Příspěvky uživatele

< návrat zpět

P16
Predátoři 3

Záchrana pro ni přišla. Běhala by klidně takhle i déle, energie měla ještě dostatek. Alespoň si takhel udržuje kondici. Neběhá takhle o život přece ka7dý den. A občas toho pohybu taky neuškodí. Kdoví, kdy si zase bude moci jen tak zaběhat. Obvykle to teda na denním plánu nemá. Rys teda moc rychle neběžel, stále měla náskok. A potom ji ještě pomohl Favori. Přivolal ho na sebe, ale nějak nedomyslel, že je ještě pomalejší než ona. Kéžby mu mohla taky nějak lépe pomoci. Neváhala tedy, otočila se mazala za ním a rysem. Doufala, že ho třeba napadne, že by se mohl schovat do spleti několika stromů, když už běželi směr les. "Favori, stromy!" Zavolala na něj, hlavně, aby zase rysa nezavolala na sebe. To by byla teda pěknán prácička, když si jeden po druhém přivolávají stvoření. A taky by nebylo ok, kdyby rys najednou na to kašlal, nenechal se odvolat a šel by po jednom z nich bez ohledu na druhého.

>>> Začarovaný les

P15
Predátoři - 2

Vážně nyní, když po nich jde rys přemýšlí nahlas o nějaké lišce, co šla po těch dvou v lese. Si snad dělá srandu? To opravdu nemůže myslet vážně, to musí být jen hloupý vtip. A že se vlastně tomu ani moc nedivila. Kdo by po těch dvou číslech nešel, i malá liška by si chtěla kousnout a napapat se nějakého masa. Zda by to bylo zrovna dobré maso, nad tím nebude ani uvažovat, to by bylo hodně kanibalistické. A netrvalo dlouho a rys se proti nim rozmáchnul. Ayshi uskočila do strany, ale Favori se asi zamyslel nad liškou a byl sejmut. Hned bude rychle jednat, jak mu pomoci. Magií? Odlákat ryse? Tolik možností a ona musí vybrat jen jednu. A dokonce má nyní na krku nejen svůj život, ale i zmateného Favoriho, který nyní bude možná i zraněn. Zakousl se do něj a hned se toho vzdal. Ohlédl se po ní. Teď je cílem ona. Pomyslela si jen něco, co má udělat. Rychle popadla nápad, že by ho mohla spláchnout nějakým proudem vody. A tak taky udělala, co se rozběhl, popadla myslí vodu a cákla trochu na něj. Nějakou dobu ho to zdrželo, zatímco se Ayshi rychle snažila rozběhnout a někde ho setřást.

P14
Predátoři - začátek

Kdyby to šlo, asi by nyní udělala něco podobného jako je palmface. Místo tohohle gesta však protočila oči. "Ne, nejsi jejich otec, to se opravdu bát nemusíš." Dodala k tomu. To by bylo pěkné nadělení, raději tak jak to měla nyní. Matka samoživitelka a dokonce to zvládá i bez dávek. "Špehem tě může jmenovat jen Milost, až ho najdeme a nebo potkáme, připomeň se mu. Já jim jen jako beta pomáhám. A vede Daénskou smečku." Při vyslovení tohohle jména se trochu zamračila. Neměla je ráda. A to ani trochu. Kdysi dávno jejich alfu dokázala levou zadní přeprat, kdoví, zda je Lissandra jí rovna či stále slabší než Ayshi. Musí se s nimi zase někdy setkat a dokončit, co začali. A nebo raději se nesetkat a bez povšimnutí se dostat na jejich území. To zní jako dobrý plán. Za Favorim nepokračovala, sledovala z povzdálí, co zase vymýšlí. A chvíli přemýšlela velice zaujatě o tom, jak přínosný pro ně bude, kdyby k sobě dostali ještě někoho zběhlého od nich. Taky plánovala, co by mohli vše udělat, jak je zničit a smazat z mapy. A najednou.
Favori proběhl okolo ní, až se jí na rohách pohnuly rostliny. Přimhouřila oči a měla nasazený výraz hodně naštvaný. A všeho nechala, když si všimla toho obřího stvoření. Vyskočila a taky se dala k vodě. S trochou naděje, že jí magie vody pomůže. "Co jsi to naštval?!" Zakřičela na něj. Jasně, že věděla, že je to rys, kde se tu tak dokázal objevit z ničeho nic. Ho snad někdo vyvolat. Teda doufala v to, že bude mít jelena, ale rys by taky k jídlu nebyl špatný. Pokud si tedy nevymění role a rys si nesplete Ayshi jako jelena. To by jen tak nešlo.

P13

"Co si tak pamatuji, tak ne. Ani já jsem je dlouho neviděla. Nepotkal jsi je asi." Řekla na rovinu, aby zase nezačal mluvit o tom, že jsou jeho. Snad mu z toho v makovici neudělala guláš. Protože opravdu nejsou. "To nevadí, proto se tě snažím ptát, aby sis pomalu začal vzpomínat," vysvětlila zase. Hodně se mu snažila alespoň nějak pomoci, ale nemmůže během vteřiny vysypat vše z rukávu o smečce, nejen, že sama moc nezná, co za vlky mají ve smečce, ale ani není tak rychlomluvná. Ještě žádného vlka Eminema nepotkala. "Lissandra by tě vůbec neměla zajímat. Tedy z tohohle pohledu. Co jsem tak slyšela, tak vede smečku, co je s námi hodně znepřátelená. Jedině, bys chtěl být nějaký špeh." Rozhlédla se, zda tu někdo je neposlouchá, byl by trapas, kdyby tu zrovna byla třeba ta výše zmiňovaná vlčice.
Po zvolání Favoriho nastražila uši a čumák. Nesmí jim utéci. Najdou ho, svalí k zemi a sní. Rychle, snadně a bez obkecávání, které tu je zbytečné. V lovu nijak nepomůže a kořist ještě i nějak vyplaší. Narozdíl od společníka šla, ale v klidu, přece nepoběží a nebude jelena nakonec nahánět přes půl světa. Nevyplaší si ho. To by byl potom zajímavý lov. Jen, co vběhla do houští, vedla se podle pachu. Tedy u slané vody najít jelena, obrovský úspěch. Že byla voda slaná poznala podle čichu, ani nemusela ochutnat.

P12

Přikývla. Jistě, že je tu lépe. Vidí po okolí, nemůže nikde zahučet. Má krásný přehled o tom, co se děje okolo a přesto tu je klid. Hezké místo, to musela uznat. A nechtěla se jen tak kochat krajinou, viděla už dost lepších míst. Raději se tedy věnovala jemu. Povídal o tom, koho potkat. Trochu znejistila, když vyslovil jméno Lissandra. Tuhle znala, podle toho zelenáče ve smečce, je alfou Daénu. Třeba ví nějaké info o ní. A nebude se jen tak zase vyptávat na jednoho vlka, třeba to sdělí Milosti sám, až ho potká. Tyhle informace se hodí vždy. "Ne, Ingridovi není ani podobný." Řekla na jeho poznámku. Harant to teda vážně nebyl, v tomhle čase, krovíco vůbec dělá a skrývá. "O žádných vesmírných vlcích nic nevím, slyším to od tebe poprvé." Poznamenala tu. "Nevím, co bych o sobě měla říct, když si vzpomeneš, poznáš mě sám moc dobře. Ale jen tak ve zkratce mám dvě vlčata, co už jsou trochu starší, jsem beta v Chaosu." Favori, už bys sis mohl vzpomenout. Takhle budeš dělat jen ostudu.

P11

<<< Mělká pláž (přes Zlatý les)

Asi se nudil, že nepovídál více. Ale Ayshi jaksi neměla nápady, jak rozvést diskuzi na plné obrátky. Vše se točilo zatím okolo toho, co se mu stalo a proč mu vypadla paměť. A občas nějaká znamení souhlasu. Pravděpodobně spolu budou brzo vést diskuzi jen gesty, když se jim tolik ztrácí slova z úst. Stále sledovala okolí, zda se tu náhodou během cesty neobjeví nějaká kořist. Ráda by si už pochutnala.
A v ten moment ji napadla dobré téma na diskuzi. "Koho jsi všechno zatím potkal?" Zeptala se. Možná zvláštní otázka, ale vše hned vysvětlila. "Už delší dobu se dívám, kam mi zmizel můj syn. Zmizel beze slova, mám o něj obavy, i když vím, že je dobrým vlkem." Možná ho mohla ještě nějak lépe vizuálně popsat, nebude přece jako on, že viděl pruhovaného vlka. Jen nevěděla, jak ho popsat, naposledy ho viděla jako malého prcka. Jak jí je najednou líto, že tam nebyla.

P10?

<<< Mangrovy (přes Bažiny)

Neptal se, dobré to bude. "No, hele, chtěla jsem to tu omrknout, zda tam není něco zajímavého." Vysvětlila. "Ale jak jsi sám viděl, nic moc." Dodala. No, co taky v bažinách čekali. Květinovou zahradu? Všude tam je jen bahno, voda a smrad. Smrad všude, na každém rohu. Být tam déle, asi by to nezvládly její čichové buňky. Na tohle nejsou stavěné. Zvládla s nimi ledacos, ale tohle, to je úplně jiné kafé. "Teď už rovnou půjdeme ke mně do úkrytu," řekla. Po cestě se zase omrkne, kde to jen půjde, zda tam někdo jí známý není. "Pokud něco nenamítáš." Ohlédla se naň. "Po cestě si asi skočím pro nějaké jídlo, hlad teda docela mám a skoro nikde není nic, co by se dalo ulovit." Navrhla jako plán během cesty. "Pokud něco vhodného uvidíš, nebo ucítíš, dej znamení, já budu hlavně hledět a cestu, abychom někde nezabloudili."

>>> Tichá zátoka (přes Zlatý les)

P8

<<< Bažiny

To, že řekla, že se neztratí možná znělo jasně a hrdě, ale vlastně nevěděla, kde nyní jsou. Ale to nevadí, nějak chytře se otočí a půjdou zase zpátky. Možná se alespoň se podívají po okolí. A při pohledu na to, jak to tam před nimi vypadá, se opravdu toužila otočit na patě a jít zpátky a rovnou domů. Takže se jen pozastavila. Jistě, ona samotná by tím houštím prošla bez problémů, možná místy by se musela přikrčit, ale nic divného. Ale s Favorim... To je opravdu jiné kafé. Ten by byl buď jako tank a nebo jen bude stát na místě. Ale rozhodně tím neprojde. "Aha," řekla na to, co jí pověděl vše o jeho cestování. Zvláštní už jí to ani nebylo. To by nyní museli Favoriho odnést mimozemšťané, co by chtěli nějaké výkupné. Taková šílenost se snad nestane. Prošla se okolo ostrůvku, na jaký přišli. Když už tu nebylo nic zajímavého, otočila se k Favorimu a zády ke stromům. "Tak tady nic zajímavého, jdeme domů." Zvolala.

>>> Mělká pláž (přes bažiny)

P7

<<< Bašta

Přikývla na jeho otázku. "Ano," řekla narovinu a jasně. Vlastně by nebylo od věci mu vše zase pořádně vysvětlit, alespoň si to už bude pamatovat. "Patří nám vše, celé ostrovy jsou naším domovem. Spojuje nás jen to, že jsme samostatní a navzájem si kryjeme záda. Bratrstvo nám je svaté a jediné." Byla velice ráda, že nemusí žít na nějakém místě omezená pravidly, co nedávají smysl a může se pořádně prosadit. Hranice, kam může si určí sama a k tomu má spojence, na které by se měla spolehnout. Kdoví, jak je na tom zbytek smečky, bude potřeba je najít a nějak si je i prozkoušet. Bylo by docela trapný, kdyby konečně získala i nové informace o Daénu a nikdo nebude schopný tam i jen dojít.
"Povídej mi více o té divné věci, kam jsi šel... To jsi jen tak zmizel a pak se objevil bez vzpomínek?" Každou chvílí to bylo více a více zvláštnější, Ayshi samotná navštívila jiný svět, ale nebyla po návratu mimo obraz. Naopak, byla na tom i lépe. "Ne," pousmála se na tu poznámku o nudných vlcích. "Nudní nejsou. Každý je originál, každý má jiné zkušenosti. Každý jinou osobnost. A i tak dokážeme plnohodnotně fungovat a respektovat se. Kdyby si někdo jen něco zkusil, byl by mu konec."

>>> Mangrovy

P6

Když zastavil, podívala se na něj, ona dále šla v chůzi dopředu. Nijak ani nezpomalila, jen ať protáhně své nohy a prodlouží si krok a nebo si může kousek zaběhat. A kdyby byla i moc daleko, nebude před ním utíkat, až uvidí, že už jde, tak klidně zpomalí. Nebude jako on, neuteče mu někde na druhou stranu ostrova a on ji bude nahánět. Zarazila se, až začal mluvit něco o území. Podívala se na něj s vážným výrazem v tváři. Musela mu nějak dobře vysvětlit, že pokud tím územím myslí území jejich smečky, asi ho moc nepotěší. "My území nemáme," vysvětlila mu. "Poslyš, co vše si vůbec pamatuješ?" Zeptala se. Opravdu neví, kam by ho jako měla zavést, jedinou cestu mohli zvolit jedině tak se zase dostat k jezeru k úkrytu, kde Ayshi občas nocovala. Ale první by ráda chtěla vědět, co vůbec vše si pamatuje. A nebo na co si vzpomíná. Přece mu něco v hlavě muselo zůstat, klidně i jen nějaké ústřižky, Kurážná mu ráda pomůže si na něco vzpomenout, ale nemůže mu vše jen tak říct. Takhle si na vše v klidu může přijít. "Mohu tě, ale dovést k mému úkrytu a nebo můžeme hledat někoho dalšího ze smečky." Navrhla mu. "Jen mě následuj, neztratíme se."

>>> Bažiny

P5

<<< Zlaťák

Opravdu byl mimo. Co jiné mu na to mohla říct. Prostě se přidat jen tak ke smečce, i dkyž v jedné již je. To byl teda neprošlo. Sice mají pravidlo, že kdo jejich smečku opustí, dlouho mimo žít nebude, ale její milovaný Ezrael, jistě našel klidu. Chybí jí. Stejně jako zbytek dětí. Zeptala by se na ně i Favoriho, ale ten sotva ví, jak se jmenuje, natož zda nějakého z jejích potomků poznal a řekl jí kdy a kde je viděl. Pousmála se na něj však, když řekl, že mu to natřela. A ještě, aby ne. Nezná nikoho, kdo má rohy byť jen podobného tvaru. Takže ji nezle s někým zaměnit. Je to i trochu nevýhoda, ale už se s nimi naučila žít. "Ano, jak jsem už říkala, sama jsem tě do ní přijala." Zopakovala. "Jen ses moc dlouho teda neohřál a už jsi mi zmizel z dohledu. Chtěla jsem ti ukázat zbytek smečky a potkala jsem tě náhodou až nyní." Dodala by ještě nějakou otázku, co dělal, co hledal on, proč odešel a tak dále by pokračovala. Ale on je mimo, něco by si ještě vymyslel a nebo řekl něco ve stylu, že nevím. "Takže to tě chtěl přidat ten Ingrid do nějaké?"

P4

Takže se mu o něm a Milosti zdálo? To má hodně zvláštní sny. Byl vážně celý divný, ale svým způsobem byl trochu trefený vždycky, co ho znala. Neznala ho dobře, tlapu do ohně za něj nedá, ale je jasné, že zrovna on je takový ňouma, až to i chytřejšího může bolet. Ingrid se nějak k tomu, co stalo Favorimu s pamětí nehlásil, takže bylo opravdu jasné, že ho tak už asi našel. Však ona, ale najde toho pravého, kdo zmrzačil jejího bratra. Na to je ona hodně šílená. Pokud to není v boji přímo na tom určené, jde se pomstít i jen za ohnutý chloupek. Teda ne doslova, chlupy si snad každý přetočí jazykem zpět, ale nemá ráda, když je jejímu bratrstvu ubližováno. Bere je jako rodinu a sama sebe možná až moc vážně. Kdoví, zda takové starosti mají i pravé alfy. Ayshi si na takové může jen hrát a předstírat to. Nikdy jí nebude a to smečce udělala tolik dobrého. "Jen já mám parohy, jsem vyjímečná!" Zvolala nadšěně a právem hrdá na Ingrida. A to už se potom začali loučit. Favori už vyrazil a ona nebude zdržovat. "Nashledanou, Ingride." Možná jejich příští setkání nebude v tak poklidné atmosféře. Ale to ví jen sám osud.

>>> Bašta

P3

Jestli ho to alespoň trochu nakoplo, to by byl úspěch. Vypadal, ale spíše úplně opačně. Jako by Favori na něco přišel a ta myšlenka mu během vteřiny zase utekla. Jak zvláštní. Kdoví, co se mu tak mohlo stát... Ale Ayshi za to nemůže a neví ani nic o tom, nechodí za ním jako ocásek, co se on ztratil od jezera, tak ho nikde nebylo. "Myslíš Milost?" Zeptala se ho. Podle jeho podivného popisu to na něj i sedělo, ale zda ho už Favori stihnul potkat. To pro ni byla sice záhada, ale hlavně, že si pomatuje ji. Mohla by nyní jeho zmatení i lehce využít, ale jak by na tom byl zbytek bratrstva, kdyby se nyní takhle proti jednomu z nich otočila zády a nějak ho pošpinila. Ne, tohle cesta nebyla. A zároveň k tomu ani neměla chuť se bavit o tom, co vše spolu zažili. Jen ať si ten ňouma vzpomene. Nebude to mít s vlčicemi tak lehké, jak si myslel, smůla.
Otázky toho Ingrida byly zajímavé. Jako by i on potkal Favoriho už takhle mimo poprvé a vlastně vůbec neví nic o něm nebo cokoliv, co Favori udělal. Netušila, odkud tak může být, ale z Chaosu rozhodně není, měl takový jiný pach, ale přesto jí známý. Nebude se vyptávat, třeba jí to sám později sdělí. "Ingride, každopádně já jsem vlk, stejně jako ty. Jak šokující, ne?" Pousmála se na něj. Je to taky takový ňouma. Asi nikdy neviděl vlka jen s obyčejnými rohy. Ale to nevadí, Ayshi taky má za to, že je první svého druhu a každý vlk při pohledu na ni musí jen zakroutit hlavou. "On i já jsme ze stejné smečky, přijala jsem ho." Vysvětlila pravděpodobně i oběma najednou. Toť asi vše ohledně toho, co spolu zažili, více možná někdy později řekne Favorimu samotnému. Pokud si do té doby nevzpomene.

Postovaná 2

Ten hnědý byl docela mimo. Ale třeba si Favori od posledního setkání s ní setkat se zbytkem smečky a domluvili se na nějaké přezdívce. To bude docela trapas, když už by to měl tak perfektně rozehrané a potom si jen tak přijde vlčice, co vše zničí. Tohle nechtěla, jakože vůbec mu nějak nechtěla podkopat, co si vybudoval sám. Ale na to neměla čas, Favorimu asi vypadlo její jméno a nebo prošel nějakou hypnozou, že byl úplně mimo mísu. Divné. "Proč bych utíkala? Ty jsi fakt nějak mimo," řekla a prohlédla si Favoriho, zda není ještě nějak rozespalý nebo nemá problém s očima či sluchem. Ničeho si nevšimla, o to více ji to teda vrtalo hlavou. Ale jistě i na tohle bude nějaký lék. A pak jí to vše vyjasnil hnědý vlk. Nadechla se zhluboka. Tohle bude ještě na dlouho. "Tak, aby bylo jasno, tohle je Favori. Známe se docela dlouho. Došla jsem sama a ty Favori by ses měl, co nejrychleji oklepat, abys toho nelitoval." Musela ho přece nějak k tomu dokopat, aby se třeba více ptal nebo tak. Vlčice přece jsou úplně jiný druh. A znát jméno konečně toho hnědého je super, alespoň bude vědět, komu by mohla vytesat náhrobek, pokud mu to udělal on sám. Ale Ingrid vypadal, že je v tomhle docela nevinně, takže mu neřekne raději nic. Tedy pokud tohle vše taky nehraje a třeba se ani Ingrid nejmenuje. To by byla docela špatná a trapná prohra pro Ayshi. "Jinak, já jsem Kurážná." Nyní mohla jen doufat, že si třeba ten ňouma vzpomene podle jména, rohů a chování...

Postovaná 1

A tak trochu dostala ignor, nevadí. Ale Ayshi poradí i s tím. A tak se tedy protáhla a přišla tedy znovu za Favorim. Muselo to vypadat hodně zvláštně, ale zatímco byla parohatá trochu mimo, on už se stihnul zabavit s nějakým zase úplně jiným vlkem. Posadila se opodál a sledovala oba. Favori asi zrovna spal. Teda tak trochu se chvilku a malinko bála, zda neusnul nadobro, ale při sledování si všimla, pohybujícího se hrudníku. Takže žil. Dobré vědět. Napřímila se, aby si neničila záda. "Tak nazdar Favori," řekla docela hlasitě a pomalu se přisunula k němu. A jen tak docela rychle do šedého vlka se zlatými pruhy strčila tlapou. "Budeš ho taky budit?" Zeptala se s trochu nesmělým pohledem na hnědého vlčka, co stal opodál. Zda už ten něco řekl, nevěděla. A pokud ano, muselo to být hodně potichu. Ten Favori sebou docela šil. Jen, aby ty dva nějak nesejmul.