Příspěvky uživatele

< návrat zpět

<< Sněžné tesáky
Šel pomalým krokem. Nebude se zbytečně namáhat spěchat, když nemusí, navíc by to ve zdejším terénu nemuselo dopadnou dobře. Hezky opatrně, ať se ještě nemusí učit létat. Už byl dneska ryba, teď ještě aby byl pták... Ale při pohledu dolů z tesáků mu bylo jasné, že spíš než ptáka by připomínal valící se kámen.
I tak byl naštěstí brzy z nejhorších hor venku a dále ho čekaly už jen kopečky, které se postupně svažovaly dolů v pláň. Ta nebyla taky úplně rovná, ale tady v údolí mu rozhodně žádné nebezpečí pádu nehrozilo. Stmívalo se, cítil chlad, který přišel spolu s šerem, což ho přivedlo na myšlenku, kam složí na noc hlavu. Jídlo bude muset počkat, kdoví kdo v těchto končinách žije a teď vychází na lov a spát pod širým nebem... Bude mi zima a neusnu, protože budu mít strach, že mě někdo přepadne. Nejlepší bude, když co nejdřív zjistím, kde jsem, někde to zakempím a vyrazím na lov za světla.
>> Tichá zátoka

<< Zrádné moře (tedy, příchod)

Ještě nedávno byl kdesi na pevnině a hleděl si svého, teď naštvaně plival slanou vodu a snažil se hlavu udržet nad hladinou. Kdyby si pamatoval, jak se sem sakra dostal, to by uvítal, ale paměť mu nenabízela žádné odpovědi. Jako by zapomněl, co se mezi tímto momentem a tím předchozím dělo, nebo jako by problikl mezi realitami a dopadl sem. Nebyl z toho pochopitelně vůbec nadšený - kdo by taky byl.
Teď však nebyl čas se vztekat, ještě by se nalokal hnusné mořské vody. Místo toho usilovně pádloval tlapami, jak mu jen síly stačily, dokud se za pomoci vln nedohrabal na břeh. Už z dálky viděl, že se před ním tyčí hory, no a teď, když ležel na pobřeží pod nimi, na ně vrhal škaredý pohled. První musí přežít moře, teď musí přežít hory...
Překvapivě na to potom všem ještě měl sílu. Oklepal se, vykašlal vodu, co se mu dostala do dutin a dal se do zhodnocování celé situace. Jsem bůhví kde, je mi zima a mám hlad. Dokonalé okolnosti! Otočil se na moře a zahulákal na něj, že doufá, že přijde nějaký mág, udeří holí do země a vysuší ho, nebo něco na ten způsob. Po chvíli odpočinku, tedy až rozdýchal svůj hněv a uklidnil se, se vydal do hor. Doufal, že když půjde pořád rovně, dostane se dál od moře a třeba najde někoho, kdo mu bude schopný vysvětlit, kde se to ocitl.

>> Zubří pláň