Příspěvky uživatele

Ayshi šla dál a dál. Zastavila se až u jednoho stromu, na kterém seděla veverka a házela oříšky dolů. Ayshi ji začala zkoumat, nikdy totiž nic takového neviděla. Nevěděla jestli se o dá jíst, ale i tak to chtěla o chutnat. Veverka si jí všimla a hodila po ní oříšek, který před chvílí rozlouskla. Ayshi ten ořech trefil na čumák a tonji velmi naštvalo. Pohlédla dolů a udělala několik kroků do zadu. Rozeběhla se a skočila na strom. Její drápy nebyli na něco takového stvořeny. A proto se zasekla a dál to nešlo. Zafuněla a spadla dolů. Veverka se jí strašně vysmála a Ayshi začala vrčet. „Jen počkej skrcku, já tě naučím vychování." Promluvila a posadila se. Veverka všechny prâce nechala ležet a přeskočila na další strom. Toho si Ayshi nevšimla, a proto stále seděla před stromem a sledovala korunu stromu.

Už jsem tady c: Doufám, že ještě nejsem vyloučena a zároveň se omlouvám týmu, že jsem byla neaktivní.

Hlásím se c:

Vlčice ještě pomalu pochrupkávala ve vysoké trávě nedaleko jednoho stromu. Sluneční paprsky moc nezářily a pod stín stromu moc ani nedosahovaly. Najednou zafoukal vítr a pročesal ji srst. Ayshi se probudila a naštvala se. Kdo z vlků se opovážil mě vzbudit? Ayshi se postavila na všechny čtyři nohy a zavrčela. Nikde nebylo ani živáčka. Ayshi hleděla před sebe a znovu zafoukal vítr. Ayshi se konečně uklidnila, když zjistila, že to byl pouze vánek. No, možná ne jenom vánek, spíše silnější vítr. Ayshi zacvakala ušima a zívla. Byla unavena, ale zase spala až dlouho. Udělala pár kroků a konečně zjistila, co se jí stalo po tak dlouhém spánku a nicnedělání. Měla přesezenou nohu, tedy přesněji přeleženou. Po pár krocích či poskocích, si kousla jemně do nohy a už byla celkem v pohodě. Avšak stále ji moc necítila. Znovu se rozhlédla, jelikož tušila, že zde někdo bude a dobré plány mít nebude. A zvlášť, když má tohle s nohou.