Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Amorek 14

Nechápavě natočil hlavu do strany. S mnoho Chaosany se ještě nesetkal, věděl snad jen o Azraelovi, který... No dobře, možná to nebyl ten nejinteligentnější vlk, kterého na Mois Grisu potkal, ale zároveň to nebyl žádný hlupák. Tak já se zatím setkal jen s Azraelem, připomenul jí, ale když viděl jak se smála, musel se usmát taky. I když ho vlastně tak trochu zesměšňovala a za normálních okolností by byl nejspíš uražený, teď mu stačilo ke štěstí jen to, že jí rozesmál. Seznam? zopakoval po ní překvapeně. Očekával, že celé tohle doplňování zásob a plánování bude na jeho ramenech, ale vůbec mu nevadilo, že povinnosti chtěla rozdělit. To jsem zvědavý, co všechno vymyslel, dodal a zazubil se. Čím víc toho Freki vymyslel, tím víc práce pro Vina. Ale možná to tak bylo lepší, alespoň se nebude opakovat houbová situace. Fakt? A co celou dobu dělají ostatní? Uhýbají ti z cesty jak jen to jde? zeptal se a lehce se zamračil. Ta představa se mu vůbec nelíbila. To, že sám nedávno plánoval, jak se Lissandře bude vyhýbat, bylo utlačeno do pozadí. Zavrtěl hlavou. Nechápu proč. Rád s tebou konverzuji, podotkl s úsměvem.

Amorek 13

Se zazubením zůstal sedět, hleděl na Lissandru a čas od času přikývl, aby dal najevo, že ještě pořád dává pozor, i když neměl nic, co by jí na její poznámky mohl odpovědět. Alespoň na tu první nic neměl. Co by snad mohl říct poté, co uznala, že je mocná? Poté už to bylo lepší, měl jak reagovat. Pokud si myslíš, že členové nejsou dostatečně inteligentní aby se o smečce nezmínili... Pokud bys vymazala jen název a jim stejně ujel fakt, že jsou v nějaké smečce, nemyslíš si, že by to Chaosanům došlo? zeptal se zamyšleně a poté smutně koukl na jezero. Tohle byla zapeklitá situace. Jak by mohl Lissandře pomoci? Chtěl jí to co nejvíce ulehčit, ale netušil jak, což ho rozesmutnilo a zároveň naštvalo. Nespokojeně švihl ocasem. Dobře, odpověděl prostě a ignoroval fakt, že to ona byla tou, která téma načala. Chvilku seděl v tichosti. Myslíš, že zima už končí? Mohl by tohle být poslední sníh, který uvidíme, než přijde čas, kdy rozkvétají květiny? zeptal se na něco, na co Lissandra nepotřebovala tolik mozkových buněk. Oddechové téma. Aby se nestresovala!

Amorek 12

Chvilku tiše sledoval Lissandru a uvažoval, nad čím asi tak přemýšlela. Nad čím ten její mozek se sexy vráskama asi tak pracoval? Opravdu si v tenhle moment přál, aby mohl číst myšlenky. Ulehčilo by to jeho život. Tak blbí snad nejsou, aby si nedali pozor a způsobili další válku, ne? Vždyť zažili, jak hrozné to bylo, povzdechl si a odvrátil zrak na jezero, které v posledních dnech tálo, ale zdálo se, že ze opět začalo ochlazovat. A měl pravdu. Zanedlouho se z oblohy začal opět sypat bílý prášek. Hmm, zabručel a naklonil hlavu do strany. Její nápad zněl logicky, ale zároveň v něm bylo něco, co nedávalo smysl. Bláznivě? Možná trochu, ale určitě bys to dokázala, o tom nepochybuji. Jsi silná a máš velkou moc, usmál se na ni. Střihl ušima a na chvilku se ztratil ve vlastních myšlenkách a jak je formulovat tak, aby jí čirou náhodou neublížil. Nemyslíš, že by vymazání starého Daénu z jejich hlav mělo i negativní dopad? Pokud by nevěděli, co se stalo dřív, bylo by možné, že by se situace opakovala, protože by si nedali pozor, podotkl a po očku po hnědé vlčici pokukoval, aby zastihl její reakci a podle toho přizpůsobil, co řekne dál.

Amorek 11

Hmm, zamručel Vino s uznáním a přikývl. Když to byl dle Lissandry úspěch, bude se chovat, jako kdyby to opravdu byl úspěch! A to i když by mu za normálních okolností přišel třetí pokus jako příliš. V momentální situaci byla Lissandřina slova svatou pravdou, ať už se na to koukal jakkoliv. Když se smála, smál se taky. Kdyby brečela, určitě by brečel s ní. Tak to zkrátka bylo. Jo, to dává smysl. Smečka by kvůli tomu neměla trpět, přitakal a opět přikývl. Nerad by, aby všichni členové trpěli kvůli rozhodnutí dvou jedinců, kteří nebyli připraveni nést možné následky. A pokud jediná možnost, jak něco takové vyřešit, byla tahle, tak budiž. Lissandra začala opět mluvit, a tak přesunul pohled zpět na její překrásná zelená očka, která vypadala, že mu vidí přímo do duše. Chaos se o smečce nedozví. Nemají jak, zavrtěl hlavou. Od té doby se změnila alfa, ne? Je to jiný pach, nemůžou nás vystopovat, dodal ještě, ale v mysli mu zůstala druhá část jejího dumání. Smečka by potřebovala nové členy. Jak by je jen měli najít? Nemůže chodit po Mois Grisu a lákat tuláky do smečky, mohl by tak narazit na někoho z Chaosu a narušit tak jejich poklidný život. Je to složité, povzdechl si.

Děkuji Zíňulíně za akci a spoluhráčům za velké mozky!

Poprosím o připsání:
105 kšm
2 rubíny
2 mince
3% do obratnosti
1 tlapka do mysli

Amorek 10

Když slyšel její chválu, chtěl poplácat sám sebe za dobře odvedenou práci. Sakra, musel být fakt super, pokud ho chválil někdo jako ona, vlčice, kterou viděl jako stvoření, které se dostalo nejblíže k dokonalosti. Chybělo jí k tomu opravdu málo. Ale pak by nebyla vlčicí, pouhou bohyní, kterou by nikdy v životě neviděl a nepotkal, takže byl rád, že nějaká ta nedokonalost v ní přeci jen existovala. To se hodí. Je lepší, když je úkryt plný! přikývl na svá slova - v realitě byl rád, že mu ulehčili práci a nebude muset v blízké době pořádat lov. V zimě to byla celkem pakárna. Při zmínce o vlčatech se mu na chvilku zastavilo srdce. Zřejmě to byla reakce, kterou vyvolalo jeho podvědomí, protože on sám nevěděl, proč ho to tak zarazilo. Poté se mu rozbušilo srdce ještě rychleji než předtím. Takže se tě na to nakonec zeptali? pamatoval si její předešlé dumání nad schopností tohoto páru, se kterým se ještě nesetkal. Zřejmě dospěla k názoru, že by jim to přeci jen měla povolit.

Amorek 9

Zaujatě sledoval Lissandru. Vypadala tak pěkně, když nad něčím přemýšlela - nebo si Vino alespoň myslel, že nad něčím přemýšlela. Nad čím asi? Určitě nad nějakou sakra skvělou alfa povinností ohledně smečky, o které jí právě povyprávěl. Vždyť ona celým svým bytím žila jen pro smečku. I Vino by chtěl prokázat takovou oddanost. Když zopakovala jméno alfáka a smečky, tmavý vlk přikývl, aby naznačil, že to je správně a vyslovuje to stejně jako hnědák. Jo. To jméno smečky jsem vůbec nemohl vyslovit, svěřil se jí a odfrkl si. Pak si uvědomil, že by možná bylo lepší, kdyby jí tuhle informaci nesdělil, aby to nebrala jako slabost, ale... Lissandra byla jiná, ta tyhle věci nebrala negativně. Takže jí to mohl v pohodě říct! Na setkání s ním je čas. Až se budeš cítit připravená, tak les ohlídám! Jako vlastní oko v hlavě, pověděl nadšeně a zavrtěl ocasem. Jak rád by se prokázal jako ochotný a silný člen smečky, aby se na něj Lissandra mohla spolehnout.

Amorek 8

Přesunul váhu z pravé nohy na levou - ano, přestože seděl. A poté zpět na pravou. A zpět na levou. Takové lehké pohupování se, sice téměř nezpozorovatelné, ale Lissandra měla velmi bystré oči, kterým to zajisté nemohlo uniknout. Ale nebylo to nic neobvyklého. Běžné chování, když je takový vlk nervózní, ne? Jo, potvrdil Vino sám sobě a konečně vrátil pohled zpět na Lissandru. To jsem rád, řekl upřímně a usmál se na ní. Byl by se i přiblížil, ale teď ne, teď mu to přišlo trapné, a tak zůstal sedět jako přikovaný. Ale tyhle pocity musel upozadit, když přišla debata na poušť a smečku, kterou tam našel. Teda, našli, on a Zinek. Jo, byl celkem nízký, přitakal a ušklíbl se nad teorií hnědé vlčice. Díky bohům, že byl Vino poměrně vysoký, jinak by si to určitě bral k srdci a hledal u Wua způsob, jak prodloužit své končetiny. Nakonec se uklidnil a komunikoval s náma. Jmenovalo se to tam... Nějak... Namarey, snad poprvé se mu podařilo název smečky vyslovit správně. Přítomnost Lissandry ho zřejmě motivovala natolik, aby i jeho jazyk podával nejlepší výkon, který mohl. A alfa se jmenoval Khan-fani. Sdělil jsem mu tedy tvé jméno a pak jsme se dohodli, že se máte sejít, někde na pláních, teď si nejsem jistý kde. U Zlaté smečky? zapátral v paměti - zrovna tuhle informaci předával Zinek. Zinek mu řekl, že někoho pošleme s informací, kdy tam má dorazit. Takže je rozhodnutí na tobě, jeho mozek fungoval překvapivě dobře. Na to, že byl poblázněný magií - kdyby nebyl, určitě by jí povyprávěl o jeho výpravě detailněji.

Amorek 7

Kdyby Vino věděl, že kočky mohou zatahovat své drápky, zajisté by jim to v tento moment záviděl. Nevěděl totiž, co se sebou dělat, a takové zatahování a vytahování drápků byla mechanická činnost, kterou by mohl opakovat furt dokola, aby ze sebe nějak setřásl tu napjatost, která obalila jeho tělo poté, co se nemohl vymáčknout. A proč se to vlastně nemohl vymáčknout? Zřejmě se v něm přela magie a potlačené vědomí. Sice magie ovládala celé jeho tělo, ale alespoň ze sebe nevypustil ta příšerná slova, která by mohla změnit celou situaci, o to se jeho vědomí postaralo. Teď? zopakoval a na okamžik se zamyslel. Ne. Když jsem s tebou, cítím se dobře, dodal poté a usmál se. Když pak uslyšel přezdívku - měl by to nazvat spíše zdrobnělinou - opět se mu rozkmital ocas. Znělo to tak roztomile, hlavně když to říkala ona. Klidně by celý den mohl poslouchat jen to, jak vyslovuje jeho jméno. Jejich alfa je pěkný blbeček. Přiřítil se na nás úplně agresivně! No chápeš to? My tam čekáme, bordel neděláme, ale on se choval, jak kdybychom mu to tam zničili, postěžoval si a nespokojeně zavrtěl hlavou.

Amorek 6

Zasmál se spolu s Lissandrou a přikývl. Tohle věděl. Souhlasil by s tím i v případě, že by jej magie zrovna nenutila souhlasit se vším, co z tlamy hnědé vlčice vypadne. Jeho výbuchy a emocionální výlevy nebyly pro každého. Máš pravdu, prohodil, aby si nemyslela, že jeho mlčení znamená ignorace. To v žádném případě! V tenhle moment ji nemohl ignorovat, a to ani kdyby chtěl. Samozřejmě, že prozradím! odpověděl s hrdostí, přesvědčený, že to dokáže perfektně zformulovat. Ale čím víc nad tím přemýšlel, tím víc se do toho zamotával. Co to vlastně cítil? Vino si tím nebyl jist. A proto to nemohl říct s jistotou ani hnědé vlčici, která si mezitím mohla povšimnout, že Vinovi lehce klesly uši. Co cítím? zeptal se sám sebe a zahleděl se na Lissandru. No... Já..., člověk by řekl, že to z něj šlo jako z chlupaté deky. Ale vlk by tohle přirovnání samozřejmě neznal. Já vlastně nevím. Ale je to něco pozitivního, přísahám, vymáčkl ze sebe nakonec. Přepadl ho stud a musel odvrátit pohled. Zase to dopackal. Výlet v poušti, jasně. Je tam smečka, začal a po očku se podíval na Lissandru, aby zjistil, jak se k tomu bude stavět.

Amorek 5

Lissandřina slova donutila jeho ocas kmitat ze strany na stranu jako metronom. Taky ho měla ráda! Magie zrychlila jeho srdce a musel se na hnědou vlčici tupě usmát. Někdy jsi na houby. Ale všichni jsme někdy na houby, prohlásil po nepříliš dlouhém promyšlení. Ale to nemění nic na tom, co k tobě cítím, dodal ještě. Samozřejmě, absence magie drahého Amorka by situaci kompletně změnila. Kdyby to jen chudák věděl. Ale racionální mozek, který byl kdesi na pozadí, byl utlumen, a tak ani nemohl vnitřně nadávat na to, co se s ním právě dělo. Však já nikam neodejdu, neboj, ujistil ji. Zněl poměrně rozhodnutě, jako kdyby opravdu neplánoval nikdy v životě odejít z území smečky. Na rozdíl od Lissandry, která měla pohled upřený na jezero, on zíral přímo na ní. Kdyby se vlk fakt zadíval a použil trochu fantazie, možná by v jeho zelených očích spatřil malá srdíčka.

Amorek 4

Zasněně hleděl na Lissandřin úsměv, který se po jeho vychvalování jejího alfování objevil na hnědé tváři. No mohla mít tak sladký úsměv? Musel ještě jednou detailně prozkoumat její srst, aby se ujistil, že je to opravdu srst a ne med. Med by totiž vysvětloval tu sladkost úsměvu. Ale ne! Opravdu to byl jen překrásný kožich. Co? zareagoval téměř automaticky, ani se nad její otázkou příliš dlouho nezamyslel. Tak nějak očekával, že když se ho někdo zeptá tímhle způsobem, začne pak mluvit sám - a opravdu se tak stalo. Lissandra mu pověděla tu zrůdnost, která ji sužovala. Ale to není pravda! namítl hlasitě a zavrtěl hlavou. Já..., nedokončil svou větu a zahleděl se jinam. Náhle ho zavalil stud. Měl by to říct? Neměl? Měl! Vždyť se chudinka jinak bude trápit! Já tě mám rád, prohlásil nakonec a podíval se vlčici do zelených očí. Ah, ty zelené oči jako jarní louka. Vino by se v nich mohl ztratit. Ale co povídáš! Můžeš mít všechno - i někoho, třeba jeho. Tmavý vlk se přisunul ještě blíž.

Amorek 3

Amorkova magie zcela ovládla Vinův mozek a všechny jeho smysly. Aniž by si uvědomil, přišoupl se trochu blíž k hnědé vlčici. Nejraději by se natiskl přímo k ní, ale nemohl předbíhat. Nechtěl urazit tak krásnou vlčí slečnu jako byla Lissandra! Božínku, co by si o něm myslela, kdyby k ní tak nestydatě a vášnivě přiskočil? Zajisté by to nemohlo být nic dobrého. Proto musel držet sám sebe zpátky a jít na všechno pomalu. Měl by být rád, že se na takovou medovou krásku vůbec mohl dívat. A zadarmo! Její slova ho však pobouřila. Takže takovou alfu jsi měla? To je ale zbabělec. A ještě si dovoluje se tady ukázat. To ty jsi jiná, ty bys tohle neudělala. Tvoje chování je přímo ukázkové pro alfu, Vino v ní zkrátka viděl perfektního specimena a odmítal si připustit, že by někdo tak dokonalý mohl udělat chybu. Zcela zapomněl na všechny jeho předešlé negativní názory a zážitky. Určitě ke všemu měla důvod. Musela! Měla obrovskou inteligenci, určitě to všechno byla součást jejího plánu. Vždyť přeci byl stále naživu a dokonce i silnější než dřív. Ale co to povídáš, zahihňal se, když z její tlamy vyšla další vlídná slova. To ty jsi ta úžasná alfa. Jen se na sebe podívej, potřásl hlavou a nevěřícně ji pohledem analyzoval od čenichu až po ocas. Každý chlup jako kdyby seděl přesně tam, kde má. Čím víc komplimentů mu skládala, tím více mu stoupalo ego. Ale ne vůči ní. Vůči ostatním! V porovnání s ní byl stále jen malou drobnou tečkou, zatímco ona byla královna všech královen. Tak ty musíš být nejúspěšnější vlčicí Mois Grisu. Vypadáš skvěle, ale máš i všechno ostatní, čím déle si povídali, tím odvážnější slova volil.

Amorek 2

Lissandry srst se tak hezky leskla. Leskla se takhle vždycky? Vypadala jako čerstvý med a postupně mu začalo připadat, že tak sladce jako med i voní. Ocas se mu začal pomalu pohybovat ze strany na stranu. Byl to opravdu krásný pohled na krásnou vlčici. Samozřejmě! Jen mi neříkej, že je bývalá alfa, protože byl zlý? Určitě nebyl zlý na tebe? zaláskovaný mozek popustil uzdu fantazie a Vinovi se v hlavě začal tvořit jeden scénář za druhým. Co když jí ten ošklivoun ublížil! Ale protože byla Lissandra tak skvělá a silná, sesadila ho z vůdcovské pozice a místo toho dosadila tu Doryu nebo co to Zinek tehdy říkal. A když to nezvládla ani ta, zkrátka si to vzala na svá bedra, protože Lissandra nebyla jen silná, ale také moc hodná a obětavá. Jestli ti někdy řekl něco ošklivého, tak ho za tebe půjdu pokousat, prohlásil nakonec a lehce se zamračil. Při její pochvale se podivně zakroutil, zřejmě kvůli studu, který ho najednou zachvátil. Tak krásná vlčice mu skládala kompliment! Ty jsi vypadala hezky vždycky. Lepší už to snad ani nejde, vrátil jí to, tentokrát trochu silněji, ale s předstíranou lhostejností. Po očku však čekal na její reakci a doufal, že jí to alespoň trošku rozhodí.

Amorek 1

Lissandry poznámka ho zaskočila. Opravdu nečekal, že by jeden z cizinců, kteří sem vtrhli, mohla být bývalá alfa hnědé vlčice. Proto nevěděl, jak na takovou informaci zareagovat. Zůstal tedy zticha, ale šlo vidět, že mu to v hlavě šrotovalo jako lidem na matematických olympiádách. Co za vlka nebo vlčici to asi je? bylo jednou z otázek, nad kterou Vino dumal. Bylo vtipné si představit, jak Liss někdo rozkazuje. V tom ucítil bolest, která jej donutila se hbytě otočit, očekávaje, že uvidí viníka, ale za ním nikdo. Pohled stočil ke svému pozadí, které vypadalo zcela bez újmy. Co to bylo? Začínal tmavý vlk prožívat halucinace? Bohové, neříkejte mi, že ty houby mají ještě nějaký další vedlejší účinek, který se spustí až takhle pozdě, pomyslel si zdeptaně a usadil se. Když jeho oči spočinuly na Liss, přišlo mu, že jeho srdce jednou vynechalo. Nechápal své pocity. Hnědá vlčice mu najednou připadala... Jiná! A ve Vinovi začala bublat touha ji nějak pochválit, ať už jakkoliv. Tvá bývalá alfa určitě nebyla tak dobrá jako ty, prohlásil nakonec. V ten moment mu to přišlo jako šíleně dobrý kompliment. Ale proč jí ho složil? To už netušil.