Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Aileen byla zmatená z toho co jí vlčice řekla. Jak jako mnoho ostrovů? uz tak zvědavá vlcice, se dostala k něčemu pro ni nevyjasnenemu a ted by chtěla zjistit co je na tom pravdy a vsechny ty ostrovy prozkoumat. treba by chtel jitNax se mnou, napadlo ji a pri vzpomínce na nej se potěšila, moc ji chyběl, take vubec netusila, kde je konec jejimu nejlepšímu kamarádovi. "No nevím jestli je to super, jen se o tebe asi vic každý bojí, protože kdyby se s tebou něco stalo.. tata by zuril a nikdo nechce schytat hněv Alfa samce ze.."Zasmala se.. začala mluvit o jejich hledání.. "To bys byla moc hodná, ja bych jen chtěla najit nase území, oni byse se pak ukazali.. uzemi zlaté smečky se nachází ve zlatém lese.. je to tam nádherné.." Zavzpominala na domov a pak se pomalu drala z vody. Nasuchu se oklepala a koukla do vsech stran.. "Ale kdo vi, kudy se tam dostaneme." Povzdechla si.

Usmála se na vlčici, když ji pochválila jméno. Chvíli pozorovala co má v druhá v plánu, ale neměla tušení, co provádí. Sama jen pochybovala o nějaké lahodné rybě, která by se tu vyskytovala, ale může se mýlit samozřejmě. "Na tento ostrov si dorazila nedávno?" Zastavila se nad jejími slovy. Její výraz ve tváři byl plný zmatení. "Já vůbec nevím, že je můj domov není jediné místo na světě, teda teď už ano.. " Vlčice byla starší a bylo jasné, že má něco víc zažité než Aileen, to co ji ale zaskočilo byl fakt, že je ještě někde údajně jiný ostrov a to pro ni bylo jakoby existoval úplně nový svět. "moc mě mrzí, že neznáš své sourozence." Politovala ji Aileen. a stáhla uši k tělu. "Já jsem se narodila tady. Ne přímo tady, ale na území zlaté smečky. Jsem nejmladší potomek Athai a Aetase, Alf ze zlaté smečky. Mám ještě sestru a bratra Alyannu a Azraela, ale teď taky vůbec netuším, kde jsou a bratr už s námi ani dokonce ve smečce není." Povyprávěla vlčici svůj krátký životní příběh.

Zavřela oči a nechávala si myšlenky plynout společně s vodou kamsi pryč. Voda byla příjemná, až tak že byla rozhodnutá dlouho z ní nevycházet. Možná až zapadne slunce, tak se vydám na cestu a poputuji domů. Hlad ji tížil, ale nebylo to nic co by nevydržela, konec konců, říká se že hlad je převlečená žízeň, tak by se při nejhorším hodně napila.
Z její klidné chvilky ji vyrušila přítomnost někoho pro ni úplně cizího, s větrem se k ní prvně dostal pach vlčice, v ten moment otevřela oči a upřela je na cizinku. Vlk nikdy neví, co může mít cizí vlk za lubem a tato vlčka byla v tomto ohledu dost strašpytel. "Ahoj, já jsem Aileen.." řekla vlčici opatrně na oplátku, přece by celou věčnost nemlčela no ne? "Nevím jak jsem se sem dostala. Vůbec nic si nepamatuji. " Povzdechla si a sklopila uši. V ten moment, už se vlčice přidala k ní a stály tam obě jako sochy, ale co bylo to příjemné. "Mám tušení, že jsem naposledy byla se svým bratrem, pak další tušení, kde jsem s ním mohla být, ale to bys mi asi nevěřila a nevím kde jsem.. jak jsem se sem dostala a nikdy jsem sama mimo území smečky tak daleko nebyla." Pozoufala si úplně cizí bytosti, ale vůbec ji to netrápilo, byla ráda, že se mohla někomu svěřit a hlavně, že tu už nebyla sama.. "A ty? odkud si sem dorazila?" Zeptala se ji na oplátku. Možná ví, kudy kam a jak bychj se mohla dostat domů.. Potěšila se pro sebe v myšlenkách.

Kdo: Aileen
Frakce: zlatá
ČAS: Přidám se od začátku
BOJUJI PROTI: nechci bojovat proti Azovi prosím :)

Kdo: Bal
Frakce: CHAOS
ČAS: Přidám se od začátku
BOJUJI PROTI: Náhodně, klidně i samice.. Bal zaútočí na všechno, nediskriminuje ženy

<< Podsvětí

COže??? Kdee to jsem?? Byly první myšlenky mladé vlčice, když otevřela oči. K vědomí ji přivedl zvuk padající vody. Ležela kousek od ní, avšak v dostatečně velké vzdálenosti na to, aby zůstala suchá a kapky se na ní tedy nedostaly. "Azraeli.. Azraeli??" Vzpomněla si vmžiku na svého bratra, když se ji vybavilo, co naposledy zažívala. Její bratr u ní nebyl. Rozhlížela se okolo, nic nepoznávala, nebyla si jistá, jak se sem mohla dostat. Nebyl to přeci jen sen??Že by se mi všechno jen zdálo?? Ptala se sama sebe a doufala, že nepřišla o rozum. Vstala a pořádně se protáhla. "Kde asi všichni jsouu?" Zeptala se nahlas i když věděla, že ji jen těžko někdo odpoví, sklopila uši k hlavě a pocítila smutek. Smutek z toho, že vůbec nevěděla, jak se sem dostala a také z toho, že je zde úplně sama. V okolí necítila žádný povědomý pach. Byl tu klid, mohlo by to být příjemné, ale ne v tuto chvíli, v této situaci, ve které se ona nyní nacházela. Bylo horko, slunce ji pomalu peklo za živa, proto udělala tu nejvíc nejlepší věc podle ní, pomalu se sešla do vody kousek dál od místa, kde padá.. Tak aby ji čouhala pouze hlava a chladila se. Semtam si lízla vody a přemýšlela co podnikne a jak se dostane za svými.

Tým 1

Cesta tunelem byla rychlá, to kde se ocitli ji vůbec nenadchlo. Šlo to videt na pohled. "Proč jsme si vubec vybrali jit s nim?" Zeptala se mladá vlcice svych společníků. "On nam neříkal, že nam pomuze najit cestu, meli jsme jit za Mefineco.." Pronesls kdyz je ten Matěj zval k jidlu a přestože měla zaludek drátěný od hlavu a jazyk byl podobný nejakemu kanonu byla rozhodnuta nic z tohoto světa nepozrit. "To určitě, my nic jist ani, pit nebudeme. Asi přesně nechápete o co nam jde.. my se nechceme nažrat, my chceme najit cestu domů... hurá Rhaax se našel, tak kudy tedy?" Snažila se mluvit dost nahlas, aby ji ten tvor slysel a neignoroval ji. Poté pohledla na maso s kůží pred sebou. Jemně jí projely mrakoty, ale schovala si zakrvacenym satkem oci. Napocitala do tří. To neni skutečné, to dělá schválně. utesovala se v hlavě. "Muzes nam pomoct? Jsi mocny? "-Zeotala se ho... "Azrael má asi opravdu.." Odfrkla si a snažila si oliznout cenich, jazyk mela ald suchý.. nebylo to nic prijemneho.

Tým 1 / Az, Freki a Rhaax

Aileen byla svým zpusobem rada, kdyz videla pred sebou Rhaaxe, její pohled tomu ale neodpovidal. "Jaktoze nemáš ani škrábnuti? To byla cesta pro tebe uplne zbytečná?" Nevydrzela a ustekla si na něj. Měla na to právo, chybelo kousek a mohla prijit o hlavu i Az a dokonce ten vlk, který ne ze se vydal pro Rhaaxe, ale objetoval se i pro ni a bratra. "Snad kvuli tretimu bratrovi neprijdu o nějakou koncetinu.." Zamrmlala si pod zakrvacenym cenichem. Vic toho nestihla. Objevilo se tu další cosi. "Ano.. kdo je ten Mefisito.. Meficosi neco?" Zeptala se, skoro skocila bratrovi do reci.. byla podrazdena a i tak zněla. "Asi hoto baví nas takhle mučit co? Nebylo by lepší se za nim vydat? Bud nas sejme nebo nas pustí na další vypravu, kde nas dost možná stejne neco sejme." Neduveriva.. Zahledela se smerem, ktery jim Matej popsal . Nečekala odpověď, vic uz nedoplnovala, nechtela se odloucit od kluku a proto je do portalu následovala.

Tým 1 / Az a Freki

Aileen doufala, ze na konci lesa uvidí Rhaaxe, trebaze spotaneho, svazaneho a treba ho vysvobodit vylustenim nějakou další hadankou, rebusem. Prosim at tam je, at tam nenecham Aze a toho vlčka na pospas smrti jen tak. To bych rovnou.. nach.. to bych se pak rovnou mohla otocit a nechat se zabit.. To by nevydržela.
Konecne se dostala na konec lesa. Cože??!!! To je snad tato podzemni říše velká jako svet u nas?? To nemám šanci Rhaaxe najít.. to je dřív usmrti.. Citila velké výčitky. Jak jsem mohla být tak naivni. Jak jsem sk mohla myslet po tom vsem co jsem zde viděla, ze bychom byli v cíli? Trubko! Blbko hloupá!! Hnevala se sama na sebe a sledovala vchod do hory. Jeste tolik cesty pred námi. Stáhla uši k hlavě a zcela se otocila. Jeji myšlenky byly zamereny pouze a jen na ty dva vlky, hledela na cestu, na konec cesty, kam jen dohledla a doufala, ze se objevi zrovna oni dva.
Vlci se v dálce objevili a Aileen se rozzarila, chtela dat najevo svou radost zvukem, ale neprislo ji to jako nejlepší napad, proto jen skoro tancila. Jak se dostali vlci k ní, skoro po Azovi skočila, objala ho, byla rada, ze vyvazl celý bez zranění... hned na to se otocila za cizim vlkem, pohledem mu vxjadrila ten ten největší dík a také ho objala.. Bez slov, mela strach jeste tlamu otevrit. Bez nej by tu s bratrem nebyla. Může byt ráda za ranu mezi očima.

/ Tým 1 (Az a Freki)

Nervy pracovaly a Aileen cítila neklid v celém těle, Takové ticho. V životě nikdy snad nevydržela být tak dlouho potichu. Co to sakra je?! Jejím tělem projela husina, když spatřila tu ohavnost. Tak opatrně jak jen mohla se kolem té věci, bytosti dostala bez zvuku a újmy. Pevně stiskla zuby, když jí na hlavu dopadla větvička, jakoby se na chvíli zarazila a až pak pocítila, že ji kolem očí, dolů něco stéká. Bolest se dostavila až potom, byly však důležitější věci a to byl ten zvuk. To je náš konec. Bolest mezi očima nebyla nic ve srovnání s tím, co si přestavila, že se stalo s tím ptáčkem. Zavřela oči a zkusila taktiku - nevidím tě, nevidíš mě! Tlapkou si třela zraněné místo, jakoby ho tímto stylem chtěla snad uzdravit. Rána bolela jako čert. Cítila pohled netvora na svém těle, přestože neměl oči, hrozný pocit bezmoci, cítila že se Az přesunul a narušil tak přimý pohled, než stačila otevřit oči a ujistit se zda už jsou mrtví, nebo co se vlastně děje, uslyšela praskání větviček. ALe to je špatným směrem?! Divila se v hlavě a následně vytí. Tohle vytí nepoznávala. Ten cizí vlk? On nás zachránil? V šoku se snažila přijít na to co se vlastně stalo. Netvor byl pryč, Az se za ním hnal, ale co ona? Její hlava byla už téměř rudá, připomínala trochu šamana těmi znaky. CHtěla za nimi zavolat, tedy spíš za Azem, ale neodvážila se. Ohlédla se na konec lesa, tak blízko a tak daleko. CHtěla se rozeběhnout a utéct do bezpečí, ale stejně jako oni, nemyslela teď jen na sebe. Za lesem by mohl být někde ukrytý ten Rhaax? Jeho blesky by je možná zachránily!Neběžela tedy za svým bratrem, ale běžela dál jako baletka, směrem kterým šli, aby splnila to, pro co se rozhodli na rozcestí.

Tým 1

Kde to sakra jsme? Ja už chci jít domů... Koukla smutně na svého bratra a na vlka před nimi. Neměla vubec chuť pokračovat dál, ano měla strach. Jestli tady kvuli Rhaaxovi umreme. Tak ho zabíju.. to jeste nezažil. Litovala toho. Ze se jeji bratr vydal cestou jakou se vydal, ted uz mohli být venku a těšit se ze života. Co nas tu ještě čeká? Fakt tu vsichni zhebnem?Mozna by bylo lepší, kdybychom to měli za sebou hned, ne ze nas takhle straší.
Její myšlenky ji zabavily natolik, ze se i znovu dokázala pohnout. "V klidu" udelala krok a další a myšlenky srotovaly. Nezdá se mi to treba jen ?? Vsak sny jsou dost zvlastni.. celkem by to odpovídalo.. Hledela kolem sebe, uši k hlavě.. ne tohle si sni její fantazie nemohla vymyslet.

Tým 1

Ta cesta ven zněla líp, nevim co tu Rhaax, nebo jak se tu vzal.. ale je dost nepatrný.. Dobře mu tak.. a nerikal nahodou, že je syn nějaké potvory z temnot?-pekla? Nebo říkal jiného světa? Pomyslela si vlcice, kdyz přemítala deni pred nekolika malo minutami.. mluvil dost, tak to určitě taky padlo. Kdyby tady nebyl Az.. jasne.. tak bych tu nebyla ani ja.. vsak on mi chtel neco ukazat.. takze za muj zivot ručí vážně on.. Vlcice nemela chut mluvit s ostatními, misto toho si rozvedla rozhovor s nekym skvělým, byla to ona v myšlenkách.
Drzela pomalý krok, nikam se nehnala ale zaroven drzela tempo, nechtěla kluky ztratit. Rozhodně se s nimi cítila vic v bezpečí. Sledovala cizího vlka, rozhodne taky nevypadal, ze by to tu znal.. nevypadal nejak strasidelne ani zle... ale tohle by nemela posuzovat naivni holka, která dosud skocila kazdemu snad na vsechno.
Objevil se pred nimi operenec, Aileen to tak potěšilo! Konečně tu je něco z jejich světa, už už se nadechovala, aby ze sebe dostala pár slov. Když jeji nadšení zmrazil šok. Chtěla až zakricet, ale naštěstí schovala svuj cenich pod satek a vydychala to.. Rozklepaly se ji nohy a oci ji tekaly z jednoho vlka na druheho.. Coto to sakraaa bybylo? Zakoktala se uz jen v myšlenkách. Do toho ji ztuhly končetiny a ona se z toho soku nemohla pohnout z místa.

/Tým 1/

Byla velice rada za to, že se jejimu bratrovi nic nestalo, ze to nebylo jic velkého. Vydechla si, stáhla udi k hlavě a pohodila ocasem. Zdálo se, že cesta pokračuje a taky ano! Bylo tam dost vlků a ona nechtěla jit mezi posledni mi neměla z toho dobrý pocit. Takhle uprostřed.to bude nejjistější. Dostala se pres propast a hnala se k bratrovi. "Ty znas tu vlcici se satkem?" Ozvala se potichu Aileen k Azraelovi, kdyz uz byl zase chvili klid.
Slyšet byl snad celou cestu jen Rhaaxin. "Copak to dělá schválně?" Špitne tak tiše, ze to slyší sotva jeji bratr. Bůh vi, co vsechno se tu toula.. to to chce vsechno na nas privolat?...
Vlci se dostali pred jakého si medveda u Aileen a Azebylo patrné, ze s nimi nemaji moc dobré zkusenosti a stejně jako Bratr se Aileen držela zpátky. Nerada by si pomohla k dalsimu doplňku na kožichu. "Rhaaxi, neblbni.." Štěkla po něm, rozhodně nebylo rozumné, takové monstrum rušit, tedy alespoň ona si to myslela, ale zdalo se, ze Rhaax ma jiný mineni.

Držela se za svým bratrem. Hleděla na ohně kolem a až teď si při tom všem uvědomila jak horko ji bylo. U nich ve zlaté zima a tady úplný opak, zezačátku to bylo fajn, teď už ji to spíš otravovalo, přesto si nebyla jistá, zda je v tomto stavu díky ohňům nebo díky stresu. Příjemně ji rozhodně nebylo.
Plutí po vodě nez dotknutí hladiny a teď i přecházení propasti ? To je vynalézavé. Vstřebávala novinky mladá vlčka a hltala pohledem věci kolem sebe. Jasně byla vyděšená jako vlče, ale kdy tohle za normálních okolností vlk uvidí? Její zrak nakonec spočinul na nápisu. Hádanky, další hádanky... To jsem fakt v pekle... Pomyslela si pohoršeně. Nemluvila, stejně neměla čím by přispěla, ani by nestihla nic říct a už byl její bratr na té pochybné visící věci. "Azi! Opatrně.! Prosila, pobízela svého bratra a strachovala se o jeho život. Už jen z pohledu dolů pod most ji bylo špatně. Nechtěla si ani představit, .... Nevydržela to a přes strach se vydala pár krků k němu. "Co se děje?" Ze začátku mostu nešla vidět příčina počínání jejího bratra, ten se z ničeho nic zastavil. Co se mohlo stát? most nemá dost pevnou stavbu? to snad ne..

Nebudeme si nic nalhával, ale poprvé plout po vodě je pro vlka tedy aspoň pro Aileen něco hrozného. Stála nehnutě, ne moc blízko okraje loďky a svůj zrak směřovala na hladinu. Nevěřila tomu, že by se díky ní mohli dostat na druhou stranu. Do toho začal mmluvit Naxův bratr. Zdálo se, že je o něco společenštější než Nax a dost mu to mlelo. Nebyl moc laskavý, ale solil slova jedno za druhým a tak vlčka mlčela. Mlčela i přestože měla plnou hlavu otázek. Tento svět se jí moc nelíbil a když viděla co se stalo tomu starému vlkovi, netroufala si dělat něco jinak než ostatní, stejně by to dopadlo jinak.
Jako ovce poslušně vylezla z vodě, jako magnet se držela svého bratra, přestože tam bylo vlků víc. Nechtěla ho pustit ze svého pohledu, natož ze své blízkosti. "Chudáček." Špitla si pod vousky, když viděla zuboženého vlka. Aileen je ve svém nitru moc hodná vlčanda nepřála nikomu takto dopadnout. V hlavě se ji linuly myšlenky, jak tomu nebohému vlkovi pomoci, ale když už se na něj zadívala, ztratila Aze ze svého pohledu. Pohled na vlka ji také vyděsil. Co když takhle dopadneme všichni? Pozoufala si a hned na to se ohlédla za Bratrem, když zjistila, že je dál než by chtěla, ihned přidala za ním.

Každý vlk dával své pocity najevo jinak, jinak byl každý vlk rozrusen. Hádanka byl rozpuštěna a ona v tichosti sledovala dění, Naxuv bratr byl da se rict stred pozornosti? No Aileen o nic takoveho vubec nestála, chtela být nenápadná, nebyla si uplne jistá, jestli se nechce radeji otocit a odejit, ale buh vi kde to je? Vedela jen to, ze se chce držet svého bratra, s ni se cítí v bezpečí a zdalo se, ze on o dobrodružství stojí. Opakovala tedy činnost svého bratra, kousla se do tlapkyy, pro sebe si fnukla, svou krev odevzdala a vzala místo vedle Azraela, trochu se k němu tiskla, měla potřebu cítit nekoho u sebe a kdo je bliz nez dvojče ze.