Příspěvky uživatele

< návrat zpět

<< Úkryt Daénu

Stačilo udělat pár kroků a už jsem byla zase venku. Krásné ráno, které však nebylo nasyceno zrovna velkou viditelností. Ano, přesně tak, opět mě obklopila mlha. Osamotněla jsem před vchodem do úkrytu a vlastně jsem úplně zapoměla, co tu chci. Prozkoumat území by nebylo od věci, ale stačilo by pár kroků, a už bych ho měla prozkoumané, protože to opravdu nevypadalo, že by tu kromě řeky a ptáků bylo něco k jídlu. Bylo jasné, že se tu asi budou zdržovat hraboši a jiná malá havěť, ale nic většího bych ani nečekala. A k čemu tu vlastně ptáci jsou, když jejich maso stejně nepozřu a jsou těžcí na ulovení? Zastavila jsem a rozhlédla se kolem. Věděla jsem, že bych měla něco ulovit, ale dneska tu to vypadalo obvzlášť mrtvě. Zajímalo by mě, kde je ta banda, která chtěla do smečky. A kam se jen ztratil Kyle? Povzdechla jsem si. Vypadalo to, že tady budu bloudit, dokud ta mlha nezmizí. Popadl mě pocit beznaděje. Opět jsem se rozešla kupředu, nechávajíc vchod do úkrytu za sebou. I přes všechny ty negativní myšlenky jsem sklonila hlavu k zemi a začala hledat pachovou stopu nějakého zvířete. První, na kterou jsem narazila, byl čerstvý pach dravého ptáka, kterému jsem se obloukem vyhla. Ptáci mě vždycky fascinovali, ale z nějakého důvodu jsem nedokázala pozřít jejich maso bez nějakých zdravotních problémů. Proto se ptákům vyhýbám. Do čumáku jsem nasála okolní vzduch rozpoznala pach hlodavce, který tudy před pár okamžiky procházel. Okamžitě jsem zbystřila a pustila se po jeho stopě. Snažila jsem se našlapovat tiše a oči jsem měla na stopkách, avšak přesto jsem věděla, že má kořist se pohybuje také. Pronásledovala jsem ji však i nadále - a dočkala jsem se. Hned, jakmile se přede mnou mihla šedá srst krysy, tak jsem vystartovala a kořist lapila. Nevypadalo to na chutné sousto, ale prázdný žaludek by to alespoň trochu zasytit zvládlo. Vzala jsem kořist do tlamy a rozešla se zpět k úkrytu.
Myslím, že už se na území docela dobře orientuji, i když tu nejsem zrovna dvakrát dlouho. Šla jsem svižně, avšak i přes nerovný povch tiše. Nejspíš si začínám zvykat na můj nový domov. Krysa mi visela z tlamy a já jsem náhle něco zřela. Siluetu v mlze, tmavou a na první pohled nehybnou. A byla vlčí! Krysu jsem položila na zem a uvrhla ji tak do samoty. Sama jsem se vydala k tělu. Náhle jsem si však uvědomila, že to není nikdo ze smečky a musím dát věděl Feliciovi.
Zvedla jsem hlavu a zavyla.
Chvíli jsem váhala nad dalším krokem, ale pak jsem si uvědomila, že tento pach znám, když ho ke mně vítr přivál. Teď už jsem neváhala a hned jsem byla u něj. Chudáček malý spal, ale já jsem ho nejspíš probudila. "Kyle?" Šeptla jsem a pohlédla jsem na něj. Uvědomovala jsem si, že se něco změnilo. Že já jsem teď už členem smečky a on ještě ne.

Ta chvíle mi nakonec k nabrání sil stačila. Vypadalo to na rozmluvu mezi Feliciem a Enzouem, kterého jsem neznala, ale něco už jsem se o něm stihla dozvědět. Nejspíš mi nikdo z nich nebude v následujících chvílích věnovat pozornost, což jsem jim neměla za zlé. Jistě toho bylo až až, co spolu museli pořešit a já jsem jim nechtěla rušit soukromí, které i pro mě bylo někdy tak důležité. Navíc, teď už jsem si tu připadala zbytečná. Zadanou práci jsem měla řádně splněnou, takže... Dospěla jsem k názoru, že Felicio bude s Enzouem potřebovat mluvit o samotě, a tak jsem zauvažovala o té procházce. Viděla jsem, že skupinka Caerax a spol. se vydala plnit úkol, který jim byl zadán. Taky bych měla udělat něco užitečného. A když už ne pro smečku, tak alespoň pro sebe. Podívala jsem se na svou zlatavou srst - nyní už čistou - a povzdechla si. "Felicio?" Podívala jsem se na něj s ustaraností v očích. Nevím, jestli ze mě něco vyčetl, ale mám za to, že mě dostatečně vnímal. "Půjdu se projít a kdyžtak ještě něco ulovit. Nebudu daleko, jen na území smečky," sdělila jsem mu myšlenku a jakoby omluvně zavrtěla ocasem. Po chvíli jsem se už opravdu obrátila směrem, kudy se z jeskyně vycházelo. Vystoupala jsem vzhůru a zřela zář Slunce. Mohla jsem jedině doufat, že na území se v mlze neztratím a že budu mít to štěstí a narazím na něco k snědku.
>> Daénská smečka

Vyhodnocení je na světě!

Jsem ráda, že jste projevili zájem o tuto akci. Jelikož jste si tvořili odměny v podobě kombinací a protilátek téměř sami, asi každý ví, co ho čeká a není důvod to prodlužovat. Nedělila jsem to na místa, protože tady skoro není, co hodnotit (a taky nechci, aby se někdo vztekal).

Za každou LÉČIVKU dostanete 10 KŠM + možnost využívat kombinaci spadající pod vaši rostlinu.

Za každou BONUSOVOU rostlinu dostanete 2 rubíny + znalost protilátky.

Dále ten, kdo splnil všech pět kytišek (2 jedovaté a 3 léčivé) dostane malou pozornost v podobě 1 mince.

Ke kombinacím a protilátkám: Sami jste si je vytvořil, tak je můžete používat jen vy. Ostatní vlci tuto kombinaci neznají. To znamená, že jen vy jakožto tvůrce můžete využívat svou kombinaci i protilátku. Samozřejmě to můžete herně naučit i ostatní vlky.
Dále co se týče obecné vlčí znalosti rostlin - nechávám to na vás. Asi každému vlkovi se nepovede poznat všechny rostliny z léčitelského kufříku, ale předpokládám, že víte, co je v možnostech vašeho vlka. Jestli to byl od narození zabiják a nezajímal se o své okolí... Tak asi nebude moc znát léčivé rostliny. Ve hře se je samozřejmě můžete učit - ať od nějakého stvoření popostrčeného Osudem, nebo od jiného vlka, který rostlinu zná.

Takže jak to bude výsledně?

Destiny - 25 KŠM, 4 rubíny, 1 mince + 3 kombinace a 2 protilátky (v tomto případě jsem musela na odměně trochu ubrat, protože dodání rostlin bylo opožděné. Ale chvalím i za opožděnou snahu!) -PŘIDÁNO

Safyra - 30 KŠM, 4 rubíny, 1 mince + 3 kombinace a 2 protilátky -PŘIDÁNO

Dorya - 30 KŠM, 4 rubíny, 1 mince + 3 kombinace a 2 protilátky -PŘIDÁNO

Darkey - 30 KŠM, 4 rubíny, 1 mince + 1 kombinace a 2 protilátky -PŘIDÁNO

Felicio - 30 KŠM, 2 rubíny + 3 kombinace a 1 protilátka -PŘIDÁNO

Tarra - 30 KŠM, 2 rubíny + 3 kombinace a 1 protilátka /UPRAVENO -PŘIDÁNO

Athai - 10 KŠM -PŘIDÁNO k Caeraxovi dle přání

Pokud jsem na někoho nebo něco zapoměla, tak křičte!

Teď už je vám jistě vše jasné (doufám). Odměny i kombinace si můžete rozdělit volně mezi své charaktery (pokud máte tedy jen jeden, připíše se vám tam odměna automaticky). Do komentářů mi prosím napište, zda-li by jste stáli o zopakování takovéto akce, ať už s jiným tématem, nebo stejným.

Toť vše, děkuji za účast :)
Dorya

Vlčí název: Smrtihlav Křeč
Reálný název: Tis Červený



Popis rostliny: Je to vysoký keř s plochými lesklými jehlicemi, které vystupují z měkkých větví. Plodem jsou lákavě vypadající rudé bobule, které v sobě skrývají jednovatá semena. Keř samotný roste v zimním klimatu spíše při zemi, ale v teple ho najdete víc v podobě rozložitého stromu.

Jedovatá část: Celá rostlina kromě červených bobulí - ale pozor, semena v nich jsou vysoce jedovatá a vlci většinou semena nevyndavají, proto se Smrtihlav považuje za jedovatou celá.

Příznaky + jak se lze otrávit: Chvíli po pozření jakékoli části Smrtihlava přijdou nepravidelné bolestivé křeče, po kterých následuje znecitlivění tlapek a výpadek všech ostatních smyslů. Jako třetí smrtelný příznak je nemožnost dýchat.

Jedovatost: 5 - u menších zvířat dokáže jed Smrtihlava způsobit smrt do minuty, u vlků jsou to tři až čtyři minuty.

Výskyt: Rozložité větvičky Smrtihlava najdete na místech stinných s vyživenou půdou. Najdete ho přes celý rok ve všech lesích Mois Grisu, mimo Common forestu a Mlžné džungle. Je to ale poměrně vzácná rostlina, která roste pomalu a podléhá krutým mrazům.

Protilátka: Protilátka proti otravě by měla být připravená předem, protože smrt otrávením je u Smrtihlava velmi rychlá. Rychle protilátku přichystat zvládnou jen znalí vlci, kteří mají potřebné rostliny. Střevník Léčivý, Vilnost Žahavá a Modrotlamka Bystrozraká se po smíchání stanou jediným možným lékem proti otravě Smrtihlavem. Je však potřeba dodržet přesný postup - kořeny Střevníku a plody Modrotlamky se musí usušit a zabalit do žahavých listů Vilnosti. Společně vyvolají vydávení jedovaté rostliny. Pokud se dostane jedovatá látka z těla, je doporučeno dále dodávat léčivé plody a vitamíny, aby se vnitřní prostor plně uzdravil a jed v těle nezůstal.

Vlčí Název: Bobule Zrádná
Reálný název: Vraní Oko Čtyřlisté



Popis rostliny: Rostlina je známá především pro vysoký tluský stonek s čtyřmi pravidelnými listy a jednou modročernou bobulí téměř identickou s plody Modrotlamky. Může mít výšku až 40 cm.

Jedovatá část: bobule.

Jedovatost: 3

Příznaky + jak se lze otrávit: Pozřením bobule. Bobule nechutně zapáchá, ale vlk si ji snadno splete s plody Modrotlamky, když má rýmu nebo je nepozorný. Vyvolává nevolnost a dotyčnému se zatemňuje před očima, ztrací možnost pohybu a až po deseti - dvaceti minutách se zastaví srdce.

Výskyt: Každý smíšený/jehličnatý les Mois Grisu položený více na sever.

Protilátka: Smíchejte plody Píchlavice Kyselé s listy Modrokvětu a vysušeným květem Rudého Ohně. Tato směs se musí alespoň krátce vylouhovat ve vodě a spolknout. Účinkuje do pěti minut, proto je třeba rychle reagovat.

Vlčí název rostliny:
Modrokvět Mňamózní
Reálný název rostliny:
Brutnák Lékařský



Popis rostliny: Vysoká jednoletá rostlina s nápadným pěticípým modrým květem.

Léčivá část: nať, květ a listy

Využití: Květy Modrokvětu se využívají na uklidnění nervové soustavy. Pomáhá pročišťovat krev a podporuje hojení ran a vřídků. Napomáhá proti revmatickým bolestem, srdečním chorobám a zánětu ledvin. Olej ze stonku je sice nechutně hořký, ale pomůže při bolestech kloubů. Listy Modrokvětu jsou navíc chutnou přílohou k masitému jídlu.

Výskyt: Léčivé složky této rostliny se musí sbírat v červnu, jinak budou nefunkční. Je celkem ojedinělá, najdete ji hlavně v teple blízko vody. Kvetoucí louka, Small, Oáza, Tichá zátoka, Bull Meadow, Irisin ráj, Luka, Krišťálové jezero, Tajné ostrovy, Bašta, Červená louka, Ostříží zrak a Rokle jsou pro tuto rostlinu jako dělané.

Kombinace: Plody Červeníku Sladkého se můžou smíchat s květem Modrokvětu a společně působí pro starší vlky (a nejen pro ně) jako povzbuzovadlo a přísun vitamínů důležitých pro boj s infekcí. Vlci tuto kombinaci většinou ocení - je to lahůdka pro bříško, a k tomu je ještě léčivá.

Jelikož znám sama sebe v rychlosti psaní příběhů... Tak poprosím všechny odměny k Dor :D

PŘIDÁNO

//Nevadí, ovšem dostaneš odměnu jen za první část. Bonus je dobrovolný.

Z BONUSU si beru Tis Červený a Vraní Oko Čtyřlisté :3

Vážení vlci,
dokázali jste připravit všech 12 rostlin už do 24.3, takže se vám můžu svěřit se slibovaným BONUSEM. (Ale že jsem do vás musela kopat! :D)
Možná vás někoho ani nepřekvapí, že bonus budou další rostlinky. Jenže co by to bylo za srandu, kdyby to byl zase ten samý typ rostlin? Ne, tentokrát budete tvořit jedovaté rostliny.

Zde jsou kritéria (snad už si každý dokáže odvodit, co po něm chci):
1) Vlčí název
2) Reálný název
3) Obrázek
4) Popis rostliny
5) Jedovatá část
6) Příznaky + jak se lze otrávit
7) Jedovatost (na stupnici od 1-5; 1 je možné zotavení bez léčiv, 5 znamená smrt do tří minut)
8) Výskyt
9) Protilátka: Tuto položku můžete opět vynechat, ale přijdete o jednu z odměn. Ale POZOR! Protilátka musí obsahovat alespoň tři léčivé rostliny, které můžou, ale nemusí být ještě popsané + musí být popsáno, jak správně smíchat protilátku a v jakém pořadí, to je důležité.

Tentokrát si můžete zaregistrovat pouze dvě jedovaté rostliny, a to opět stejným způsobem, jako léčivky. BONUSU se můžete účastnit i v případě, že jste zatím nedodali léčivky. Samozřejmě, v léčivkách taky můžete pokračovat! BONUS končí společně s oficiální akcí 1. 4. 2018 23:59.
Odměny budou odpovídat bonusu, takže hurá do toho!

Vaše bylinkářka Dorya
Souhlas

Vlčí název rostliny: Rudonožka Sluneční
Reálný název rostliny: Vlčí mák



Popis rostliny: Tato rostlina je typická svým ohnivě rudým květem. Má dlouhý zelený stonek, který se moc nevětví. Uprostřed květu rostlina uchovává černá semena zvaná také mák (po vlčsku slzy vlčete). Má charakteristický tvar plodu - makovici.

Léčivá část: okvětní lístky a semena

Využití: Listy Rudonožky klidní staré nebo nemocné plíce a pomáhají s vykašláváním. Mají nevýraznou chuť. Semena (jinak slzy vlčete) dokáží při větším množství mírnit bolesti a také uklidňovat tělo. Způsobují nechuť k jídlu, ale při požití většího množství zrn dokážou hlad zahnat. Semena jsou někdy podávána matkám před a po porodu, i když většina vlků znající byliny nevěří, že březím matkám pomáhají.

Výskyt: Běžná divoká rostlina někdy považována za plevel. Roste od Května do Října. Vyhýbá se místům s bahnitou nebo suchou půdou, proto ho nejčastěji potkáte na loukách. Nechrarakterističtějším místem jeho výskytu na Mois Grisu je Červená louka. Mnoho ho v létě najdete i na Kvetoucí louce nebo Bull Meadow.

Kombinace: Semena Rudonožky společně se zrny Bdělíku se využívají jako cestovní směs, která povzbuzuje. Při rozdrcení semen a následovném smíchání dokaží zahnat hlad i na pár týdnů. Po pozření zůstane každému v puse nechutná chuť, ale ta lze částečně zmírnit, když se k směsi přidají lahodné listy Brutnáku Lékařského. Tato kombinace se nesmírně hodí pro dlouhé cesty, jelikož zahání ospalost, hlad a zároveň dodavá energii, která podpoří vytrvalost.

Mech i tráva bude tady v těhlech podmínkách nejspíš docela dlouho čerstvá, což mi úplně vyhovovalo. Musím říct, že minulí členi Daénské smečky věděli, co chtějí a jejich úkryt byl umístěn velice strategicky. Teď už jsem jen čekala, než se vlci vystěhují z doupěte alfy a pak jsem mohla dokončit úkol. Čekala jsem tiše vedle hromádky trávy a mechu s kusem mechu v puse. Tu pachuť hlíny jsem už chtěla mít pryč z jazyka, ale věděla jsem, že bez hlíny by mech nevydržel dlouho. Pak se ale odněkud vynořil hnědý vlček a ten si samozřejmě získal mojí pozornost. Byl mladý, jistě to byl Enzou, o kterém Felicio dříve mluvil. Na pozdrav jsem mu zamávala oháňkou, protože v puse jsem měla mech. Když se kolem mě prohnal, tak jsem už měla alfí jeskyni uvolněnou. Vyskočila jsem nahoru dovnitř a tlapkou jsem začala shrabovat starou podestýlku. Svůj mech jsem pak položila do zadního rohu. Úkryt alfy byl doopravdy vetší, než ostatní úkryty a proto také potřeboval více podestýlky. Tu starou jsem postupně vynosila ven a pak jsem dovnitř začala rovnat novou. Sice mi také kručelo v břiše, ale ať si sám alfa určí, co je pro jeho smečku nejlepší. Jako odpověď na jeho poděkování jsem se potěšeně usmála a zamávala ocasem. Takovéto chvíle jsem měla ráda. Kvůli pocitu prospěšnosti jsem vlastně i do smečky přišla. Skákala jsem dolů a nahoru a hromádka mechu a trávy se postupně zmenšovala. Na pelíšku alfy jsem si dala doopravdy záležet - Feliciovi se tam určitě bude spát dobře. Když jsem byla hotová, seskočila jsem dolů a chvíli jsem čekala na vývin situace a pak jsem si unaveně začala čistit špinavou srst. "Co dál?" Hlesla jsem. Otázka byla směřovaná spíše alfovi. Možná jsem měla chuť si jít zalovit nebo se alespoň projít.

První rostlinka vypracována. Zbytek bude přidán později.
----------------------------------------------------------------------
Vlčí název rostliny: Drápkovník Mazlavý
Reálný název rostliny: Aloe pravá (aloe vera)



Popis rostliny: Drápkovník Mazlavý je nápadná přízemní rostlina. Při dobrých podmínkách může dorůstat do výšky (bez květu) až 70 cm. Vyznačuje se ružicí dlouhých dužnatých a řídce ostnatých přízemních listů, které bývají žlutě kropenaté. Květ vyrůstá uprostřed a má až 90 cm, samotný květ je ale až na špičce a je hroznovitého tvaru. Tyto květy omamně voní, ale rostou jen jednou za rok a krátkou dobu.

Léčivá část: dužina ukrytá uvnitř listů a listy samotné.

Využití: Drápovník je považován za jednu z nejúčinnějších léčivých rostlin. Dužina uvnitř listů je průhledná a krémovitá a měla by se uschovávat v chladu. Účinně pomáhá zahojení popálenin, odřenin, bodnutí hmyzem i jiných poranění, poraněného přitom provází příjemné chlazení. Krém by se měl nanášet na ránu očištěnou alespoň vodou. Listy s dužinou lze také pozřít a využít jako projímadlo. Mají hořkou chuť.

Výskyt: Potřebuje k růstu sucho a teplo, v zimě je ho proto minimum. Najdete ho v Poušti, Oáze a Rokli. Je to na Mois Grisu celkem vzácná rostlina, protože roste jen na pár místech. Dokáže vydržet bez vody i několik měsíců.

Kombinace: Dužina z listů Drápovníku společně s Kerblíkem lesním tvoří výbornou směs, která rychle zastaví krvácení a hojí rány všeho druhu a jakéhokoli rozsahu. Obojí však musí být pro maximální funkčnost náležitě zpracováno: krém Drápovníku musí být čerstvý a ze stonku a listů Kerblíku se musí vymačkat šťáva, která se důkladně smíchá s krémem Drápkovníku.

Zabírám si Aloe Pravou, Vlčí Mák a Brutnák Lékařský.

<< Daénské smečky

Felicia se leknu, až málem nadskočím, ale pak se na něj usměju. Pomoc je mi milá. Jdu s tlamou plnou kořisti přímo do úkrytu smečky. Když vstoupím, zahřeje mě u srdce, ale taky píchne. Kyle tu ještě nebyl. Snad si nebude alfa myslet, že jsem byla na lovu a neplnila úkol. Zhrozila jsem se, i když odpověď mi byla jasná. Nemohla jsem mluvit, bylo by to nesrozumitelné. Napadlo mě dát toho tlustého hraboše alfovi, ale byla jsem si jistá, že až bude chtít jíst, tak si pro něj dojde nebo mi řekne. Zamířila jsem tedy do jeskyňky, kde se skladovalo jídlo. Tam jsem svůj úlovek - tlustého hraboše i myš uložila. Celou tu dobu mě provázelo příjemné teplo, takže nešlo nemyslet na Feliciovu magii. Jestli bude chtít vědět podrobnosti o lovu a sbírání podestýlky, ráda se o ně podělím. Zas tak dlouho mi to netrvalo. Vlastně stačilo pořád běhat sem a tam - a ještě jsem si stihla prohlédnout okolí. To všechno mi samozřejmě bralo energii a i přesto, že jsem si srst česala a čistila, se na mně únava podepsala. Zase potřebovala péči!
Klusem jsem přebíhala pořád z úkrytu ven a zase dovnitř. Feli ji dával před úkryt. "Pojď to dá, bude to lehčí pak úkryty vystlávat."Přenášela jsem hromadu podestýlky, kterou jsem dostala k nedaleké skále dovnitř. Tentokrát to netrvalo, měla jsem pomocníčka. A to k trávě přibyl i suchý mech. Nebylo lehké celou tu hromadu přemístit dovnitř. Vynalézavost mi ale nechyběla. Všechnu čerstvou podestýlku jsem hromadila kousek od úkrytu alfy, mezi ním a úkryty, které jsem měla vystlat. Když jsem konečně donesla poslední hrst podestýlky, tak jsem zašla k jezeru uprostřed jeskyně a pořádně se napila. Potřebovala jsem z jazyku dostat tu pachuť hlíny a trávy. Do něj ale skočil Felicio a celou mě postříkal. Musela jsem se tomu zasmát, nahlas. No, s čištěním srsti mi tím pomohl, o tom nebyl pochyb. I tak mi připadal tak 'vážně vtipný'. Musím říct, že jsem se překonala - podestýlky bylo tak pro vystlání čtyř až pěti pelíšků, nebo by samozřejmě mohly být ty tři, které jsem měla vystlat, hodně pohodlné. Nejspíš nechám něco ležet tady, kdyby to Caerax a Ciraell náhodou potřebovali pro vystlání svých pelíšků.
Začala jsem první mechem - natrhala jsem ho najemno a vystlala tím celý prostor úkrytu. Pak jsem vzala hrstku trávy a celé to tím 'poprášila'. V tomhle sem byla talent. V Jasperu se to dělalo za trest. A že já jich potřebovala, aby se ze mě stala alfa! Vystlala jsem tedy dva úkryty tak akorát. Rozdělila jsem to tak, aby na alfu zbylo více - měl větší úkryt a potřeboval lepší spánek. Snad se tu nikdo nepočůrává, aby se to nemuselo vyměňovat často, heheh. Vítězně jsem se ušklíbla. Teď už jen počkat, než se uvolní pelech alfy a ten vystlat už bude hračka. Vypadalo to ale nadějně - ti dva se jistě projevem Felicia museli vzbudit.
Dávala jsem si načas a všechno jsem dělala pečlivě. Snad tohle vlci dokáží ocenit. Rozešla jsem se k Feliciovi. "Hotovo. Ještě mi zbývá vystlat tvůj pelech," řekla jsem tiše, ale stále slyšitelně. "Nemáš hlad? Cestou jsem ulovila hraboše a myš," nabídla jsem mu. Vypadal, že má starostí dost. Zákusek přece jednoho šťastným udělat dokáže, ne? Posadila jsem se a začala si čistit srst. Třeba mi dá další úkol - nebo povel k odpočinku, který bych teď přivítala líp. Vypadalo to, jak jsem si myslela - Felicio je prožene, jestli budou chtít do smečky.

<< Mlžné pláně

Teď už mi v hlavě žásna výčitka nezněla. Kořist mi třímala v čelistech a já jsem minula tu hromádku podestýlky, kterou jsem přemístila z okraje louky někam na hranice území. Žádný lepší způsob, jak tu trávu přenést neexistoval, a tak mi musela stačit jen moje tlama a tlapky. Povrch smečky byl dost nerovný - nedivila jsem se, že tady moc větších zvířat nežije. Vždyť tady ani není, co pořádně jíst. Navíc se tu poměrně snadno dala zvrtnout tlapka - šutrů tu bylo dost. Možná by někdy potřebovaly uklidit. Brzy jsem dorazila ke kamennému úpatí hor. Kousek odsud byl úkryt smečky, tam jsem chtěla ale všechno přinést najednou. Už mi z toho všeho dost možná hráblo a odpočinek by se mi šikl. Vlastně jsem to vzala i s lovem. Sice nebyl tak hojný, ale něco to bylo. Můj úlovek jsem hodila do trávy ke skále, která mohla kořist chladit. Pak mě čekala zase cesta zpět. A zase: sem, tam, sem, tam, sem, tam. A pořád dokola! A při jedné cestě tam jsem si vzpoměla, že vlastně ještě někde na území mám mech, který se suší. Ale notak! Povzdechla jsem si a vzala co nejvíc podestýlky to šlo. Někdy musí vlk udělat všechno, aby si šplhl u alfy. A tohle k tomu rozhodně patřilo. Ale už to bylo skoro hotové - už jsem se vracela pro poslední dávku podestylky v podobě travy. Ještě ten mech! Sakra.
Musela jsem si na chvíli sednout, abych si odpočinula. Mlha teď byla celkem průhledná, takže jsem i od úpatí hory viděla na velký kámen, kde jsem zanechala mech. Zvedla jsem tedy svůj unaveny zadek a dotahala se až ke kameni. Mech byl suchý tak akorát, což bylo úžasné.
Než jsem přemístila všechen mech na hromadu, nějaky čas zase uplynul. Hromada se ale o hodně zvětšila. Byla jsem přesvědčená, že sneska se vyspím dobře. Musíš vždy pomáhat smečce. Byla jsem na sebe přísná. Posadila jsem se a urovnala si pocuchanou srst. Možná jsem si měla ještě trochu víc pročistit hlavu. Na to ale nebyl čas. Tlapkou jsem rozhrábla tu hromádku podestýlky a vylovila z ní hraboše a po chvíli i myš. Ûplně se v tom nákladu ztratili. Vydala jsem se k jeskyni, kde byl smečkový úkryt.

>> Úkryt Daénské smečky