Příspěvky uživatele

< návrat zpět

//Mlžné pláně

Mlha postupně řídla, což zcela uklidnilo nervy žíhaného vlka. Konečně si byl stoprocentně jistý, že se opravdu posouvali správným směrem a nepodařilo se jim se ztratit. Navíc to v horách už trochu znal - bylo to jedno z mála území, na které musel vkročit hned několikrát. Zazubil se na Shine a nadšeně švihl ocasem. Máš se na co těšit, věř mi, prohlásil odhodlaně. Mohl by si teď na nějakou dobu dát přestávku v lese a pouze trénovat magii. To by pak možná při jejich dalším setkání opravdu dokázal celou louku zaplavit Plazivcem. V to doufám. Nerad bych v budoucnu měl neustálou nevýhodu, že všichni kolem mě dokáží magii ovládat, zatímco já ne, podotkl. Už teď mu připadalo, že v bojích nemohl podávat takové výkony jako vlci kolem něj. To se musí změnit! odfrkl si. Ano, znám. Touto cestou jsem přicházel a odcházel častěji než tou druhou, lehce se otřásl při vzpomínce na podivnou vycházku přes most, kterou absolvoval se Zinkem. S portálem sice také neměl zrovna úžasné vzpomínky, ale alespoň se to časem zlepšovalo. Most byl a bude most.

Aniž by si to uvědomil, vyloudilo se mu z úst povzdechnutí. Obdivoval orientační smysl, kterým Shine disponovala. Zněla poměrně sebejistě, když prohlásila, že dle ní jdou správně. Jen na její slova přikývl, neboť už to nechtěl dál rozpatlávat a hňoupat se v maličkostech. Hory už měli skoro na dosah tlapy. První krok, zopakoval po ní - rozhodně mu dodala alespoň trošičku sebevědomí. Až se příště potkáme, proměním celou louku v louku plazivců, zavtipkoval a zazubil se na černou vlčici. Sice to znělo nerealisticky, ale kdo ví, třeba do té doby opravdu nasbírá dostatečné množství zkušeností. Rád bych narazil na něco, co by překvapilo Lissandru. Chtěl bych vidět, jak by se tvářila, pomyslel si a musel se držet, aby se při té představě nezačal zlomyslně šklebit. Běh i lov mi přijdou jako součást sebe. Vůbec je nevnímám jako dovednosti... Naproti tomu magie, ta mi přijde jako věc z jiného světa. Ale snad se s ní po tvé pomoci dokážu sblížit, zkonstatoval.

//Sněžné tesáky

Když mu řekla, aby se podíval, kolik mlhy zde bylo, opravdu se rozhlédl a chvilku mlčky hleděl na všechnu tu mlhu, skoro jako kdyby to do téhle chvíle ještě nevěděl. Samozřejmě, že věděl. Jo, je jí hodně, přitakal s přikývnutím. Opravdu nechtěl, aby se Shine zbytečně vyčerpala, když by to ani nemělo žádný efekt na jejich cestu. Jasně, možná by chvilku šli bez mlhy, ale dokázali by se dostat až k horám? Co kdyby to černá vlčice nedokázala příliš dlouho? Pak by to bylo k ničemu, jen by to ubralo energii, kterou na tuhle poměrně dlouhou cestu potřebovala. Hm. No nic. Určitě se nám podaří dostat se skrz pláně i bez magie! prohlásil optimisticky a usmál se.
Při jejím nadšeném prohlášení otevřel oči. Očekával, že před sebou uvidí Plazivec, který se tak úporně snažil vyčarovat, proto chvilku nechápavě hleděl na obyčejný kus trávy. Tohle není Plazivec, okomentoval ve svých myšlenkách a přesunul pohled ze země na Shine. Překvapeně zamrkal – nečekal, že bude tak nadšená z toho, že něco dokázal udělat. Nevím. Tohle… Tohle měl být Plazivec, ne tráva. Takže netuším, jak přesně se mi to podařilo, svěřil se a tlapou lehce šťouchl do vyšší trávy. Uh, zřejmě kouzlům opravdu ještě moc nerozumím,

Odměny poprosím na Vločku!

Vyplnila jsem vše a bez chyb, takže:
• 147 kšm
• 30% sleva
• 1 tlapka -> voda
• 6 mincí

Uvažování černé vlčice donutilo Vina přesunout na ni svůj pohled. Říkala to tak jednoduše! Opravdu to znělo tak, jako kdyby pro ní byla magie jen rozšíření sebe samé. Budu takhle jednoduše mluvit o magii i já, až se jí naučím? Jako kdyby to byla běžná věc? pomyslel si. Až poté se zaměřil na to, co vlastně říkala. Netuším, jestli by to šlo, ale myslím, že něco takového by... No, nebylo by to moc náročný? zeptal se a rozhlédl se kolem. Takové velké množství mlhy znamenalo, že by to také zabralo spoustu času. To už by snad bylo rychlejší to prostě projít.
Zpátky ke zkoušení magie. Stále mu to nešlo. Ale Shine svou výuku nevzdávala a nadále ho podporovala. Dívám, odpověděl automaticky a pečlivě sledoval, jak nechala vyrůst další rostlinku, tentokrát plevel, který označila jako Plazivec. Přimhouřil oči a snažil se vybavit si přesné pohyby Shine. Přestože si nebyl jistý, jestli se ji má snažit napodobit a nechat vyrůst Plazivec, pokusil se o to. Plazivče, buď lepší než tráva. Ty mi určitě vyrosteš, že? promlouval k němu v myšlenkách a zavřel oči. Opravdu se snažil nechat vyrůst Plazivec! Ale co před ním opravdu vyrostlo...? No, Plazivec to nebyl. Místo toho o kousek vyrostla tráva. Vino své oči však neotevřel, a tak netušil, že se mu místo vykouzlení rostliny povedlo něco jiného.

Vino se nad její poznámkou zasmál. Vskutku neměli na vybranou. Obrátit se teď? Znělo to příliš riskantně, mohli se mnohem jednodušeji ztratit. Nehledě na to, že by je to stálo zbytečně času. Pakliže nikde náhodou neodbočili, mohli by být totiž za půlkou cesty. To fakt nemáme, přitakal, aby mezi nimi nevzniklo nepříjemné ticho. Čirou náhodou neumíš ovládat i vzduch? Možná by se ti podařilo tu mlhu rozehnat, matně si vzpomínal na to, že Lissandra uměla manipulovat i se vzduchem. Ale nebyl si jistý, jestli by to na zdejší prostředí vůbec zabralo, něco v zadní části mozku mu našeptávalo, že zdejší území je nejspíš prosáklé nějakou podivnou magií, která zde mlhu udržuje.
Ze soustředění jej vytrhl hlas černé vlčice. Přesunul svůj pohled na ní, aby s ní navázal oční kontakt. Jo. Asi mám stejné schopnosti, jako malé vlče, zamrmlal a usmál se. S tím rozdílem, že vlčatům se všechno lépe učilo. Jak se měl on - takhle na staré kosti - naučit něco úplně nového? Zavřít oči a představit si to, dobře, zopakoval po ní a přikývl. Pokud si dobře vzpomínal, Tiara mu také radila, aby zavřel oči. Lissandra na něj naopak hulákala, že to dělat nemá. Ale teď to bylo dva hlasy proti jednomu, a tak zavrtěl oči a snažil se představit si, jak tráva kolem něj postupně roste. V myšlenkách mu to šlo opravdu krásně! Škoda, že v realitě se tráva stále nepohnula.

Za Vina mám 97 bodů.

70b - 3 tlapky -> 1 tlapka do mysli, 2 tlapky do iluzí
25b 10% -> všech 10% do rychlosti
2b - 2 kšm

Slova černé vlčice dávala smysl. Pakliže ve smečce rostla ta podivná zelená, mohla by tam růst i Stromzitka, ne? Alespoň myslím, že to roste i u nás v lese, v realitě si totiž nepamatoval, jestli houby někdy viděl. To, co ochutil, už bylo natrhané a ukryté v Lissandry koutku jeskyně. Budu v to doufat. Bylo by fajn mít jídlo i během dní, kdy se vlk cítí líně. Jídlo, které nezpůsobí... No, však ty víš, usmál se. Ještě jednou se zahleděl údajným směrem Zlatého lesa a zpět na Shine. Možná jsme to měli vzít jinou cestou, ne skrz mlhu, zavtipkoval, aby trochu odlehčil situaci. Nechtěl špatně odbočit a bloudit v kruzích. Opravdu ne. Tohle území se mu totiž vůbec nelíbilo. Kdyby tady nebyl se Shine, ale sám, nejspíš by hned pelášil pryč, protože by se v mlze s vlastními myšlenkami nejspíš zbláznil.
V očích mu zableskla naděje. Jak to jednou zjistí, už to nezapomene? Ano. A pak budu magii ovládat mistrně, prohlásil sebevědomě. Ale ani jeho víra v samu sebe neovlivnila růst trávy. Vino to však nevzdával. Dál se soustředil na trávu a snažil se ji povzbudit k růstu. Tak pojď. To zvládneš! Stačí povyrůst jenom o kousíček, povzbuzoval, pak švihl ocasem a čekal. A ještě chvíli čekal. Možná dalších pár sekund. Koukej růst, zašeptal směrem k trávě s nervózním podtónem. Začínala ho přepadat nejistota. Proč to pořád nefungovalo?

Jméno vlka: Anička Vino
Počet příspěvků: 21
Postavení: Delta
Povýšení: Dodatečně za kappu, na deltu herně ještě povýšen nebyl
Funkce: Lovec
Aktivita pro smečku: Zastavil "vetřelce" (Enzyho) na území smečky, zjistil informace o migraci stád na pláních, naučil se o spoustě rostlin (informace hodlá předat smečce)
Krátké shrnutí: Nějakou dobu se mučil u Enzyho a "hlídal" ho. Poté přišla Lissandra a poslala ho, aby se šel podívat na migraci stád. Při své cestě však narazil na známosti a vydal se s nimi na Stezku, během které se naučil o spoustě nových rostlin. Na konci měsíce se vydal se Shine zpět do smečky.
Questy: Aktivista

Když si všiml, že se někam podívala, následoval její vzor a pohlédl tím směrem i on, ale přes mlhu nic neviděl. Mohl jen hádat, že když se zrovna bavili o tom zlatém lese, nejspíš to bude směr, ve kterém ležel. Myslíš? lehce naklonil hlavu do strany a snažil se zapátrat v paměti, jestli si jich náhodou někdy nevšiml. Bohužel houby v lese nikdy příliš nezkoumal, takže se mu nic nevybavovalo. Připadalo mu celkem zvláštní se spoléhat na to, že snad budou růst i u nich, když Zlatý les byl takový kousek, ale budiž. Když tam nebudou, tak ti je ukážu někdy jindy. Určitě se ještě někdy setkáme. A třeba už v té době budu ovládat svou magii tak dobře, že ti je dokonce nechám vyrůst před očima, prohlásil optimisticky a zazubil se.
Překvapeně zamrkal. Shine červenou květinu vyčarovala tak jednoduše. I on si přál ovládat zemi tak mistrně! Přiklonil se ke květině, aby ji mohl očichat. Vypadá zajímavě, poznamenal. Moc si nedokázal představit, jak takového luhování má dosáhnout, ale přesto byl za všechny informace, které mu černá vlčice předala, vděčný. Ještě to posílilo jeho odhodlání naučit se zacházet s magií. Přirozené..., zopakoval po ní tiše a lehce svěsil uši. Zatím mu to při žádném z pokusů přirozené nepřipadalo. Dobře, zkusím to, řekl nakonec a zhluboka se nadechl. Zahleděl se na trávu a přimhouřil oči. Řekla, že to mám chtít a věřit v to, že? Dobře. Trávo, vyrůstej. Vyrůstej! Vyrůstej? Prosím, rosť. Věřím v tebe, to zvládneš, no? intenzivně hleděl na travnatý porost. Dokonce si ani nevšiml, že Shine na chvilku odběhla. A tráva? Ta zůstala taková, jaká byla. Žádný růst.

Když mu to Shine nezačala zazlívat, viditelně si oddechl. Ano. Pakliže bych je měl znovu zkusit, určitě by to bylo v soukromí a s někým, komu věřím. Ne v partě náhodných vlků, které vlastně ani neznám. Ještě k tomu poblíž cizí smečky, zavrtěl hlavou a lehce se nad tou představou otřásl. Pokud si přišel tak mimo v jeskyni, kde toho moc nebylo, jak by se asi cítil v lese se zlatými stromy? Nejspíš by měl jeho mozek tolik vjemů, že by to přestal zvládat. Ne, neměl bych si to představovat, okřikl se a stočil svou pozornost zpět k černé vlčici.
Pak ti je klidně ukážu! Ale asi se budeme muset vrátit do toho lesa se zlatými stromy. Jinak nevím, kde bych je našel, přiznal a rozhlédl se po mlžné pláni. Kudy že se tam šlo? Nějak se ve zdejším okolí nevyznal, když bylo zahalené do mlhy. Určitě se na ně rád podívám, odpověděl na její nabídku. Čím více toho bude schopen ukázat při návratu do smečky, tím lépe. A možná, že když se sblíží se zdejšími rostlinami, sblíží se i se svou magií. Na to, že se s Lissandrou neviděla, jen přikývl. Nepřekvapilo ho to. No, mlaskl a nejistě se zahleděl do zelených očí jeho společnice. Možná? nechtěl přiznat, že neznal vůbec nic. Třeba alespoň ten základ, o kterém mluvila, mohl rozeznat nějak intuitivně, ne? Zaujatě sledoval, jak nechala povyrůst trávu. Ah. Nechat něco povyrůst. Třeba bude tráva jednodušší, než keřík, pomyslel si. Pohled mu chvilku kmital mezi trávou a Shine. A jak mám začít? zeptal se s přihlouplým úsměvem.

To máte teda fakt špatný štěstí, okomentoval jejich situaci po chvilce zamyšlení. Kdyby byl v jejich kůži, nelíbilo by se mu, kdyby se pokaždé stalo něco, co by jej od nějakého kamaráda oddělilo. Zavrtěl hlavou. Ne, to by se mu vůbec nelíbilo. Snad na území smečky bude. Tam by se nic dít nemělo, tak vás snad nic nerozdělí, dodal ještě, i když nešlo poznat, jestli tím ujišťoval Shine nebo sebe. Nemělo by se tam nic dít, ne? Nebyl jsem pryč zase tak dlouho. Určitě nás mezitím nepřepadl Chaos..., z myšlenek ho vytrhla otázka černé vlčice. Překvapeně na ni zamrkal. Jedl, ale ne teď. Měl jsem je... No, dřív. Teď jsem měl jiné. Ukázal mi totiž houby, které nic nezpůsobují a můžeš je sníst, odpověděl jí, no její zamumlání ho donutilo pokračovat. Dřív, než jsem vás stihl varovat, abyste to nejedli, už jste si kus ukousli. No, uh, chceš vidět ty neškodné houby? zeptal se ve snaze stočit její pozornost k něčemu jinému. Nechtěl dostat výprask za to, že je měl zastavit. Viděly jste se od té situace v bažinách? zeptal se. To byl totiž jediný moment, ve kterém je viděl na jednom místě, jinak ne. A Lissandra příliš často z území smečky neodcházela. Chvilku mu trvalo, než si vůbec uvědomil, že Dagara, o kterém Shine mluvila, znal. Ha, tak přeci jenom nejsem jediný, kterému ta magie nejde! pomyslel si vítězoslavně. Já se s magií před příchodem sem nesetkal. Takže jakákoliv pomoc je vítaná, usmál se na ni. Jen doufal, že to nebude jako učení Lissandry.

//Začarovaný les

Místy přikyvoval, aby dal Shine najevo, že ji opravdu poslouchá. Jo, to dává smysl. Vracet se průběžně na jedno místo mezi svými cestami, zamrlal, ale bylo to dostatečně zřetelné a hlasité, aby to černá vlčice pochytila. Neočekával však, že na to nějak zareaguje, jemu osobně to nepřišlo jako něco důležité, spíše to byly jeho myšlenkové pochody, které vyslovil nahlas. Kde jsi ho všude potkala? nadhodil, aby nestála řeč. Nechtěl trapné ticho, fakt ne. Lehce se nad její obavou zasmál. Vzpomněl si totiž na onoho vlka, který tam ležel v depresích pěkně dlouho, aniž by za ním někdo vůbec přišel. Nemyslím si, že budeš někomu překážet. Lissandře to vysvětlím, ta to určitě pochopí, ujistil ji. Vždyť i ona sama přišla toho vlka vyzpovídat až po Vinovi!
Krátce vzhlédl k obloze, na které viděl obrys zářícího měsíce. Zřejmě musel být úplněk. Jinak by jej skrz hustou mlhu neviděl, ne? Ve svém okouzlení skoro přeslechl, že ho Shine oslovila. Trochu vyjukaně na ni pohlédl a snažil se zpracovat první větu, kterou vnímal jen částečně. Myslím, že to má každý vlk jinak. Znám spoustu vlků, kteří umí své magie ovládat perfektně, ale zároveň znám sebe. Upřímně jsem o své magii donedávna ani nevěděl, takže se stále učím, přiznal se. Ihned se začal cítit trapně, ale v tomhle ohledu lhát nemohl. Nevyplatilo by se to.

Švihl ocasem a podíval se stejným směrem jako ona - tedy tam, kde naposledy viděl odcházet Havránka. Ani žíhaný neměl zrovna radost, že je opustil, aniž by věděl, co se u jezera pořádně stalo, ale nemohl po něm chtít vysvětlení, když o tom nebyl připravený mluvit, nemohl to z něj jen tak vymáčknout. Jen doufal, že až ho jednoho dne navštíví ve smečce, pořádně mu vysvětlí, co se to sakra stalo. I když to asi nebude nejlepší situace, jestli se tam objeví i Zinek, pomyslel si při vzpomínce na ostrou výměnu mezi Zeiranem a Zinkem.
Ale příliš dlouho se zabýval myšlenkami. Teď se měl věnovat Shine, která na něj mluvila. Jup! I když mi začíná připadat, že jsem se s ním setkal častěji mimo území než na území, zavtipkoval a usmál se. Černá vlčice mu značně ulehčila jeho rozhodování. Netušil totiž, jak Zinka najít, ale zároveň ji nemohl jen tak nechat být a odejít, když po něm šedý vlk chtěl, aby na ni dohlédl. Na práci nic nemám, to se nemusíš bát. Vydal jsem se sem, abych zjistil informace o pohybu stád, ale pak se to zvrtlo a přidal jsem se k téhle menší výpravě. Původně jsem se plánoval jen zkouknout pláň, napít se a vrátit se do smečky, vysvětlil ve zkratce svou část příběhu. Takže tě tam klidně zavedu, stejně jsem se chtěl vrátit. Snad tam Zinek bude. Jestli ne, tak asi budeš muset chvilku počkat, prohlásil zamyšleně. Určitě se vrátil, ne, co by dělal jinde?

//Mlžné pláže