Příspěvky uživatele

< návrat zpět

65 Veškeré dění se událo tak moc rychle, ale smečka obstála. Cizák nakonec prozradil vlastní slabost a při odchodu měl jakási sladká slova vůči Renbli, která by jí mohla i lichotit, ale... hnědé tohle nepřipadalo vůbec na místě! „Drzý, nechutný a drzý!“ vyjekla naštvaně Aileen, když tmavý vlk odešel a následně se podívala po všech přítomných. „Jste všichni v pořádku? Renbli, vše dobré?“ podívala se směrem na flekatou vlčici, kterou si ustaraně začala prohlížet. Byla ochotná se podělit i o jedinou znalost kytičky, kterou měla z luk. „Je-jestli to pomůže, znám jednu to... e... kytku. Ta tě kdyžtak alespoň zahřeje,“ polknula a následně se podívala i na ostatní, „nikomu se nic nestalo?“ zeptala se, zatímco si jednotlivce prohlížela a se stažením uší si je prohlédnula. Nechtěla aby rodina byla v nepořádku! „A... Atray, Renbli, kde je?“ vyjekla hned a poněkud vystresovaně se podívala na vlčici.. Musel tam být chudáček sám, co.. co když se mu něco...?! Ne!
„Pokud jste všichni v pořádku... musíme za ním, chudáček tam je sám a... mohl by být snadnou potravou.“ tlapičky jí stepovaly na místě jak se snažila držet.

64
× Zkontroluj svůj/smečkový úkryt Hnědka se držela v pozadí, stála proti vlku, který ohrožoval nejen ji, ale i ostatní členy skupiny. Bylo to nepříjemné, dost možná pro Aileen i vyčerpávající. „Myslím, že už máte dost důvodů na to se otočit a opustit úkryt.“ Zavrčela na ně nakonec i Aileen, která překvapila sebe samu. Slova určitě mohla zapadnout prachem, co se její výraznosti v aktuálním dění týče. Hnědka se nechtěla dostat do sporu - no už v něm byla... Nakonec se však rozhodla vyslechnout slova Renbli. Atray. Byl na tom špatně a byl to jejich bratr... zatímco tu oni ztráceli čas nějakým podivínem, který se tak zvláštně choval. Aileen se přesvědčila, že jí tohle opravdu nestojí za to, a tak se podívala kolem sebe po úkrytu. Byl v pořádku. To bylo jedno z mála pozitiv, které shledávala, ale.. musela se nyní vydat za jejím bratrem. „Atray, Alyanno, je tu něco důležitějšího než tenhle vlk... bratr.“ zamračila se a otočila na sestru. Všichni se nechávali strhnout někým cizím. Ta zranění mohla být vážná, zvlášť, když to Renbli říkala... Bylo však moudré prvně zastrašit hrozbu a až potom jít za bratrem, ale... když tu byli už čtyři zlatí... Hnědka se tedy odhodlala vyslat silnější útok. Pod Electrou a Ilyrianem se začala hýbat půda, nebylo to zrovna velké zemětřesení, ale Aileen jej dokázala držet už o něco déle, a tak mohli cítit jak jejich stabilita mohla klesat. Mohli tak být snadnější terč. „A ven.“ stáhnula uši, uvnitř hnědé to bublalo. Bratr byl v nepořádku a někdo ji tu zdržoval.

63
× Servi se s cizím vlkem 3/3 (Natáhnu to navíc, cuz jsme zatím že nebojovali) Chtěla stát po boku své sestry, řídit se jejími pokyny a zároveň se pokusit ubránit místo, které jim nyní mohlo patřit. Černobílý* byl pro Aileen velice nesympatickým. Hnědka neměla v povaze se prát, útočit, být někým, kdo jiným ubližuje... Ale musela se to naučit, pakliže chtěla, aby její smečka a případné budoucí potomstvo, přežilo. Samotná proto začala ježit srst. Dost možná to žádný strach nevyvolávalo, ale... ona tu snahu měla. Chtěla, aby se bál. Měl proč! Byli tu tři. Nyní i s Theronkem, který se postavil za Alyannu, taktéž jako ona. Nohy lehce rozestoupila a odhodlala se cizinci ublížit jako první. Nabrala veškerou odvahu, síly... a... pak po něm hodila se vší silou kamínek. Mhm... suše polknula, když kámen dopadajíc na cizince, udělal zvuk dopadu na zem, kdy se jen slabě kutálel. Doufala, že si toho dost možná ani nevšiml. Bylo jí trapně!

62
× Servi se s cizím vlkem 2/3 Hnědka se dostala do situace, jí zcela neznámé, kterou musela řešit. Byla před nimi hrozba, která jí dělala problém a ona musela rozhodně pomoc své sestře ochránit potencionální půdu Zlaté smečky. Netušila zatím, co má říct, udělat... nechala tak veškeré jednání na Alyanně. Hodlala ji následovat, jít jejím směrem a rozhodně si dát pozor, pakliže jí případná hrozba bude chtít ublížit. Theronek se stále v úkrytu neukázal, a tak musela počkat... třeba brzy dorazí... třeba... „Není nutnost sporů a ani případného boje,“ vyslala klidným tónem k vlkovi, který už svým zbarvením dával vlčicím jasně najevo, že s ním budou problémy, „Mů- Jo, není váš! Nyní jsme sem dorazily. Jsme zde první, a tak se otočte.“ zavrčela, ač trochu falešně. Její tělo nebylo na fyzické spory, raději vše řešila diplomacií. Ta šla však stranou... hnědá se tak postavila do útočného postoje, aby své sestře udělala oporu a zároveň obě vlčice cizinci mohly nahnat, třeba i, strach?

61
× Pokus se ubránit své bezpečné místo
× Servi se s cizím vlkem → Sněžné tesáky

Hnědá vlčice pokračovala dále do úkrytu. Jeho východ zatím kryly kořeny Alyanny, která dokázala odehnat predátora, který se v místě zjevil. Brzy se podívala do prostoru, ve kterém zatím byli skryti ti, kterých si zatím hnědá nevšimla. Podívala se kolem a usmála směrem na Alyannu, která tu už dost možná byla vedle ní. „Připadá mi to ideální,“ usmála se směrem na sestřičku a následně se snažila vyhledat Theronka, který tu dost možná už někde byl. „Zůstaneme tu dokud bude nutné... doufám, že už se nic horšího nestane...“ špitnula k Alyanně a usmála se na svou sestru. Brzy se hnědá vydala dále do vnitra jeskyně, kde ji zaujal výhled na jezero, který se mlátil hned pod srázem, na kterém právě stála. Bylo to místo něčím kouzelné? Rozhodně! Musela tu sama několik minut stát... jenže... něco... nějaký zvuk? Otočila se směrem ke vchodu...

(III)× Pokus se ubránit své bezpečné místo před nájezdníkem (včetně predátorů) (3b) Hnědá naslouchala se vší empatií sestře. Ten dotek, který jí sestra během slov věnovala... byl k nezaplacení. Sestřičko-, pookřála a jakoby se doposud kamenné tělo lehce uvolnilo, otevřelo. „Znamení musela dát nám všem,“ usmála se a hlavou jemně projela přes krk Alyanny, „ráda tě vidím... ani nevíš jak moc...“ špitnula a pokračujíc do úkrytu začala se sem tam ohlížet... jakoby něco podivného cítila, jakési tušení, ale... „Alfa Alatey? A... proč šla Alfa Alatey za Rhaaxinem?“ ušklíbnula se nad tím, přišlo jí to trochu podivné, ale... asi důvod měl? Nebyla nikdy moc znalá ve vztazích s ostatními smečkami, nemohla tudíž soudit. „Co? Aa!“ uhnula jen tak tak, když se po ní cizinec vrhnul. Chtěla se bránit, ale... nikdy to nebyla nejsilnější vlčice.
Cosi se je snažilo dostat od místa, ke kterému měla skupina namířeno, ale... byli v přesile. Cizí predátor se mohl zdát jako velká hrozba. Alyanna dvojici vlků chránila kořeny, které nemohly jen tak vydržet všechno skrz příchozí déšť. „Myslím si, že už je pryč?“

→ Zasněžená skrýš

× Dej své alfě (nebo betě*) vědět o momentální situaci → Vlčí jezero
Otočila se během pár vteřin na hnědého vlka, tedy, dříve tak hnědého jako tmavá čokoláda. Jeho charakteristická srst byla nyní odcizena něčím novým, co hnědé vlčici do očí přinášelo jistý zájem, se kterým si jej měla šanci i sem tam pohlédnout... „Theronku,“ začala zvedat koutek, zatímco si vlka prohlédla a následně během vteřiny stáhnula uši, snad jakoby si něco uvědomila, „Theronku... já- moc se omlouvám... Má-mám nápad. Viděla jsem jeskyni... někde tady se tam dostaneme!“ vyslala k němu ta slova, která barvil chlad a příchozí nejistota, se kterou si tvář hnědého vlka prohlédla. Opatrně jej opět obejmula, ač by se jindy styděla, ale... měla takovou radost. To-tolik emocí, které hnědá uvnitř sebe za ta léta nechala, že už musely ven. Snad se jí i ulevilo. Theronku... zavřela oči, zatímco jeho jméno v hlavě naprosto medovým tónem, který během chvíle hnědou uklidnil... Brzy se místem ozývalo však cosi... někdo známý, někdo... „Aly? To je sestřička!“ opatrně se od vlka odtáhnula a následně na tvář posadila milý úsměv, otáčejíc se ke světlé vlčici stáhnula promáčené uši k hlavě, celá mokrá, zimou klepajíc pokračovala s hlavou lehce sníženou k její sestřičce... „Alyannko,“ vyslovila k ní a sestru by hned obejmula, ale... musela se chvíli držet, „sestřičko... kraje jsou plné vody... Našla jsem ale něco- myslím si, že se tam můžeme ukrýt... S Theronkem jsme byli unášeni vodou a... a já vím, to... znám pomoc, která nás zahřeje. Necháme cestou stopy pro naše... určitě nás najdou.“ špitala k ní, zatímco ji obeznamovala ve všem tom adreanalinu co vše se děje.
„Sestřičko, pojď.“

× Setkej se tváří tvář s predátorem
× Nech se strhnout proudem alespoň na 3/3 postu Silný proud plný hmatavých rukou, zvědavě zajíždějících do srsti, stahujících za končetiny vlčice, která už neměla příliš sil. Její tělo ovládal živel, kterému hnědá chtěla umět rozumět... neměli však společné téma, které by jejich životy zatím propojily a ona tak získala nezbytné motivace vodu překonat. Na chvíli se dostala jen pod hladinu. Oči měla otevřené a hledíc vpřed cosi zahlédla. Silueta... tajemná energie, která hnědce cosi zobrazovala... Světlá vlčice? chvíli se na podivnou věc dívala, tedy, na někoho. Hlavu se pokoušela zároveň dostat i ven, a tak tlapami nepřestala hýbat. Sem ta, nahoru a dolu. Tlapy roztahujíc se nabíraly vodu jako hrsti, začaly se jí bránit až úspěšně... vynořila se s hlubokým nádechem na hladinu: „Ah.“ nadechujíc se, stahujíc uši k hlavě začala okamžitě vyhledávat Theronka. Čokoládová srst se ztrácela, ale... nemohla ho ztratit. „Theronku!“ vykřikla, když spatřila tmavý kožich, který jí samce připomínal. Byl to on? Byl to Theronek?
Se vší radostí a slabostí pokračovala vpřed, tělo bylo prochladlé. Nohy byly tak těžké, necítila je, ale tušila podvědomě, že tam někde musí být. „Thero-Theronku...“ tiše špitala, když doplavala k hnědému kožichu, kterému chtěla pomoc ven. Hlavu možná i na chvíli položila na jeho krk a jen se s naprostým tichem přitulila, ač stále musela hýbat nohama. Byl tu. Byl v pořádku?
„Honem... he-hele, tam... támhle!“ tmavý čumák projel srstí Therona, připomínajíc drcnutí a s ním se hnědka vydala za pomoci končetin ke břehu, na který se následně vyhoupla. Prvně přední, a pak... hop zadní. Na všech čtyřech stojíc otřepala se. Zelené oči ihned směřujíc k hnědému doufala, že se z vody vlk dostane, a pokud potřeboval pomoc - pomohla.
„Pojď,“ pobídla ho klepajíc se, „ho-honem.“

→ Sněžné tesáky

× Setkej se tváří tvář s predátorem
× Vydej se hledat bezpečné místo 6/5
× Nech se strhnout proudem alespoň na 2/3 postu Přemýšlela by nad tím sama, ale... už ji nesl proud, a tak konverzaci ohledně všeho musela zůstat v ústranní. Její maličkost se nyní prala s ledovými doteky, jenž začaly zajíždět do její srsti, nepříjemně si točit jednotlivými chumáči na prstech a postupně se dostávat až na kůži. „Theronku, Theronku!“ volala s vyděšením v očích po hnědém vlku, kterého se snažila chytit a zároveň.. nechtěla aby hnědému udělala větší problém, ale... asi ho nyní měli oba, když proud vítězil. Hladina se bránila, zatímco hlavu stále dokázala držet alespoň nad ní. Stahující vlny začaly natahovat své chtivé ruce po její hlavě, kterou sem tam hnědé potopily, samozřejmě jí i ochotně pár panáků strčily do tlamy, čímž vlčici začaly dusit. „The-o--ku!“ vydávala tóny, zatímco se začínala snažit dostat nad hladinu, tlapy zabíraly, ale voda silnější jak dvojice, začínala hnědku odnášet o něco dál. Pustila tak hnědého samce, aby neohrozila i jeho. Cítila jak ji voda ovládá, topí a sem tam i nelítostivě dáví.

× Setkej se tváří tvář s predátorem
× Vydej se hledat bezpečné místo 5/5
× Nech se strhnout proudem alespoň na 1/3 postu Pokračovala horami dál. Nechtěla se příliš dlouho zastavovat někde, kde cítila vícero pachů, které by nemusely být zrovna nejvíc příjemné na setkání. „Až něco najdeme, necháme k místu nějaké stopy... možnost jak ho najít, aby to pochopili jen naši.“ pokračovala ve vysvětlování jejího plánu, když tu se očima zastavila na kožichu, který právě procházel kolem nich. Šelma. stáhnula okamžitě uši a podívala se za Theronkem, který byl poblíž vlčice... „Nejsem si moc jistá, že by někdo takový byl.“ popotáhnula a podívala se očima kolem, byli konečně u jezera, zatímco kolem nich procházela pohublá šelma, která si dál ladně kráčela do hor. Očima se střetly a zatímco ji Aileen sledovala, udělala slepý krok a sklouzla do jezera, které mělo zvedlou hladinu, voda zde byla a musela být divoká. Začala ji unášet, avšak hnědka se chytila kraje a snažila se držet co to jde. „Theronku!“ zavolala k hnědému vlku, zatímco se snažila dostat z vody, která stále tělo nesla.

× Vydej se hledat bezpečné místo 4/5
× Napiš v horách/vyhlídce jeden post alespoň po dobu čtyř dní 4/4 Prohlédnula si Theronka, který pokračoval s ní. Měla s ním nepopsatelné pouto, které... jakoby z dvojice tvořilo neoddělitelné a měli k sobě vždy jen to dobré. Oba měli své mouchy, oba uměli druhého zahodit blátem, ale nikdy se v jejich úmyslech neskrývalo nic prohnilého či záludného, čím by dvojice dokázala komukoliv uškodit. Samotná Aileen se na něj musela usmát, když řekl ta hřející slova. To jsem rád. bylo to pro ni tak uklidňující a milé, když mohla naslouchat jejímu kamarádovi, který jí byl tak moc blízko... „Teď ti můžu vlastně dávat různé příkazy,“ a nad samotnou větou se musela začít smát, „vše... vše se tak moc rychle mění, že?“ zavrtěl hlavou a očima se podívala vpřed, kdy se snažila najít vhodnou skulinku, která by... jim mohla dát možného úkrytu. „Musíme dát nějak najevo ostatním členům, že máme vhodné místo.“ poznamenala, když se začala nad tím vším více zamýšlet. „Je z té horské smečky? Hm... Alatey. O té jsem už asi slyšela, ale... nikdy nic konkrétnějšího, asi? A je fajn, že ti pomohla... tak by to mělo být. Jen v těchto dobách je vše hodně nebezpečné-,“ a zastavila se poblíž jezera, které obklopovaly hory, ale byla u něj i možnost chvíli zůstat. Chtěla se podívat níže, do místa, kde vody zatékala mezi skály, a tak u kraje jen čekala a prohlížela si jej.

→ Vlčí jezero

× Vydej se hledat bezpečné místo 3/5
× Napiš v horách/vyhlídce jeden post alespoň po dobu čtyř dní 3/4 Naslouchala celou dobu Theronkovi, jeho maličkost byla pro přítomnost Aileen velmi podstatnou a sama měla hnědého vlka moc ráda... Jejich cesta pokračovala dále horami, blížili se kamsi a možná už něco nacházeli, ale... kdoví, zda se dvojici povede najít místo, ve kterém by oni i Zlatá smečka mohli s klidem zavřít oči. Minimálně Aileen doufala v to, že náhradní úkryt pro její rodinu najít dokáže... ať už Theronek mohl přemýšlet jak chtěl, sic o něm rozhodně nepochybovala, tak chtěla alespoň dosáhnout toho, aby i v tomto úkrytu byl každý člen vítán a zároveň, aby byl ukrytý pro ostatní smečky a pokud možno v utajení. Bude to tudíž muset nějak filtrovat, najít způsob jak členům smečky novinku oznámit a nezpůsobit tak vlnu šířícíc se špinavých informací.

× Vydej se hledat bezpečné místo 2/5 Pokračovala s jejím přítelem Theronkem. Byl to jeden z Aileen lepších kamarádů, ke kterým měla silné pouto a brala je spíš jako rodinu... Byli si opravdu blízcí. Jejich vztah byl na vzájemném klidu, empatii a souladu s tím druhým. „Ano, myslela jsem tu srst! Co by jiného?“ poškádlila ho slovy a usmála se, myslela to jako legraci a následně se podívala po okolí, které bylo jako jedna velká deprese. „Vypadá na tobě ta změna dobře... jsi jiný, ale pořád ty.“ věnovala mu milý pohled a následně se podívala kolem, jejich místo bylo poměrně... zašedlé a možná mohlo být i trochu nebezpečné skrz okolní srázy a nekvalitní terén, který tak pevně nedržel. „Doufám...“ vyšlo trochu bázlivě k hnědému vlku, když se zmiňoval o nebezpečí. Ta poštolka byla poměrně příjemným predátorem, který se snažil dvojici zneškodnit a ukrást bažanta, který byl... kde?
„Stina... to je kdo?“ podívala se k němu a mrkla, „že ty sis našel- vlčici!“ a jemně do vlka šťouchnula s tím, že se podívala kolem. Stále nic, ale.. blížili se k vodě, kterou mohla dvojice slyšet.

× Vydej se hledat bezpečné místo 1/5
× Promluv si s jiným vlkem o momentálním počasí Zastavila se až když zaslechla slova a i jí do čumáčku vlétnul pach hnědého vlka, který byl jejím společníkem. Hodlala Theronkovi naslouchat a rozhodně mu nechtěla nikam utéct. „Theronku!“ usmála se jeho směrem a následně se podívala k nebi, „to počasí je už opravdu hrozné... Mám strach o rodinu. Snad jsou všichni v pořádku.“ začala o počasí, když tu se podívala směrem tmavého vlka, který měl na sobě, po návštěvě šedého vlka, viditelnou změnu, „ooo, vypadáš jinak, ale... pořád jako ty.“ usmála se k němu a nakonec zavrtěla ocáskem, když si jej prohlížela. Moc mu to slušelo a zároveň s jeho novým vzhledem působil i více dospěle. „Přemýšlel jsi o ni už déle?“ zeptala se a následně se začala dívat kolem, kde by mohla najít možné bezpečné místo...
„Projdeme hory a nejdeme vhodné místo, kam bychom mohli ukrýt případně smečku? Chtělo by to nějaké... aby aby bylli všichni v pořádku.“ špitla k němu, zatímco se podívala kolem a následně už tak trochu začínala vyrážet. „Máš kdyžtak... nápad?“ zeptala se ho a následně se vydala vpřed.

× Zlepši své dovednosti
→ Začarovaný les

Vlčice se dostala do hor, které vyhledávala. Přišla konečně chvíle, kdy se i sama uvnitř sebe dokázala uklidnit a už nevyhledávala útěk či jiné šílené akce. Mohla se nyní zaměřit na potřebné věci, které by smečka mohla potřebovat a zároveň ocenit. Její příchod do místa přišel už i v klidném kroku, kdy opatrně šplhala do hor, hodlala zde najít vhodné místo, které by rodině dalo klid... a zároveň i jí. Držela se na cestách a v místech, která jí dovolovala normální chůze s občasným šplháním či skokem na vyšší bod. Samotné vrcholky jen sledovala a musela si je jen v tichosti prohlížet, aby... aby viděla tu nesmírnou krásu, která se rozléhala nad její hlavou. Podívala se i za sebe, zda ji Theronek stihnul... alespoň doufala, že její kamarád nebude daleko. Kdyžtak by samozřejmě počkala a nyní už neměla nutnost jít dál. Pouze potřebovala najít úkryt a místo, kam by mohla rodinu a nějaké zásoby nanosit.
Zatímco si klidně chodila místem, cosi zastřehla ušima. Šedý vlk nabízející podivné věci a... jak hnědá tušila, něco by se jí mohlo určitě hodit, a tak se za ním vydala.Obchůdek
Stav před obchůdkem: 24|| 15|| 0 (kšm jsou po platbě úkrytu)
Prosím 1x Mystery box
Stav po obchůdku: 4|| 12|| 0
Mystery box - 15 - Písmenková polévka
Schváleno
Vlastně ani netušila o čem to Wu mluvil, ale... vzala to.