Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Nesouhlasně zavrtěl hlavou. Tiara situaci viděla příliš subjektivně, vůbec se na to nekoukala z jeho pohledu. Však já také zvažuji a uvažuji! ohradil se a stočil uši do stran. Poté se však zasmál, neboť její další slova nesla až příliš trefnou pravdu. Všiml jsem si, neboj. Nemyslím si, že vůbec jde, aby si toho někdo nevšiml. To by ses musela fakt snažit, odpověděl a už jen čekal, kdy se jí zase rozhýbe ocas nebo se začne nějak vrtět. Začalo mu vysychat v krku, ale nejprve chtěl odpovědět šedivce, aby neodešel pít uprostřed konverzace. Děkuju. Ale nemyslím si, že mám hodně nápadnic. Vlastně jsem ještě moc vlčic nepotkal. Znám jen svou alfu, která se o mě rozhodně nezajímá, poté jednu takovou černou... Jak se to jen jmenovala... Shine? Nějak tak. S tou jsem prohodil jen pár slov. Pak znám Socoro, ale ta se ke mně taky nijak zvlášť neměla. A tebe, samozřejmě, když o tom tak přemýšlel, bylo to celkem deprimující. Ve své rodné smečce by měl určitě spoustu nápadnic, ale tady nikoho nezajímal. Pff, nejdřív to zkusím sám. Ale jestli se mi nebude dařit vylepšit svou rychlost, určitě se za ním stavím. A pak tě předběhnu, vyplázl na ní jazyk a konečně se vydal ke břehu. Nepohyboval se nijak opatrně a jen co stál dostatečně blízko, sklonil hlavu a začal pít. Doufám, že Tiaru nenapadne něco bláznivého. Jako vrazit do mě, abych spadl do řeky. Nebo využít magii, aby mi chrstla vodu do obličeje, pomyslel si.

Vino se hlásí :>

Počet herních příspěvků: 33
Co udělal: Konečně s Frekim dotáhl kořist do jeskyně, zastavil průzkumníka ze Zlaté smečky (vyměnil informace a vyprovodil z území)
Co zažil: Chvilku byl v úkrytu smečky, kde se ujistil, že je Socoro v pořádku. Poté vyšel ven, ucítil neznámý pach a šel za ním. Narazil na Tiaru a zjistil, s kým se to vlastně baví. Zjistil nějaké informace o Zlaté smečce, vyprovodil ji z území smečky do severní části lesa Alf, kde se s ní momentálně baví. Naučila ho základy magie země.
Splněné questy: Aktivista (miniakce se tuším počítá jako prosincová), Pisatel

Tmavý vlk se na šedivku šibalsky usmál. Já to vidím negativně, jo? A co jsi dělala ty, když jsi přemýšlela nad tím, že ten starý vlk, co nám dává magie, plánuje něco špatného? To jsi neviděla obavy? zeptal se pobaveně a poté čekal, co vymyslí jako svou obhajobu. Určitě na to bude muset nějak zareagovat. Zeptal se na příliš otázek, nemohla je všechny ignorovat. I když..., teoreticky mohla, ale netušil, proč by něco takového dělala. Když jej oslovila, střihl ušima a zpozorněl. Ale zeptala se pouze na jeho srst, nic, co by jej donutilo opět filozoficky přemýšlet. Moje srst? Ne, nestarám se o ni nijak speciálně. Prostě jsem se tak narodil, odpověděl a hrdě vypnul hruď. Možná to bylo tím, že jej Lissandra nedávno donutila, aby se vykoupal, ale to už Tiara vědět nemusela. Vlastně to celkově nechtěl moc roztrubovat. Že by všechno to bahno mělo nějaký pozitivní efekt? pomyslel si, ale myšlenku zase rychle zavrhl. Teď možná, ale dej mi nějaký čas na trénování a porazím tě! prohlásil po porovnání svého těla a jejího.

Vino na Tiaru tázavě pohleděl. Kdyby změnila jen maličkosti, jo? Zřejmě si vystřídali role a ona nyní zastávala ten optimističtější postoj. Ale tmavý vlk měl vlastní logické uvažování, které hodlal využít. Ale nemyslíš si, že by se ty maličkosti nahromadily a pak by se kvůli tomu změnilo něco velkého? optal se jí. Její další věta dost jasně potvrdila jeho teorii. Kdyby se neustále vracela v čase, aby mohla všechno vyhrát, úplně v pohodě by tak někomu mohla zničit sebevědomí a z vlka by se stal zakomplexovaný šmejd! Něco takového jí však říkat nechtěl, a tak to bral s humorem. Mě bys nedokázala porazit, a to ani kdybys opravdu mohla vrátit čas! prohlásil a oplatil jí vypláznutí jazyka. Na chvilku nás zavalilo ticho. Tiara ho přerušila a Vino z její otázky měl dost silné déja vu. Neřešil jsem to s ní už? Bohy? svraštil obočí a chvilku mlčel. Uh, jak už jsem ti jednou řekl, ne, s nikým z bohů jsem se ještě přímo nestřetl, tentokrát jí nemusel otázku oplácet, protože věděl, jaká by byla odpověď. Zeptala se na to schválně, protože se bavíme o cestování časem a chtěla mi způsobit ten divný pocit, kdy mi přijde, že už jsem něco zažil? zvažoval, ale nakonec usoudil, že na to byla Tiara až moc velké ťululum.

Povzdechl si a odvrátil od ní pohled. Měla pravdu. Rozhodně by se měl zlepšit, jinak nic nezvládne. To už si vlastně tak nějak dokázal, když je napadli ti cizinci v bažinách. Kdyby bojoval místo Liss nebo Azraela, možná by tady už ani nestál. A to jen kvůli tomu, že neuměl magie a byl slabší. Potřásl hlavou, aby tyto myšlenky a vzpomínky co nejdříve vypudil. Máš pravdu, měl bych začít trénovat. Teď, když už se nemusím honit za svou duší, si na to určitě nějaký ten čas najdu, o Chaosácích už se bavili, a tak na to nijak extra nereagoval, pouze přikývl, aby si nemyslela, že ji úplně ignoruje. Když se na ní tak soustředil, přišlo mu, že uslyšel několik slov, která by odpovídala tomu, co řekla poté. Ale zřejmě měl zkrátka štěstí. Nebylo tak těžké předpovědět, jak odpoví, ne? Prostě si tipnul správně. Nemyslíš si, že kdyby ses vrátila v čase a změnila všechny chyby, tak bys tím ovlivnila budoucnost a pak ses vrátila do něčeho úplně jiného, než předtím? Třeba bys mě ani neznala, odpověděl zamyšleně. Jeho optimismus tentokrát prohrál. Jaké by to asi bylo cestovat časem? pomyslel si a představil si, jak by to vypadalo. Vrátil by se do vlastního těla? Nebo by tam pak byl dvakrát?

Nesouhlasně zavrtěl hlavou. Copak to povídala? Snad si nemůže vážně myslet, že nemá žádné svaly? přimhouřil oči a šibalsky se na ni usmál. Všichni máme svaly, jak jinak by sis byla schopná něco ulovit? prohlásil a poté čekal na její reakci. Určitě si už něco ulovila sama, ne? Jinak by nebyla schopná přežít, když její smečka zřejmě byla pořád mimo a ona zkoumala ostrovy. Jsem chytrý, pochválil se a kdyby mohl, dokonce by se i poplácal po rameni. To jsem rád, zašvihal ocasem a usmál se na ni. Alespoň někdo dokázal ocenit jeho společnost, a to ani nebyla členem stejné smečky. Začalo mu připadat, že mu tuhnou nohy, a tak se protáhl. Poté se posadil naproti šedivce. Nikdy toho není dost. Čím víc magií ovládáš, tím větší máš šanci, že dokážeš ochránit vlky, které máš ráda, odpověděl, ale poté se zaměřil na její odpovědi. Ty jsi po mně chtěla schopnost, ne schopnosti! Jenom jednu, podal dětinský argument a čekal, až si Tiara z vyslovených možností vybere jedinou, kterou by chtěla ovládat nejvíce. Možná bych mohl zkusit, jestli to dokážu předpovědět, pomyslel si a upřeně se zadíval na Tiaru. Aniž by to věděl, jeho nově získaná schopnost myšlenek začala pracovat...

Zazubil se na ní. Pche, zněla, jak kdyby byla jenom kost a kůže! To si přece nemohla myslet, že měla jen tuky? Jasně, že máš taky svaly! Všichni máme svaly, prohlásil jednoduše. A měl pravdu! Jen jich někdo měl víc a někdo míň. Rozhodně nemůžu být těžký kvůli tomu, že bych byl tlustý. To by měla vidět Frekiho, v duchu se nad touto myšlenkou zasmál. Chudák Freki. Oheň je další živel, ne? Už umíš vodu, zemi, vzduch... Ale tady to radši nezkoušej. To jsem tím ani nemyslel! byl rád, že Tiara měla dostatečný počet mozkových buněk na to, aby si uvědomila, že zahrávat si s případným ohněm nebylo zrovna inteligentní rozhodnutí, když se nacházeli v lese, jehož část obývala smečka. Leda by to byla nepřátelská smečka, ale to v tuto chvíli nebyla! Pokud to bude chtít zkusit, měla by to udělat v otevřeném prostředí, kde toho moc neshoří. Třeba v poušti. Neboj, až se příště střetneme, tak už určitě budu umět vytvářet zemětřesení jako ty! řekl a z jeho tónu šlo poznat, že si byl sebejistý. Neočekával totiž, že by v blízké budoucnosti měla zase zabloudit na území smečky. A on neplánoval, že by šel pryč. Proto si myslel, že jejich další střetnutí nebude tak brzo a stihne se vše naučit. Nad její další otázkou se zamyslel. Upřímně? Netuším, došel k závěru, že nevěděl. Bylo tolik různých schopností, které by chtěl ovládat, nešlo vybrat jen jednu. Co ty? vrátil ji otázku.

Oči měl velké jako dva měsíce. Zaujatě sledoval Tiaru a poslouchal každé její slovo. Předtím, když pořvával po lese, byl na jedné straně spektra - totálně naštvaný. Teď byl zase na opačné straně. Až tak velké? snažil se představit, jaké by to asi bylo, kdyby měl tak velkou moc, že by mohl způsobit zemětřesení, co udělá díru do země. Páni. To by bylo něco. Tak to hlavně tady nezkoušej. Nechceme mít les s obří dírou, dodal poté. Vlk nikdy nevěděl, co od ostatních očekávat, tak to raději musel zmínit. Ještě by se jim v lese objevila další rokle. Stačilo, že byla prakticky vedle jejich území! Myslím, že mi život určitě ulehčí, až se je nějak pořádně naučím, přitakal a konečně zastavil ocas, který se až do téhle chvíle samovolně pohyboval. Ty nevíš, co všechno umíš? zeptal se ji trochu zmateně. Tak nějak si vybudoval image, že o magiích toho věděla hodně. A přitom ani nevěděla vlastní... Nevadí, přestal nad tím přemýšlet a místo toho se zaměřil na ukázku jejích schopností. Oooo, ohromeně zíral na to, jak lehce manipulovala s vodou, zemí i větrem. Když ho zvedla do vzduchu, lehce znervózněl, protože se mu nelíbil pocit být v tlapkách prakticky cizí vlčice, ale rychle se zase dostal na zem. To víš, svaly jsou těžké, zavtipkoval, ale byla pravda, že od svého příchodu už se trochu vyplnil. Nebyl až taková vyzáblinka. Je zajímavé, že umíš skoro všechny živly. Třeba se naučíš i oheň! prohlásil nadšeně. Rád by viděl, jak se ona učí nové magii, ale zároveň se bál, že pokud oheň opravdu ovládá a neví o tom, nechtěně zapálí les. Pak by měl asi průšvih.

I nadále mával ocasem ze strany na stranu, skoro jako malé vlče, které právě zvládlo ulovit svou první kořist. Podobný měl i výraz, se kterým nadšeně sledoval reakci šedivky. Ta ho samozřejmě pochválila a nastínila, co dalšího by mohl v budoucnu umět. Zemětřesení? zopakoval po ni překvapeně. Netušil, že s magií obyčejného vlka šlo udělat i něco tak velkého. Ha, to pak budu mít možnost všechny strašit. Když udělám fakt maličké zemětřesení, ale budou si myslet, že to zasáhlo celé ostrovy. Hehe, pomyslel si a kdyby byl Vino člověk, zajisté by si momentálně škodolibě mnul ruce. Naštěstí je to vlk, a tak jediné, co udělal, bylo zachechtání se. Neplánoval s tím nikomu škodit, ale sem tam nějaký ten fór - určitě by to rozjasnilo náladu smečky, ne? Už se těším, až se s tím naučím trochu víc! prohlásil a zahleděl se do modrých očí šedivé vlčice. V tom si uvědomil, že přestože neměla zelené oči jako on, uměla ovládat zemi. Co všechno za magie umíš? optal se ji zvědavě.

Zastřihal ušima a zbystřil. Jeho pozornost se z květu přesunula hlouběji do lesa, odkud uslyšel zavytí, které patřilo Liss. Zřejmě odchází, pomyslel si a zamračil se. Doufal, že na území smečky byl někdo, kdo by byl schopný vyhnat cizince. Třeba Socoro by to asi těžko zvládla sama. Ale přinejhorším byl hned vedle, vetřelce by určitě ucítil. S větším klidem se tedy otočil zpět na květinu. Špitl menší omluvu šedivce, že mu takhle ujela pozornost někam mimo, ale poté už se opět plně soustředil na magii. Upřímně netušil, jak dlouho nad tím strávil. Byl do toho tak zabraný, že čas plynul jako voda. Ve výsledku se mu však podařilo splnit to, co po něm Tiara chtěla. Květina rozkvetla. Chvilku tomu nemohl uvěřit. Zíral na rozkvetlou kytku s vytřeštěnýma očima a našpicovanýma ušima, skoro ani nemrkal, protože se bál, že zmizí. To..., ani nevěděl, co na to měl říct. Podíval se na Tiaru a pak na kytku. Podařilo se mu to! Zvládl jsem to! nadšeně začal mávat ocasem ze strany na stranu.

Tázavě natočil hlavu do strany. To sice ano, ale v ten moment se nejednalo o všechny vlky na ostrovech, jen o některé. Pokud opravdu čeká, až si u něj něco koupí úplně všichni, pak by se jednalo o každého vlka. To už by bohové zasáhnout museli, ne? Pro koho by jinak byli bohy, když by tu nikdo nezbyl nebo už v ně nikdo nevěřil? opravdu se snažil udržet svůj optimismus. Už takhle byl poslední dny nějaký příliš pesimistický, naštvaný a uražený. To se na něj vůbec nehodilo. Avšak ani tato debata netrvala příliš dlouho a vlci se přesunuli na zkoumání magie, kterou Vino měl údajně ovládat. Určitě by to pro něj bylo jednodušší, kdyby věděl, jak na to. Jenže tmavý vlk byl v ohledu magií naprostý nováček. Proto o svých schopnostech i dost pochyboval a netušil, zdali byl pohyb větve způsobený jeho magií nebo štiplavým větrem, který se dokázal prokousat i jehličnatými stromy zdejšího lesa. No, začal nejistě, ale Tiara už plánovala jiný způsob, kterým by mohl prokázat, že přeci jen umí ovládat magii země. Zkoumavě na ni hleděl - nějak nechápal, proč se najednou rozhodla hrabat sníh. Byl jen rád, že stál před ní a ne za ní. Ještě by mu nějaký kus sněhu náhodou hodila do obličeje. Aha, když viděl, jak z odkrytého místa vyrašila květina, cítil se, jako kdyby ho někdo ozářil. Tak proto! pomyslel si a několikrát přikývl. Vyslechl si instrukce šedivky a poté se pohledem vrátil ke květině. Představivost mám, takže by to nemělo být tak těžké, ne? a s touto myšlenkou započal jeho boj s učením magie.

Moc děkuji za akci! :)

Mám 42+2 bodů, dohromady tedy 44 bodů.

Od tebe bych poprosila:
Bonus - vzácná magie Mysl
20 bodů - 2 tlapky do země
20 bodů - 20% --> 10% do rychlosti, 10% do síly
3 body - 1 rubín
1 bod - 3 KŠM

20+20+3+1 --> 44, mělo by to tedy vycházet!

Zapsáno

Vino se ještě naposledy zahihňal. Pak už se uklidnil. Fakt! Abych pravdu řekl, taky nevím čemu nebo komu tady věřit. Myslel jsem si, že je to způsobené mým krátkým pobytem na těchto ostrovech. Ale když to nevíš ani ty, tak je to asi normální, z nějakého důvodu si Vino myslel, že zde byla poměrně dlouho. Přeci jen se stihla přidat do smečky, získat funkci průzkumníka, potkala se s Wuem a zřejmě toho věděla dost i o magiích. Vino se sice také stihl přidat do smečky, získat funkci a potkat se s Wuem, ale to mu už nějak nedocházelo. Nemyslíš si, že by bohové zasáhli, kdyby něco takového chystal? zeptal se opatrně a po očku na ní kouknul. Sám už přestával věřit tomu, že by se zdejší bohové snažili zastavit podobné kalamity, takže ho zajímal názor šedivky. Lissandra ho takhle nepodezřívala, ne? snažil se vzpomenout si na jejich konverzaci o starém vlkovi, ale Tiara ho vyrušila. Zaraženě se na ni zahleděl. Měl vyzkoušet, jestli něco ovládá? Co prosím? Podle očí? zcela upřímně barvu očí nijak extra nezkoumal. Ale zřejmě udělal chybu, protože naznačovala barvu očí. To je dobré si zapamatovat. Takhle alespoň budu vědět, co mám od koho očekávat a nebudu překvapený, až ze země vyvolají nějakou obří barikádu, pomyslel si a přikývl. No, můžu to zkusit, prohlásil při pohledu na Tiaru, která si pohrávala s větvičkou. Začal se soustředit na větev poblíž té, se kterou pohybovala šedivka. Po chvilce se mu podařilo s ní pohnout. A nebyl to jenom vítr? pomyslel si nejistě a koukl po vlčici.

Její reakce na jeho vtip byla skvělá. Musel se nad tím zasmát. Zřejmě nedokázala přiřadit jeho smích k tomu, že to nemyslel vážně, protože odpovídala až příliš seriózně. Jasně, že to nemyslel vážně. Znovu se zasmál. Vlastně se smát nepřestal, až tak vtipné mu to přišlo. Vždyť si dělám srandu. Nemusíš to hned brát vážně, dostal ze sebe, když se trochu uklidnil a usmál se na ni. Jo, taková magie by byla extrémně nefér - zdejší bohové by tomu určitě zabránili. Ale musel uznat, že by to bylo opravdu zajímavé. Mohl by hned rozpoznat, jestli někdo lhal nebo ne. Jo, usnadnilo by to život. Sledoval Tiaru, která se rozhodla, že se půjde napít. Sám však zůstal stát, neměl žízeň. Když se k němu vrátila, hned řekla něco, co ho donutilo se zamyslet. Mám už nějakou moc od bohů? Třeba o ní jenom nevím, přimhouřil oči. Pokud by nám magie od něj škodila, nezjistil by to někdo? Určitě by k němu tolik vlků nechodilo, kdyby to mělo nějaké špatné následky, jeho optimismus nahradil ten její. Přestože ho vyzvala k tomu, že by to měl zjistit, zůstal stát a nic nedělal. Jak to měl zjistit?