Příspěvky uživatele

< návrat zpět

<- Sněžné tesáky
Portál byl něco, co znal až moc dobře. A stejně jako i u něj doma se mu při jeho projití udělalo špatně. Xaden měl chvilku pocit, že by se skutečně mohl pozvracet, ale to celé by se mohlo považovat za slabost. Zamručel nespokojeně v moment, kdy polykal žaludeční šťávy. Nechutný, nikdy to neměl rád. Zamručel nespokojeně a podíval se na tuhle louku. Fajn, tohle možná nebylo něco, co by se mu mohlo líbit. Bylo tu na jeho gusto až moc těch červených rostlin. Připadalo mu to jako vlčí máky, ale kytkomil nebyl. Spíše mu to nic neříkalo. Podíval se na nebe. Tohle bude ještě dlouho.
Podíval se před sebe. Musel jít dál. Někde najde i to místo, kde se Chaos scházel, aby si pak byl jistý. Možná to celé ale bylo pro něj... nachystané, aby se ho Alduin zbavil! Ten potvorák!
-> Nejvyšší hora

<-- Oblouky bohů (Přes Mlžné pláně)
Jeden by si říkal, že se mu tu nebude líbit, kord když na místě kde vyrůstal nebylo ani moc hor, ale to co tu podstupoval za cestu poznání nebylo ani moc špatné. Kráčel směrem k horám skrz ty Mlžné pláně, které se mu zase nezdály tak špatné na druhé projití. Směrem kde si myslel, že se mu dostane jasného výhledu. S tím se ovšem pojilo spousta nepříjemností. Na moment tomu netopýrovi záviděl ta křídla, ale jen skutečně na moment! Kdyby to okřídlený zjistil, tak by si jej jistě podal. Jeho otec by nejspíše říkal něco o tom, že měl svět vítat otevřenou náručí, ale jemu to vyloženě nepřišlo příjemné.
Podíval se na nebe, když se konečně dostal vysoko na hory. Jo, tohle nebylo zase tak špatné místo. Mohl by si to tu začít užívat. Mohl by si to tu začít více užívat a chlácholit se tím, že život nebyl zase tak špatný, ale on měl cíl. A ten se musel splnit.
--> Červená louka

<-- Mlžné pláně
Dobře, jestli odsuzoval mlžné pláně, tak tohle bylo snad ještě horší. Podíval se na struktury u kterých se vynořil z mlhy. Z dálky to vypadalo jako prostě náhodně poskládané kameny, které nic neznamenali. "Fajn, tak tohle je absolutní propadák! Proč se to vůbec tady vyskytlo? Copak tu uctívají nějakého boha kamenů? Maximálně bych tu obětoval kozu a to bych k tomuto místu byl ještě moc milý." Postěžoval si Xaden a nakrčil mírně nos. Jo, tento vlk nebyl nějak milý. Nebyl ani z procenta milý. Byl to vypočítavý zmetek, který se projevoval pořádně až časem. Navíc ho bavilo vlky vytáčet tím, jak údajně nic nevěděl! Ha k čemu by potřeboval něco vědět, když stačila síla? Kterou teď jako největší ironie osudu neměl. Momentálně byl zranitelný. A on nenáviděl, když byl zranitelný.
Došel ještě blíže k tomu. Prohlížel si, jak to vypadalo. Jak to bylo skutečně na jednu stranu propracované a na druhou ještě víc nic pro něj. Proto možná ani ne po minutě se vydal pryč.
--> Sněžné tesáky (Přes Mlžné pláně)

<-- Zubří pláň
Dojít na tohle místo byla možná chyba. Však tu byla všude jen mlha, že jeden neviděl ani na špičku vlastního čenichu. Nakrčil nos a podíval se všude kolem sebe. Možná to celé byla chyba. Dalo se nějak dostat z těchto ostrovů? Navíc cítil pach Tanii. Tania, ach, jak ta mu ležela v žaludku. Jednou však i on dočká své pomsty a bude moci říct, že... jí dal za uši! I když by s i on mohl obstarat nějaké pořádné jizvy. Aby vypadal více jako chlap a méně jako pozér. Nebo jak se tomu nadávalo. Pro něj to byli bezvěrci. Nechutní, až moc přátelští a vůbec nevyužívající ambice života. Však kdo by se chtěl s každým kamarádit, když je mohl zbít? A pěsti vydají mnohem více než slova! To věděl přece každý.
Navíc tahle mlha ho začínala štvát. Nebyla černá a nebyl v ní slyšet zoufalý křik těch, co už dávno nežijí. Což byla sakra nuda.
--> Oblouky bohů

<-- Zlatý les
Xaden dorazil na další pláň a mírně nakrčil čenich, když nic dobrého necítil. Safra, co by měl dělat, aby to celé mohlo být ještě lepší? Jak pro něj tak pro další? Zamýšlel se nad tím. Lámal si tom hlavu. Možná by měl svému kultu poslat nějakou zprávu, aby se sem dostali i jiní členi. Aby se... ne! To by se sem vlastně mohl dostat i jeho otec a pokud by to znamenalo cokoliv, tak... jak by reagoval na to Alduin, kdyby přivedl na ostrovy takového sraba? Však on neuměl nic! Gowther byl naprosto neschopný a budiž-k-ničemu jak by to každý pojmenoval správně. Xaden nakrčil znovu nos a sklonil se k zemi. Chtělo by si to naplnit břicho, když se musel potýkat s takovými vlky jako byl Alduin a ta snad ještě horší z těch dvou, Tania. Nebo jak se vlastně jmenovala. Protočil očima. Nenávist v jeho žilách se hromadila. Mohl by to využít k lovu.
--> Mlžné pláně

<-- Bašta
A tak se tento vlk dostal až do tohoto podivného lesa. Zvedl hlavu vzhůru a podíval se na listy těchto stromů. Povytáhl obočí a překvapeně se podíval všude kolem, jestli je tomu skutečně tak a nešálí ho zrak. Nakonec se přece jen musel tiše zasmát. "Ironie, ironie je vše co k tomu mohu říct. Mají stromy se zlatým listím, ale někoho kdo by mi vrátil sílu tady ani necítím." Zamručel si mírně naštvaně Xaden a protočil očima. Kdy se tohle celé změní a on bude moci říct, že má zpět svou sílu? Proč tento ostrov vlastně vysával schopnosti? Bylo na tom něco, ohledně čeho nechtěl moc přemýšlet. Místo toho si odfrknul a protočil jimi. Však on se někdo najde, kdo mu odpoví na otázky ohledně tohohle všeho. Kdo mu řekne, co tohle místo bylo zač a proč se tu tak náhle objevil, když o něm nikdy předtím neslyšel. Když jeho... strýc? A ta šedá byli blbci. Tak! Byli naprostí blbci a oni ještě budou litovat, že černou mlhou opovrhovali.
-> Zubří pláň

Xaden nakrčil čenich a díval se na něj jako kdyby tomu ani nechtěl věřit. Nakonec ale protočil očima. "Inteligence je přeceňovaná." Jako kdyby mu tímto dal zapravdu. Xaden byl sice určený k tomu být dobrý bojovník, ale spíše se bude muset naučit krotit své ego k tomu, aby někdy se jeho inteligence hluboce spící uvnitř něj mohla projevit.
Odfrkl si a šlehl ocasem. Vnímal jak se musel držet, aby mu něco neudělal. Xaden tohle viděl, nebyl první co s tím měl problém. Většinou to bylo při tom, co zažíval svůj egotrip. "A jak víš, že na tebe svou de***itu nehraju?" Zeptal se ho nakonec. U Xadena jeden nikdy nevěděl. Kult mu tolik vymyl mozek, že už sám nevěděl jak se původně choval a jak se nechoval.
Sledoval jak se Alduin vznesl k nebi a odfrkl si. Namyšlenec. On by taky chtěl křídla, aby se mohl vznést k nebi, ale to se mu asi jen tak nepovede. Bude se muset teda smířit s něčím jiným.
--> Zlatý les

Xaden si svou výšku užíval jako když si kulturisti užívají své svaly a vystavují je v zrcadle. Což on momentálně s vysokostí dělal. Když neměl už své svaly, tak musel hladit své ego jinak. Typický mladý chlap, který myslel... no rozhodně nemyslel mozkovými závity. Podíval se na Alduina a ušklíbl se. "Hah, takže tím chceš říct, že slova jsou snad lepší zbraň než tesáky? Zeptal se ho a přejel si jazykem po těch svých. "Fajn. Dobře.. budu držet hubu, ale rozhodně nebudu nadšený tím." Tohle nebylo jako Ezra. Ezra, který svá slova volil s rozvahou. Ezra, který na sobě pracoval řádně a ne Xaden, který prostě následoval předurčení, které mu bylo zakódováno do hlavy. "Alduine, jistě víš co tvá matka, má babička vždy říkala... slabí nepřežijí moc dlouho. To, že jsem tu je... sakra, kašlat na to. Beru to a občas se tam stavím." První volba slov, která mu sebrala všechny tři mozkové buňky, které měl ve své hlavě. Stával se členem Chaosu. Pokynul hlavou a odfrkl si. Rozhodně to nebylo zase tak slavné.

Protočil očima na to, jaký to byl vlastně idiot. Možná skutečně neměl proč existovat a až jednoho dne bude silnější než on, tak ho prostě jednoduše odstraní. Smaže ho z existence ostrovů a nebude více Alduina, který by se mohl na tomto ostrově vyskytovat. A spolu s ním odstraní i veškerou jeho krev, která by se tu objevila. Ups. Možná by prvně mohl začít tím, že by zakousl jeho děti. Nepotřebné a k ničemu. "Možná bys měl trochu i ty srazit ego. Alduine. Svůj rod jsem si vysloužil." Odpověděl mu a napřímil se. Ironie byla o kolik ho převyšoval. Byl snad vlče? Hah. Jeho výšku měl.
Poslouchal jeho nudná pravidla a vypadalo to, že se skutečně během jeho výtku nudil. Přesto ho vnímal až moc na to, aby zbystřil u přezdívky jeho družky. "Fajn... předpokládám, že si ty přezdívky dáváte samotní... což by vysvětlovalo znění některých... jsou až moc blbé. Co jako je přezdívka kurážná? To se tak musíš pojmenovat, aby jsi se tak cítil?" Ušklíbl se nad tím Xaden a rozhodně to bylo pobavené. "Ale jo, souhlasím s tím. Jen té vlčici, co si tak debilně říká asi vysvětlím... jaké to je mít lepší přezdívku."

Xaden se na něj díval jako kdyby to byl ten největší nepřítel, který by mohl všechno zničit? Ne, Xaden na to všechno až moc trpěl. Přežil když se ho pokoušeli utopit a rozhodně nezemře, když se ho tento okřídlený ani-ne-vlk, ale netopýr, jak ho vnímal hlavně díky křídlům, pokusí zabít. "Naberius byl příšerný dle mého otce. Což mi napovídá akorát k tomu, že to byl dobrý vlk. Protože všichni o kterých ten srab říká, že jsou příšerní jsou naopak dobří." Zamručel Xaden tuhle poučku, co mu možná ani nemusela dávat smysl. Ale pro něj význam měla. Mírně zaskřípal zuby a podíval se na něj, když se dozvěděl to o svých schopnostech. "Mohlo mi to dojít, když sem nemohl povolat mlhu. Je ještě něco, co bych o tomto místě měl vědět? Třeba kdo je tu hlavní nepřítel?" V jeho očích se zalesklo a on se tedy mohl narovnat ještě více. Xaden byl mohutný, ale Alduin ho převyšoval hlavně díky křídlům. Kdyby je neměl, tak bych zajisté byl vyšší jak on... Projelo mu hlavou a v očích se mu zableskla chladná a krutá nenávist.
Na jeho další slova se musel zasmát. To co říkal... uvědomoval si komu to říkal? "Je ti jasné, že já, Xaden Gorthaur, jsem šiřitelem Temné mlhy? Že jsem více méně součástí fanatického kultu, kde se topí mladá vlčata jen, aby se prokázalo, že skutečně mají na to tam přežít?" Zeptal se ho jasně pobaveným hlasem. Nemohl maskovat pobavený úšklebek, který měl momentálně na obličeji. "Ať je ten vás Chaos cokoliv, tak to beru. Zní to rozhodně méně idiotsky než jiné smečky plné květinek a sluníček... sloužil jsem rodu Kagame oddaně a plnil rozkazy kultu, takže v nějakém společenství jsem schopen fungovat lépe než ve smečce, ovšem..." Xaden zavrčel a vážně se podíval na Alduina. "Donuť mě vzdát se mé víry a zabiju každého, kdo by se jí pokusil znevažovat." V ten moment jako kdyby se hutná černá mlha navrátila a obmotala se mu okolo pacek. Poslední spojení s ní. Bude jí zde muset rozšířit. Bude muset všem ukázat, že není radno znevažovat sílu těch, jaký je on. Olízl si tesáky a podíval se na něj. V očích se mu zase chladně zalesklo.

Zavrčel na ni a odhalil tím své tesáky. Ptala se ho jestli mu sůl vymyla mozek. Zasyčel na ni jako kdyby byl spíše kočka. "Ne, rozhodně ne. Ovšem to, že věřím něčemu, co jsem na vlastní oči viděl brát životy je jen... racionální." Zavrčel na ně. Byl věřící, ale fanaticky? Ne. To zase ne. Spíše se bál toho, co by se mohlo stát, kdyby v onu mlhu nevěřil. Co by se stalo, kdyby se toho dne nepodvolil.
Alduin je nakonec od sebe oddělil. Sledoval Taniu než se od ní vzdálil. Okřídlený se ho ptal na jméno, což nebylo zase tak neočekávané. "Jsem Xaden Gorthaur. Vnuk Niry. Sama mi dala požehnání, abych si tento rod vzal. Místo mého běžného rodu, který má můj otec. Gowther. Syn Niry a Naberiuse..." Trochu té historie by si měl dostat do hlavy. Mohla ho slyšet i Tania pokud se nevydala pryč.

Jasně, takže se dostal do nějakého kultu, který vyloženě si mastil nad tím, že se někdo serve do krve. Kam se to proboha dostal? Jasně, Nira by nebyla nadšená, že byl najednou pacifista, ale i samotný Valkerian byl rozumný tím, že viděl kdo na to měl se rvát s někým a kdo zas ne. Xaden přivřel oči po slovech Alduina a podíval se na Taniu. "Fajn, podvolím se vaší hře, ale chci prvně jistotu toho, že mi neudělá nic, co by ze mě nadosmrti udělalo postiženého. To fakt nechci tady až do konce expirace tady pobíhat třeba bez jedné nohy. Mám poselství Temné mlhy, které ještě musím šířit a nechci se setkat s bohem smrti dříve než bude nutné." Olízl si pysky. Rozhodně jim dá tedy to co chtěli oni.
Nadechl se a zase s klidem vypustil snad skoro neslyšně dech ze svých úst. Taniu už viděl bojovat. Vybavoval si v hlavě její pohyby. Tohle byl celé proces na pár sekund než packou shrábl hlínu do packy. Mrštil jí Tanie do očí a pak udělal proti ní výpad. Nebyl to souboj na život a na smrt. Bylo to jen něco, co mělo ověřit to, že na to měl.

Xaden vycenil tesáky a díval se na něj jako kdyby mu momentálně řekli dobrý vtip. Oklepal se a vzdálil se od vlčice. "Nira by na tebe dost možná byla pyšná." Zato nejspíše Gowther by jen nesouhlasně zavrtěl hlavou. Ale koho zajímal jeho otec. Byl odpadem celého rodu, že se od něj raději distancoval. Že se raději rozhodl pro něco tak slabého. Podíval se na Alduina, když řekl další větu. Povytáhl obočí. "Děláš si ze mě právě momentálně prdel? Jak ti mám dokázat, že jsem toho vhodný, když mi právě vyfluslo moře a nemám sebemenší špetku své síly." Zeptal se ho Xaden a šlehl nespokojeně ocasem. "Nejsem psychopat dost velký na to, abych riskoval svůj krk pro uznání kohokoliv. Na to jsem nepřežil souboj s vlastní babičkou a nedostal její uznání, abych tu zemřel. Mám šíření, které musím dostanout." A na moment jako kdyby ho ještě okolo pacek obmotaly šlahouny mlhy černé jako duše samotné Tanii. Jenže ta se rozplynula stejně rychle jako se tam objevila. Olízl si pysky. "Nebudu se pouštět do souboje, když nemám jasné že přežiju. Pokud by mě nezabila do momentu, než bys jí ty řekl, tak fajn. Ale předtím nehodlám bojovat jen tak. Fakt tak šiblej na hlavu nejsem." Odvětil Xaden a šlehl zase ocasem.

Xaden zařval bolestí v moment, co se do něj vlčice zakousla. "Ty sis první otevřela tlamu na mě, takže nedělej že jsi něco víc. Nejsi. Jsi mo.k." Byl snad Xaden nějak vychovaný? Ne. Spíše se nepáral jen tak s někým, kdo se mu snažil ublížit. Zavrčel a podíval se ještě na vlka s křídly co se na ně rozhodl jen tak čumět. Byl to on? Sakra práce, až moc dobře poznával ten pach. Smrděl jako jeho otec. Jak nechutné. "Hej, budeš tam jen tak tupě čumět a nebo pomůžeš svému synovci?" Když se k němu nebude hlásit on, tak se k němu přihlásí prostě Xaden. Nebyl někdo, kdo by se prostě jen nechával. Olízl si tesáky a podíval se na něj. Od vlčice se pokusil dostat. Ale Xaden měl velice značnou nevýhodu procent. Byl jako moucha či komár, co si dovoloval na medvěda. Jo, to je spíše vhodné přirovnání.

Dobře, tuhle reakci Xaden nečekal. Překvapeně povytáhl obočí a podíval se na Taniu. "Ne, řekl bych, že v tomto mám svůj úsudek nezastřený. Tak mi aspoň ku**a řekni, kde to do p****e sem. Když jinak odmítáš se se mnou bavit!" Zavrčel na ni Xaden a nakrčil svůj čenich. Upíral na ni pronikavě modré oči. Jak moc litoval, že neměl své magie. Jinak by jí ukázal a rozhodně by si na něj takto nedovolovala. Přesto mlčel. Díval se na ni nabroušeně. V očích mu div netančila temná mlha, která kolovala jeho tělem. "Nemůžu za to, že jsi totální 3,14ča je základ odpovědět aspoň na otázky, když se tě někdo ptá. Máš štěstí, že nemám své magie jinak bych tě tu na místě probodal černou mlhou! Tak mi ku*** odpověz, kde se to nacházím!" Zamručel nespokojeně ke konci a jeho srst byla naježená jako kdyby byl samotný Xaden ježkem.