Příspěvky uživatele

< návrat zpět

// Les alf

Souhlasně na Lycana přikývl. Přesně tak! A pak přikývnul ještě jednou, protože jeho syn konstatoval samé správné věci, na které Vino neuměl odpovědět jinak než souhlasem. Do toho se ale ozvalo vytí a žíhaný hned věděl, co se pravděpodobně děje. Nebylo to jeho první rodeo. „Vskutku, zdá se, že nás svolává na sraz. Pojďme k jezeru,“ navrhnul. Jezero byl takový středobod smečky - přestože momentálně ošklivě pršelo, bylo pravděpodobnější, že se nejprve seskupí tam a až poté se přesunou do úkrytu.
Vino tedy namířil k jezeru. „Nemyslím si, že znám všechny. Určitě se během mé nepřítomnosti přidal někdo, koho neznám... Ale samozřejmě to musím napravit. A ty bys měl taky!“ zazubil se na Lycana. Poznávat zbytek smečky bylo důležité, měl by přeci vědět, s kým to vlastně žije. To se ale začalo lesem ozývat hlasité křičení jeho přítele. Už ho poznal podle hlasu. „Ten má ale plíce,“ zamrmlal Vino pobaveně a lehce zavrtěl hlavou. A víš ty co? pomyslel si a pak se zhluboka nadechl. Lissandra ho beztak plánovala slovně pobodat za jeho nepřítomnost, tak se nemusel bát dělat blbosti, za které očekával, že dostane kárání. „ZINKUUUUUUUUUU!“ vrátil mu hlasité hulákání, ať už byl kdekoliv. Klidně pár metrů před nima.

Úsměv synovi opětoval. Nemáš zač, odpověděl mu v myšlenkách, no nahlas to neřekl - nějak mu to nesedělo do konverzace. Trochu se ale začal obávat toho, až takovou podobnou konverzaci bude mít s Lissandrou, když už ji v lese zacítil. Možná o ní neměl nejlepší představu, ale měl pocit, že mu o tom, jak je na něj pyšná, neřekne tak jednoduše. A Lycan vypadal ještě poměrně nevinně, že by ho něco takového mohlo zasáhnout...
Bylo to, co se sebou obchodník táhnul věc, která na ostrovy nepatřila? Vino si to myslel, hlavně protože to nikde jinde na ostrovech neviděl. A kdyby to sem patřilo, určitě by toho bylo víc, zauvažoval. „Ano, přesně tak,“ přitakal nakonec. Snad mu nelhal. „Ale nemá cenu nad tím teď přemýšlet. Nevymyslíš něco, co jsi nikdy neviděl,“ zazubil se na něj a lehce do něj drknul.
Párkrát na Lycanova slova přikývnul. Souhlasil s ním. Když magii k životu nepotřeboval ani předtím, nepotřebuje ji ani teď - alespoň do chvíle, než se jedná o boj. Pak už by se hodilo mít magii vytrénovanou. „Rozhodně. Jenom protože máš magie, nemůžeš zapomenout na své tělo a fyzické schopnosti. A určitě i pro magii bude lepší, když budeš mít silné tělo, abys lépe ustál její používání,“ alespoň tak to Vino vnímal. Lepší ustát ten odchod energie se silným tělem než vyhublý bez svalů, ne? Na jeho výzvu se jen pousmál a nechal syna převzít vedení cesty.

// Daénská smečka

Jméno vlka: Vino
Počet příspěvků: 5
Postavení: Beta
Povýšení: -
Funkce: Hlavní lovec
Aktivita pro smečku: Vede Lycana domů
Krátké shrnutí (i rychlohry): Postupně přechází přes druhý ostrov zpátky na území smečky
Questy smečky: -

Jméno vlka: Vločka
Počet postů: 6
Postavení: Kappa
Povýšení: -
Funkce: Pečovatelka
Aktivita pro smečku: Záchrana Arryna, přítomnost na sraze, odvádění vlčat během smrti Cinder
Krátké shrnutí (i rychlohry): Spolu s vlčaty (Rannei, Espen) našla a zachránila Arryna - přenesla ho do úkrytu. Snažila se vlčatům mezitím vmést trochu rozumu do hlavy. Pak odpočívala v úkrytu až do srazu, během kterého poslouchala dění. Při příchodu umírající Cinder poslechla Hančin rozkaz a odvedla vlčata hlouběji do úkrytu.
Smečková minihra:
- Splň úkol zadaný alfou/betou (odvedla vlčata?? nevím, jestli se to počítá)
- Pomoz členu smečky z nouze (Arryn) - náhodnou pls

Jméno vlka: Šalvěj
Počet postů: 16
Postavení: Delta
Povýšení: Kappa -> Delta
Funkce: Hlavní léčitelka
Aktivita pro smečku: Nasbírala léčivky, ošetřila Arryna, ukázala smečce flóru, byla povýšena, pronesla verdikt nad Cinder a poskytla jí poslední pomoc
Krátké shrnutí (i rychlohry): Spolu s Doryou se učila na louce novým léčivkám a sama předávala své znalosti dál. Zároveň léčivky sbíraly. Po návratu do úkrytu s Doryou chvilku odpočívala. Při příchodu Arryna jej převzaly do své péče a ošetřily. Během srazu předvedla celé smečce různé léčivky a dostala povýšení. Při příchodu Cinder k ní přispěchala a pokusila se ještě pomoci, no zároveň obeznámila rodinu s tím, že její úspěch je nepravděpodobný.
Smečková minihra:
- Promluv si s jiným členem alespoň na 8 postů (tedy 4 na každého) (Dorya)
- Splň úkol zadaný alfou/betou (úkol na povýšení)
- Dones léčivé byliny (úkol na povýšení)
- Pomoz členu smečky z nouze (Arryn?) - náhodnou runu

Jméno vlka: Sindri
Počet postů: 6
Postavení: Sigma
Povýšení: -
Funkce: -
Aktivita pro smečku: Neumřel.
Krátké shrnutí (i rychlohry): Vydal se spolu se Stinou a Solveig mimo území, kde se trochu přiučil své magii. Poté se vrátil na sraz do úkrytu, kde se pokoušel ulovit králíka. Pak ale přišla Cinder a musel se odklidit mimo.
Smečková minihra: -

// Ostříží zrak

Byl rád, že se Lycan necítil spokojeně s tím, co zatím uměl. Měl totiž pravdu, jako mladý vlk měl ještě spoustu věcí, kterým se mohl přiučit. „To máš pravdu, ale nerozporuje to, co jsem řekl,“ odpověděl mu s úsměvem. Na jeho další prohlášení přikývl. „Je toho opravdu hodně. Budeš mít ještě spoustu možností se rozvíjet,“ přitakal. Sám toho z magií zatím moc neuměl, hah. Ale třeba bude jeho syn v tomhle napřed.
Zalovil v paměti a pokusil se vybavit si co nejpřesněji, jak Wu vypadal. Zároveň ho porovnal s kýmkoliv jiným, koho zatím potkal. No... „Řekl bych, že ano. Má něco, co nikdo jiný nemá,“ odpověděl mu, no stále popis udržoval poměrně mysteriózní. Alespoň tak mohl otestovat, co Lycanovi bude připadat jedinečné.
Střihnul ušima. „Upřímně jsem neměl potřebu se vracet. Nezanechal jsem za sebou nic důležitého. O cestě zpátky... Mám pocit, že kdyby existovala, už bych se to za ta léta dozvěděl, ale nejsem si tím zcela jistý,“ odpověděl mu upřímně. Pak si ale vzpomněl na Vex a lehce se zamračil. Ne, o tom by mu teď neměl říkat. Joseline nevypadala moc dobře, když se to celé odehrávalo a Lycan by z toho taky nebyl nadšený. Poví mu o jeho tetě až bude starší. „Život bez magie byl, uh, normální? Jen jsi musel víc pracovat na svých fyzických dovednostech. Přeci jen sis nemohl ulehčit lov ani boj tím, že bys použil magii. Vše bylo založené na síle, rychlosti, a tak dál,“ nedokázal to moc dobře popsat. Ostatně to bylo něco, s čím prostě celý život žil. Kdyby po něm chtěl popsat, jaké to bylo mít ocas, taky by mu toho moc nedokázal říct.

// Rokle

Vino se na svého syna vřele usmál. Byl to hodný vlk, místy možná až moc, ale to žíhaný odepisoval na to, že byli rodina a mezi čtyřma očima. „Však já už na tebe pyšný jsem,“ odvětil a lehce zavrtěl hlavou. Sám věděl, že Lissandra měla poměrně vysoké standardy, takže na něj nejspíš čekalo ještě hodně práce, aby tato slova slyšel z její tlamy. U něj to však tak složité nebylo.
Další magie? Jak se tak vlk zamyslel nad vším, co mu tehdy obchodník nabízel, Lycan už jich stihl pár uhodnout. „Správně, správně! Další je třeba oheň, ale kromě elementů to můžou být i jiné věci. Třeba iluze nebo aura. Po ostrovech putuje jakýsi obchodník, který tě dané magie dokáže naučit, tak u toho můžeš zjistit seznam všech. Určitě ho poznáš, až ho uvidíš,“ odpověděl. Upřímně si nebyl jistý, jak Wua vůbec popsat, ale byl poměrně... Nepřehlédnutelný. „Narodil jsem se mimo ostrovy, v úplně jiném světě, kde jsme ani neměli magie. Nevím, jak jsem se sem dostal, ale... Většina starších vlků sem přišla z jiných světů. Pár míst mimo ostrovy tedy bude muset existovat,“ vysvětlil ve zkratce a ke konci se zasmál. Nechtěl to příliš rozvádět, pokud to Lycana nezajímalo, no zároveň to nebral jako tajemství. Na navazující otázky by klidně odpověděl.

// Les Alf

// Nejvyšší hora

Ještě se stále pobaveně usmíval, no kývnul na Lycana, aby mu dal za pravdu. „Tělo si časem zvykne,“ přitakal. Byl ovšem rád, že nevzdával své předsevzetí o přeplavání z pláže na louku. Líbilo se mu, že byl takhle motivovaný a měl nějaký cíl, ke kterému chtěl časem dojít. Kéž by měl v jeho věku stejně rozumu. „Až jí přeplaveš, budeš mi to muset ukázat,“ prohlásil rozhodně. Přece si něco takového nemohl nechat ujít!
Zazubil se na něj a švihl ocasem. „Ale prosimtebe, ještě mi nafoukneš ego,“ zavtipkoval a letmo do něj šťouchnul, no nedokázal skrýt svou radost z jeho poznámky. „Já mám zase skvělé děti,“ dodal pak ještě.
Při oslovení střihnul ušima. „Ano?“ věnoval mu krátký pohled, neb nechtěl riskovat, že někde špatně šlápne kvůli nepozornosti. Zajímavá to otázka. „Samozřejmě. Každý vlk na ostrovech ovládá nějakou magii, která je vrozená. Ty máš zemi, stejně jako já a máma. Můžeš ovšem ovládnout i další magie,“ odpověděl mu, jak nejlépe mohl. Netušil totiž, že někteří vlci vrozenou magii nemusí mít. Sám se s žádnou magií nenarodil, ale při příchodu na ostrovy ji získal, a tak očekával, že by to podobně vypadalo i pro všechny ostatní.

// Ostříží zrak

Převod z hráče na hráče
Prosím z Vina 50 kšm na Arryna!

Předem děkuji :>

Převedeno

Jméno vlka: Vino
Počet příspěvků: 14
Postavení: Beta
Povýšení: -
Funkce: Hlavní lovec
Aktivita pro smečku: Učení Lycana, včetně např. lovení.
Krátké shrnutí (i rychlohry): Setkal se s Lycanem a snažil se mi předat různé znalosti. Zároveň ho postupně vede domů.

// Červená louka

Vino se musel zasmát. Ne však kvůli tomu, že by se chtěl Lycanovi vysmát, že se mu průchod portálem nelíbil, to vůbec! Jen ho pobavilo, jak podobní si ve skutečnosti byli, i když to jejich vzhled moc nenaznačoval. „Tak to jsme dva! Ale neboj, fakt se to časem zlepší. Nebo můžeš prostě chodit přes most. A nebo! Můžeš jednoho dne přeplavat na louku z pláže, jak ses na to původně ptal. No, to je hned motivace, proč zesílit,“ zauvažoval s úsměvem. Na to byl ale čas, nemusel se uhánět.
Souhlasně na jeho prohlášení přikývl. „Je velmi mocná. Asi nejmocnější z těch, co jsem na ostrově potkal,“ uznal a hrdě vypjal hruď. Jo, Lycane, to byla tvoje máma! Nejsilnější vlčice ostrovů! Alespoň tak si ji představoval Vino, zda byla opravdu nejmocnější... Těžko říct. Bohyně by asi byla nad Lissandrou, ale počítala se?
„Pozor na cestu,“ upozornil syna, když se dostali do trochu nebezpečnější oblasti. Snažil se však procházet co nejbezpečnější cestou a vyhýbat se zbytečnému stoupání nahoru. „Těšíš se domů? Už tam skoro jsme,“ prohodil pak a kouknul po Lycanovi, aby odhadl jeho reakci.

// Rokle

// Sněžné tesáky

Vlastně ani nevěděl, jestli ve smečce nějakého učitele měli. Musel by se zeptat Lissandry... No jedním si byl jist - pokud nějaký byl, pak k tomu byl kvalifikovaný. Jeho alfa by na takovou pozici zajisté nevybrala někoho neschopného. „To zní rozumně,“ poznamenal pouze s úsměvem, aby syna nenechal bez reakce. Podobně povzbudivé odpovědi se mu pak dostalo i na poznámku ohledně prozkoumání ostrovů. Tak hezky se mu Lycan rýsoval před očima! Za chvilku z něj bude plnohodnotný člen. Ale než se to stane, musím ho ještě spoustu věcí naučit, uklidnil sám sebe. Představa, že mu zase vlčata vyrostou bez jeho zásahu, ho trochu znervózňovala. Naštěstí už ho alespoň trochu přiučil lovu a dal mu nějaká obecná moudra.
Jakmile se Vino objevil na druhé straně portálu, vyhledal pohledem Lycana. Musel se ujistit, že to jeho syn zvládl v jednom kuse. Stále se z portálu necítil nejlíp, ale alespoň to nebyla tak drastická reakce jako dřív. Dokonce trvalo jen pár sekund, než se zase cítil stabilní. „Tak co?“ zazubil se na mladého vlka, zvědavý na jeho zhodnocení portálové cesty. „Máma dokáže vytvořit i vlastní portál. Někdy se jí na to můžeš zeptat,“ prozradil mu s mrknutím. Každopádně nestálo za to se zde příliš dlouho zdržovat - jakmile zjistil, zda Lycan dokáže normálně chodit, vydal se dál. Kývl během přechodu přes louku na neznámého (Jesse James), který se v okolí nacházel, na znak pozdravu.

// Nejvyšší hora

// Mlžné pláně

Učit lovit? Předchozí lovce, kteří do smečky přišli, učit nemusel, ale ti pravděpodobně lovit uměli. Nebyl si tedy zcela jistý tím, zda mu to půjde dobře, ale co! Však se jednalo o jeho syna! Nemohl ho nenaučit lovit! „Jasně. Já i máma tě rádi naučíme všemu, co budeš chtít a bude v našich schopnostech,“ zazubil se na něj. Upřímně si nebyl jistý, zda to Lissandra bude mít stejně, ale... Byl i její vlče, no ne?
Na prohlášení o magii kývnul hlavou. Magie život ulehčovala hned v mnoha ohledech, ale zároveň ho dělala zvláštním v jiných. Nad jeho další otázkou se na chvilku zamyslel. „Nevím. Věřím tomu, že ano, protože už si nevybavuji žádné zákoutí, které bych viděl a nešel ho prozkoumat. Ale jestli se přede mnou nějaké území ještě skrývá, to už odhadnout nemůžu,“ zasmál se lehce. Bral to jako dobrou zkušenost, mít zmapované - dle něj - celé ostrovy. „Až si budeš jistější s prozkoumáváním, také bys měl zkusit navštívit každé území na ostrovech,“ dodal pak.
„Mlha se sice občas drží všude, ale tahle dle mého nikdy neodchází. Ještě jsem nezažil průchod přes pláň s tím, že by tam nebyla. Proto si myslím, že to asi nebude jen tak nějaká mlha,“ vysvětlil, když přecházeli z pláně do hor. Naštěstí se mu podařilo skrz mlhu projít poměrně jednoduše, což se moc často nestávalo. Netrvalo dlouho a dvojice se dostala k portálu. „Tak po tobě,“ kývl na Lycana, pak na portál. Vyčkal, dokud se syn neodvážil vstoupit do magického čehosi a poté jej následoval.

// Červená louka

// Začarovaný les

Vino s úsměvem přikývl. „Tak to řekneme Liss- mámě, až přijdeme domů,“ prohlásil pevně. Stále tak nějak zapomínal, že pro svá vlčata nebude Lissandra známá jako Lissandra, ale jako máma. Neustále se tedy musel chytat, aby mu to neujelo, no občas se to stejně stalo. Naštěstí ho zatím Joseline i Lycan vždy pochopili.
Rozhlédl se po korunách stromů. „No, přesně takové ne,“ zavrtěl hlavou. Nevzpomínal si, že by někde jinde viděl třeba fialové stromy. „Tedy, pokud jsem nějaké nepřehlédl. Pár území je opravdu dobře skrytých, tak jsem třeba nenašel všechny,“ uznal a zapátral v paměti, jestli tu nejsou nějaké jiné divné stromy. „Ale vím o dalším lese, který je celý zlatý. A ne jen na podzim,“ dodal pak. Pokud si dobře vzpomínal, měl ten les listy i v zimě, což mu přišlo naprosto nepochopitelné. Ale s magií je možné zdánlivě všechno. „Na ostrovech je mnoho zvláštních území. Ať už ten les nebo tohle,“ řekl při přechodu na pláň, která byla zahalená v husté mlze. Nikdy to tu neviděl bez mlhy. To taky nebylo úplně normální. „Dávej si pozor, ať se neztratíš. Radši se drž blízko,“ varoval Lycana a trochu zpomalil, aby mu náhodou neutekl.

// Sněžné tesáky

// Kvetoucí louka

Se zájmem našpicoval uši. Tak lov ho přeci jen lákal nejvíc, jo? To by Vina samozřejmě velmi potěšilo. No i přes to tam slyšel synovo váhání, které chtěl alespoň trochu odehnat. „Nemusíš si vybrat a věnovat se tomu zbytek života. Klidně můžeš říct, že bys chtěl být lovcem a nějakou dobu jako lovec fungovat. Když tě to nebude bavit - nebo tě to potáhne k jiné funkci - pak se s Lissandrou určitě budeš moci domluvit, že bys raději něco jiného. Ona to pochopí,“ zazubil se na něj ve snaze mu dodat trochu jistoty. Na jeho děkování pak jen kývnul na znak toho, že děkovat nemusel. V očích Vina to bylo zcela normální chování od táty, nic, za co by mu musel děkovat.
Když procházeli lesem, hodil po Lycanovi zkoumavý pohled. Jemu přišla barva zdejších listů prazvláštní, když stromy poprvé spatřil. Nic takového za celý svůj život neviděl, ale zároveň pocházel ze světa bez magie. Celkem ho tedy zajímalo, zda to syna třeba vůbec nepřekvapí.

// Mlžné pláně

Vino nadšeně zamával ocasem. To, že ho lov bavil, bylo skvělé! Možná trochu předbíhal, ale představa, že pro smečku bude moci lovit s vlastní rodinou po jeho boku, mu zahřála srdce. „To už hned přemýšlíš nad tím, jak se mi vyrovnat?“ zasmál se a šťouchnul do jeho těla ramenem. Nic dalšího k tomu ovšem neřekl, aby na něj nedával příliš velký tlak. „Různé. Kromě lovu se můžeš zaměřovat třeba na obranu území, starání se o mladé, komunikaci se zbytkem smeček na ostrově, léčení zraněných... Asi ti nedokážu z hlavy vše na místě vyjmenovat, často se rodí nové funkce dle potřeb smečky,“ odpověděl mu - a přestože nedokázal vyjmenovat všechny, alespoň těch pár hlavních nějak dal dohromady.
Usadil se a sledoval syna, který se pustil do zajíce. „Děkuji,“ odpověděl, když zajíce postrčil jeho směrem, a trochu si ukousnul i on. Sice neměl nějak velký hlad, ale přece by si nenechal ujít synův úlovek! „To je dobře. Ale kdyby ti něco nešlo, vždy budu k dispozici, stačí říct a pomůžu, jo? Nemusíš na to být sám,“ ujistil Lycana a protáhl se. Jakmile bylo po zajíci, mohla se dvojice vydat dál.

// Začarovaný les