Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Přikývl jsem. "Já vím. Uvidíme," pousmál jsem se na ni. Doufal jsem, že alespoň jeden z mých potomků bude po mě chtít jednou převzít místo. Nikdo tu nebude věčně a dědic byl důležitý. Případně v úvaze mohla být Barnatt, ale těžko říct, zda by se něčeho takového ujala."Zkus, každopádně určitě kdybys s tím nebyla spokojená, přijď za mnou a můžeme najít něco jiného pro tebe. A Až budeš připravená, jako někoho, kdo bude učit ostatní magie, bude super," zazubil jsem se na ni. I taková funkce byla důležitá.
Měl jsem temno před očima, jakmile jsem spatřil její tělo. Taková bolest, která mnou proudila, byla nesnesitelná. Před očima mi proběhly veškeré vzpomínky na ni. Jak jsme se seznámili, jak jsme sledovali strop v úkrytu, naše první intimní doteky... Všechno. Všechno mi proběhlo před očima. Vydechl jsem a nechal slzy stékat do jejího bělostného kožichu. Pohlédl jsem zdrceně na Merlin. "Já vím..." vydechl jsem tiše. Byla to věc, která se musela oznámit, ač mi to lámalo srdce. Mokrou srstí jsem se o ni lehce otřel. Neměl jsem slov, mlčel jsem a nechal smutek mnou proudit. V srdci se mi vytvořila taková díra, která se už nikdy plně nezahojí.
Chvíli jsem ještě u Athaiina těla ležel a plakal. Snad jako kdyby mě to po chvíli otupilo. Přestal jsem, má tvář byla bez života. Zvedl jsem se a zavyl tak hlasitě, aby se to dostalo ke všem. V mém hlase bylo jasně znát, že se stalo něco strašného, byl také jistě slyšet můj šílený smutek. Všem muselo dojít, že se stalo něco příšerného. S tímto zavytím jsem vzal Athai za kůži na krku a pomalu ji táhl do úkrytu.

→ úkryt

Hlasování
Hlasování máme tu. Hlasovat se nakonec bude v dotazníku, bližší informace jsou napsány v onom dotazníku.
V případě dotazů pište na discordu do dotazů případně mně do PM's.
Odkaz: https://forms.gle/j3iPQhD6n5PxaZo79

← les

Na Merlinina slova ohledně Chaosu jsem jen zaujatě přikyvoval. Podávala zajímavé informace, které se budou třeba jednou hodit. Ač vlastně bych byl nerad, kdyby mi k něčemu byly. Pač by se mohlo stát, že by se Zlatá mohla dostat do potyčky právě s Chaosem a o to jsem rozhodně nestál.
Pousmál jsem se na ni a jemně ji olízl, ač jsem věděl, že blízký fyzický kontakt není zrovna pro ni, ale měl jsem potřebu jí vyjádřit mou lásku. "To jsem rád. Chtělo by, aby i ostatní měli větší zájem," pokrčil jsem plecemi. Rád bych někomu jednou alfování předal a teď jsem neměl moc možností. Leda že bych to mezi ně hodil a vezměte si to někdo. Ovšem tohle nebyl můj styl a neměl bych tímhle způsobem klidnou duši.
Dostali jsme se i k její funkci, kterou by mohla ve smečce zastávat. "No. pokud je Ahvaryan nějak více znalý v magiích, tak by tě třeba jakožto hlavní lovec smečky mohl něco přiučit. Až na něj narazíme, můžeme se na to zeptat, hm?" pousmál jsem se.
Pomalu jsme překročili hranice smečky. Merlin měla pravdu. Také jsem začal mít takový divný pocit, který jsem neuměl momentálně moc popsat. Hlasitě jsem polkl a směřoval hlouběji do lesa. Ovšem moc daleko jsme se nedostali... Pár metrů před námi jsem viděl mně velmi známou bílou srst a pach. Sklopil jsem uši k hlavě a pomalými kroky jsem se vydal k ní... "Athai?" dloubl jsem do vlčice čenichem a následně viděl krev. Vytřeštil jsem zděšeně oči a začal do jejího těla šťouchat čenichem i tlapami. Nehnula se. Začal jsem mělce dýchat, dělalo se mi mdlo. "Athai. Athai. Vsávej," hejkal jsem na ni, ale bez odezvy. Natáhl jsem hlavu k její tlamě. Nedýchala. "To mi nedělej... To mi nemůžeš udělat," šeptal jsem k ní a do očí se mi nahrnuly slzy. Opět. Nemohl jsem si připustit, že mě má životní láska opustila. Ovšem nemohl jsem si nevšimnout známek boje. "Kdo ti to udělal!" křikl jsem. Tím, že pršelo, byl pach fuč. Vydechl jsem. Bylo mi špatně, úzko a mdlo. Nevěděl jsem, co mám dělat.
Zdrceně jsem se podíval na Merlin, která tohle vidět neměla. Byla ještě mladá. Nemohla v tomhle věku přijít o mámu. Ještě ne. Chtěl jsem před ní být silný, ale když přijdete o partnerku, o přítelkyni, někoho tak blízkého, jako byla ona, nešlo to. Nemohl jsem. Jak jsem na ni hleděl, podlomily se mi tlapy a já byl na zemi. Hlavu zabořil do její srsti na krku a nechal slzy stékat do její heboučké srsti. Moje srdce bylo zlomené na miliony kousků. Opět. Nedávno jsem ztratil bratra a po chvíli o mou partnerku. Bylo toho na mě příliš...

Zdravím smečko!

Jednak chci připomenout akci, kterou naleznete o příspěvek níže. Tak na ni nezapomeňte!

Ráda bych tu také vyhodnotila výplaty za červenec a srpen. Odměny jsou sečtené dohromady za oba měsíce:
Ahvaryan - 12 kšm
Akiko - 12 kšm + 1 %
Alyanna - 30 kšm + 1 %
Tiara - 12 kšm + 2 %
Sillarei - 30 kšm + 1 %
Zarina - 21 kšm + 2 %
Atray - 18 kšm + 1 %
Rýdie - 12 kšm
Barnatt - 6 kšm + 1 %
Aileen - 9 kšm
Atrox - 1 kšm
Renbli - 15 kšm

Kšm budou zapsána automaticky, pište si jen o procenta!

Poslední věcí je povyšování! Prvotně se o příčku výše posouvá Renbli s Ingridem. Na pozici delty se dostává Ahvaryan a Zarina. Gratuluji! Ahva se Zarčou si mohou napsat o odměnu za povýšení a o odznáček.

Allavanté a Alduin. Ani jedno jméno mi nic neříkalo. Ovšem budu si je už pamatovat. "Spolek? Jak to myslíš?" optal jsem se zvědavě a naklonil lehce hlavu na stranu. Očividně jsem měl dost mezery o zdejších smečkách. O Daénu jsem věděl už dlouho, Chaos jsem zaslechl právě přes Athai a bitvu s Daénem a pak tu byla Alatey, kam se vypravila Barnatt. To bylo docela dost smeček, ačkoli ostrovy jsou docela rozlehlé.
Zastřihal jsem ušima a jemně - ač stále s bolestí ze smrti bratra - se pousmál. "Dobrá, dobrá a rozhodně mi to vadit nebude, naopak... Budu jedině rád." Potěšil mě její zájem o chod smečky. Musel jsem i přemýšlet nad tím, že jednou tu nebudu a bude nutné smečku někomu odkázat a tu bych nejraději předal někomu z mých potomků, ale těžko říct komu. "Tak já si to promyslím a uvidíme, co ti přidělíme. Průzkumníků máme dostatek, lovci asi také nejsou třeba? I když by tě možná Ahvaryan jakožto hlavní lovec mohl něčemu přiučit, jestli bys o to stála," navrhl jsem nakonec. Až by byla Merlin dostatečně zkušená v magii, mohla by být učitelem? Uvidíme, jak se to celé vyvrbí.
Merlin si mezitím čistila rány vodou a já jí dopomohl pomocí iluze, aby na tu chvíli necítila bolest a mohla si v klidu rány vymýt. "Zvláštně agresivní. Kdyby byla zima, tak bych tomu rozuměl, ale takhle? Zvláštní," pokrčil jsem plecemi a sledoval dceru. "Také doufám, musím se s ní o něco podělit," vydechl jsem opět zkroušeně. Zdálo se, že Merlin je už u konce, alespoň já měl takový dojem. "Půjdeme?" optal jsem se a pakliže souhlasila, odebral jsem se směrem k území.

→ smečka

Zdravím smečko!

Rozhodla jsem se Vám opět uspořádat nějakou smečkovou neherní akci, ať si taky nahrabete i něco odtud, když už jste členy.
Sice smečka má momentálně poměrně dost členů, to neznamená, že bychom nechtěli další, že. Proto Vaším úkolem bude sepsat inzerát, ve kterém se posnažíte nalákat tuláky k nám do smečky. Zpracování je čistě na Vás, ovšem oceňuji kreativitu a originalitu.
Vzhledem k tomu, že tohle je trochu náročnější, dám Vám na to více času a to do konce září! Vaše výtvory mi zasílejte do vzkazu s názvem "Inzerát Zlaté".
Doufám, že Vás akce bude bavit. Po ukončení si zveřejníme Vaše výtvory. Budu se těšit! :3

Vlče, o kterém Merlin mluvila, bylo ještě dost mladé, minimálně oproti ní. Zaujatě jsem přikývl a zaznamenal si tuhle informaci do paměti. Kdo ví, třeba bude ještě někdy v budoucnu užitečná. Ovšem další informace byla ještě zajímavější. Potomek Alf? "Víš, kdo jsou Alfy Chaosu?" optal jsem se. Já si nebyl jistý, zda znám vůdce, ač Athai o nich možná mluvila, ale v tom stavu, ve kterém jsem tehdá byl, nedivil bych se, že bych je zapomněl.
Zastřihal jsem ušima a pohlédl na dceru. "Nu, záleží, zda někam vyrazíš. Já se asi na chvíli zas zdržím na území, měl bych vyřešit nějaké smečkové záležitosti s ostatními," odpověděl jsem a pokračoval: "Jo? A o jakou funkci bys stála?" Zajímalo by mě, kterou funkci by Merlin ráda zastávala. Těšilo mě, že měla zájem se více zapojit do smečky a přispět něčím. Jak jsme šli, nakonec mou nabídku pomoci využila a já se jen tiše pousmál.
Podařilo se nám dojít k říčce, kde byla tekoucí voda. Zde si Merlin mohla vyčistit rány. "Rád bych ti s tím pomohl, ale ani jedna z magií není v tuhle chvíli užitečná," sdělil jsem. Ovšem jediné, co jsem mohl, byla iluze. Tu jsem vytvořil. Dotkl jsem se lehce tlapou jejího těla a tím utvořil iluzi, kdy necítila bolest ran a tím se lépe mohla soustředit na vodu. "Ta tu byla se mnou, šla se zřejmě projít," odvětil jsem. Taky potřebovala chvíli samoty a klidu jako každý někdy.

Jméno vlka: Sierra
Počet postů: 2 :')
Postavení: kappa (neodehrané)
Povýšení: neodehrané povýšení ze sigmy na kappu → 10 kšm a 1 % do obratnosti
Funkce: léčitelka
Aktivita pro smečku: ---
Krátké shrnutí (i rychlohry): Vydala se s Mercerem na výlet.

Jméno vlka: Thia
Počet postů: 1
Postavení: sigma
Povýšení: ---
Aktivita pro smečku: ---
Krátké shrnutí (i rychlohry): Thia ukončila přátelský souboj se Zeiranem.
Bobříci: ---

Meno vlka: Enzou
Počet príspevkov: smutný 1 post
Postavenie: gamma (ale tuším, že to není odehrané? idk)
Povýšenie: ---
Funkcia: lovec - nutno odehrát
Aktivita pre svorku: ---
Krátke zhrnutie (i rýchlo hry): Enzou s Cithrianem naplánovali výlet.
Questy svorky: ---

Rozhodně bylo znát, že to všechno Merlin bolelo. Nebylo divu, přeci jen hlubší rány bolí a kdo říká že ne, ten lže. Pochopitelně pokud použije iluzi nebo vymoženosti od obchodníka, tak je to věc druhá. "Ah. To musela být docela hladová. Přeci jen ty už nejsi nejmenší," pokrčil jsem plecemi. Rozhodně to nebylo myšleno, že bych jí to nevěřil, spíše mě překvapila samotná liška, která se rozhodla zaútočit. I když tady se jeden nediví, co tu může zažít. Když si vzpomenu na vlčí zombie... "V pořádku, Merlin. Jen mě překvapilo, že no... Netušil jsem, že Chaos má potomky. Neslyšel jsem o nich," pověděl jsem. Ovšem já o Chaosu příliš nevěděl, jen to, co mi řekla Athai, když s nimi bojovala.
Vydechl jsem a pousmál se, ač přes tu veškerou bolest to bylo dost těžké. "To se stává. Časem přijdeš, kde jsou tvé hranice," odvětil jsem. Já také dřív netušil, kam až můžu zajít. Teď jsem to věděl a bylo dobré to vědět. Avšak všechny tyhle věci se vlk učí časem a s věkem.
"Dobrá, dobrá. Nejprve ti ale vyčistíme ty rány a půjdeme na území, kde si v bezpečí budeš moct odpočinout," jemně jsem ji šťouchl do tváře. Zřejmě o mou pomoc nestála a zvedla se na nohy sama. Sledoval jsem ji a kdyby se jí měly snad podlomit nohy, hned bych ji podepřel. Mimo jiné jsem zmínil lasici, kterou prý našla u obchodníka. "Od něj mám já toho červeného ptáčka," ukázal jsem čenichem směrem k větvím, kde seděl. Avšak hned jak si všiml mého pohledu, sletěl mi na hlavu mezi uši.
Šli jsme pomalu, ale již jsem slyšel tekoucí říčku. "Už tam budeme," prohodil jsem. A netrvalo to příliš dlouho, jak jsem si původně myslel. Ušli jsme ještě několik metrů (přičemž když Merlin klopýtla nebo se jí podlomily nohy, podepřel jsem ji) a byli jsme na místě. "Zvládneš to?" otázal jsem se.

Zděšeně jsem hleděl na Merlin a prohlížel si její rány, které nevypadaly momentálně zrovna pěkně. Bylo třeba je vyčistit a ona si rozhodně potřebovala odpočinout. Vydechl jsem se zastřihal ušima, když začala mluvit, co se jí vlastně přihodilo. "Liška? Merlin, co jsi dělala s Chaosanem?" optal jsem se opět vyděšeně. O nich jsem nic pěkného neslyšel. "Jsi statečná, ale příště na sebe dávej větší pozor, nechci, aby se ti něco stalo," pověděl jsem smutně. Bratr byl mrtvý, Deiron z toho celý zdrcený, já byl z toho zdrcený a teď tu byla ještě zraněná dcera. Musím na svou rodinu dávat větší pozor.
Prohlédl jsem si její rány více z blízka. "Jistě. Ovšem vodu neovládám, budeš schopná dojít kousek k řece?" optal jsem se. Jistě ji budu podpírat, ale byla zesláblá. "Pokud bude třeba, můžu vytvořit iluzi, která ti od bolesti na chvíli pomůže," dodal jsem. Bylo momentálně nutné ji rány vyčistit a případně najít někoho - Mireldis, která by snad mohla znát nějakou léčivou bylinu.
Očkem jsem si všiml lasice, která se držela v blízkosti Merlin. Nebála se, tudíž jsem usoudil, že to bude něco jako ten můj červený ptáček, který seděl nad námi na větvi a sledoval celou tuhle situaci. "Koukám, že máš společnici," prohodil jsem.

Rychlohra s Deironem
7 postů = 1,5 postů na webu

Poté co jsem dořešil smečkové věci s Akiko, zůstal jsem s Athai sám, která byla nejspíše zamyšlená. Já se jen tiše usmál a nechal ji. Ovšem brzy jsem si všiml Deirona, který si to štrádoval směrem k nám. Byl jsem rád, že ho konečně vidím, ale zdálo se, že je něco v nepořádku. V tlamě měl Blindovu pásku od krve a jeho tvář byla zahalena smutkem a slzami. Hned jsem měl špatný pocit, kterého jsem se nemohl zbavit.
Následně ze syna vypadlo to, že Blind je mrtvý. Můj bratr byl mrtvý... Srdce se mi roztříštilo na milion kousků a já netušil, co mám vlastně dělat. Můj poslední sourozenec byl pryč. Já zůstal z původní rodiny jediný. Deiron si to vyčítal, ovšem říkal jsem mu, že za to nemůže a není to jeho chyba. Mezitím jsme se "usmířili" a měli v tomhle hrůzném dni hezkou chvilku. Bohužel smutek byl rozhodně cítit ve vzduchu. Poplakali jsme si.
Derion chtěl Blindovu pásku jako vzpomínku. S tím jsem neměl problém a nechal mu ji. věděl jsem, že se o ni dobře postará. Poté jsme se vrátili ke chvilce otec-syn, kdy jsem mu řekl, že já a i celá rodina ho milujeme a že tu vždycky pro něj budeme.
Celá tahle situace byla těžká a Dei potřeboval být sám, rozuměl jsem tomu. I já potřeboval být sám.
Konec rychlohry

Mezitím se vytratila Athai, čehož jsem si vůbec nevšiml. Seděl jsem na zemi jako hromádka neštěstí. Blind byl dobrý vlk a nezasloužil si zemřít tlapou medvěda. Nemělo se to stát. Bohužel čas vrátit nešel a já se s tím musel smířit. Ale jak se smířit se smrtí někoho blízkého? Někoho, s kým jsem se dlouho neviděl a následně s ním strávil pár krásných chvilek. Byl to můj parťák od narození, byl to můj bratr, kterého už nemám. Nemám fyzicky, ale bude navždy v mém srdci. Stejně jako Tessa...
Co mě ze smutných a pochmurných myšlenek vytrhlo, byl zoufalý křik Merlin. Zastříhal jsem ušima a otočil se. To se už svalila přímo přede mě. Vyděšeně jsem se podíval. "Merlin! Co se stalo?" vyjekl jsem vyděšeně, ale zároveň smutně. Nešlo zastínit smutek, který jsem prožíval a Merlinino zranění tomu moc nepřidávalo.

Vyhodnocení Postované
Co jsem tak koukala, všichni jste se do toho docela pustili, někteří z Vás mají dokonce přes 100 postů! Ovšem víc to okecávat nebudu, protože všichni se těšíte na odměny. Níže naleznete tabulku s odměnami, kde jsou body a odměna, za které Vaše body můžete získat. Bod = 1 post. Můžete využít všechny body, ale taky nemusíte. To záleží čistě na Vás. Avšak... speciální magii si můžete vzít jen pouze jednu na vlka!
Prosím, pište si o odměny přehledně:
Mám: 100 bodů
50 bodů - speciální magie
25 bodů - sleva
25 bodů - 15 %
Zbude: 0 bodů
Nerada bych to luštila, děkuji.

No a zde už máte onu slíbenou tabulku:

O odměny pro více charakterů je možno psát z jednoho profilu a do jednoho komentáře.

Doufám, že jste si Postovanou užili a snad se uvidíme i u té příští!

Ok, I go first

Jméno vlka: Sierra
Počet postů: 13
Postavení: sigma
Povýšení: neodehrané na kappu
Funkce: /
Aktivita pro smečku: Obcházení hranic.
Krátké shrnutí (i rychlohry): S Mercerem obcházela hranice a pobývala celou dobu na území smečky, přičemž s ním utužovala vztah.