Arakan

Magie

Základní element

Další elementy & magie

Vzácné magie

Speciální magie

Odznáčky

AKCE

POSTY

MIMOHERNÍ

DLOUHODOBÉ

SMEČKA

PARTNERSTVÍ

EVENTY

Arashi byl vždy dobrého srdce. Od té doby, co ztratil rodinu, se zapřísahal, že druhé bude chránit tak, aby se už nikdy nikomu nestalo to, co jeho blízkým. Věrnost, kterou si u něj někteří jedinci zaslouží podobnou ideou, jako má on sám – pomáhat ostatním a být laskavý, je bezbřehá. Je to čestný vlk, který by bezdůvodně neublížil mouše a je schopen pro své cíle a loajalitu obětovat i ty nejcennější věci co má. Tímto se ale může příčit ostatním, například, že kvůli nalezení svých ztracených sourozenců a otce opustil svá vlčata a smečku. Sám si toto nevykládá jako zlý počin, protože nikdy neměl v plánu je opustit natrvalo. Při této misi se však dostal na Mois Gris a jeho cesta se tak rozdvojila. Nehledá již jen svou starou, ztracenou rodinu, ale i způsob, jak se vrátit ke své nové rodině- smečce a potomkům.
V některých věcech působí jako bez názoru, protože se ne vždy ihned vyjadřuje. Opak je však pravdou a vždy myslí si své. To je další věc, která by mohla kazit jeho obraz čestnosti. Přestože vždy působí ochotně, spolehlivě a dobrotivě, nemusí si o osobách kolem myslet jen to nejlepší. Vlastně je docela dobrý kritik. Naštěstí je však podobně kritický i k sobě, a tak alespoň trochu vyvažuje tuto stinnější stránku povahy.
Bytosti, které škodí ostatním, nenávidí, vyhýbá se jim, anebo jim vrací jejich činy stejnou mincí. Má velmi dobře vyvinutý smysl pro spravedlnost a dokáže někdy působit až jako by zcela bez citů. Z toho vyplývá, že je i svým přátelům a blízkým schopen říci, co vidí jako jejich slabiny. Nikdy to však nedělá proto, aby uškodil. Zároveň ale nemá potřebu někoho umravňovat a napravovat, a tak pokud si o to ostatní vyloženě neřeknou, ať už přímo, nebo svým zoufalým, zkratkovitým jednáním, mlčí. Vrbu útěchy nikomu také nedělá, protože nemá rád sebelítost a labilitu některých jedinců. Naštěstí mnoho takto zoufalých duší nepotkal, a tak ani neměl mnoho příležitostí zachovat se k nim jakkoliv příkře a odtažitě. Od narození byl veden jako silný vlk a přes vše, co si prožil, si sám své slabosti a problémy střeží před ostatními. Vlci v jeho okolí k němu též vždy byli až nehezky upřímní, není tedy divu, že je takový. Častokrát svých necitlivých výstupů lituje, ale málokdy se za ně dokáže omluvit.
Sice není dobrou psychickou podporou, není trpělivý a nepůsobí kdovíjak empaticky, ale je to skvělý bojovník. Ať už pro jeho fyzické dispozice, nebo jeho schopnost rozeznat zlo a dobro, s tímto vlkem nemusíte mít strach, že by se vám něco stalo. A přestože někdy dokáže zranit svým chladem, za čas v něm jistě spatříte nesmírně citlivého a vnímavého vlka. Jen je to skrze jeho odtažitou, někdy zdánlivě povrchní nebo dokonce arogantní schránku těžké poznat. Umí být stejně tak prudký, rychlý, ale i rozvážný i něžný.
Přesto, co zde stojí, v něm naprostá většina všech duší zprvu vidí dobrého, hodného vlka, na kterého se lze vždy spolehnout. V některých věcech je nekompromisní, přísný a zásadový, avšak pokud nejste přehnaně sebelítostiví nebo zkažení zlem, s tímto vlkem zcela jistě nebudete mít žádný problém. Zná i zábavu a dokáže se zasmát. Nesnáší, když se někdo zabývá jeho minulostí a nemá rád, když je mu věnováno více pozornosti. Občas mluví trochu zvláštně, protože mu do hlavy byla odjakživa vtloukána spousta mouder a také v sobě opravdu pečlivě skrývá tak trochu poetickou a hluboce smýšlející osobu. Často a rád jen tak sedí a rozjímá, sní a oddává se vlastním představám. Pomáhá mu to vyrovnat se s problémy. Možná, že se bojí ukázat tuto svou stránku, protože ji považuje za svou slabost. On přece nemá city. Jakýkoliv vyšší projev smutku, lítosti či neštěstí je slabost. A on nemá slabosti. Žádné.

Pod rouškou jasné a chladné noci, se za burácivé vichřice narodil vlk, který brzy na to získal své první jméno, Arashi. Hned za ním následovala další vlčata. Chiasa, rozkošná, drobná vlčice, Yasuo, silný vlk s mohutnými tlapkami a Shamon, jehož srdce bylo větší, než medvědí.
Vyrůstali v malé smečce, kterou vedli jejich rodiče, Kiyo a Ayaka, která od porodu stále více chřadla. Sílu však neztrácela jen drahá Aya, ale i celá smečka. Zůstal v ní poslední silný vlk, Kei, který se společně s alfami jen stěží dokázal o vše postarat. Vlčata proto byla obrovským darem pro všechny. Matka nedlouho poté, co vlčata otevřela oči, zemřela. Tento okamžik tak zůstal skryt hluboko mezi zapomenutými prožitky vlčat. Jejich výchova pro smečku nebyla snadná. Hodně je ale naučila stará vlčice Shina, která jim ukázala laskavost, disciplínu a pomohla jim poznat svět. Jenže ten se stával pomalu nabývajícím vědomím vlčat čím dál hrozivější.
Vlčatům byl asi rok, když se les obalil zlatou barvou a skrze koruny sestupovalo k zemi jen pár posledních hřejivých paprsků. Vše pro smečku vypadalo více než dobře, vlčata už byla velká a silná. A pak přišla první drsná lekce života. Místo otce a jeho pravé ruky, Keie, se z průzkumu v okolí na území smečky vrátilo několik vlků, jejichž dech páchl krví. Vlčata byla až na jednu další vlčici a starou Shinu jediní, kdo mohli smečku bránit. Bylo ale všem více než jasné, že proti cizincům nemají šanci. V poslední chvíli, když už vše vypadalo nejhůř, se vlčice společně s jejich sestrou rozhodly pro útěk. Díky tomu, že se mladý Arashi zuřivě zakousl do krku vlka, aby strhl jeho pozornost, se jim snad opravdu podařilo schovat se někde daleko za územím. Arashi je tehdy viděl naposledy, chvíli předtím, než se po něm zraněný vlk ohnal a serval ho ze sebe. Vztekle ho odhodil na kámen, kde Arashi ztratil vědomí. Toho dne také naposledy vydechla nebohá Shinu, kterou bez lítosti zadávili.
Arashi přišel k vědomí až o několik hodin později. Les byl tichý, jako nikdy dřív. Byla tma. Cítil jen bolest z utržené rány na ramenou a na hlavě, do které se praštil. Přesto sebral poslední zbytky sil, aby se rozhlédl po okolí. Pach, i stopy cizinců a bratrů vedly daleko za hranice území. Na něm zůstala jen smrtelně zraněná Shina v kaluži své vlastní krve a vlčice, které utekly, byly nejspíš pronásledovány jednou z těch hyen, které je napadly. Bratry podle všeho odvedli s sebou. Stopy, které za sebou zanechali, svědčily o tom, že byl jeden z nich dost zraněný. Arashi nebyl dost silný, aby stopy následoval. Zhroutil se ve vlastním zoufalství. Během chvíle přišel o všechno. Navíc kromě Shiny nevěděl, kde všichni jsou. Co se jim stalo. Vyčítal si, že upadl do bezvědomí, byl totiž přesvědčený, že ho zde nechali vykrvácet, či že se jim prostě nechtělo tahat s vlkem, co nedokáže udělat krok. Proč by jinak odvedli bratry a jeho ne? Nebo si mysleli, že je mrtvý? Ve svém hlubokém smutku se schoulil vedle věčně spící Shiny a přečkal zde do rána.
Druhý den se cítil ještě hůř. Rány sice přestaly krvácet, ale jeho srdce a mysl ho bolela víc, než cokoli. Ten den se rozhodl, že celý život věnuje tomu, aby znovu našel svou rodinu. A že udělá vše proto, aby už nikdo nikdy neskončil tak, jako jejich smečka. Sebral poslední zbytky sil, rozloučil se naposledy se starou vlčicí a opustil území smečky navždy, po stopách vlčice a sestry, které byly pronásledovány. Díky dešti však byla jejich stezka velmi špatně čitelná. Cítil krev, ale už ani nevěděl, zda je jeho vlastní, sestry, nebo koho vlastně. Po dlouhých hodinách stopování se zhroutil k zemi pod vahou svých zranění.
Probudila ho vůně masa. Cítil strašlivý chlad, bolest, prázdno… a maso. Když otevřel oči, viděl před sebou mrtvou srnu. S námahou zdvihl hlavu, aby se rozhlédl. Po svém boku objevil vlčici s vlkem. A tak poznal Kawu a Taie, dva vlky, kteří mu budou dalších několik měsíců dělat společnost. Každý z nich si prožil své, společně se toulali a Arashi jim vděčil za svůj život. Za nedlouho k nim přibyla ještě vlčice jménem Akiko. Všichni měli stejný cíl – najít klid a mír. Jenže pak čtveřici tento plán znovu zhatil osud. Přepadeni pravděpodobně stejnými bestiemi jako kdysi jeho smečka, zůstali lapeni v pasti. Zatímco se Tai s Arashim snažili porazit nepřátele, Kawa a Akiko se daly na útěk. Ironie, že? Zase znovu, po druhé v životě ve stejné situaci, kdy byla v ohrožení jeho druhá, nová rodina. Jak život mohl být tak krutý? Když už to vypadalo, že oba vlci v boji padnou, byli zachráněni alfou nedaleké smečky a jeho bojovnicemi. Osamu, obrovitý, silný, avšak již starší vlk, který po boku několika vlčic skolil i nejposlednějšího cizince, který se postaral o smrt Kawy. Tento vlk byl osamělým alfou, který přišel o svého jediného potomka, syna, který pomáhal držet chod celé smečky. Tu teď tvořilo jen několik vlčic. Akiko, které se nejspíše podařilo utéct, už nikdo nikdy nenašel stejně tak, jako Arashi nikdy nenašel svou sestru, bratry a otce.
Osamu oba vlky přijal za své. Naplnil tak alespoň zpola tu hlubokou díru ve svém nitru, kterou v něm zanechala smrt jeho syna. Oba tvrdě trénoval a cvičil a za jejich pomoci postavil brzy smečku zpět na nohy. Časem poznal jejich dobrá srdce a oběma dal nová jména. Tai byl od tohoto dne Shuji, „druhý syn“ Osamy, který z něj udělal nového alfu. Arashi, který byl hrdou betou, dostal jméno Arakan, „ctihodný“.
Oba vlci prožívali doposud nejhezčí roky svého života. Arakan se dokonce stal otcem tří vlčat, o která se staral, jak nejlépe dovedl. Pro svou laskavost a činy si také vysloužil čestné místo obránce smečky a jméno Arashi se začalo pomalu vytrácet. Přestože se zdálo, že mu nic nemůže chybět, Arak se ve své mysli stále vracel k minulosti, ve které utržil tolik ran. Touha po odplatě nakonec byla silnější, než cokoli jiného, a tak se rozhodl smečku dočasně opustit. Když byla jeho vlčata roční, vydal se na svou pouť, na které však brzy zjistil, že se ke své smečce, rodině, už nikdy nevrátí. A tak začala další životní kapitola tohoto vlka, když ho osud zavál až na ostrovy Mois Gris. Nikdy nepochopil, jak se sem dostal a jak se dostane zpět. Věří však, že i tento krok v jeho životě má smysl. A tak stále hledá to, co kdysi ztratil i na těchto magických ostrovech.

Zajímavosti

~ Přestože je hrdým otcem tří vlčat, s jejich matkou nikdy bližší pouto nenavázal.
~ Jeho srst je středně dlouhá, velmi hustá a jemná. Někomu se může jevit naježená.
~ Nejen díky této plyšové srsti, která přidává na objemu, vypadá už na první pohled statně a mohutně.
~ Velikostí se řadí mezi vyšší vlky.
~ Dohromady má vcelku medvědí vzezření i díky menším, kulatějším uším a kratší, avšak o to mohutnější tlamě.
~ V oblasti kohoutku a krku se skrývají hluboké jizvy. Jsou vidět pouze při pohybu, kdy se v husté srsti občas prozradí. Menší jizvy se nachází různě po těle, na nohách, žebrech, krku i obličeji, viditelné však téměř nejsou.
~ Po svých předcích má modrý jazyk. Podle jedné pověsti proto, že ochutnali noční oblohu.

Vlastnosti

Síla 14 %/95 %

Vytrvalost 7 %/70 %

Rychlost 6 %/59 %

Obratnost 6 %/55 %

Schopnost lovu 7 %/71 %