Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Sledoval jak se liška snažila vymýšlet stále chytřejší formace k tomu, aby si uzmula kus žvance. Nejspíše tohle počasí bylo něco pro všechny zvířata. Podíval se na Camiyu a snažil se jí co nejvíc pomáhat. I ona jemu. Jenže neměli dostatek procent k tomu se ubránit něčemu takovému. Něčemu jako byla liška samotná. Podíval se na ni po těch slovech. A jakmile mu liška rozhodla utíkat mezi nohama tak ji prostě jen nechal. Ustoupil a zavrčel. "Jsou dostatečně šílení k tomu, aby se nechali docela zranit... ale zasloužila si svůj kus masa. Nebude nám chybět. Nechtěla celou laň..." Dokázal poznat, kdy prostě boj už neměl smysl. Podíval se na ni a pokynul hlavou. "Je čas si chvilku odpočinout a uschnout než půjdeme kamkoliv dál... Podotkl směrem k ní. Bude to takto chtít nebo bude jakkoliv protestovat?

× Ubraň svůj úlovek před hladovým predátorem (5 postů o samotě, 3 ve dvojici) - 3/3

Musel se tomu uchechtnout, těm jejím slovům. "Nemyslím si, že tam budou jen pouštní vlci. Budou tam nejspíše i tací, co sebou nenechají zametat." Podotkl směrem k ní a vypíchl tim jeden dost velký problém. Jo kdyby Camiya věděla, že minimálně jedna vlčice s sebou nenechá zametat a s jí blízkými. Ale to nevěděl ani Ezra. Takže pšt. Zadívala se mu do očí a on se zadíval zase do jejích. Brala ho za slovo. Pokynul hlavou. "Dobře, je to na tobě kdy toho budeš chtít využít." Broukl směrem k ní. Teď už to měla v packách jen a pouze ona.
Ta mrcha jim dokázala unikat. A tak se po ní Ezra rozhodl skočit. Jenže na první skok minul a spíše to vybíral. Byl mnohem mohutnější než liška. Takže to samé znovu a znovu. Podíval se na lišku, která mu skákala po tlapě a dokázal jí odvát pomocí svojí magie. Naježil se ještě více. Rozhodl se po ní skočit a momentálně se mu podařilo zasáhnout lišky oko.

× Ubraň svůj úlovek před hladovým predátorem (5 postů o samotě, 3 ve dvojici) - 2/3

18+ TW

Poslouchal její yapování o tom, co předtím měla a jak o to momentálně přišla příchodem sem na ostrovy. Vlčice se mu zdála lehce namyšlená a spíše egoistická, ale jinak se to dalo. Její hezká tvářička to všechno vyvážila. Nakonec mlasknul a podíval se na ni. "Fajn, musím uznat, že když ti všici zobou z ruky, tak je to fajn, princezno. Ale musíš uznat, že tady nejsi u vás doma... hodil by se ti někdo, kdo by tě ochraňoval." A on by si zatím mohl hrát na to, jak moc se o její smečku zajímá a přitom špacírovat pro Chaos. Něco pro ně zjistit, získat cenné informace a pak se tedy jít chlubit jeho alfám. To by si zajisté vysloužilo betu, ne? Ale jak by si říkal? Nějaké infantilní přezdívky jej nenapadali. "No jestli bys chtěla někoho, kdo by tu špinavou hru hrál za tebe, tak víš komu říct." Uchechtl se na ní pobaveně. Doufal, že to tedy pochopí tak jak to on myslel. Rozhodně to nebyla jen tak nějaká nabídka.
Zachechtal se tomu, že se chtěla ještě postavit na nohy. Brala ho až takového surovce? "Neboj, v tomhle umím být dostatečně něžný." Snažil se jí uklidnit. Jeho hluboký hlas v tomto rezonoval pěkně po celé jeskyni a dělal situaci ještě více romantickou. Poslechl si její slova o tom všem a zamručel. "Vivre et laisser vivre" Zamručel k ní pobaveným hlasem. Aneb žij a nech žít. Tímto se řídil. Pokud si to jeden nezasloužil.
Pozřel jídlo a spokojeně si olizoval pysky. Když na něj skočila a přišlápla ho, tak se dokázala zvednout. Naopak ji pod sebe povalil on. Užíval si tuto svou dominanci/hlavně z důvodu více %/, tak ji olizoval. Laskal ji svým jazykem zatím krček a oblast uší. Pokud došlo k něčemu více, tak byl co nejvíce jemný.
Jenže vyrušilo je syčení. Kvůli kterému se zase rychle dostal do plného vědomí. Liška. Zavrčel na ní a naježil se. Ve tmě zazářily jen jeho světlé oči. Skočil u ní, aby udělal výpad, ale liška byla až moc hbitá na jeho velké tělo.

× Ubraň svůj úlovek před hladovým predátorem (5 postů o samotě, 3 ve dvojici) - 1/3

TW
Zasmál se jí a sledoval jak se dále pyšnila. Byla to skutečně zvláštní vlčice, ego by jí mohlo nadnášet stejně jako jeho. To je dost možná spojovalo a rozdělovalo je to. Nezdálo se, že to bylo nikterak lehké. "Většina smeček funguje na tom, že si musíš hrát na zlatíčko. Nesrážet ostatní a dělat ze sebe bežného plebejce. Proč myslíš že nejsem v běžné smečce? Nenávidím se někomu cpát do prdele jak abych získal jeho přízeň. Zbytek světa se musí cpát a prosit mě, tak by to mělo být a ne naopak..." Odfrkl si naštvaně. Copak to vlčice neviděla? Jak tenhle svět preferoval ty, kteří se uměli snažit a být nápomocní než ty, kteří byli spíše neutrální či až záporní. Olízl si pysky a přejel po ní pohledem. Nehodlal nic zmiňovat. Nehodlal se ani o něčem hádat. "Romantika se u nás nevedla. Takže sorry, krásko, ale nejsem v tomto zrovna vhodná osoba." Olízl si zase své tesáky. Nevěděl moc jak se k dámě chovat. Byl spíše typický chlap, co by si jí odtáhl do jeskyně a hleděl jen na své potřeby. Přesto nakonec souhlasila a ptala se jestli to plánuje dělat na dešti. Ušklíbl se. Ne, neplánoval. Ale to jí teď nehodlal říkat. Jen ať si panička trpí.
Vnímal její slova a přebíral si je v hlavě. Na to, že se měl klidnit se pouze zasmál. Nebyla by momentálně proti němu v nevýhodě? Kdyby se rozhodl jí prostě utnout život? Nebyla někdo, kdo by zabil. Ušklíbl se na ní. "V tomhle světě je to zabij nebo buď zabit. Až po tobě půjde někdo, tak se tě nebude ptát jestli jsi ochotná ho zabít... prostě po tobě půjde a pokud to neuděláš, tak zemřeš... nemusíš nutně zabíjet na potkání, ale musíš mít žaludek pro to, to udělat. A znám spoustu vlků, co by neměli k tomu žaludek." Odpověděl jí nakonec Ezra a přejel po ní pohledem. Nakonec svolil v sobě. "Ale máš mě, krásko, takže docela výhra. Jelikož já nejsem tak měkký jako jiní." S tím znovu dupnul silou lani na krk, až se jí hlava zvrátila. Její oči tím náhlým tlakem lehce vylezli z důlků. Vzal si kus laně a táhl ho. Samo sebou větší silou než vlčice. Dostali se do jejich jeskyně. Prohlížel si jí. "Fajn, tohle bude stačit." Okomentoval to a začal rozevírat lani hrudník. Ozývalo se pouze jen lupání rozléhající se po celé jeskyni. Nakonec vyrval její srdce z rozkřupaných žeber a hodil ho ke Cami. "To nejlepší maso pro princeznu." Jeho srst se zbarvovala rudou krví laně.

---> Kvílivec

Ezra v tomto byl typický chlap. Na flirtování nikdy moc nebyl nebo spíš nikdy to nepoznal, spíše on byl ten kdo si vlčici snažil namotat na drápek. "Nechceš říct že společně jsme lepší než jiní vlci? A docela bych ti to přál, aby ses tou alfou stala, byla bys dokonalá." Přejel po ní spokojeným pohledem. Ale on se rozhodně chtěl soustředit teď jen na ní. Byla roztomilá, dokonalá. Ale pořád to byla docela mrcha. "Já se taky nehodlám měnit, krásko. Jednou jsem byl hajzl, vždy budu hajzl." Nevyzpytatelný, někdo kdo jí dokázal zabít kdyby se mu chtělo. "Však jo, ale jeden nezávazný sex za to, že si mě zachránila by ti neublížil, ne? Umím si dát pozor." Rozhodně nechtěl, aby skončila březí, ale potřeboval uklidnit svoje hormony.
Přejel po ní pohledem a ušklíbl se na tu otázku. "Nechal bych tě přitopit, aby sis uvědomila, že máš být opatrnější." Uchechtl se tomu pobaveně.
Doma měl vše stejně jako ona. Ovšem tohle bylo pro něj dokonalé na poznání jejích myšlenek. "Když ti to nevyjde v té tvé pouštní smečce a budou se k tobě nechovat jako k princezně, tak je tu jedna smečka, kam by ses hodila a nikdo by ti nic neřekl. Je to Chaos. Vlci tam jsou spíše záporného charakteru. Zabít nám nedělá problém." Osvětloval ji a sledoval ji po očku. Měla hlad. Zamručel a začal stopovat. Laň. Pro ní to zkrátí a uloví něco. Skočit na ní když se topila po neodhadnutí hloubky a vytáhnout jí bylo lehké. Zlomil jí vaz a dotáhl jí ke Cami. "Na, jez."

× Ulov si na horší časy

Nebude mu způsobovat nudu. Protočil očima. Jo, když budeš dál taková, tak tě nejspíš Ezra utopí v nejbližší kaluži. A nejspíše by ani nemrknul. Jenže to by mu nepoděkovali její sestry jak slyšel. Boha, proč ty nejvíc otravní měli sourozence, co se o ně zajímaly? "Já si to aspoň přiznám, že moje ego je vyšší. Ale rozhodně si nehraju na dokonalého. Každý má své chyby." S tím zašlehal ocasem jako nespokojená kočka. Tohle nebylo příjemné. "Pleb rozhodně nejsem. Nejsem špatná partie, aspoň tak mi to většina samic říkala a já bych se klidně staral. Nevadí mi to." A on se rozhodně chtěl konečně více usadit. Udělat si tu rodinu. Hmm, to ale asi nebylo špatné. Jenže jak se zdálo, tak mu dávala cockblock další samice. Zasraný samice. Nedávají mu možnost si ani užít.
A tak se s ní snažil dostat až ke břehu. Neulehčovala mu to, jak se na něm lepila. Neplavalo se mu dobře, ale stejně ji dokázal dostat na břeh. Přejel po ní pohledem a odkašlal si. "Zasraný potopy a zasraná voda. Opovaž se tam spadnout ještě jednou... nechal bych tě utopit." Zavrčel nespokojeně a oklepal se. Snažil se dostat vodu ze svého kožichu. Vydal se za ní a zavrtěl hlavou na její otázku. "Ne, rozhodně se odsud nedá dostat. Takže princezno se budeš muset smířit s tím, že nejspíše nebudeš alfa. Ale... pořád se můžeš dostat na vysokou příčku..." Olízl si čenich ze kterému mu kapala voda. "Snažil jsem se odsud dostat několikrát, ale nedá se to..." Povzdechl si. Ale možná by jim to spolu mohlo konečně klapat?
--> Kvetoucí louka

× Podej pomocnou tlapku topícímu se

--> Hraniční pohoří

Prohlížela si ho s úšklebkem. Ach, typické vlčice tady. Každá byla namyšlená, až to bolelo. Hodně to bylo nepříjemné. "A ty mě taky. Já jen koukal jestli se tu narazí někdo, kdo by mi zmenšil nudu..." Zamručel na ní Ezra. Jemu bahno nevadilo. Spíše to bylo připomenutí toho, že to nikde není dokonalé. Podíval se na ní a přejel po ní pohledem. "Fajn. Dobře, tohle zní fajn. Ale musíš uznat, že můj genetický potenciál a tvůj by byl dobrý na smíchání." Nebyla v tom asi láska. Byla to prostě politika a genetika. Představila se mu jako budoucí Alfa. "Ezra z vysokých hor. Budoucí alfa oné smečky v horách. Ale nerad ti kazím iluze, ale odsud se nedostaneš... je to tu prokletí... nejde se odsud dostat a vlci tu jsou hrozný idioti... a samice nafoukané." Zamručel Ezra svým typickým hlubokým hlasem. Rozhodně to bylo její hodnocení taky. Možná by se měla naučit trošičku chovat.
Povzdechl si, když se zdálo že ji plavat nejde. Ladně se odrazil od břehu a skočil po ní. Plavat v téhle vodě nebylo vůbec lehké. S tím jaké bahno tam bylo. Ale on se s obtížným terénem potýkal už doma. Vzal si jí za kůži na krku a vytáhl ji nad hladinu. Upevnil si jí na zádech. "Drž se." Zamručel pevným a rozhodným hlasem, takovým který se naučil jako Alfa. Snažil se jí dostat co nejrychleji ke břehu.

× Zahuč do vody po špatném zhodnocení hloubky vody
× Pokus se plavat
× Podej pomocnou tlapku topícímu se - 1/2

Mluvila na něj ta vlčice. Podíval se na ni a dělal jako kdyby ji neslyšel. Přeci jen se přidávala do smečky, kde by on zajisté byl pečený jako nějaké maso. Poušť, kdo si to kdy myslel. Brrr, bylo tam nechutné teplo, které on neměl vůbec rád. Ale nakonec na něj ještě jednou promluvila a on povytáhl obočí. "Krasavče? Ohoho, tady nějaká dáma ví jak lichotit, tak dobře krásko. Půjdu s tebou, když už si konečně dokecala." S tím se vydal za ní. Hezky packu za packou. Lezly na ní hormony? Byla připravená na to se rozmnožit? Hm, on by si nechal říct. Přeci jen jeho dokonalé geny se musely rozšířit někam dál a kdo jiný by jim dál ještě krásný nádech než ona? Byla dokonalá. Ale možná byla mrcha. Nah, každá samice byla mrcha tak trochu. "Ach, takže tohle je nějaká tvá zkouška, krásná dámo? Většinou když se o mne samice zajímaly, tak chtěly mé geny." A on nevěděl jestli to uspělo a měl nějaká vlčata zpět ve své domovině, ale to teď bylo jedno.
--> Kvílivec

Hlásím Ezru

<-- Most (Přes Temný les)

Konečně! Našel toho šaška s tím obchůdkem. Přesně kde si myslel, že bude. Vysoko v horách, aby mu to nevyplavilo zboží. A ještě tu byla docela pěkná vlčice s tmavým kožichem. Jak se zdálo, tak se ale začala bavit s někým jiným. Nehodlal se jim do toho motat. Přeci jen holčičí kecy byly něco, co Ezra fakt nemusel. Užil si toho u jeho matky a sester. "Brej, co vy tu v dešti? Doufám, že váš obchod má aspoň něco hustého." Zašklebil se na něj Ezra a prohlížel si zboží. Nakonec si ale dokázal něco nakoupit aspoň levely do magie. Které bude potřebovat snad do budoucna.

Nákup:
Na účtu mám:
168|| 5||1
Nakupuji
3x level magie = 180
Převádím své rubíny na penízky takže + 50 kšm
Zůstatek:
38|| 0||1

Schváleno

A tak se napil lektvaru, co mu ten podivný cizinec nacpal a cítil jak mu tělem pulzuje nová síla. Taková kterou si moc dobře pamatoval. To se mu zase bude dobře pohybovat s magií. S tím se postavil do fronty na tu tmavší vlčici. Srna jej momentálně zajímala, leč to byla docela mommy. Ale tu teď nechtěl. Vypadala docela...chytře. Tu svýma kecama neoblne.

× Zlepši své dovednosti (nákupem u Wua či návštěvou mistra - včetně obchůdků a svatyně z první fáze)

<--- Vyhlídka
Fajn, chodit přes tenhle most nebylo vůbec dobré. Kord když se pod tím vším náporem docela nepěkně kymácel. Ezra měl chvilkami pocit, že vyzvrátí to, co měl ještě před pár chvilkami k jídlu. Jenže to nebylo vůbec dobré pro něj. "Uklidni se. Tohle jsi tolikrát trénoval doma. Krok za krokem. Packa za packou.... nedívej se hlavně dolů." Odpověděl nakonec sám sobě a dělal tak jak si říkal nahlas. Packa za packou. Pomaličku, ale jistě se dostával za most. Leč rozhodně je déšť příjemnější než by kdy byl sníh. Jak se zdálo, tak každý na to měl jiný názor. Déšť hlavně smýval veškeré pachy. Ale dle toho, co tu cítil, tak tu byla ta vlčice, co si z něj dělala více méně srandu. Jak se jmenovala? Artume? Něco na tom bylo.
A pak konečně byl za mostem a pádil směrem k horám. Tam by si ten šedej mohl postavit obchod, ne?
--> Hraniční pohoří

Každý ho přijal a on se cítil docela... vítaně. Jenže věděl, že tohle se každou chvilkou může změnit. Povzdechl si a šlehl ocasem. Tohle bude docela složité. Ale chtěl by, aby trochu zesílil. Možná pár levelů do magie? To by se určitě hodilo! Každý by chtěl zesílit! Hlavně on! Potřeboval se dostat do svého prvního a původního stavu. Do stavu, kdy mu nikdo nenakopal zadek. Teď by ho přepralo i malé vlče a to se mu vůbec nelíbilo. "Fajn. Tohle pršení se mi vůbec nelíbí. Chtělo by se to ujistit, že je moje.. teda jedna z mých Alf v pohodě. Hlavně jestli jim přežila všechna děcka, když jich mají tolik... ale docela se bojím, že to nebude dobrý s tou vodou všude okolo." Zhodnotil Ezra svým chytrým znaleckým okem. A pak se konečně dal do pohybu. Směrem k tomu podivnému mostu.
--> Most

<-- Les u Mostu
Klikl jazykem a podíval se na jeho dceru. Ušklíbl se dokonce i. "Vím, nezaručím se povahou každému. Jsem docela bručoun a typický chlap." Odpověděl jí a šlehl ocasem. Tak jako to dělal vždy. Podíval se na Alduina a ušklíbl se. "Nádherná představa. Až se stanu plnohodnotným členem, tak se mi dostane přezdívky. Docela pěkná představa" Odpověděl jim a podíval se na něj. Sledoval jak se vynořovali z lesa. Nejspíše museli ujít pořádný kus cesty. S tím se podíval i směrem na jezero, jenž mu představoval. Pohled věnoval i dalším členům, kteří se ještě nacházeli na území vyhlídky. Byla to většinou vlčata. "Další tvůj vrh? Chaos se docela roztahuje. Skvělé." Odpověděl mu a sledoval to. Skutečně zajímavé. Dokonce jej představil i dalším členům. Pokynul jim směrem. Přišel i dotaz, jestli půjde s nimi. "Ne. Nerad bych tvé pěkné rodině dělal křena. Raději budu trénovat své tělo." Odpověděl mu popravdě.

<-- Temný les (přes Most)

Pokyvoval hlavou na informace, které mu Alduin poskytoval. V tomto se jejich role obrátily. Kráčel vedle něj a poklidně pohupoval ocasem ze strany na stranu. Do rytmu jejich chůze. "Smečka bez území se mi zdá mnohem bezpečnější než smečka s hranicemi, což o to." Mlaskl Ezra a podíval se na Artume. Poslouchal ještě slova Alduina než se zase zadíval na ni. "Leč madame přijde proti srsti, abych se stal členem. Její síla je skutečně znát." Dal tím najevo, že ji jen tak neignoruje, jen informace poskytoval hlavně její otec. Další závany informací a spousty toho, které si Ezra zapisoval do své hlavičky. Podíval se na Alduina poté, co se mu představil. "Každý dostává přezdívku? Tedy druhé jméno? Zajímavá to věc. Líbí se mi to čím dál víc. I když docela se bojím toho, že by ona jizva v mé srsti nebyla vidět." A nebo taky bude vidět. Jeden nikdy nevěděl. Další informace si zapamatoval hodně dobře. O Alfách a tak.
--> Na Vyhlídce

<-- Kvetoucí louka (přes Hraniční pohoří)
Ezra mlaskl a podíval se na vlky. Jeho dcera byla přechytralá, ale to většina vlků na těchto ostrovech. Nemohl jí to mít za zlé. Měl se představit. Přesto pozornost zaměřil na jejího otce. "Jsem si tímto plně jist. U nás se zrada smečky rovněž trestala. Kdybych se ukázal na rodném území poté, co jsem se zde objevil, byl bych mrtev. A ještě více když jsem synem Alf." Šlehl ocasem Ezra. "Pravidla, řád a plnění rozkazů alfy. To bylo náplní mého života. Šaškovat pro otce, dokazovat svou hodnost silou. Nemám tolik zmáknutou obratnost. Má slabá vlastnost, ale výdrž spolu se silou jsem měl velice dostačující." Podíval se na vlka a pak na jeho dceru. "Ezra. Nemáme žádné spešl označení. Takže pouze Ezra. Co se zabíjení týče..." Přejel hlavně pohledem po mladší vlčici. Její srst byla slepená krví. "Nemám s tím problém. Ne, že bych zabíjel jen tak pro radost, ale pokud mi někdo dá důvod, tak nemám problém jeho život ukončit jako přetrhnutí nitky." Odkašlal si. Následoval je dále.
--> Les u mostu (přes Most)