Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Vystopuj Urana na Nížině hojnosti 1/2
Byli na něj v převaze a on se jim nemohl bránit věčně! V jeden moment snad musí povolit a prasknout jako věčně namáhané lanko. Ne. On povolí. Oni ho uštvou. Ezra se spolu s ostatními skutečně snažil, ale jediné k čemu to dospělo bylo to, že jim vlk zmizel jako pára nad hrncem. I když ho drželi s Callidem za packy tak pevně, až snad měl pocit, že třel občas zubama o kosti. Jenže co to bylo platné. Zmizel. Zbyl po něm jen hnilobný zápach masa. Jako kdyby i on sám byl skrz naskrz prohnilý a nechutný. Ezra se tomu nedivil. Ohrnoval čenich nad tím, jak se mu to přímo dostalo do čenichu. Přesto se podíval na ostatní. Bylo to jasné. Budou ho pronásledovat a pak ho prostě porazí.
Pach mířil směrem, kterým se vydával i zbytek tlupy a on se je tak jal následovat. Směrem za tím zrádcem, kterému brzy zlomí vaz. Využíval své magie aspoň vždy po chvilce, aby zavětřil, zdali nezměnil svůj směr, ale jak se zdálo... šli zcela dobře. Jen počkej, Urane!
--> Nížina hojnosti

Podařilo se mu to. Minimálně částečně ho oslepit musel. Kdyby měl vyšší sílu, tak by tomu parchantovi to oko vyloupl. Odhození nebo spíše omotání kořeny ho skutečně polámalo. Nabil si čenich. Bolelo to. Tekla mu krev z čumáku a dokonce i chvilku lapal po dechu. Ale nemohl se zvednout, kořeny jej stále drželi. Zasyčel bolestivě a snažil se vymanit. Rozhodně nepomáhal ani tekutý písek. Aspoň v tom nebyl sám. Calid taky skomíral v podobném osudu. Jako kdyby na Urana ani pět vlků nestačilo. Tlaková vlna vzduchu mu pomohla se osvobodit. Dokázal se zase postavit na packy. Nechtěl, aby ho pohltil vztek. Pak by jednal až moc iracionálně. A to fakt nechtěl.
Faust se odhodlal zase útočit. Ezra protočil očima. Blbec. Přesto se rozhodl i on sám zaútočit. Vrhl se Uranovi na krk. Nakonec to ale stočil spíše na packy, aby ho ochromil. Vyšlo to nebo si s ním zase Uran akorát vytřel ánus?

Otevřeli poklop a dostali se dovnitř. Chodba nepůsobila zrovna jako vchod, který by byl příjemný, ale rozhodně se to celé mohlo celé rozhodit ještě víc. Uran si jich všiml a on se tedy nadechl. Museli se vyhnout kamenům, které se snažil zablokovat pomocí své magie, ale pár jich schytal do těla. Ezra už ale ovšem zažil mnohem horší bolest. Zasyčel bolestí a přivřel oči. No jo, nebyla to tak příšerná bolest, leč se to celé mohlo ještě zkomplikovat. A taky se tak stalo. Faust se ho neustále snažil přemluvit. Zavrčel. "Ničemu tím nepomůžeš. On nechce mluvit, mladej, on chce konat. A pokud ty konat nebudeš, tak budeš mrtvej." Zavrčel Ezra na toho mladšího z nich. Calid nemluvil. Asi i on uznal, že to nemá cenu. Jenže Faust neustále musel mluvit. Jak idiot. Největší idiot.
Zavrčel když se na něj Uran vrhnul. Udržet rovnováhu se mu však nedařilo. Zacvakal zuby a snažil se ho porazit. Jenže zahryznutí do břicha nebylo příjemné už vůbec. Díky Seléne, že měl Ezra na břiše srst hodně hustou, takže jizva nebude vidět. A tak vzal svou packu a zaryl mu jí do oka. (Hod kostkou - d20 = 15). Doufal, že se mu ten zásah povede a aspoň částečně Urana oslepí. Když momentálně byl zaneprázdněn jeho břichem. Získával tím čas pro ostatní.

- Napadni Urana a vyžeň ho ze skrýše

Trhl uchem, když slyšel a zároveň v koutku oka viděl, jak se po dámách vrhají ohnivé koule. To ale nebyla jeho starost, Bohužel. Protočil očima a podíval se zase na svůj cíl. Dál využíval magii větru k tomu, aby našel ten tajný úkryt. Která by mu v tomto měla pomoci. Jenže sám se pak musel uhnout, protože na něj cosi letělo. V té rychlosti, kdy musel hodně s vypětím sil uskočit si nestihl ani všimnout, co to bylo. Až v moment, kdy ho to reálně minulo skoro o milimetry, si uvědomil, že to byl kámen. Uf, tohle bylo těsné. Skoro viděl smrti do očí, ale zase se to tomuhle šťastlivému bastardovi vyhnulo.
Pomocí své magie, kterou pak znovu zase aktivoval objevil hliněný poklop spolu s dalšími samci. Rozhodně byl jako další vchod. "Lepší je, když půjdeme na něj ze dvou stran. Takže ano, je to dobrý tam skočit... nebudeme aspoň stát za hovno." Mluvil tichým hlasem. V tomto ještě více vynikalo jeho chraptění. Dokonce i pomocí magie větru odvál jejich pach pryč, aby si Uran myslel, že jdou jinudy. Rozhodně mu to nechtěl dát tak zadarmo. Oni mu ukáží co znamená zradit Chaos.

- Prolom bariéru nebo Najdi Tajný průchod

Protočil očima. Každý ze společenstva si o sobě myslel bůh ví co. A k čemu jim to vytahování teď bylo, když se oheň setkal s bariérou? Aspoň něco dělala. Každý něco dělal až na toho flekatého, co se snažil skutečně opakovat ty chyby. Protočil očima ještě jednou. Hodlal ale využít své magie, která byla v tomto užitečná jak věděl ještě z domoviny. A tak využil magie větru k hledání dalšího vstupu do úkrytu případně zjištění zdali Uran není někde jinde mimo bariéru. Měl k tomu dostatečný level. A tak hledal cokoliv. Každá nebo většina jeskyní měla dva vstupy. I když by ten jeden musel být třeba nějakou říčkou. Magie mu mohla prozradit hodně. Šel po jejích stopách a tom, čeho se mu dostalo. Nejspíše by blokoval jen ten hlavní vchod, ne? Riveneth se snažila svou magií země rozbít bariéru.

- Prolom bariéru nebo Najdi Tajný průchod

<-- Les u Mostu (Přes Most)
Ten mladej na něj vyprskl a Ezra se tomu uchechtl. "Velice vyspělé, mysliš že s tímto čertěním se budeš Chaosu přínosem? Vyskakuješ jako čertík z krabičky aniž bys mi podal pádný argument proč zrovna ty ne. Dej mi jiný důvod proč já, krom toho, že jsem nováček a klidně to udělám." Ušklíbl se na něj Ezra. Dokázal s kladnou hlavou dosti argumentovat. A Faust? Momentálně ho viděl jako nevyspělé děcko, které se čertilo. Intuice jej táhnula a on tak čenichal po tom, co se dalo považovat jako stopy. Pak střelil pohledem po Faustovi, když se ozval. -Vida, mladej se ptá na názory. Wau, docela se divím, že to uzná.- Projelo mu hlavou a podíval se i po jiném osazenstvu. "Keře, s těmi souhlasím. Může se tam lehce schovat. Vyčudil bych je. A navíc... návnada je sice dobrá myšlenka, ale nevíme jestli jeho úkryt nemá více východů. Prvně bych to obhlédl a pak učinil plán." Odpověděl nakonec k nim a zamračil se. Co by to tedy mohlo ještě být?

Naplánuj akci
Ezra je pro prozkoumání houští.

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Protočil očima nad tím, co tvrdila Riveneth. Nevěř nikomu. Jo, kdyby každý na tomto světě byl tak skeptický jako ona, tak nevznikají žádné smečky. A nevznikl by ani Chaos. Což je docela ironie vzhledem k tomu, že momentálně to byla sebranka Chaosská. "Zaskočit, zneškodnit ve více a popravit ho urváním kusů masa... ideální zábava na večer. Vzhledem k naším barvám kožichů se ve tmě schovám... až na toho bílého." Podíval se na Fausta. Nakonec se jal s nimi táhnout. Síly měl dost, takže to nebylo zase tak těžké, jak si jeden mohl myslet. Táhl ho a ta jedna ho nechávala levitovat, ať ho netáhnou po zemi. Táhnul ho dál. "Tahle zrada přišla každému vhod." Zavrčel a střelil pohledem k Riveneth. Nepočítala s nimi. Tak byla skutečně tak nafoukaná? Protočil očima a vyhýbal se obratně stopám. "Návnada? Ne, díky. To že jsem v Chaosu krátce neznamená, že vám budu dělat návnadu. Radši použijte běláska... nebo klidně za pár vyrvání masa ze sebe návnadu udělám." Střelil po nich pohledem. Blbky namyšlený. To skutečně musel skončit hlavně s nima? "I když ten bílej by byl ideálnější návnada. Jak sem říkal, neschová se ve tmě... je lehká kořist..." Odfrkl si Ezra. To byl nápad. Leč momentálně dělal to samé co dámy. Přesto je následoval až do Temného lesa. Tam ještě více vynikne ten jeho bělostný kožíšek.
--> Temný les (Přes Most)

- Odtáhni Yefreie do úkrytu poblíž
- Naplánuj akci

Byl promočený krví. Sledoval jeho světlou srst jak byla celá promočená rudou tekutinou. Železitý pach byl všude okolo nich. Snažil se nehýbat. To bylo rozumné. Navíc mluvil tiše. Šetřil síly. Jako kdyby byl v posledním tažení. Nemohlo mu to projít. Faust rozhodl o tom, co se bude dít dál. Byl to Faust? „Na jeho vystupování bude pak spousta času. Prvně se postaráme o tebe. Jsi vážně zraněný. A ne. Nemám magii země. Ale můžu se podívat po jiných bylinách." I sám Ezra krvácel. Ale v porovnání se světlým to nebylo vážné. Díval se všude okolo nich. Byli tu s Faustem zatím jediní, co se rozhodli reagovat. Kde byli další? Cítil pachy ještě jiných členů. Zamručel a pohledem proťal Fausta. Ten vlk se opakoval. On mezitím hledal mezi porostem něco, co by mohlo pomoci. Jak on litoval, že tu zpropadenou zem neovládal. Ale co se dalo dělat. Nedalo se nic dělat.

- Najdi Yefreie a poskytni mu první pomoc (ošetření zranění)
- Najdi byliny, které pomohou s léčením (nebo je vyvolej, pomoz rozkousat, etc.)

<-- Les u Mostu
Jeho nohy zase kráčely po tom příšerném mostě, který tak neměl rád. Vůbec ho neměl rád. Proč se ale jeho žaludek pokaždé divně stahoval, když myslel na společenstvo? Že by se něco dělo? Ale co se mohlo dít? Však to byla tak moc pohodová smečka. Povzdechl si. Stáhl uši k hlavě a zavrtěl ji. Nic to nebude. Všechno bude v pořádku. Však dorazí k jezeru a všechno se mu vyjasní. Jenže to netušil, co ho ještě čeká. Co za pár okamžiků uvidí.
A pak se mu to konečně vysvětlilo. Proč měl ten divný pocit. Nebo mu to teprve bude vysvětleno. Slyšel vytí. Tohle poznával. Vydal se tedy k dalším chaos kolegům, podíval se na ně a pak pozvedl obočí. „Zdravím, co se tu děje?" Ptal se jich překvapeným hlasem. Co se mohlo stát, že se ozvalo vytí? Že by byl mezi nimi nějaký zrádce? Jenže kdo by mohl zradit tak pohodovou smečku? No uvidí se, co mají na srdci.

<-- Poušť (přes jezero smrti)
A tak se zase dostávali do lesa. Ezra ovšem si uvědomil jak nebezpečné by bylo vést Camiyu na místo, kde byla spousta členů této nestabilní smečky. „Drahá, velice se omlouvám, ale raději se rozloučíme. Po nějaké době si tě zase najdu. Nezapomeň na mě." Pověděl ji Ezra a olízl vlčici tvář. Slabě se na ni pousmál a vydal se rychlejším krokem tedy dál. Potřeboval to skutečně stihnout všechno. Vědět zdali jeho smečka bude v pořádku. Ta potopa byla hrozná. Jenže co se dalo s tím nadělat. Pokynul hlavou nejspíše pro sebe. Tato vlčice mu bude chybět. Asi více než by mu chyběla Vex. Potká ji ještě? Nebo budou jako on a Vex? Nikdy se už tedy neuvidí. Ale on doufal, že toto bude jiné. Že tohle bude skutečně...ještě jednou.
Vydal se proto tedy přes ten vrátky most, který tak neměl rád. Ale něco ho tam táhlo. Nějaký špatný pocit.
-> Les u Mostu

Uchechtl se tomu, co mu řekla. Byl tedy skutečně lepší než oni? Nemohl se s ní o tom hádat. Bylo to jen a pouze její usouzení. Podíval se na nebe. Duha pomaličku mizela. Byl to snad jen přelud? Něco, co se jim zdálo? "Ona není špatná... jen prostě... no není to typická milá vlčice, co si z tebe sedne na prdel." Podotkl on a zazubil se na Cami. Snažil se jí tím dodat nějaké odhodlání. A pak se teda vrátila. Díval se na ni a pokyvoval hlavou. Pousmál se a nakonec se vydal za ní. Ona ho ovšem i předběhla. Jako správná žena se rozhodla vést cestu. Jak typické od nich. "Hm... přemýšlel jsem o tom... chceš se pak dál vídat? I když jsem z Chaosu?" Zeptal se jí a kráčel dále vedle ní. Zajímalo ho co mu na to vlčice řekne. Jak se k tomu postaví. Ale on je viděl jako fajn dvojku.
-> Temný les (přes Jezero Smrti)

Bylo to dost. Uchechtl se tomu pobaveně a podíval se na ní. "Chyběl jsem ti snad?" Zeptal se jí pobaveným hlasem Ezra a sledoval jak si vlčice počínala. Ptala se zdali jí balil a na to se on jen usmál tím způsobem, jako kdyby to nechtěl ani říct. To bylo na ní, co si pod tím představí. Jestli jí balil a nebo ne. A nakonec si povzdechl na její další otázku, která se mu nelíbila. "Ale jo. Narazil jsem sice na zbitého, ale nerudného Alfu, co všechno jako srab řešil magií. Idiot naegovaný... magie není všechno a až jí jednoho dne nebude mít, tak se posere." Odfrkl si Ezra a podíval se na ní s pohledem plným spíše nenávisti. Ta mířila druhému zrzavému, který nebyl tak cool jako on. A tak mu pomohla vykopat hrob, dát tam mrtvolu a zakopat. "Jo počkám na tebe." S tím se tedy posadil a díval se na ni. Sledoval jak odcházela. Během toho si aspoň mohl chvilku odpočinout. Olízat si rány. A celkově být chvilku bez žádného dalšího extrému. I když si za tu bitku mohl on sám.
Podíval se na ni a pokynul. "Takže se tam nemůžeme schovat... přemístíme se pomaličku na druhý ostrov? K mému úkrytu?" Zeptal se jí a slabě se pousmál.

<--- Hraniční přes Kvetoucí.
A dokázal ji naleznout v moment, co se ho ptala ohledně toho těla. Všude bylo hnusně bláto, stromy, mrtvá zvířata a bůh ví co ještě. Sledoval to se zhnuseným výrazem a v něm se mu mísila bolest. Jak to celé mohlo být krásné, kdyby toho idiota nepotkal. A zdálo se, že si jeho absence nevšimla ani. "V porovnání s tebou je všechno hnus." Odpověděl jí nakonec na ta slova a mrknul na ní. Mohl jí tím zaujmout? Bylo by to pěkné kdyby ano. A pak se podíval na tu mrtvou. Vypadalo to skutečně, že neuměla plavat. Čemuž se uchechtl a nakonec pokynul hlavou. "To je teda ale nešikovná potvora... no tak ji zakopeme... necháme jí hluboko pod zemí a budeme se modlit k tomu, že až přijde nějaká apokalypsa, že si nás nenajde." S tím tedy vyčerpaně začal hrabat hrob. Mohla si tedy povšimnout jak popálený od zrzavého byl. Bude na to reagovat nebo jí to bude ukradené? On netušil.

× Odhal následky potop
× Jakkoliv se zbav nalezeného, vyplaveného těla

Nějaký naegovaný alfa smečky si myslel, že by mu mohl ublížit. To tak. To tak! Nenechá mu, aby mu ubližoval jen tak, protože byl silnější. Leč za tohle všechno mohl Ezra. Nehodlal se k tomu ale více vyjadřovat. Ne více než bylo třeba. Nechal ho ať si myslí co chce. Zacvakal k němu zpětně ještě tesáky, ale to už se ten menší rozběhl proti němu. Ezra protočil očima a vydal se dál. Rozhodně to nebylo příjemné. Vevnímal ho ale tak moc, protože se právě kvůli elementu dokázal dostat dál.
A když se rozecválal, tak se Ezra rozběhl za pomocí svého elementu. Využíval ho právě k tomuto. Poryvu větru dokázal tedy uniknout. Mohl tedy skutečně jen děkovat všem bohům, že se z něj nestal škvarek. Zasyčel ještě jednou co se ohlédl poté, co slyšel zavytí. Egoista.
Vydal se dál. Směrem do pouště kam měli původně s Cami zamířeno. Snad ji tam ještě dožene.
-> Poušť, přes Kvetoucí

× Servi se s cizím vlkem (nesmí se jednat o NPC, ve dvou lidech 5 postů každý, ve čtyřech a více každý 3) - 5/5