Příspěvky uživatele
< návrat zpět
Majitel: Aileen
Obyvatelé: Pouze členové Zlaté smečky.
-> Obrázek či sketch dodám postupem času.
Popis úkrytu
Do jeskyně se vejde většina členů Zlaté smečky, a taky, že do ní vstup mají. Aileen poblíž jeskyně nechala jen pro členy zlaté viditelné značky, které vás do jeskyně dokážou dovést. Místo je tedy prostornější, ale nejedná se zas o smečkový úkryt, který by členům dodal dostatku všeho. Mohou zde odpočinout, najít nezbytnou potravu či uskladnit zásoby, které by jim mohly někdy chybět.
Místo skryté na pocukrovaných vrcholcích, do kterého můžete najít vstup jen horkotěžko. Vlci se sem obvykle nezatoulají, ale pokud se nachází zrovna u jezera, je zde možnost místo zahlédnout, pokud se nacházíte na protějším břehu. Jeskyně je umístěná pár metrů nad jezerem, a tak není možné aby se hladina zvedla až tak a zaplavila ji. Nemá vodní vstup, jedná se o lehce prodyšné místo, kterým sem tam prochází menší větřík. Místo má tvrdší podklad, který hnědá zjemnila mechem, travinami či zlatými listy, které zde ukládá na jednotlivá místa.
Uchovává se zde potrava, jsou zde místa, kde by v nejhorším případně bylo možné vyvolat i pomocí magie květiny. Místo je zkrátka na oko ideální, ale má i své nevýhody, a to drobné obyvatele, kteří do místa sem tam zavítají. Uloupí či napáchají menší škody.
Aileen platí 100kšm.
SCHVÁLENO
→ Kvílivec
Pokračovala vpřed. Hodlala se dostat do hor dříve než se hladina zvedne a tiše doufajíc, že nalezne něco pozitivního v tuto nepříjemnou a protivnou dobu se vydávala stále vpřed vpřed. Vše okolo hnědé vlčice vypadalo tak podivně a bylo jí tak trochu cizí... Stromy a chlad. Veškerá energie proudila nyní v Aileen a její maličkost hodlala naleznou místo, kde by zlatí mohli být v bezpečí a klidu. Přidala proto do kroku a zda byl Theronek za ní... to netušila, ale nyní musela jít a musela hledat. Musela být tou správnou sestrou, která Alyannu nenechá ve štychu a naopak jí pomůže, bude držet se starší sestrou a udělá pro ní nezbytné.
Hnědá se tedy dala do pohybu a následně v běhu začala hnát k horám, které byly nedaleko Zlaté smečky, kterou by případně dokázala zavolat vytím... Nechtěla však poutat zbytečnou paniku, ale... chtělo to, aby rodina byla v pořádku a ona to mohla dokázat a zařídit.
→ Sněžné tesáky
× Ujisti se, že je člen tvé smečky v bezpečí
× Po promočení si udělej horký odvar z trychtýřku
× Zamiř do bezpečí Voda byla momentální největším nepřítele dvojice vlků, která se u ní držela. Hnědka byla pod hladinou a sem tam vynořila hlavu s tím, aby zachránila sebe samu, ale... to se příliš nevedlo. Brzy se však hnědé vlčici dostalo pomoci a Aileen se tak následně dostala nad hladinu, kdy se po delší době nadechla. „Eh eh!“ vykašlávajíc vodu se zelené oči konečně rozevřely a se vším zmatením se zadívala na dvojici, která ji zachránila. Chvíli kašlala vodu a když se po pár minutách vlčice uklidnila, podívala se jejich směrem a usmála se. „Jsem vám vděčná, nějak... jsem to neodhadla.“ špitnula k oběma vlkům a kdyby mohla, objala by je. Byla za jejich čin vděčná a neskutečně si vážila toho, co pro ni dvojice udělala... „Anoo, už jo, já- moc děkuji. Ta hladina... to je otřes.“ zavrtěla hlavou a podívala se nakonec směrem ke Zlatému lesu. „Hladiny stoupají a vody je příliš... Les je zatím krytý, ale věřím, že dlouho tak nezůstane a nebude to pro smečku dobré... Moc děkujeme! To vůbec nemusíš.. jsi hrozně hodná!“ děkovně sledovala svižnou vlčici, která bez váhání oba poučila o Trychtýřku. Hnědá se na cizinku podívala a se zvednutím koutků jí na slova mile přikývnula. „Děkujeme, taky pozdravuj... a děkujeme!“ děkovně se usmála a následně využila odvar z Trychtýřku. Její tělo prohřál vším možným a byl to tak moc příjemný pocit!!!
„Theronku, půjdeme do těch hor... Vezmeme toho bažanta a najdeme tam úkryt. Smečka musí mít druhé útočiště.“ špitnula k němu, a když se cítila lépe, vyrazila vpřed. „Theronku, jsi v pořádku... to-tobě není zima, nestalo se ti něco?“
→ Začarovaný les
× Ubraň svůj úlovek před hladovým predátorem 5/5
× Podej pomocnou tlapku topícímu se/top se a nech zachránit→ Kvetoucí louka
Dvojice pokračovala vpřed. Zároveň uši držela směrem k Theronkovi, který ji následoval... zatímco z nebe přicházeli útoky a Aileen si je zkrátka nechtěla už nechat líbit. „A stačí!“ zamručela a s poskočením se jí podařilo poštolku jemně chytit. Nechtěla ji rozhodně zabít! Tudíž ji jen jemně stiskla ve své tlamě, když se bránila, a následně ji nechala letět. „Bažant nám stačí...“ zamručela k ní, oči sklouzly k Theronkovi a jakoby chtěla něco říct, ale... něco jí trochu vlastně vrtalo hlavou. „Mně to celé přijde takové... vlastně netuším proč, ale divné... Přeju to sestřičce, ale... neuměla jsem se dlouho přenést přes odchod maminky. Táta na tom teď taky nebude tak dobře.“ podívala se nakonec přímo do jeho očí a usmála se. „Chybí mi trochu to co bylo a neumím se s tím vyrovnat. Brzy se změní víc věcí, vzhledem k tomu počasí.“ suše polknula a podívala se k nebi, zatímco klidně šla vpřed. No jenže... v tu chvíli si Aileen nedala vůbec žádný pozor a sklouznula přímo pod hladinu jezera. Bažant plavajíc po hladině mohl tvořit podivný dojem, že vlčice i krvácí skrz krev, která se začala mísit s vodou.
× Ubraň svůj úlovek před hladovým predátorem 4/5 → Mlžná pláň
Pokračovala vpřed. Rozhodně ji nyní nezastaví nějaký ptáček, který začínal mít hlad... Theronek se držel poblíž hnědky, což Aileen udělalo radost... byla to dlouhá doba, co se s Theronkem bavili. „Asi.. jsem to přeslechla. Navíc, teď už jsme spolu, ne?“ usmála se k němu, zatímco bažanta přehodila přes svá záda. „Co si o těch všech změnách myslíš?“ zeptala se ho. Nechtěla nic skrývat.... zatímco je pronásledovala poštolka, která si stále nedala pokoj! Opravdu byla vysilující a každičký útok od ní a zároveň... hnědá jí neměla chuť ublížit či udělat něco zlého. Opatrně se následně vydala vpřed a se zavrčením se pokusila po poštolce vyskočit. „Že tě to baví...“ špitnula k ní a podívala se za Theronkem, „chceš... pak pomoc najít nějaká ta místa, kde by smečka mohla zůstat?“ zeptala se tišeji a nakonec opět vyskočila po poštolce.
→ Kvílivec
× Ubraň svůj úlovek před hladovým predátorem 3/5→ Mlžná pláň
Chtěla pokračovat dále, ztratit se možnému útoku, který na ni stále nalétával z nebes. „Nechci ti ublížit-,“ zamručela, když jí z tlamy vypadla mršina, která stahovala veškerou pozornost na sebe, „nech to!“ zavrtěla hlavou a následně... Zaslechla ten hlásek. Blízký hlas, který zavolala její jméno a brzy... měl i podobu. Theronek. Zamířila oči k němu, zatímco pták stále útočil.. „Nejdu do hor!“ zavrtěla hlavou a následně vyskočila po poštolce, která se právě chystala k útoku. Netrefila. „Chtěla jsem... se podívat kolem a... taky najít nějaké místo, kam bychom mohli ukrýt zbytek smečky, kdyby přišlo něco velkého.“ Kolem dvojice se však začala dostávat náhle mlha, která objímajíc jejich nohy, tělo, hlavu... vše začínalo být lapeno tím něčím, co je objímajíc tak klidně hladilo, prakticky nepociťujíc... „Chtěla jsem se držet poblíž smečky, ale zatím mě stále někdo ďobá do hlavy.“ a tu otočila směrem k nebi, kde se poštolka ztrácela jako hvězdy v mracích.
„Pojď... musíme odtud.“ vzala bažanta a následně se rozklusala vpřed.
→ Kvetoucí louka přes Tichou zátoku
× Ubraň svůj úlovek před hladovým predátorem 2/5 → Bašta Pokračovala vpřed. Za jejími zády se cosi točilo. Tušila o cizákovi, který se kolem vlčice začínal motat... nerada by se však dostala do možného střetu. Nebyla konfliktní, ne vědomě, a tak se brzy otočila a podívala na stvoření, které se vlčice drželo. Ale tam nikdo. Suše polknula, zatímco ji cosi sledovalo a hnědá neměla prakticky tušení oč mohlo jít, něco tam však muselo být... vždyť... vždyť nebyla paranoidní! Hmf. zamručela i. Hlavu držíc vpřed k čemusi, co sledovalo její maličkost a přitom nebylo u ní. Otřepala tedy hlavou a následně pokračovala dále, vpřed, kamsi do míst, která nebyla příliš vzdálená, avšak... dokázala v nich Aileen nacházet stále to, co uvnitř sebe cítila. Utěšovala svou radost z čehosi.
Brzy se zastavila kousek od lesa. Odložila na chvíli ulovený kousek potravy a ohlédnula se za sebe hledajíc to, co ji sledovalo... Stále nikdo. Hlavu tím směrem chvíli držela, ale... ne dlouho. Za chvíli se ozvalo cosi, útok, křik a něco do hnědé ďobnulo. Klovlo. „Hele!“ stáhnula ihned uši a podívala se k nebi, odkud klovnutí přišlo. Pták. Kroužil nad ní a dělal si zálusk nad tím, co hnědá nyní našla. Zavrčela, zatřepala hlavou a zamračila se.
→ Mlžná pláň
× Ulov si na horší časy
× Ubraň svůj úlovek před hladovým predátorem 1/5 Vlčice pokračovala směrem na louku, která byla poblíž... Alespoň ta zůstávala trochu méně promočená. Rozhodně nechtěla, aby se někomu ve smečce něco stalo a musela tak dát pozor i na sebe, aby případně dokázala pomoc. Nyní se u hranic mohl někdo pohybovat, hnědka chtěla být poblíž, kdyby zaslechla blesk, a tak se držela kousek od lesa, kam mohla kdykoliv zaběhnout a podívat se, jak si vlci počínají. Hlavu zatím však držela nahoře, sledujíc okolí a i skrz pociťující chlad tušila, že se brzy bude muset vydat někam zahřát. Teoreticky k tomu mohla využít i lov, který... jí tak šel do tlapy. Brzy, co pokračovala po louce, zahlédla v dáli, jak se prochází jakýsi pták. Bažant. Jednalo se o cosi... co hnědce dělalo chuť ihned. Doufala, že si bude moc alespoň na chvíli odpočinou, ale... tohle byla priorita a mohla smečce donést cosi, co by jí případně trochu pomohlo a zároveň mohla zkusit najít vhodné místo, které by hnědé vlčici dodalo nezbytného tepla či... zkrátka všeho co nyní potřebovala. Rozhodla se vyrazit lovit. Stvoření o ní dost možná vědělo, ale... kdo to řeší?
Hnědá se během chvíle vydala vpřed a začala nahánět bažanta. Ten samozřejmě měl možnost vyrazit i do vzduchu, ale! Aileen byla tentokrát opravdu šikovná. Využila svých základních instinktů, znalostí a následně čapnula opeřence za nohy. Tlapou si jej přišpendlila k zemi a svižně se zahryznula do jeho krku.
A mám tě. usmála se trochu hrdě... Měla potravu. I pro smečku! To však netušila, že za jejím hřbetem se už kdosi chystal ji o bažanta připravit.
→ Zubří pláň
→ Zlatý les
× Zahuč do vody po špatném zhodnocení hloubky vody
× Pokus se plavat
Pod vodou. Čím blíže byla, tím více vody začínala vnímat... Hladiny rapidně stoupaly a co sledovala i blízké okolí.. nezdálo se, že by zde zůstávalo něco v normálu. Chvíli okolí jen sledovala a nechala na svůj hřbet dopadat možné kapky. „Snad je tatínek v pořádku,“ procházejíc její tlamou, ale i hlavou, přemýšlela nad tou myšlenkou co kdyby... Ale. zavrtěla nad tím hlavou a následně se podívala kolem sebe, kdy sledovala veškeré nezbytné dění. Nakonec se odhodlala vydat vodou, které zde rozhodně nebylo málo a nemusela ani chodit tak daleko. Chtěla zkusit, kolik vody přibližně přibylo. Držela se tak u kraje, tedy... už musela plavat. Což chtěla aplikovat... ale... brzy se ponořila více do hloubky než chtěla. Aj! „Ne, ne, ne!“ vyjekla zatímco zmizela na pár vteřin pod hladinou, která ji rozhodně nechtěla pustit jen tak ven. Mhm... Ne, ne, ne mručíc nad tím se následně podařilo vlčici dostat z vody jen tak tak. Otřepala se a podívala se zamručením na vodu. „Proč nám to děláš?“
A nakonec se vydala směrem na nejbližší pláň, aby sobě či smečce ulovila nezbytnou potravu... alespoň něco malého.
→ Bašta
→ Úkryt
Vlčice se držela podél dolních hranic smečky. Hlavu měla namířenou směrem k vodě, která obklopovala hranice. Hladina byla výš než kdy jindy a rozhodně... rozhodně to nebylo nic příjemného na pohled. Les je v nebezpečí... přemýšlela nad tím pro sebe a zároveň zaznamenala velké světlo, které přicházelo odněkud od hranic. Na chvíli se zastavila, aby zachytila pach... no ten k ní momentálně moc nepřicházel. Hlavu držela chvíli směrem, kde si myslela, že světlo bude. Zkoušejíc pochytiti cokoliv, zvuk či... nic. Déšť stále dopadal a hlučel. Aileen bylo jasné, že v tuto situaci zrovna nejvíc neudělá a... taky se chtěla jít projít už po okolí. Vydala se však ze své podstaty směrem k tomu, kde se zřejmě něco dělo.
Brzy si povšimnula, že se k místu blíží Rhaaxin a Alyanna. Vše pod kontrolou. Směr tak otočila a následně se vydala do míst okolo smečky, aby získala alespoň informace či našla vhodné místo na úkryt pro smečku... Minimálně se mohla pokusit. Hlavu snížila a pokračujíc směrem k Mělké pláži sledovala kažidčký detail místa.
→ Mělká pláž
× Zauvažuj nad nejlepší akcí pro přežití potopy (Alyanna, Rhaaxin, Renbli a další co si úkol chtějí splnit)☑ Naslouchala jednotlivě všem. Každý měl kus pravdy, ale... v této situaci bylo opravdu těžké rozhodnout, co by pro vlky mohlo být správné. Začínala zkoušet hledat možná východiska, a když se začalo přemýšlet o dalších místech, kde by Zlatá mohla mít případná úschovná místa, rozhodně s tím souhlasila a kývnula. „Pravdou je, že pokud necháme maso či jiné nezbytné zásoby někde venku, na vícero místech čistě jen pod zemí, dostanou se na území predátoři a ohrozíme smečku. Pokud voda bude stoupat, musíme začít zavádět nezbytná opatření, abychom hrozby eliminovali. Jak vodu, tak hladové... Můžeme využít nějakou jeskyni či chladnější místo, které by nemělo přívod vody.“ navrhovala dál a hlavu brzy otočila k Rhaaxinovi, „jo.. tos teď řekl prakticky... Ale souhlasím s tím. Máš rozhodně pravdu, že jeskyně či jiné místo by mohlo být lepší.“ a následně přikývla na souhlas, když navrhnul vyslat průzkumníky. „Můžeme se sejít v těch blízkých... jak je tam ten portál. Je tam i jezero, které by nám poskytlo pitnou vodu... Theronku,“ podívala se směrem na hnědého vlka, „podíval by ses po případném místě? Zkusím se vydat taky... jiným směrem a najít případnou skrýš či alespoň zjistit, jak vypadá okolí.“ pokývnula ke všem hlavou a následně se klidným krokem vydala ven.
„Buďte na sebe opatrní, kdyžtak zanechte zlatým někde značku... ať se lépe najdeme.“ usmála se na ostatní a následně odešla ven z úkrytu.
→ Zlatý les přes Území
× Zauvažuj nad nejlepší akcí pro přežití potopy 1/4 Věnovala jim pohled zpět a usmála se. Jejich slova a podpora, ať už skrz tvář či milý pohled pro ni byly příjemnými a rozhodně jí dodaly sebevědomí, se kterým hnědá měla takový problém. Rozhodně nechtěla nechat téma deště suché a ač se vše točilo ohledně povyšování a nezbytností... chtěla se alespoň po konci srazu optat, co vše nezbytné by mohli případně udělat.
Atray, případně ti, kteří řeší úkryt
„V úkrytem bych taktéž počkala až potom, co se ta šílenost přežene,“ souhlasně pokývnula hlavou k bratru, který měl rozhodně pravdu. Přikývnula na jeho slova a doufala, že většina, která má zájem o rozšíření úkrytu a pomoc, pochopila ze slov, že proběhne až v lepší období.
Alyanna, Rhaaxin, Atray a někdo další?
„Skrz ty potopy, Alyanno, bude nutné udělat i nějaké obestavění či se držet více od kraje našeho území, aby z nás někteří nepřišli k úrazu?“ začala téma, které jí připadalo i trochu nezbytné. Možná se až trochu neslušně přidala za svou sestrou a Rhaaxinem či dalšími, kteří o události chtěli trochu pouvažovat, „veškeré zásoby... neměli bychom by je vzít ven, aby zde zbytečně nezůstalo alespoň to, co zatím máme a schováme je někde venku? Případně... nějak zajistit, ať má smečka dostatek.“ pokračovala ve své hlubší úvaze a pakliže ji ve slovech někdo přitakal, chtěla se tomu věnovat i více.
„Nějaké věci vezmu... a schovám je venku.“ kývnula k Alyanně a následně se podívala po ostatních vlcích... Aetas zmizel. Během chvíle se vydal kamsi ven a doufala, že na sebe v těchto chvílích bude dávat pozor. Byla to nebezpečná doba...
Odznáček | 10
Mezi dalším žádostmi byl i Rhaaxin. Výrazná osobnost Zlaté smečky, která dokázala vždy mnohé... jeden ze tří bratrů, se kterými hnědá vlčice společně vyrůstala a nyní? Stáli před jejím otcem společně tázajíc se. Měli naději? Měli šanci? Mám na to? začínajíc pochybovat sama o sobě, její hlava klesla trochu níže čekajíc na rozsudek nových hlav smečky, které by jí potvrdily či vyvrátily její otázku a žádost. Co?
Aetas
Slova hnědého vlka s šedými a bílými tóny okolo jistých části těla jí dala jasnou odpověď. Ano. Mohl v ní na pár vteřin postřehnout reakci, která byla spontánní a radostná. Oči se jí zablesknuly od toho, že to opravdu dokázala... Delta, posel? prolétlo svižně hlavou, ale brzy se začala opět chovat reprezentativně jako doposud. „Děkuji,“ usmála se na svého tatínka, který její žádosti a otázce vyhověl, „budu po vašem boku stát a hrdě reprezentovat ve jménu Zlaté smečky.“ pokývnula hlavou a poklonila se vlkům před sebou, kteří jí následně, za pár chvil, dali i vedení změny úkrytu... Měla z toho radost, ale zároveň... Není to až moc velké sousto? Ah.. Začínaly jí hlavou procházet všelijaké možné starosti, ale... proč proč by se vlastně o to měla strachovat?
Hnědá se brzy usadila k ostatním vlkům, kteří se zde nacházeli a byli její rodinou. Hlavu držela dál směrem ke svému otci se sestrou a naslouchajíc dalšímu dění už jen v tichu vyčkávala.
Barnatt
Podívala se směrem k černé vlčici, která střihnula pohled i k ní a tetičce věnovala pozvednutí koutku s kývnutím. Táta to vymyslel dobře i pro tebe Barnatt. sledovala ji. Vlčice s havraní srstí, která byla pro Aileen inspirací a důkazem, že mohla dokázat mnohé.
Táta na vše myslel a vše promýšlel. Všechna rozhodnutí mu byla moudrými a věděl... proč tak činit. Nemohla křivdit a ani ho soudit. Měl mnoho let zkušeností s vedením vlků, ať už do slepých míst či těch správných a hodlala jeho cestu i rozhodnutí rozhodně respektovat v plné míře.
Aetas, Alyanna
pohled věnovala i ona jim, kývnutí a úsměv, který vznesla do tváře a brzy... chtěla zkusit být alespoň sestře blíže a nápomocnější a vlastně... Atrox ji dovedl na myšlenku, kterou v sobě nesla celou dobu, jejich cesty, avšak nebyla nikdy vyřčena přímo, ačkoliv o tom vlk mohl tušit. Odhodlala se k tomu, aby zvedla své tělo a následně, když Atray domluvil, následně začali i ostatní hrnout své dotazy či žádosti... Nebude ta má až... až moc velká? suše polknula, zatímco její uši se sem tam sklopily a následně zase zvedly dle jistoty hnědé vlčice.
Brzy domluvili i ostatní a Aileen měla prostor, aby vznesla i ona svou otázku a pouhý pokus.
„Tatínku,“ podívala se jeho směrem, „sestřičko,“ podívala se směrem Alyanny a pokývnula následně k oběma, „vím, že mezi tebou Alyanno a Azraelem jsem nikdy nebyla zrovna tou... výraznou sestrou, která by měla šanci být na místě naší maminky... Hodně jsem o všem přemýšlela a pomohl mi k tomuto rozhodnutí i jistý moment, kdy jsem se odhodlala vyjít napříč ostrovy,“ přešlápnula trochu nervózně, „vím, že v našich končinách jsou určitě i další skupiny; Chaos, který pravděpodobně přišel řádit k našim hranicím, kde byli odvráceni pryč, ale... Cestou jsme nejspíš tuto dvojici potkali na Mostě, kde škodili jinému vlku a myslíme si s... že zkrátka hodlají škodit dále a bylo by dobré o tomto informovat. A za mě, nejen vás jakožto naše alfy, ale i ostatní smečky, kterým bych ráda nosila zprávy a reprezentovala vás dva svým přístupem, který mám. Je nutné, aby se komunikace mezi smečkami začala více proplétat a my začali i případné možné útoky Chaosu hlásit i jinde. Zároveň... ve smečce už jsem i delší čas, takřka od narození a chtěla bych se i zeptat, zda bych nemohla zkusit přesvědčit i vás dva o tom, že bych zvládla o trochu vyšší post než na kterém nyní jsem.“ sledovala oba s naprostým klidem, zároveň se snažila řešit její přání a pokus diplomatickým směrem, který vlčice uměla dobře ovládat a na funkci posla doufala, že alespoň bude mít.
„Zároveň k úpravě úkrytu; mám návrh. Chodby by bylo potřebné propojit i z dalších stran, kterými by se vlci lépe mohli dostávat dovnitř, pakliže by chtěli soukromí či by byla hlavní místnost plná... Na některá místa bych ráda udělala památku všem. Mamince, tatínkovi, Barnatt i Navinovi, kteří stáli za naší smečkou dokud bylo nutné. Zároveň... bych upravila a donesla nějakou nezbytnou potravu, jelikož víme, jaký stav počasí venku je a pakliže by byla nějaká samice březí, nemá dostatek potravy. Některá místa můžeme zaplnit listím, které bude měkké a při přeháňkách by případné vlhko od země nemuselo prochlazovat méně nasrstěné jedince, kteří nejsou tolik chráněni srstí a mohli by tak nastydnout... Mám i představu jak vše zrealizovat, pokud zde najdu silné jedince, kteří ovládají dobře své vrozené elementy a magie.“ podívala se směrem k ostatním a následně, když dokončila slova a pakliže jí byla i nějaká vrácena, usedla.