Příspěvky uživatele
< návrat zpět
„To je úžasné, moc vlků co mají takovýhle vztah neznám, vlastně nikoho a popravdě, jsem za to neskutečně rád,“ pousmál jsem se a pohodil hlavou. Spokojeně jsem oddychoval a sledoval hladinu vody. Bylo pěkné počasí a už to připomínalo podzim, vlastně už podzim byl, ale počasí bylo pěkné, sic někde byla mlha, ale tak bylo ještě ráno, třeba odpoledne bude lépe.
„Proč jsi za to mohla ty?“ zeptal jsem se překvapeně, mě to k její povaze prostě nesedělo, ano, může se změnit, ale stejně, celkem mě to zajímalo, proč by za to mohla ona. „Jo, bylo to fajn, rodiče alfy...Super smečka a už od útlého věku jsem chtěl mít vlastní smečku, jako štěně jsem si hrál s jinými vlčaty, že mám smečku a ták, ještě s Tess máme jednoho bratra, jen nevím, jestli žije...“ mírně jsem si povzdychl a nakonec se na ni pousmál.
„Pravděpodobně ano, ale nikdy nevíš, až bude straší, třeba ji to docvakne, vždyť je ještě mladá, takže je ještě čas,“ pousmál jsem se a mírně do ni šťouchl. Vždyť se ještě může změnit, má ještě čas a pokud by ji to docvaklo, tak by se změnit mohla a ne, že ne.
„Já? Ne,“ štěkl po ni hravě a povalil ji na zem, přičemž jsem uskočil o kus dál. Ano, popravdě jsem měl "hrací" náladu, což se stane jednou za čas, takže by měla být ráda.
Jen jsem se na ni pousmál a zamrkal očima. Bylo fakt, že mi byla užitečná a také jsem byl rád, že jsem někomu mohl dát konkrétní práci, na kterou by se hodil.
„Rád? To je slabé slovo, miluji, je to má sestřička, kterou bych za nic v životě nevyměnil, klidně bych pro ni zemřel, mám ji nadevše rád,“ pousmál jsem se a přešlápl se, možná to mohlo znít pěkně divně, ale prostě jsem to tak cítil a nehodlal to měnit. „Cizí tuláci...Nebyla žádná potrava a jediná byla na našem území, vtrhli tam a vše zapálili, tím jsme se rozdělili, hrozně mě mrzí, že jsem tomu nemohl zabránit, ale už to nevrátím,“ řekl trochu sklesle, proč se to muselo stát? Ale nechtěl jsem nad tím přemýšlet, zavrtěl jsem hlavou a pousmál se na Shy. „Aha, ale tak..třeba se změní,“ chtěl jsem Shy dodat naději, možná marně, ale za pokus nic nedám, že?
„Dobře tedy,“ pousmál jsem se a koukl se na zem. Neměl jsem už co říct, jen jsem tiše sledoval své tlapy.
„Dobře tedy, jsem rád, že chceš lovit,“ řekl upřímně a pokýval hlavou. Konečně někdo mohl lovit a ulehčit mi práci, časem by jsem mohl dát nějaké práce Tess i Sisi, tedy pokud by měly zájem.
„No jo,“ zasmál jsem se a také do ní jemně šťouchl. Někdo by si mohl myslet, že jsem mrzutý nebo uzavřený vlk, ale dokázal jsem a měl i chvíli, kdy jsem se mohl začít chovat jako vlče, což se stalo jen občas.
„Ne ne, já nejspíše přišel dříve, Tess poté došla sama, chudinka úplně vyčerpaná, hlavně jsem rád, že ji tu mám a můžu na ni dávat pozor,“ pousmál jsem se a zavzpomínal na štěněcí léta, bylo to hrozně pěkné a měl jsem štěstí, že jsem měl šťastné dětství, za což jsem byl vděčný.„No, já předpokládám, že si nepřišla s Near, co?“ zeptal jsem se, trochu t mohlo znít jako oznamovací věta, přece jenom bych se divil, kdyby přišly spolu, vždyť se nemají rádi, aspoň to tak vypadá, ale určitě Shy Near měla ráda někde hluboko uvnitř.
„Nemáš zač, Shy,“ pousmál jsem se a oplatil ji oční kontakt, čim víc jsem s ní byl, tím víc jsem si ji obliboval, nevím čím to bylo, ale prostě jsem to tak cítil, byla to jiná vlčice, než ty ostatní, něčím výjmečná, jen jsem netušil čím.
„Takže chceš být lovkyně?“ pousmál jsem se na ni a čekal, jestli mi na to odpoví, byl bych za to rád, aspoň bych měl o starost míň a nemusel přemýšlet, kdo by mohl lovit, tedy ne, že já bych nemohl lovit, ale přece jenom, mám někdy tolik starostí, že se lovci budou určitě hodit.
Poznal jsem, že to jen dělá, taky jsem poznal několik vlků, kteří se dokázali přetvařovat. Zasmál jsem se a pokýval hlavou. „Ano a vím, že sis to nevybrala,“ zastříhal jsem ušima a přivřel oči. Shy poté začala vyprávět, spíše jen odpověděla na mou otázku, pořádně jsem poslouchal, poté se mě zeptala na to stejné. „No, já jsem sem taky přišel, líbilo se mi tu, tak jsem se tu rozhodl zůstat, později založil smečku, no,“ řekl s pousmátím a pohodil hlavou a koukl po zamračené obloze, nevypadalo to tak, že by mělo svítit slunce, ale budiž.
Shy se podívala na svůj odraz, byla překvapená nebo mi to tak přišlo, ale kdo by nebyl, že? Slušelo jí to, sice předtím vypadala něžněji, ale tohle se mi líbilo. „Zvláštní možná, ale sluší ti to,“ řekl upřímně a prohlédl si ji.
Čekal jsem než se Shy nají a různě přemýšlel, měl jsem chuť jít někam mimo Zlatý les, porozhlédnout se po okolí, poznat nové vlky a tak, být pořád na tom samém místě je celkem otravné, ne že by se mi tu nelíbilo, ale chtělo to poznat i jiná místa.
Shy se po nějaké té době najedla. Olízl jsem se a vstal ze země. „Aspoň víme, kde je dobré maso,“ pousmál jsem se a zamával ocasem, bylo by dobré tam lovit častěji, no ne?
„To je dobrý nápad, mám žízeň, umyju se a ty se budeš moct kouknout na tu tvou parádu,“ pokýval hlavou, že můžeme jít. Pomalu jsem se vydal směrem k vodě, spíše k říčce, která tímto územím protékala. „Jak si se sem vlastně dostala? Nemyslím smečku, ale celkově?“ zeptal jsem se ji a pomalými kroky jsem šel k vodě, byla blízko, jelikož jsem ji už cítil.
Brzy jsme došli k vodě. Ponořil jsem do ní čenich a začal celkem hltavě pít, jak dlouho jsem vlastně nepil? Byla to celkem dlouhá doba, takže se voda určitě hodila, také jsem si umyl srst od krve a posadil se na zem.
<<< Zlatý les
Shy mi pomohla s jelenem a brzy jsme byli na území smečky. Šel jsem dál, blíž k úkrytu. Zavyl jsem, abych ohlásil Tess se Sisi, že je tu jídlo a vděčně se pousmál na Shy. Odtrhl jsem si pořádný kus masa a začal jíst. Jelen byl chutný a šťavnatý. Kousal jsem jeho křehké maso, poté si vzal ještě jeden kus masa, měl jsem hlad a po dlouhé době jsem měl pořádný kus masa.
Když jsem dojedl olízl jsem se a pobídl Shy, ať se také nají. S plným žaludkem jsem si lehl opodál a čekal, až to Shy sní. „Je to velmi dobré maso, správný výběr jelena,“ pousmál jsem se a vyhlížel, jestli sem nejde Tess se Sisi, aby se také najedly jistě měly pořádný hlad a tady bylo momentálně jídla dost.
„Až se najíš, mohli bychom někam jít a probrat tu tvou práci,“ pousmál jsem se a očistil svůj hnědý kožich, přeci jenom musí alfa nějak vypadat, kdyby náhodou přišel nějaký případný zájemce o místo ve smečce.
Sledoval jsem Shy, dařilo se jí to a líbil se mi její lov, byla šikovná. Konečně někdo, kdo by mohlo lovit pro smečku? Přemýšel jsem, nakonec mě vtrhl z mých myšlenek pád jelena k zemi. Zvedl jsem se a pomalu se vydal za Shy a mrtvým jelenem. „Super Shy, líbilo se mi to,“ usmál jsem se na ni spokojeně a mírně zavrtěl ocasem. Jelen byl veliký, takže jsem tak trochu předpokládal, že ještě něco zbyde. „Shy, nechtěla by si být lovkyně? Líbí se mi to a jsi šikovná, nikdo jiný tu pro lov není, tak to zvaž a řekni mi,“ pousmál jsem se na ni. Nikoho jiného jsem na to neviděl. Tess se Sisi by to nejspíše nezvládly, tím nechci říct, že neumí lovit, ale ty by se hodily na jiné věci.
„Dobře tedy, půjdeme zpět do smečky, tam se najíme a pak můžeme ještě někam jít a probrat ten tvůj lov,“ řekl s pousmátím, vzal jelena za nohu a pomalu se vydal zpět na území smečky.
>>> Zlatá smečka
Shy mi ještě něco pověděla, ale rozhodl se ji odpovědět později, nechtěl jsem takhle přerušovat lov, byla to šance ulovit něco pro celou smečku.
Shy souhlasila s mou taktikou, jen jsem čekal na tu správnou chvíli a přikrčil se k zemi. Tiše jsem se plížil k jelenovi a když jsem byl na správném místě, kde jsem chtěl být, pomalu jsem k jelenovi šel a poté se mu zahryzl do nohy, čímž jsem ho oslabil a nechal to na Shy, zajímalo mě, jak na tom s lovem je a koukal jak se ho pokusí usmrtit, samozřejmě jsem byl při tlapce, kdyby potřebovala pomoc. Seděl jsem naproti Shy, ke které běžel jelen a čekal, jestli se to podaří. Byl bych rád, aspoň bych se pořádně najedl a poté bych to přenechal vlčicím, ano, byl jsem takový...gentleman, ale tohle bylo jídlo, které bylo podle postavení, takže jsem se rozhodl najíst jako první.
//Pardón za krátkost
Za Aetasíka ^^
<<< Zlatá smečka
„Dobře tedy a jak si na tom s lovem?“ optal jsem se Shy a pohodil hlavou, zajímalo mě jaké má s lovem zkušenosti. „No, tak to pak můžeme jít napravit, ale sluší ti to,“ poznamenal jsem mile a zavrtěl mírně ocasem. Shy byla celkem fajn, byla to normální vlčice, aspoň dle mého názoru, sice ji úplně moc nevěřím, ale to se časem podá, doufám.
„Zajímavé, já jsem ji tedy nikdy neviděl, ale tak třeba ji někdy uvidím,“ pousmál jsem se na ni. „Blázen? Ne, ne. Já si hned nemyslím, že je vlk blázen, vždyť to tak může být,“ řekl upřímně a koukl do jejích očí. Já jsem si nikdy o vlcích nemyslel, že jsou to blázni, vždyť to tak může být a nechtěl jsem je takhle hned naštvat nebo podobně.
„Vidíš, třeba ta vlčice existuje,“
mrkl jsem na ni a zastříhal ušima, zaslechl jsem nějaké kroky a poté to i zahlédl. „Vidíš toho jelena?“ řekl k Shy tiše a stále na něj koukal. „Fajn, abych věděl, jak jsi na tom s lovem, naženu ho na tebe a ty se ho pokusíš nějak kousnout, pak ti pomůžu,“ řekl jí mou taktiku a pomalu se na to připravil.
Shy souhlasila s lovem. „Dobře, ale asi bych šel lovit do Zlatého lesa, tam bude víc potravy a není to nijak daleko,“ pousmál jsem se a koukl na Shy. „Už víš co máš za tu masku? A zajímalo by mě, co to bylo, vždyť mi to nedává smysl, možná nějaká magická sílá, možná? Ty víš co to bylo?“ optal jsem se ji a prohlížel si její masku, byla pěkná a Shy slušela, možná z dálky to vypadalo, kdyby měla něco kolem očí nebo přímo něco s očima, ale z blízka to vypadalo pěkně a slušelo jí to.
Pomalu jsem se dal do pohybu a měl namířeno do Zlatého lesa. „Ulovíme vysokou? Aspoň by se najedla celá smečka,“ pousmál jsem se a pohodil ocasem. Bylo by fajn ulovit nějakou srnu či jelena, aspoň by se najedli všichni a nemuseli by si shánět potravu sami, že ano. Ještě jsem zavyl, aby to Tess slyšela, že jdu pryč a dál se věnoval Shy.
>>> Zlatý les
Casper celkem brzy za reagoval a jeho reakci jsem tak nějak čekal. „Nemáš zač Caspere a děkuji, rád jsem tě poznal,“ řekl jsem mu a zamával ocasem. Na jednu stranu mě mrzelo, že si to rozmyslel, mohl jsem za to já, ale byl jsem prostě upřímný a nebudu mu lhát. Doufal jsem, že třeba do budoucna se tu objeví zas i s novými zkušenostmi, přeci jenom, třeba se bude chtít vrátit za Sisi a nakonec tu třeba i zůstane.
Když jsem si ještě s Caspem povídal, všiml jsem si Tessy, která odešla k řece, Sisi po odchodu Caspera také. Sisi nejspíš byla smutná, co se týkalo Tess, možná chtěla klid nebo měla žízeň, ale také jsem ji nechal osamotě, vždyť ona věděla, že tu budu a pokud by někam chtěl odejít, dal bych ji vědět.
Všiml jsem si Shy a rozhodl se jít za ní. „Jak tak koukám, Sisi odešla a Tess také, takže mě napadlo, jestli by jsi třeba nechtěla jít lovit nebo tak,“ pousmál jsem se na ni a zastříhal ušima.
První věta se mi popravdě líbila, byl jsem rád, že se chtěl připojit do mé smečky, chtělo to vlky. Jenže poté přišly odpovědi na mé otázky. Se smečkou má aspoň nějaké zkušenosti, lov malých zvířat a není bojovník. Zastříhal jsem ušima a pořádně přemýšlel co s ním. Sisi také nebojuje a Tess v žádném případě, Shy...Ta by mohla něco umět díky Near. Pořádně jsem přemýšlel. Na jednu stranu to byl přítěž, ale na stranu druhou by nás tu bylo víc a případní útočníci by třeba ani nevěděli jak na tom členi smečky jsou. Jenže lov byl problém, potřeboval jsem do smečky někoho, kdo by mohl lovit, ale zatím se tu nikdo neobjevil.
Stále jsem přemýšlel, Caspera to mohlo znervózňovat a popravdě jsem se mu ani nedivil. „No, lov se dá skoro vždy doučit, boj...Hm taky by se s tím dalo něco dělat. Nevím co s tebou, hochu. Určitě by ses tu nějak hodil, ale na druhou stranu by tu byla další přítěž...“ řekl upřímně a koukl po něm. Tak 3 nebo 4 hladové krky? Není to ještě moc, dalo by se to zvládnout... „No, tak myslím, že by se tu pro tebe místo našlo, takže bych tě tu rád uvítal, ale pokud by jsi byl moc velkou přítěží, tak bych tě asi poprosil o opuštění smečky,“ řekl jsem a snažil jsem se uvolnit atmosféru tím, že jsem se pousmál a řekl: „Pokud něco, tak jsem tu a tady za námi je nový úkryt, je tam má sestra Tessa, místní Beta, no je trochu...No bojí se cizích vlků, ale jinak je strašně fajn. Shy je to také novější - Sigma a Sisi tu už jsi asi poznal,“ usmál jsem se na něj a pohodil ocasem.
Byl jsem rád, že Sisi přivedla nějakého vlka, vlk by se určitě hodil, přeci jenom, být v obležení vlčic - ne že by to bylo špatné - je fajn, jen to chce vlčího společníka. Pousmál jsem se na Sisi a všiml si, že se vzdálila, nevadilo mi to, jen se mi poslední dobou nezdála.
„Dobře tedy, Caspere, určitě by se vlk hodil, aspoň bych tu nebyl sám,“ zasmál jsem se, ale pak se zas uklidnil. Nevypadal jako nějaký slaboch, což bylo dobře. „No, pokud by jsi tedy chtěl, tak tě tu rád uvítám,“ řekl jsem mu a mírně švihl ocasem. „A máš nějaké zkušenosti se smečkou? Byl jsi v nějaké? A co lov a boje?“ zeptal jsem se, přeci jenom by se ty informace hodily, že ano.
Bylo to zvláštní, nechápal jsem to, ale raději se v tom dál nerýpal. Jen jsem se koukl na Tess, která se za mnou schovávala. „Tess, v pohodě?“ špitl jsem na ni a pousmál se. No, Shy upozornila na Sisi a neznámý pach, který mě trošku rozrušil. Otočil jsem se na Tess a řekl: „Půjdu se na ně podívat, pokud chcete jít se mnou, můžete,“ řekl jsem a pousmál se na Shy.
Vyšel jsem z úkrytu a spatřil Sisi a nějakého vlka. Kdo to asi je? Přemýšlel jsem, ale nikdy jsem ho neviděl a ani necítil. „Zdravím Sisi koho jsi to přivedla?“ zeptal jsem se a pohlédl na vlka. „Jsem Aetas a naházíš se na území Zlaté smečky, potřebuješ něco? Nebo Sisi přivedla případného nového vlka?“ řekl celkem mile a začal si ho prohlížet. Nevypadal, že by chtěl dělat neplechu, takže jsem byl celkem v klidu.