Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Ayshi si povzdechal. Stála v klidu a sledovala pohledem Azzip. "Chceš-li býti s námi, nezahrávej si ani s jedním z nás. My jsme rodina..." Odpověděla jasně. S Milostí po boku se cítila bezpečněji, ale na jak dlouho? To nikdo neví. Také nahodila vražedný pohled.
Už z takové chvilku bylo jasné, že si spolu nebudou rozumět. Minimálně, pokud ona neprojeví úctu ke Kurážné a Kurážné jí. To však nechtěla projevit. Místo toho si na v myšlenkách brousila zuby. "Mě je tvůj jazyk také u konečníku. A hlavně si dávej pozor na svůj jazyk. Znám jednoho sběrače, který by ten tvůj hodně zajímal..." Pověděla jí o jedné postavě, o které jí vyprávěli rodiče. Jmenoval se Sběrač a kradl zlobivé vlčata.
"Vypadá to, že vás asi nechám o samotě, s Azzip bych se brzy totiž porvala..." Odstoupila z boje. Nechtěla pokračovat, Azzip totiž vypadala jako by chtěla k nim do smečky. My tam, ale žádné drzé vlky nestrpíme... A drzé zvláště na nás... Při téhle myšlence se postavila. "Tak se měj, Milosti," řekla na rozloučení. Mírně poklonila hlavu a odešla.

>> Mlžné pláně (přes Zauberwald)

"Jedině extrémně hloupá smečka," odpověděla velmi jistě. Až řekl tuhle myšlenku, teprve jí došlo, že ti vlci, co tam žijí, musí být buď hodně na hlavu nebo nepotřebující vodu.
K jeho dalším slovům se moc nevyjadřovala, pouze přikyvovala. Plně s ním souhlasila. A ještě více s možností mučení. Konečně by se mohla ještě více ukázat před ním. "Jenže té vlčici odstranění jazyka, jen prospěje," navrhla. Toužila po pomoci Milosti. Minimálně by ji mohl podržet a chytat krev. Ayshi věděla, že jazyk je sval. Proto by po jeho vytrhnutí nebo jiném odstraněním, bude stříkat mnoho krve. Laškovně se olízla. "Pomůžeš mi s ní teda?" Zeptala se a očkem na ni mrkla. Nevinná a bezbranná! Stejně jako já, ale já jsem byla jiná... Zhodnotila ji.
Jeho další chování ji, ale mírně vyvedlo z míry. Podle ní to vypadalo jako by jí nechtěl ublížit, ale zároveň ano. Zvláštní... Pomyslela si. "No... dobře," odpověděla mírně nevrle. "Azzip," oslovila ji hlasitě. "Máš chuť již nevlastnit svůj jazyk, ale zasloužit si mou úctu?" Zeptala se jí a olízla se. Chtěla ji postrašit a mírně si s ní pohrát.

Ráda pomohu jako POROTCE, v Týmované jsem již jednou byla.

Hlásím se pokud akce proběhne do svátků v červenci a nebo až koncem července, popřípadě do 10. 8. či po 15. 8.
V tyto dny budu schopná odepsat max. 1x za den, ale večer bude čas klidně na 3 postíky (podle nálady)

Poprosila bych o ročka

přidáno

Barevňačku už úplně přestala vnímat. Nadále měla na ni menší zlost. Věnoval se svému alfovi. "Možná to bylo počtem těch vlků. Typuji, že tam momentálně sídlí nějaká smečka," začala přemýšlet nad spekulacemi. "Nebo mu bylo horko," napadlo ji dále. "A nebo na mě zapomněl kvůli práci." Pohodila rameny.
"Už jsi někdy viděl jaky mimo ústa?" Reagovala na jeho otázku další otázkou. "Já totiž ne, ale asi je to docela pěkná podívaná," dodala po chvilce, kterou dala Milost na přemýšlení. "Jak asi vypadá?" Začala si znovu hrát na filozofa. Už, ale od pohledu na Milost bylo vidět, že se mu to moc nelíbí. "Ty v tom možná vidíš maso navíc, ale já v tom vidím úkol. Musím jí vytrhnout ten jazyk a podívat se." Zavtipkovala a mrkla na Barevku. "Jak se vůbec jmenuje?" Položila mi tiše otázku.

Ty sis začala, pomyslela si. Nevrle mrskla ohonem a odvrátila od ní pohled. Tím značila nezaujatost a neochotu s ní dále diskutovat.
Daleko více se věnovala Milosti. "To zní zajímavě," promluvila. "Nevím, co to bylo. Ale něco mě shodilo a Letec se pro mě už nevrátil. Asi se bál nebo nevím," dovyprávěla příběh, který si jen matně pamatovala. "Asi se ho budu muset zeptat, někdy..." Dále si ho vyslechla. Letec se opravdu činil. Skoro přijmout dva vlk za takovou dobu... To je výhoda mít křídla... Kurážná na to pouze přikyvovala.
Avšak nejvíce se divila, že ji Milost ochraňuje. Ano, možná to mohlo být bráněním bratra ze společenstvím. Každopádně se velmi změnil od doby prvního setkání. To jí chtěl vypíchnout oko a sežrat. To Ayshi byla ještě v pohodě s vyříznutím jazyka. To by stále neznamenalo smrt. A bylo by to i dosti násilné. Navíc takový jazyk by určitě dobře chutnal nějakému dravci. Mírně se pousmála nad touhle myšlenkou.

Kurážná viděla, že její příchod ani jednomu z vlků neudělal radost. Hlasitě si povzdechla. "Co se děje? Nelíbí se ti to?" Zeptala se s mírným úsměvem. Znělo to docela vyzývavě, avšak Kurážná to nemyslela jinak zle vůči Milosti.
"Drž svůj jazyk na zuby, jinak skončí mimo tvé ústa!" Okřikla velmi pestrou vlčici, na pohled vypadala přátelsky. Ale už podle prvních slov byla jiná. "Sám tvrdí, že jste již domluvili..." Dodala tvrdě. Nechtěla po ní skočit, ale úplně ji do toho nutila. Ayshi tiše zavrčela. Ovšem pouze na vlčici.
Na chvilku nevnímala druhou vlčici a snažila se mírně uklidnit. Ale otázka jejího alfy, ji mírně dostala do klidu. "Dobře, tak díky. Já zatím taky nikoho nenalezla. Asi se po mně neptal, že? Spadla jsem z něj před nějakou pouští a on si v klidu odletěl..." Promluvila. Byla docela škoda, že neumí mluvit jako Angel v myšlenkách. Ta druhá vlčice totiž nemusela vědět, něco víc o ní. Nyní nevypadala nijak přátelsky.
"Já nevím, ale ta květina se mi líbila. Nevím jestli je to nějak magické nebo, co. Ale vím jedno. Ta druhá vlčice ví více než já." Promluvila a naštvaně se podívala na ni. Nejraději by na ni i vyplázla jazyk, ale před Milostí to nebylo třeba. Věděla, že pokud bude nějaká vadná, on jí to násilím ukáže. Jako před nějakou dobou on udělala jí. Ale Letec to udělal ještě na lepším stupni. Proč tu jen není? Ten by nám dosti pomohl... Pomyslela si. Ale nemohla to dávat najevo. Proto ji napadla otázka. "Jaké vlky? Víš o nich něco?" Zeptala se zase Milosti.

<< Kvetoucí louka

Pach se zesiloval až viděla kousek před sebou vlky. Milost a nějaká neznámá vlčice. Letcův pach tu však stále byl, ale on tu zase nebyl. Znovu jí utekl. Zhluboka vydechla a pomalým krokem přišla až za Milostí.
"Zdravím," promluvila a mírně se pousmála na Milost. Pohledem však přejížděla tu vlčici. Na pohled nevypadala nijak vražedně ani násilně. Pro se s ní teda Milost baví?
"Milosti, jak dlouho jsme se neviděli? Máš nějaké novinky?" Zeptala se ho. Přitom se posadila. "Mluv, přeháněj!" Popohnala ho.

<< Small

Ayshi pokračovala dále. Její kroky nyní vedly na krajinu plné kytiček. Na její vkus až velmi moc kytiček. Kytičky různých vůni však ukrývaly pach bratrů. Pach byl ještě docela čerstvý, tipovala tedy, že tu přešli před chvilkou.
Jak dlouho jsem je neviděla? Pomyslela si a rozeběhla se skrze vysoký porost. Radostí otevřela svá ústa a snažila se pár kytiček chytit a rozkousnout. Při běhu jí naskakovaly další myšlenky. Příjmuli už třeba další členy? Určitě ano! A jak asi vypadají? Nešli taky k tomu divnému staříkovi? Při myšlence na staříka se podívala na sebe. Poznají mě?

>> Common Forest

<< Poušť

Pod tlapkama vlčice se začala objevovat trocha trávy. Navíc se ovzduší mírně ochladilo. Po pár nadechnutí vykřikla jednu věc: "Voda!". Žízeň dostala už pár krocích po poušti, ale nyní ji mohla teprve zahnat trochou vody. Vyplazila jazyk na ochlazení metabolismu a zrychlila pohyb.
Netrvalo dlouho a před Kurážnou se začala rýsovat menší vodní plocha. Radostně se pousmála. Až byla na dosah do vody samou radostí skočila, čímž si smočila nejen písek z tlapek, ale i menší ranky po boji s Šedou vlčici, která zemřela. Také tak odstranila prach, který se jí nějakým způsobem objevil na srsti. Samou radostí spokojeně poskakovala ve vodě, která stříkala i několik centimetrů nad ní.
"Ničíte mi zde zboží, drahá," ozvalo se za ní. Instinktivně se otočila za hlasem a její hrátky přestaly. Při vykročení z vody se ještě otřepala. "Tak dávej pozor!" Okřikl ji znovu hlas. Ayshi to už nedalo a musela se podívat, kdo na ni mluví.
Jednalo se o trochu většího vlka s šedým kožichem. Vypadal nervozně, ale i přes to se usmíval. Před ním měl vystavené různé a velmi zajímavé věcičky. "To tu je máte vystavené a připravené, až je někdo vezme?" Zeptala se. Šedý vlk, však chvilku pomlčel.
"Ty věci se kupují děvče," řekl. "Máš-li zájem můžeš si nějakou z nich koupit."
Ayshi chvíli všechny pozorovala než se rozhodla. Šedý vlk přikývl a věci jí podal. Ayshi mu za ně dala kamínky. Šedý vlček se pousmál. "Tobě by se hodilo i tohle," promluvil a sehnul se k zemi. Ayshi vůbec nevěděla, co jí nabídne. Byla natěšená. Šedý vlk jí ukázal květinu. "To Amorový pomocník, to dobrá věc!" Ayshi chvíli váhala, ale kývla.
Šedý vlk jí dal květ k uchu, pousmál se a poděkoval. "Také děkuji, staříku," oslovení staříku se mi od pohledu nelíbilo, ale snesl to. Sice si něco pro sebe zamumlal, ale usmíval se.
Ayshi pokračovala dál v cestě. Se stále stejným cílem - najít Letce nebo někoho jiného z bratrů a sester.
>> Kvetoucí louka

NÁKUP C:
Stav: 263 KŠM / 9 Rubínů / 5 Mince

Kupuji:
- Amorkův pomocník - 70 kšm
- Přebarvení (Barnatt ví) - 60 kšm
- Element voda (sleva 50%) - 90 kšm

Cena celkem: 220 kšm
Zůstane mi: 43 kšm / 9 rubínů / 5 mincí
se všemi slevami kromě té 50% na element

Kurážná se probudila v malé Ayshi v pravý čas. Z vlčete se znovu stala dospělá vlčice s hodností Bety v Chaosu. Mírně se pousmála a porozhlédla se. Ihned jí na zorné pole padli vlci. Spousta vlků. To bude nějaká smečka... Pomyslela si. Pro jistotu zavětřila, zda-li není na blízku Letec. Nebyl. Cožpak mě nehledá? Napadlo ji. Kde je ten okřídlenec, který se chtěl osvěžit ve vodě? A vůbec, kde to jsem?
Pach těch vlků se jí vůbec nelíbil. Všichni měli stejný až na ni a ještě jedné vlčice. Ta však byla příliš přátelská na to, aby byla spolučlenkou v Chaosu. Ani nešla cítit podobně jako Letec nebo Milost. Vyloženě smrděla ještě více, než ti ostatní. Podle pachu tedy určila, že se bude jednat o smečku, která přivítává nového člena a o to tu vlčici.
Hlasitě frkla a nadále byla potichu. Sledovala, zda po ní začnou útočit. Avšak nic se nedělo, takže se k nim otočila zády s cílem naleznout Letce. Ten ji totiž jako jediný momentálně přícházel vhod jako společník na cestu. A navíc jí něco slíbil!

>> Small

Hlásím se

// Díky za akci, byla takovým malým zpestřením.
Procenta prosím do obratnosti

ZAPSÁNO

Ayshi se z té vlčice sklouzla na zem a rozeběhla se po dalším skoro stejně velikém vlčeti, do kterého se hned na pozdrav zakousla. Pousmála se a ze všech sil se snažila ji chytit za její oháňku. To vše se odehrálo na chudákovi hnědém vlkovi, který měl malou šanci, že z něj slezou dolů.
Tedy do té doby než ji vlčice odnesla za ostatními. Tím Kurážné skončila zábava, jelikož to druhé štěně usnulo. Jediný vzhůru s ní zůstal hnědý vlk, do kterého při dopadu narazila a rudooká vlčice. Zazubila se. Napadl ji plán, jak si tou druhou vlčicí s rudými očima pohrát.
"Já si budu hráť!" Odpověděla jí na otázku. "Ale s tebjou!" Dodala.
Ještě než se vydala okem mrkla na toho druhého a rozeběhla se po Rudé. Přitom začala silně slintat. Byla připravená ji kousnout a již se nepustit.
Jenže, kousek před ní prudce zabrzdila. Rudá začala kouzlit, což mírně rozhodilo. Už se trochu bála. Dokonce i udělala loužičku. S křikem začala běhat kolem ní a pokud nekřičela, tak silně vrčela.