Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Zatímco neznámý beze slova ležel na zemi, Vino začal vytvářet různé teorie o tom, co se asi tak stalo nebo může stát. Co když je to past Chaosanů? Vyslali ho sem, aby dělal mrtvého brouka, a pak se sem naženou a přepadnou mě. Proto tady byli ti ostatní vlci, které cítím, ale nevidím. Nebo to byli Chaosané a třeba ho zranili a teď mu nefunguje mozek. Je pouhou schránkou čehosi, co kdysi žilo. Hm, ale v tom případě by bylo lepší, kdybych ho usmrtil, pomyslel si a zahleděl se na své tlapky a relativně ostré drápy. Než se vůbec stihl hnout z místa, z hnědého konečně vyšla první slova. Už jsem si začínal myslet, že neumíš mluvit, popíchl ho žertovně - doufal, že ho to donutí k nějaké další odezvě. Lissandra není typ vlčice, která by tě roztrhala. Bohužel. Nebo bohudík? opět věřil, že by to v něm mohlo vzbudit alespoň trochu chtíče k odpovědi. I když si nebyl jistý. Přeci jen mu na jeho předešlou otázku neodpověděl. Selektivní slyšení? pomyslel si a sledoval, jak se mu vyplavila další slza. No, zřejmě v pohodě nebyl. Kdyby byl Vino člověk, nejspíš by řekl něco ve smyslu, že za tohle není dostatečně placený. Víš, bylo by fajn, kdybys mi řekl, co se stalo. Je to lepší než ležet. Na území smečky, nemohl si odpustit dodat poslední část.

Vino se snažil udržet alespoň relativně neutrální výraz, ale přesto mu místy uklouzlo nechápavé nadzdvihnutí obočí nebo nedůvěřivé přimhouření očí. Upřímně mu přišlo opravdu zvláštní, že tady vlk, o kterém si myslel, že ani nepatří do zdejší smečky, jen tak ležel na zemi a nereagoval. Dělal to schválně? Bylo jasné, že byl ještě živý - tmavý vlk viděl, jak dýchá. Přemístil váhu z jedné nohy na druhou a přesedl si, aby měl větší komfort. Nezdálo se, že by se měl v blízké době hnout, takže tu nejspíš nějakou dobu pobude. Neříkej mi, že budu muset přivést Lissandru, abych z tebe dostal alespoň pár slov, povzdechl si a po očku pokukoval, jestli zmínka o hnědé vlčici donutí neznámého alespoň zdvihnout hlavu. Místo toho si všiml blyštivé slzy, která mu tekla po srsti. Huh? pokud to šlo, zmátlo to Vina ještě víc. Normálně vetřelci nebrečeli. Uh, jsi v pohodě? zeptal se nejistě a švihl ocasem. Tahle situace se mu vůbec nezamlouvala. Jeho povinností bylo vypakovat cizince, kteří se nechtěli přidat do smečky. Ne utěšovat neznámé vlky. Ale co jiného mu zbývalo?

Od hnědého se mu nedostalo žádné odpovědi. Zkrátka dál ležel na zemi a nezvedal se. Vino nechápavě natočil hlavu do strany a usadil se. Až poté si uvědomil, že s tajícím sněhem přišlo období, kdy je ze země podivná břečka. Fuj. Pozdě, povzdechl si a ještě pár sekund vyčkával, zdali ho vlk pozdraví. Nic. Tmavý vlk zakroutil hlavou, zřejmě ho tohle chování moc neoslnilo. Víš, když jsi na území smečky, bylo by fajn, kdybys reagoval na její členy, podotkl a zastřihal ušima. Za normálních okolností by do něj šťouchl packou, ale tentokrát se usadil o pár metrů dál, takže na něj nedosáhl. Nechtěl se ztrapnit, a tak musel být opatrnější. Obzvlášť pokud tohle byla bývalá alfa - určitě byl silný. I když tak momentálně nevypadá, pomyslel si a pohledem přejel přes hnědého, který nevypadal, že by měl příliš energie. Kdyby Vino jen tušil, co se ubohému hnědákovi stalo, určitě by pro něj měl větší pochopení. Ale teď? Teď mu připadal jako ubohý zbabělec.

Spokojeně s Lissandrou snídal na mufloním masu. Z celého srdce doufal, že toho sní co nejvíce, aby se jim to zpátky do úkrytu tahalo jednodušeji. A že ho v tom tentokrát nenechá Lissandra samotného. Teď tady totiž neměl ani Frekiho, který by mu s tím pomohl. Jen co dvojice dokázala přemýšlet o něco racionálněji a ani jeden nebyl zaslepen podivnou emocí, hnědá vlčice se opět zaměřila na svou roli jako vůdce smečky. Dobře, skočím tam, odpověděl bezmyšlenkovitě, zřejmě ještě doznívala poslední kapka magie, kterou na ně Amorek seslal. Až když se od něj opravdu oddělila, uvědomil si, co se právě stalo. Vzala si s sebou stehno muflona... A co zbytek? Zahleděl se na ulovenou kořist. Víš co. Teď na tebe nemám čas. Odtáhni se sama, pomyslel si podrážděně a vydal se směrem, odkud cítil pach cizinců. Když však dorazil na místo, nikdo tam nebyl. Zřejmě se vypařili stejně rychle jako přišli.
Vino tedy pokračoval ve své cestě dál. Stále zde cítil pach, který zřejmě patřil bývalé alfě. Rozhodl se tedy, že zatímco se hnědá vlčice bude zabývat cizinkou, on proklepne onoho zbabělce - jak ho Lissandra nazvala - a zjistí, co chce. Netrvalo dlouho a objevil se u hnědého vlka. Cítil zde i další pachy, ale jiné vlky neviděl. Zdravím, kývl na něj a s přimhouřenýma očima čekal, co z něj vypadne. Jestli vůbec něco.

Jméno: Vino
Smečka: Daén
Zaměření: Lovec
Člen discord zahrádky: Ano

- nehlásím se jako zástupce smečky, ale jako 8. člen

Počet herních příspěvků: 30
Co udělal: Umožnil Liss dovolenou, předal informace o smečce v poušti, ulovil muflona
Co zažil: Vrátil se zpět z cesty do pouště, pod vlivem Amorka se zakoukal do Lissandry, předal jí informace, které zjistil a ulovil s ní muflona
Splněné questy: Pisatel, věrný (lovil!), aktivista??? (nejsem si jistá, jestli se lov s Liss počítá jako "skupinový" lol)

Ráda bych se přihlásila o 2. charakter.

Co se týče podmínek:
• už tady straším půl roku
• a posty... 239/70 (s tím, že nějaké jsou neherní)

Za poslední měsíc mám cca 30 postů, akcí se aktivně účastním a adminy otravuju!

Předem děkuji za zvážení a vyjádření,
váš nejoblíbenější alkohol ♥

Povoleno, gratulujeme

Amorek 22

Při pochvale se musel zazubit. Jak ho těšilo, když tahle slova vyšla z Lissandřiny tlamy. Naprosto to stačilo k tomu, aby už nepřemýšlel nad jeho menším - no, spíš větším - trapasem a začal se plně soustředit na jejich lov. Tobě to jde ještě líp! zvolal zpět se smíchem a kdyby mohl, zavrtěl by ocasem, ale ten mu momentálně pomáhal s vyvažováním balancu, takže nebylo moudré jej rozpohybovat. Konečně se jim podařilo kořist oddělit od stáda, které prchalo dál a na svého člena se ani neohlédlo. Ha, to by se pod vedením Lissandry nestalo. I kdyby nebyli vlky ale muflony, Lissandra by predátory odehnala. Určitě. Momentálně však nebyl čas na filozofické debaty a zamýšlení se nad tím, jaký život by měli v těle kořisti. Na záživnější formu útoku neměl mozkovou kapacitu - Amorkova magie postupně slábla, ale stále ovládala většinu jeho mysli, tím pádem přemýšlel spíš o Lissandře než o tom, že by měl vymýšlet nějakou taktiku. Proto útočil podobným způsobem jako hnědá vlčice. Staré dobré základy.

Amorek 21

Vino měl stále stažené uši. Proč musel touhle trapností procházet zrovna před Lissandrou? Nebo ještě lépe položená otázka by byla - proč on? Nenapadalo ho, jak by mohl prokázat, že přeci jen není naprostý blbeček. Dokonce ani jeho nápad s magií se Lissandře nelíbil, přestože si myslel, že když už ty magie mají, tak by je měli využívat. K čemu jinému je měli, pokud ne k ulehčení života? Nahlas však nic neřekl, protože nechtěl s hnědou vlčicí nesouhlasit. Její slova by ho za normálních okolností nijak nerozveselila, přeci jen o to se snažil a nevyšlo mu to, ale pod Amorkovou magií stačilo i pouhé zazubení a byla mu dodána všechna energie, kterou potřeboval. Hrozně děsiví, dodal ještě s menším úsměvem a sledoval, jak se s klidem vydala mezi stádo. Vino se držel o několik kroků za ní, ale stále ji následoval, aby ji v houfu muflonů neztratil. Když si jen tak skočila kořišti po krku, musel překvapeně zamrkat. Přišlo mu zajímavé, že zvířata byla dostatečně laxní, že ani když se přiblížila, tak jí nezačala odehnávat. Teď však stádo začalo panikař a první jedinci se vrhli vpřed ve snaze uprchnout. Aaaaa, v tom zmatku se snažil kořist odehnat od zbytku nebo se do ní také zakousnout, cokoliv, co mu přišlo, že by jim v ten moment pomohlo. Samozřejmě se to neobešlo bez pár kopanců.

Amorek 20

Když slyšel Lissandry smích, zavalila ho vlna rozpačitosti. Takhle se to nemělo sehrát, pomyslel si a zavrčel na nejbližšího muflona, který sice zbystřil, ale nedal se na útěk. Pitomá kořist, začal v duchu nadávat na muflony a postupně i na jiné živočichy, kteří by se v téhle situaci nejspíš zachovali stejně. No, teď..., zamračil se a v hlavě mu to šrotovalo jako o život. Co teď? Povzdechl si. Kdybych jen uměl ovládat svou magii, vyčaroval bych něco, co by je přivedlo do rozpaků, podotkl a stáhl uši ke krku. Takhle se ztrapnit před Lissandrou. Ona byla téměř dokonalá, zkrátka skvělá ve všech ohledech. A jemu se nepodařilo ani rozehnat stádo muflonů. Co si o něm teď bude myslet? Co když se jí tímhle znechutil? Místo aby přemýšlel o možném řešení, které by jejich situaci dokázalo obrátit, v hlavě se mu vířily myšlenky o Liss. Koutkem oka po ní pokukoval a snažil se zjistit její rozpoložení.

Amorek 19

Pozdvihl obočí. Pokud nejlepším lovcem nebyla Lissandra, tak kdo? Existoval vůbec někdo, kdo by se její úžasnosti rovnal? Myslím, že s naprostým klidem můžeš převzít titul nejlepšího lovce, usmál se na ní a švihl ocasem. Cesta lesem byla poměrně tichá, dvojice se zaměřovala především na nalezení stáda a ve Vinově případu také na to, aby nešlápl vedle, nevysekal se a nevypadal před hnědou vlčicí jako naprostý blbeček. Komu by se přeci líbila nešika, která ani nedokáže normálně běžet? Počkat. Proč se jí chtěl vůbec líbit? Kdyby jen věděl, že na něj působila Amorkova magie. Dobře, usmál se na ní - zdánlivě stejně nervózně jako ona. Dřív, než si vůbec stihl vymyslet nějaký pořádný plán, jak muflona od zbytku stáda oddělit, Lissandra jej vyzvala k tomu, aby šli vpřed. A protože jí nechtěl zklamat, přiblížil se spolu s ní až na okraj lučiny a zanedlouho vyrazil vpřed. Zkrátka bude muset improvizovat. Bylo zřejmé, že muflon, kterého Vino vyhlídl, byl menší než jeho vrstevníci a neměl sebemenší šanci stát se vůdcem stáda. Přesto byl ozbrojený rohy - těžší kořist než pouhá samička, takže měl šanci se alespoň trochu předvést. Přiblížil se k zadku stáda, což donutilo několik samiček vyděšeně popoběhnout vpřed a způsobilo menší šťouchanici. Jeden jediný vlk však nebyl dostatečně děsivý na to, aby stádo muflonů dokázal vystrašit k úniku, a tak Vino stál tváří v tvář muflonům, kteří si byli jistí svou výhrou. Přeci jen on byl jeden, jich několik, on měl zuby, oni rohy.

Amorek 18

Vino jen nespokojeně zamručel. Možná se ještě při lovu nezranila, ale to neznamenalo, že to bylo naprosto nemožné! I ten nejlepší lovec se někdy může zranit, podotkl a pěvně věřil v to, že se to nestane. Nechtěl, aby se jeho alfě něco stalo. Ale přes všechny jeho zcela logické důvody se mu nepodařilo Lissandru odradit od lovu. Zkrátka chtěla jít, a tak se muselo jít. Ach, jak miloval její rozhodnost! Taková autorita! Vůbec to nebyla tvrdohlavost! Snad vyrostou v zdravé, silné a chytré vlky a vlčice, podotkl pouze, protože poté už se vydali na lov. Tentokrát taktiku navrhla Lissandra a bylo jasné, že Vino na starou dobrou štvanici nemohl nic říct. Dobře, zazubil se na hnědou vlčici a poté pohledem přejel přes stádo, hledaje slabě vypadajícího jedince. Co támhleten? zeptal se a čumákem poukázal na muflona, který se zdál být o něco menší než zbytek. Počkal na reakci Lissandry - zdali bude souhlasit, vyhlédne jiného, pošle ptáčka, aby našel nejslabší článek... Ať už to bylo cokoliv, když bylo vybráno, nezbývalo nic jiného než se pustit do akce, tedy vysnažit se o to, aby co nejvíce zkrátili vzdálenost mezi stádem a dvojicí vlků, a poté vyrazit na štvanici.

Amorek 17

Když do něj šťouchla tlapkou, připadalo mu, jako kdyby šťouchla do jeho srdce. Při tělesném kontaktu srdce nejprve jednou vynechalo a poté se rozbušilo jako kdyby právě běžel maraton. Nevadí, nevadí! Jen nechci, aby ses zranila, druhou část spíše zamumlal, ale stále to bylo dostatečně hlasité na to, aby jeho slova Lissandra slyšela. Lov v zimě je ještě nebezpečnější, dodal poté, snad si myslel, že své odůvodnění potřeboval ještě nějak dovysvětlit. Se zaujetím sledoval, jak kardinál odletěl. Možná by mi ho měla na lovy propůjčovat, je to takhle mnohem jednodušší, pomyslel si s úsměvem. A hlavně mohl alespoň o trochu více času s alfou. Nemyslíš, že budou imitovat chování rodičů? zeptal se, přestože doufal, že měla Lissandra pravdu a jejich vlčata budou na území smečky trávit více času. Než ke svému vyjádření stihl něco dodat, ptáček byl zpět. Dobře, dobře. Však už jdu, já a mé stařecké kosti, odpověděl pobaveně. Tak starý ani nebyl, ale nechtěl pokazit její hru. Poslušně se rozběhl za červeným kardinálem a po očku sledoval Lissandru. Bavilo ho sledovat, jak hnědá vlčice loví. Pohybovala se tak ladně! Elegantně! Byl tak zabraný do každého jejího pohybu, že by si skoro ani nevšiml, že přiběhli až k mýtince s muflony. Naštěstí se vzpamatoval, když se Lissandra zastavila, a tak udělal totéž.

Amorek 16

Zajímavé. Co se asi stalo, že skončil v Chaosu? pomyslel si, ale rychle zavrtěl hlavou. Nemusíš se omlouvat, je to normální, řekl, ale situaci už dál nijak nerozvíjel. Možná kvůli tomu, že se bál - kdyby se nadále bavili o Azraelovi, co kdyby začal žárlit? Nechtěl se před Lissandrou takhle ztrapnit. Teď? zopakoval překvapeně. Upřímně se na lov v zimě a sněhu ještě moc necítil, ale zároveň nechtěl její nabídku odmítnout, aby se náhodou nenaštvala. Jak chceš. S tebou si rád zalovím kdykoliv, odpověděl nakonec s úsměvem. Zvládli by vůbec ulovit muflona, když jsou jen dva? Nebo by Lissandra přizvala i další členy? To by se mu moc nelíbilo, chtěl s ní strávit nějaký čas sám. To zní skoro jako kdyby se ke smečce připojili jen aby mohli říct, že jsou ve smečce, ofrknul si, zklamaný z chování ostatních členů. Vino nechápal, proč by na takovém krásném území nechtěli trávit více času. Chudák Lissandra, pomyslel si s povzdechnutím. Chtěl ji zase nějak rozveselit, ale nevěděl jak.

Amorek 15

Už na první pohled bylo jasné, že Vino její slova moc nepobíral. Azrael k nim nepatřil? Vždyť ho označila jako Chaosana! V hlavě mu to šrotovalo jako o závod. Jedním z vlčat alf Chaosu? zeptal se, aby se ujistil, že to pochopil správně. Avšak musel se usmát, když o něm začala mluvit, přestože se na to Vino neptal. Jednou si uvědomí, jak skvělá učitelka bys byla, prohlásil hrdě a přikývl hlavou. Kdyby to byl on, hned by její nabídku přijal. Zastřihal ušima a rozhlédl se kolem sebe - z nějakého důvodu si myslel, že Freki při zmínce jídla odněkud vyskočí. Muflona už jsem neměl ani nepamatuju, odvětil. Téma jídla donutilo jeho slinné žlázy pořádně zapracovat a musel častěji polykat, aby nezačal slintat. Když ho Lissandra utvrdila v tom, že by za ní nikdo nepřišel, nespokojeně zašvihal ocasem. Pak to musí být pořádní hlupáci. Proč by se s tebou někdo nechtěl bavit? Tsk, opět zavrtěl hlavou. Nevychovalci. Ale jeho nálada se vzápětí otočila o 180 stupňů. To jsem moc rád, odpověděl a cítil, jak mu poskočilo srdce.