Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Zdravím smečko,
tak začala bych tím, že má smečka oficiálně úkryt, který nalezla Tessa se Sisi, ale já byla schopna sepsat popis až teď, no, který naleznete na stránce smečky. Obrázek bude doplněn, až bude hotový.

Dále byl přidán na stránku smečky obrázek od Tessy, který kdysi udělala.

Ráda bych se rozloučila se SISI, která nás tímto opouští a přejeme ji hodně štěstí!

Toť vše,
Aetas

Aetasík - 14 - snad přinese štěstí ^^

Bylo tu celkem dost vlků, ale není se čemu divit, když každý chce získat svůj element zpět, nebo jen pomoci. Všechny jsem si prohlédl a to pořádně a poté zamával ocasem. Přešlápl jsem si z tlapky na tlapku a koukl na Cinteriona.
Po chvíli ticha se ozvala Rain, která si všimla stejně jako já toho chapadla, pousmál jsem se a mírně se mi v očích zajiskřilo, jelikož jsme byli na stopě. „Ano vidím, myslím, že je to stopa, určitě je to stopa,“ zajásal jsem a koukl po ostatních, jestli si toho taktéž všimli. Rain se tam pomalu vydala a já koukl po ostatních, jestli půjdou také, ale i tak jsem se pomalu odebral k místu, kam šla Rain a několikrát se zastavil.
Sisi něco řešila ohledně té Daénské smečky, do čehož jsem se nechtěl motat, ale také jsem si nemohl nevšimnout, jak se k nám připojila černá vlčice se znaky, kterou mi kdysi Sisi popisovala. Tak tohle je ta odporná mrcha! Zamračil jsem se na ni, ale nechtěl jsem tu rozpoutávat nějaké boje, bylo to zbytečné.
Cinterion také na tu odpornou mrchu nereagoval moc natěšeně, také zřejmě nemá dobré zkušenosti, ale nedivím se, když málem přizabila tady křehkou Sisi. Cinterion se poté co zavrčel na Near rozeběhl, já ještě počkal na ostatní a chvíli sledoval Near AKA odpornou mrchu.
Ale když už se tak nějak všichni rozeběhli, také jsem běžel a doběhl i Cinteriona a sledoval zlato-černá chapadla, která se vzdalovala.

<<< Tichá zátoka

Brzy jsem došel na místo, které mělo zajímavý podklad, který jsem nikdy neviděl, ale všude byl písek...Tedy písek jsem viděl, ale ne tak rozlehlý všude, určitě se to nějak jmenuje - les, tam jsou stromy, zde je písek a co to tedy je? Hm? Zavrtěl jsem hlavou a rozešel se za skupinkou vlků, kde byl i Cinterion a Sisi...také tam byla ta šedá vlčice. Ryan, Rani, Rain? Nějak tak...Jo! Rain!
„Zdravím,“ pozdravil jsem Rain a tu druhou, také šedou vlčici a pousmál se. Rain taktéž měla šedé oči a stejně tak i ta druhá, vedle ní. Rain má zemi, to vím a co ta druhé, šedá? Buď zemi nebo oheň. Zapřemýšlel jsem a koukl na Cinteriona. „Sem se doplazila ta chapadla, ale nepovšiml si, kam zmizela, neviděl jsi je? A pokud ne, měli bychom je jít hledat, třeba nás dovedou někam, kde se budou skrývat třeba nějaké úkoly, abychom elementy získali zpět,“ řekl a koukl po všech kolem.

//Bacha na přechody.

Bylo to divné, já, Cinterion i Aetas jsme měli šedé oči. Já měl element země, Cinterion a Lestat...hm to netuším, ale vlkům s elementem vody a vzduchu se jim nezměnily, že by země a oheň? Polemizoval jsem nad tím, ale moc času nebylo.
Sisi s Casperem něco řešili, možná její odchod ze Zlaté, ale mě hlavně teď zajímalo, co je s našimi oči, ale to mi asi nikdo odpovědět nemohl, zatím. Caspera také napadly modré oči, možná v tom něco bylo, něco skrytého. Koukl jsem na něj a zakroutil hlavou na náznak, že netuším, což byla i pravda.
Poté se mě Cinterion optal na mou magii. „Zemi a co ty?“ položil jsem mu tu stejnou otázkou a při tom pohlédl i na Lestat, zda mi také něco nepoví. Švihl jsem ocasem a zastřihal ušima a nakonec pohlédl, kudy zmizela ta chapadla, možná bychom se tam měli podívat, no ne? Nakonec se Cinterion trochu rozmluvil a z rozhovoru mi došlo, že má Cinterion oheň nebo zemi, takže mi to už bylo celkem jasné, ale nebylo to potvrzené. „Já rozhodně půjdu,“ pokýval jsem hlavou a koukl na Cinteriona.
Také jsem si povšiml, že Sisi odešla. Co se děje? Že by se s Casperem pohádala? Možné to je. Koukl jsem na Caspera tázavým pohledem a poté zas koukl na všechny ostatní. Také jsem si všiml vlka, který k nám šel. „Zdravím a ne nerušíš,“ řekl příchozímu vlkovi, který měl element vody.
Attila tam zakřičela na Lestata a poté byla vyděšená. „Ano, normálně vidím, naštěstí,“ pokýval jsem na ni hlavou a koukl na Cinteriona a Lestata.
Po nějaké chvíli se všichni rozprchli směrem k nějakému zvláštnímu místu a tak jsem se rozeběhl ta nimi.

>>> Poušť

Než jsem se nadal, přišla k nám...no sebevědomější vlčice, která tu možná všechny i znala, já jí jen kývl na pozdrav a mírně se pousmál, ale nijak víc ji neřešil, alespoň prozatím. Také jsem si všiml stejně jako ona, že i Cinterion, jak ho nazvala měl také šedé oči . Co to je? nechápal jsem to, ale raději to zatím neřešil, nechtěl jsem kolem toho dělat nějaký veliký rozruch, ale přesto mě to zajímalo.
Casper mi na pozdrav jen kývl, ale nic víc jsem od něj čekat nemohl, vždyť byl zřejmě na mě naštvaný, anebo jsem se ho nějak dotkl...Prostě jsem byl upřímný a myslím, že každý alfa smečky či alfa pár nebo nějaký vůdce skupiny by měl být upřímný a ne jen vzít každého, aby měl nejvíce členů, je to pitomost, raději míň, ale užitečných.
„Koukám právě na to, nevím co se děje, ale zajímá mě, proč to tak je,“ pokýval jsem chápavě hlavou a prohlížel si ho, pokud vím, tak jsem o něm slyšel? Možná, ale jak jsem slyšel od vlčice - té em...namyšlené - že se jmenuje Cinterion. „A ano jsem a ty jsi...Cinterion, pokud se nemýlím, že?“ opáčil jsem a švihl ocasem, bylo nás tu celkem dost, což mě překapovalo a také jsem to nechápal, proč, ale myslím si, že je důvod.
Takže Sisi a Casper? kvůli němu přešla do Daénské smečky? Hmf. Prohlédl jsem si je oba a poté se otočil na vlčici, kterou Cinterion nazval Attila, aspoň jsem se nemusel ptát na jejich jména.
Také k nám brzy dorazil béžový vlk, pokýval jsem hlavou na pozdrav a mírně se pousmál. Nic moc neříkal, jen něco zřejmě šeptal té oné Attile, Sisi byla u Caspera a já stál naproti Cinterionovi, ale přesto mi stále vrtalo hlavou a proč máme s ním šedé oči. Počkat, vždyť je má šedé i tady ten béžový? Co to je? Koukl jsem na něj a poté se tázavě podíval na Cinteriona.

<<< Zlatá smečka (přes Zlatý les)

Brzy jsem dorazil k nějaké zátoce. Bylo tu strašné ticho a to se mi líbilo. Také jsem cítil mnoho pachu, jeden z nich byl známý. Casper? Pomyslel jsem si a švihl ocasem. Zřejmě na mě byl pořád naštvaný, že jsem mu řekl to co jsem řekl, jen jsem chtěl být upřímný a nic nezastírat. I Sisi? Vždyť byla před chvíli ještě u nás ve smečce? Si tedy pospíšila. Zakroutil jsem hlavou a pousmál se.
Poté jsem se rozešel svižným krokem k nim. Už z dálky jsem poznal Sisi i Caspera, třetího vlka jsem nepoznal. Že by ten alfa té druhé smečky? Rád bych ho poznal. Pokýval jsem hlavou a přistoupil k nim.
„Zdravím vás, snad vás tu neruším,“ řekl jsem zdvořile a pokýval jsem hlavou. A sledoval je a doufal, že je neruším.

„Dobře tedy,“ pokýval jsem hlavou a pousmál se. „V pořádku Sisi, chápu tě a budu je pozdravovat. Také jsem rád, že jsme ti mohli být rodinou, ty tu budeš mít dveře vždy otevřené a rozhodně bych byl rád, kdyby jste se někdy sem vrátili, spolu, přece jenom je tu místa dost a i úkryt tu máme a v zimě se bude hodit,“ řekl jsem mile a zamával ocasem.
„V to doufám,“ pousmál jsem se a Sisi mi olízla tvář, já jsem jen hlavou pokýval a poté ji "objal". „Měj se Sis a hodně štěstí,“ věnoval jsem ji poslední úsměv a poté se odebral ke Shy, už jsem ji neviděl, jelikož jsem byl mezi stromy, najednou se mi udělalo blbě a padl jsem k zemi.
Když jsem se probral něco mi říkalo, že je něco špatně. Magie co se stalo s mou magií? Byl jsem překvapen, netušil jsem, co se mi stalo. V dáli jsem také spozoroval nějaká chapadla. Co to? Otočil jsem mírně hlavou do strany a pomalu jsem se odebral k místu, kde jsem chapadla viděl a šla jsem za nimi.

>>> Tichá zátoka (přes Zlatý les)

„Tak to jsem rád,“ pousmál jsem se na ni a švihl ocasem. Rozhlédl jsem se kolem sebe a koukl i na nebe, nebyla nějak veliká zima, ale stejně bylo chladno, no jo...blížila se zima, má první zima zde. Poté jsem se zas koukl na Sis. „Snad ano,“ pousmál jsem se a zamrkal očima a přešlápl si z jedné tlapy na druhou. „Tak to jo, snad ji dlouho ani neuvidíš,“ pokýval jsem hlavou a stále jsem sledoval její bílou srst, modré znaky a houpající se přívěšek na krku, ani jsem nevěděl, kde to všechno vzala, ale líbilo se mi to, třeba také Shy měla krásnou masku na obličeji a já? Já nic neměl, ale rozhodně jsem si nestěžoval.
Co se děje? Sis, děsíš mě... Zkoumavě jsem ji sledoval a poté se rozpovídala. CO mi řekla, tak mně to celkem zarazilo. „Děkuji Sisi, že si to myslíš,“ snažil jsem se odlehčit situaci, a tak jsem se pousmál. „Ano, řekl jsem mu to, ale nakonec jsem ho přijal, sám odešel a nikoho jsem nutit nechtěl, bylo to jeho rozhodnutí a já jsem mu nechtěl bránit. Také jsem mu řekl, že se klidně může vrátit, když bude chtít,“ vysvětlil jsem ji a pokračoval dál. „Je mi to líto Sisi a chápu tvé rozhodnutí nebudu tě tu násilím držet, takový já nejsem a to víš, že mi je to strašně líto a rozhodně bych byl rád, kdyby jste se spolu třeba někdy vrátili sem anebo se sem můžeš někdy přijít podívat, rozhodně mě to potěší,“ kývl jsem na ni s kamenným výrazem, tohle jsem nečekal, chápal jsem to, měla ho velmi ráda, ale kvůli tomu odcházet ze smečky? No budiž, když chce, nechtěl jsem jí bránit.

„Snad jsem tě nevylekal, Sis,“ zasmál jsem se a mírně zavrtěl ocasem. A stále ji pořádně sledoval, něco se mi na ni nezdálo, ale netušil jsem co. „Doufám, nechtěl bych o ni za přijít, jako před lety, no ještě chvíli počkám a poté ji půjdu pro jistotu hledat a jsem rád, že ti ty potvory nic neudělaly,“ pokýval jsem hlavou a pousmál se na ni.
Celkem mě vyděsilo, jak začala dál mluvit, tázavým pohledem jsem ji sledoval a čekal co z ní vyleze. „Pokud by ti ublížila, řekni mi, musel bych ji už přetrhnout,“ řekl vážně a rázně. Přistoupil jsem k Sisi blíž a tlapou ji nadzvedl hlavu a koukl se ji zpříma do očí a poté se zas odtáhl. „Sis, neděkuj já jsem ti rád pomohl a já jsem zas rád, že tu jsi,“ kývl jsem hlavou, ale i přesto jsem se děsil, netušil jsem co od ni čekat. Počkat, chce opustit tuto zemi? To snad ne! Chce dál cestovat? Možná. „A co mi chceš prosím tě říci?“ optal jsem se a pousmál se, lezlo to z ní jako z chlupatý deky, což se mi nelíbilo.

„Třeba jsem egoista, hmf,“ zasmál jsem se a drcl do ni. Tato hra mě bavila, ale už jsem chtěl vědět, to tajemství, které mi nechtěla říci a jak já to chtěl vědět. Povzdechl jsem si a hravě po ni štěkl.
„To si jen myslíš Shyinko, to s tebou to dopadne špatně!“ vyštěkl jsem na ni a aniž by to čekala skočil jsem po ni a svalil ji na zem a začal ji zas lechtat. „Shy a proč mi to nechceš říct? Já to nikomu neřeknu, slibuji,“ zašeptal jí do ouška a pousmál se na ni. Už jsem nevěděl, jak to z ní dostat, zkoušel jsem to všemožnými způsoby, ale nic mě už nenapadalo, alespoň prozatím.
Ucítil jsem Sisiin pach a rychle ze Shy slezl a vydal se naproti ní. „Ahoj Sisi, jsem rád že tě vidím, snad ti nic ty příšery neudělaly a neviděla jsi Tessu? Dlouho jsem ji neviděl a začínám se o ni bát, jestli se ji něco nestalo,“ oznámil jsem Sisi a věnoval ji milý úsměv. Doufal jsem, že Tess někde zahlédla, pokud ne, měl bych ji asi začít hledat, nechtěl bych o ni přijít a ani o žádného jiného člena.
Nemohl jsem si nepovšimnout její nervozity. „Sis? Stalo se něco, udělal ti někdo něco? Zas ta Near?“ starostlivě jsem se začal vyptávat a sledoval ji.

Této soutěže se účastnila jen Sisi, čímž ji moc děkuji a za tuto akci získává 8 KŠM, jelikož měla jednu chybku.
Pochází z Irska.

+ 5 KŠM za účast, dohromady tedy 13KŠM :)

Děkuji
Aetas

Zdravím Vás u 1. smečkové akce,
tak jelikož je zítra Halloween, tak by se mohl udělat Halloweenský kvíz. Jeden jsem si pro Vás připravila, odpovědi mi pište do vzkazů.

1. Z jaké země tento svátek pochází?
2. Jaké pořekadlo je silně spjato s Halloweenem?
3. Jak se nazývá vydlabaná dýně ve které je svíčka?
4. Jaké jsou typické barvy pro Halloween? (2)
5. Aspoň 3 zvyky, které se na Halloween dělají.

Tato akce bude trvat do 2. 11. 20:00

Aetas

Najednou tu bylo ticho, jen jsem slyšel její dech, který by jaksi zrychlený, ale postupně se uklidňoval. Také mi Shy hned nechtěla odpovědět, jen jsem se na ni podíval vyzývavým pohledem a mírně zavrtěl ocasem. „Hm?“ zakřenil jsem se a šťouchl do ni.
„Nepovíš, pročpak Shy? Takhle zapírat alfovi, že se nestydíš, taky by tě alfa mohl vykázat ze smečky, nemyslíš?“ zasmál jsem se a pomalu se přibližoval k ní. Celkem mě ta hra bavila, konečně byla zábava, aspoň po delší době jsem se mohl odreagovat a tohle bylo to asi nejlepší.
„Shy, pověz mi to, myslím to s tebou dobře,“ mrkl jsem na ni a stále pomalu k ní kráčel a přemýšlel, jak to z ní dostat, když si něco vzpomenu, jen tak toho nenechám ani u Shy, chtěl a troufám si říci, že musel vědět co mi ona nechce říct.

//Omlouvám se, že tak po dlouhé době, ale měla jsem toho celkem hodně :D