Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Pro Citru prosím:
• muníze, duh
• 1 tlapku do magie Mysl
• 2 tlapky do elementu Voda
• 50% slevu do obchůdku
• speciální magii z poukazu

Děkuji Aetce a porotcům za akci a týmu za skvělý zážitek! :>

Zapsáno

Díky za akci!
Citra - 2 % do schopnosti lovu
Atrox - 2 % do obratnosti

Okolí Vina

Nechal Joseline, Cipher a Minkara, aby si povídali a sám se rozhlédl po nížině. Tolik vlků na jednom místě dlouho neviděl. Kdyby to takhle jenom bylo i na území smečky... A jak na zavolání se jeden člen smečky objevil. Trochu ho to překvapilo, upřímně si nedokázal vzpomenout, kdy Cyru naposledy viděl. Snad tehdy na smečkovém lovu? Zvědavě střihnul ušima a počkal si, až k nim černá vlčice dojde. „Dlouho jsme se neviděli,“ opětoval jí pozdrav s úsměvem. Měla však otázku, na kterou neměl odpověď. „Upřímně si tím nejsem úplně jistý,“ přiznal. Vysvětlování květiny se jala Joseline, ale hle - Váčkovka fakt byla pryč. „Můžeme se někdy pokusit ji znovu najít. Pak ti o ní řeknu,“ dodal, aby chudák neskončila jen s tím, co jí řekla jeho dcera.
To už se k nim ale blížila Vex a hodila na Vina bombu takového kalibru, že by to jednoho snad i odrovnalo. „Nevidím důvod k tomu, proč bych se ti měl smát. Ale, uh, nemyslím si, že jsme sourozenci. Sama jsi předtím vyjmenovala všechny mé bratry a sestry. Jiné nemám,“ dostal pak ze sebe, když si trochu urovnal v hlavě, co se právě stalo. Jo, nedávalo to smysl. Žádné tajné sourozence neměl. To, že jeho rodiče neměli dost mozkových buněk, aby si nepořídili vlčata po rozpadu smečky, ho vůbec nenapadlo. V hlavě se mu spustila teorie, že to mohla být nějaká vlčice z jejich smečky, která si jako malá zranila hlavu a z nějakého důvodu si myslela, že patří do jejich rodiny. Pak by snad i dávalo smysl, proč ji nikdy neviděl, třeba ji zkrátka vyhnali.
Do konverzace se začal zapojovat i Minkar, který Vex chtěl umývat kožíšek. To dalo Vinovi alespoň maličkou šanci pozornost obrátit k Cipher, která na něj taky kvákala nějaké podivné informace. Možná si hlavu zranil on? „Vino, jmenuji se Vino,“ začal, aby mu nemusela říkat tak zdlouhavě, „a, uh, dobře?“ Byl moc mimo na to, aby dokázal pořádně zprocesovat, co mu právě řekla.

Tak se trefil. Vino si nemohl pomoct - musel se trochu zasmát. Některé názvy prostě vlk musel mít rád. „Dobré vědět. Vyhýbat se jezení hnědých kytek,“ přitakal, přestože kytky obecně moc nejedl. Vegetariánství ho zrovna neoslňovalo. „Myslím, že jsem o všech už něco slyšel, ale děkuji za nabídku. Zajímají tě rostliny?“ zeptal se zvědavě. Třeba by mu mohl ještě trochu rozšířit obzory.
Minkar mu potvrdil, že si informace pamatoval správně. Celkem ho překvapilo, kolik vlků se sem sešlo. Už si stihl spojit černou vlčici se jménem Shine, ale nepamatoval si, že by měla nějakou magii na svolání vlků. Mezi nově příchozí patřila i Joseline s nějakou další mladou vlčicí, což donutilo Vina se usmát. Možná nenašla Vex, ale vypadalo to, že si našla kamarádku! „Těší mě,“ žíhaný kývnul Cipher na pozdrav. „Musím tě zklamat, ale takovou srst mám od narození,“ dodal pak pobaveně. Za normálních okolností by ho to možná i urazilo, ale když se jednalo o dceřinu kamarádku, tak to s ním moc neudělalo. Překvapivé. Otcovství ho zřejmě fakt změnilo.
Joseline ho však upozornila na Vex. A s jejím tónem hlasu zřejmě i všechny ostatní. Trochu při tom zjištění ztuhnul a přesunul pohled na vyhublou vlčici. Fakt si to zbarvení nepamatoval. Hodlala se k němu nějak hlásit? Nějak na něj reagovat? Nebo budou předstírat, že se nic nestalo?

// Mrazivá jeskyně

„Nech mě hádat, způsobuje křeče?“ zavtipkoval, když slyšel jméno Křečka. Zcela vážně to myslel jako vtip - netušil, že to byla pravda. Alespoň si mohl být autor jména jistý, že to evokovalo správnou předtuchu. Pak se na Minkara jen usmál. Když neznal Mimir, alespoň to byla spravedlivá výměna! Kytka za kytku!
A Joseline se vypadala pryč. Byla už dost velká na to, aby mohla brouzdat po ostrovech sama, to určitě. Přesto to vrátilo Vinovi kousek úzkostí do srdce, když už ji neměl pod drobnohledem. Doufal, že pokud se jí opravdu podaří tu Vex najít, tak jí nic neudělá.
Dvojice se mezitím přesunula na nížinu. Kdyby jen Vino tušil, jak ta Vex vlastně vypadala, možná by si jí i všimnul. Ale potkal jí v noci. A její pach se mu úplně nezaryl do paměti. Proto se jeho pozornost stočila spíš k Váčkovce, o které tam nějaká černá vlčice vyprávěla. Poprosila je, aby to někdo zopakoval vlkům, kteří přijdou později. Toho se jala jakási šedá vlčice, ale i ta brzo zmizela. „Uh, asi to předávání informací zůstalo na nás. Pamatuji si to dobře?“ zeptal se Minkara a zopakoval vše, co předtím o Váčkovce bylo řečeno.

Minkar měl pravdu, museli se zeptat přímo Vex. Jenomže kam se ta vlčice jenom vytratila? To už ani jeden z trojice nevěděl. „Jak jí jenom najít...,“ zamrmlal si spíš sám pro sebe. Joseline se s tmavým vlkem začala bavit o polární záři a Vino se jen matně usmál, rád, že se příliš nestyděla navazovat přátelské vztahy. Kdyby jen vlci z Daénu tušili, že se jednalo o člena Zlaté smečky, o které se předtím bavili.
Konverzace se neustále vracela k Vex. Vino přikývl, když Minkar zmínil, že nebyl špatným vlkem. To fakt nebyl. Většinou. Ale pro dceru by špatným neměl být nikdy! Tentokrát zase Joseline navrhovala, že by vlčici měli najít. To jim to přišlo tak lehké? „Jak bys postupovala, abys ji našla? Ostrovy jsou rozsáhlé,“ tentokrát už tedy mluvil tak, aby ho určitě slyšeli i oni. Upřímně se ptal kvůli tomu, že jeho samotného příliš možností nenapadalo, ale zamaskoval to pod rouško toho, že jen zkoušel Joseline.
Nečekal, že i Minkar bude sdílet své znalosti ohledně zdejší flóry. Se zájmem našpicoval uši. Tohle byla květina, o které ani on sám ještě neslyšel! „A její jméno náhodou neznáš?“ optal se pro jistotu. Třeba by se pak mohl zeptat Atrea na nějaké podrobnosti, až ho zase jednou uvidí. Nebo Zinka. Nebo Lissandry. Pokud někoho z nich vůbec ještě někdy uvidí... Ne, nemohl se zase strachovat. Kytky! Kytky. Jaké ještě znal? Jak se tak snažil upozadit nepěkné myšlenky tím, že si v hlavě postupně procházel všechny možné rostliny, o kterých ho zdejší vlci naučili, ani neslyšel dceřinu otázku. „Znáš hodně kytek? Nebo stromů? Viděl jsi někdy třeba takový Mimir? Je to normálně listnatý strom, ale rostou na něm takové oranžové bobule, které můžeš jíst,“ vyhrknul ze sebe najednou.
Trojice už si v jeskyni odpočinula dost. Nezbývalo tedy nic jiného než vyrazit dál!

// Nížina hojnosti

1. Citra
2. Asi jenom 1x dokonce? Myslela jsem, že 2x :D
3. Kami, Rowy, Vlasta dle vybraných vlků
4. c) sami si týmy utvoříte

Převod z hráče na hráče
Prosím z Vina 180 kšm na Doryu!

Předem děkuji :>

Převedeno

// Tundra

Na Minkarovu otázku zavrtěl hlavou. „Nevzpomínám si na jediný moment, kdy bych ji potkal nebo o ní snad jen slyšel,“ přiznal s dalším z mnoha povzdechnutí. Tohle mu vážně lezlo na mozek. Vysvětlení za tím, proč vlčici nazval paranoidní, moc nepomohlo vylepšit její obraz ve Vinově mysli. Co to sakra bylo za jedince? Až Joseline vyprovodí domů a ujistí se, že smečka funguje, jak má, možná by ji měl zkusit vyhledat, aby konečně pochopil, co byl její problém...
Změna tématu byla vítaná. Joseline se jala odpovědi a Vino jen kouknul po tmavém, aby zjistil, zda záři viděl. Alespoň by mu to dalo přibližný odhad jejich polohy, než vylezli na hory za nima. Pak se ale konverzace stočila zpátky k Vex. „O žádné takové jsem ještě neslyšel, ale není to vyloučené. Kdyby opravdu uměla číst ve vlcích, proč by si ale myslela, že na ní Minkar zaútočí?“ nechtěl dcerky nápad nijak zesměšňovat, jen mu to úplně nesedělo s tím, co slyšel.
Jeskyně sice nebyla nejteplejší, ale alespoň trochu tepleji v porovnání s tundrou v ní bylo. Rozhodl se v ní tedy na chvilku zůstat a odpočinout si. Jak si sedl, ozval se mu žaludek - naštěstí ne dost nahlas, aby to slyšel kdokoliv jiný než on. To mu připomenulo nevydařený pokus o lov zajíce, který Joseline předtím předvedla. Možná by ji pro jistotu měl rozšířit obzory, co se týkalo stravy. „Joseline,“ oslovil ji, aby upoutal její pozornost, ale samozřejmě se nebránil ani tomu, aby ho poslouchal Minkar. „Až budeš ovládat svou magii o něco lépe, možná by se ti hodilo vědět o jedné houbě, kterou mi kdysi někdo ukázal. Pak bys v zimě nemusela tolik lovit, protože je jedlá. Roste na stromech, má takovou hnědou barvu a...,“ jal se popsat Stromzitku.

// Dvojčata

Stále mu to šrotovalo v hlavě. „Zdánlivě ano. Je to zvláštní. Jak nás může znát, když si nepamatuju, že bych ji kdy viděl nebo cítil?“ Vino tak trochu přemýšlel nahlas. To, jaké pocity v něm vyvolával její pach, si ovšem nechal pro sebe. Pak už se ale začal Minkar a Joseline navzájem nějak zdravit a představovat, a tak je nechal více méně být. Dcera se přeci jen musela naučit nějak komunikovat s vlky mimo rodinu.
„Paranoidní znamená, že je hodně nedůvěřivá a všechno a všechny tak nějak podezírá. Víc, než je zdravé,“ pokusil se vysvětlit význam slova, když jej Joseline zopakovala. Alespoň tušil, že nikdo takovou slovní zásobu v jejím okolí nepoužíval, tak moc nemohla vědět, co mělo znamenat. „Ani jméno Vex mi nic neevokuje. Možná se přejmenovala?“ zauvažoval. Nebyla by první ani poslední. To už spatřil jeskyni, ke které kývl. Bylo by fajn se na chvilku zastavit a utéct studenému sněhu.

// Mrazivá jeskyně

Vlk nepůsobil, že by měl k dvojici nějaké negativní emoce. Vlastně se za svou společnici i omluvil. Hodil rychlý pohled přes rameno, aby zjistil, jak se na to všechno tvářila Joseline, ale vzhledem k její poznámce usoudil, že na tom nebyla tak špatně. Rozhodl se tedy trochu ustoupit, aby na Minkara lépe viděla, ale jeho zrak cizince už neopustil. Ten se rozhodl vyzvídat. „Nevzpomínám si, že bych ji někdy potkal. Jména, která vyslovila, ovšem patří mně a mým sourozencům. Jsem Vino,“ představil se s menším kývnutím hlavy. Nevadilo mu sdílet danou informaci - opravdu vypadal, že toho s vlčicí neměl příliš společného. A pokud jenom předstíral? Pak to, co řekl, už beztak musel dávno vědět.
Žíhanému se nelíbilo, v jaké situaci se nacházeli. Co kdyby se vlčice vrátila a zaútočila? Špatně šlápnout a spadnout by bylo příliš jednoduché. „Přesuňme se,“ navrhnul tedy a udělal několik kroků vpřed, aby tmavému naznačil, že se má otočit a jít po cestičce zase zpátky dolů. Plánoval z Minkara vytáhnout alespoň nějaké informace. A pokud by se ukázalo, že v tom byl opravdu nevinně, pak by se třeba mohl stát prvním kamarádem Joseline. „Ty o té vlčici něco víš? Přeci jen jsi s ní přišel,“ zeptal se na rovinu.

// Tundra

Jméno vlka: Vino
Počet příspěvků: 16 (leden), 24 (únor)
Postavení: Beta
Povýšení: -
Funkce: Hlavní lovec
Aktivita pro smečku: Naučil Joseline různé znalosti
Krátké shrnutí (i rychlohry): Probral se z neaktivity a prošel třetí ostrov, potkal Joseline a vydal se s ní na cestu, během které ji učí různým věcem od minulosti smečky po kytky
Questy smečky: Učitel

Citře tlapku do vody, děkuji :>

Joseline sice vařila z vody, ale dokázala vymyslet dostatečně obstojný důvod, aby Vino jen přikývl a nesnažil se ji nějak potopit. Ve výsledku přeci nechtěl, aby se cítila blbě, jen chtěl svou dcerku trochu pozlobit a podívat se, jestli za jejím rozhodnutím je i nějaká logika.
Dvojice pak už jenom mlčky sledovala výhled. Tedy až do chvíle, kdy tmavý vlk uslyšel hlasy. Střihnul ušima a pohled stočil k cestičce, na které se vynořila jakási vlčice s vlkem. V té tmě, která uprostřed noci byla, upřímně neviděl, jak vlčice vypadala. Slyšet ji však slyšel a když zašeptala jména jeho sourozenců s poměrně silnou nenávistí v hlase, zůstal jen zaraženě stát. Co se právě stalo? Její pach mu připadal povědomý, ale zároveň si nevzpomínal, že by ho někdy cítil. Kdo to k sakru...? Vino by i vyzvídal víc, ale vlčice už byla dávno pryč. Mohl to být nějaký člen jeho bývalé smečky? Ale...
Z myšlenek ho vytrhl hlas Joseline. „Nevím,“ přiznal tiše a přesunul se, aby svou dceru alespoň částečně zakrýval tělem. Jenom kdyby náhodou. Přeci jen tu zůstal ještě ten druhý. „Možná nám to její společník prozradí?“ pronesl, už o něco hlasitěji, aby ho tmavý vlk slyšel.

V Ý P L A T Y ~ L E D E N - Ú N O R
Prosím vyplňte následující kritéria níže do komentářů pod tento příspěvek, děkuji!

Jméno vlka: Bohdan
Počet příspěvků: herní příspěvky za měsíce, ve kterých jste hráli
například -> 10 (leden), 30 (únor)
Postavení: aktuální herně odehrané postavení
Povýšení: Pokud jste byli tento měsíc povýšení a máte to herně zahrané, můžete si napsat o jednorázovou odměnu...
například -> povýšení ze sigmy na kappu
Funkce: aktuální herně přidělená funkce / funkce, kterou byste chtěli pro vašeho vlka
například -> lovec / chtěl bych být lovcem
Aktivita pro smečku: Co jste pro smečku udělali? Zachránili jste někoho? Sdíleli jste užitečné informace s členy? Plnili jste svojí funkci? (např. jako lovec jsem ulovil srnu pro celou smečku)
Krátké shrnutí (i rychlohry): všechno co jste za tyto měsíce stihli zažít
Questy smečky: -individuální položka-

Čas máte do půlnoci 10. 3. 2024