet. Opět byl připraven pomoci, pokud by měl někdo z nich nějaký dotaz nebo si ho přivolal. Nakonec sám předvedl své schopnosti a úspěšně ulovil zajíce, kterého dal vlčatům na ochutnání. Mezitím jim pověděl o funkcích ve smečce. Přeci jen už si mohli začít tvořit názor na to, zdali je lov zajímal a chtěli by se stát lovci, případně zdali je lákalo něco jiného!

S úsměvem sledoval vlčata. Zřejmě je tahle idea lovu nadchla, neboť s ní všichni nadšeně souhlasili. Zaja, zopakoval po nich v myšlenkách. Byl to vtipný název pro zajíce a na chvilku ho to donutilo přemýšlet nad tím, jestli i on jako malý měl takové vtipné názvy pro běžné věci. Už si to bohužel nepamatoval. Zajíc je kořist, která má opravdu dlouhé uši. Má delší zadní nohy a skáče, snažil se odpovědět na otázku Elvean tak, aby to každý z nich pochopil. Snad si pod tím dokázali alespoň něco představit. A pokud ne... Hodil tázavý pohled na Niyari. Ta by jim určitě objasnila případné nejasnosti. Tak schválně, jestli ho někdo z vás uvidí dřív než já a Niyari, co vy na to? zeptal se jich ve snaze je motivovat a konečně sešel z jezera, kde počkal na zbytek. Ale nesmíte se od nás vzdálit moc daleko! Pak je vystrašíte a žádného neuvidíte, postrašil lehce. Byla to pravda? Ne úplně. Mělo by to stačit k tomu, aby se vlčata nerozutekla do všech koutů lesa? Doufal v to! To už se ale vrátila Lissandra. Zatím, poznamenal na její poznámku o přežití. Chystáme se na lov zajíců. Přidáš se? Zeptal se s pozdviženým obočím.