Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Noir a Ikari
Alduin se rozhodl pomoct Noirovi, protože tunel rozhodně nebyl dost velký pro všechny... a vlci si jistě také všimli, že se k nim připojila jistá šedá vlčice, která si to namířila taky do tunelu, takže bude nejlepší se rozdělit. Noirovi i Alduinovi se povedlo zůstat nespatřeni, dokud se nedostali tak blízko, jak jen mohli. Hlídač zjevně plnila svůj slib a skutečně pomáhala skrýt pachy celé útočící skupiny. Noir zahlédl Alduina kus od sebe, připraveného na útok, jen co mladší vlk vyrazí.
Alduinova léčka fungovala. Větev se ulomila a upoutala pozornost dvou vlků. Vlčice před větví uskočila a vlka minula jen o vlásek, ale oba vzhlédli a vlčice nastavila útočníkům svá nechráněná záda. Noir a Alduin se mohli oba dostat téměř až k ní... a tehdy, než na ni stačili skočit, si jich všimla. Na okamžik se v její tváři zračilo překvapení, ale nebylo pochyb, že dva vlci, co k nim běží, nejsou přátelští. Vlčice dupla na zem a z té vyrazily kořeny, které se pokusily zachytit tlapky tvou vlků. Vlci se mohli buď vyhnout, nebo kontrovat vlastní magií. Byl to spíš slabý pokud o obranu, zastihli ji nepřipravenou.
Ve stejném okamžiku se z tunelu vynořila Ikari a hned se jí naskytl výhled na útočící Chaosany a šťavanatý zadech vlka, který se právě pracně a neohrabaně zvedal z lehu do stoje, aby útočníkům čelil - jen se zahryznout! Mohla ho patrně strhnout zpět na zem, pokud chtěla.

Artume
I kdyby se někdo snažil proklouznout, kolem tábora stále hlídkovali Scar s Hlídačem, jak Rhysburr jistě věděla. Nikdo neunikne.
I ona si vybrala svůj cíl - odvážný kousek, pouštět se na vlastní tlapku proti jinému vlkovi, ale byla dcera alfy a bety, že? Hrdá členka Chaosu, která se jen tak něčeho nezalekne. Ona na to jistě měla.
Vlk v lese zkoumal nějakou stopu, aniž by měl ponětí o tom, že zbytek jeho rodiny byl brutálně napaden, byl však o něco všímavější... nebylo to byla možná netrpělivost vlčice a uspěchaný útok, co způsobilo, že vlk ve správný moment zvedl hlavu. zareagoval spíš instinktivně, než s rozmyslem, jak se polekal. Bylo to, jako by Rhysburr byla uprostřed skoku sražená neznámou silou, která s ní smýkla a odhodila její tělo proti stromům. Magie prošla jejím tělem a... něco způsobila. Něco, čehož následky Rhysburr pocítí později. teď se bolestivě uhodila ho hlavy o kmen stromu a v mdlobách klesla k zemi. Její čelisti bolestivě cvakly o sebe a mohla v tlamě cítit krev. Zůstala omráčená a zmatená, i když v bezvědomí byla sotva pár okamžiků. A když se probrala... co se vlastně stalo? Co tady dělala? No, už tu nebyl nikdo, koho se zeptat, protože vlci v táboře byli o kus dál a kdo ví, co za magii to tenhle vlk ovládal, protože jak vlčici odrazil, už rychle upaloval pryč - směrem od tábora. Když se vzpamatovala, byl už dávno pryč.

Noir & Dallius a ostatní

Dalliusovi se podařilo opustit tábor a tunel nepozorovaně. Vlci patrně stále ještě neměli ani tušení, co se na ně chystá. Brzy narazil an Alduina a Noira, kteří už plánovali útok. Ano, čas udělat to správně po chaossku, bez zbytečného otálení. Měli přece početní převahu, jeden z nepřátel byl rozptýlený Allavanté a jeden byl oslabený a nemocný. Nebyli navíc přece jen tři, byla tu i Riveneth a Allavanté, která se jistě postará o toho jednoho vlka, který si teď patrně myslel, jak snadno si neulovil milou a hodnou vlčici. A to ani nemluvě o Rhysburr a Ikari, které určitě nebudou daleko.
Pokud chtěl někdo použít tunel, s trochou opatrnosti se dostane přímo za záda nemocného vlka a vlčice a bude moct snadno alespoň jednoho z nich sundat, než se vzpamatují.
Miskah byl s Allavanté, netřeba se jím znepokojovat. Vlci je mohli zahlédnout, jak se zrovna blíží a každou chvíli vejdou na mýtinu před táborem.
Poslední vlk se vyskytoval v lese. Byl trochu z dosahu trojice, ale kdokoli, kdo byl v lese, se s ním mohl setkat a zaútočit na něj.
Pár u doupěte byl tedy zcela v moci Noira a Dalluise a Alduin jim jistě pomůže jakkoli bude potřeba.

Vyberte si prosím svůj cíl, přibližte se k němu a zaútočte. Vlci se budou bránit, ale jejich osud je ve vašich tlapkách. Můžete je zabít, můžete je zahnat na útěk. Podle toho, na koho a jak zaútočíte a pro co se rozhodnete, na vás budu reagovat v příštím postu.

Allavanté
Miskah se na ni usmál, patrně přemýšlející o tom, na jak úžasnou vlčici narazil. "Ty seš fakt hrozně fajn," řekl. Ano, půjde s ním a určitě se k nim přidá a budou žít šťastně až do smrti.
Která může přijít dřív, než by jeden čekal.
"Už tam skoro jsme, rodiče určitě budou u doupěte. Víš, táta byl dost nemocnej, jak tu řádila ta chřipka, tak toho teď moc nenachodí." Miskah nedával zrovna pozor, jeho pozornost patřila jen Allavanté. Ta si ale mohla všimnout, že všichni ostatní jsou už na pozicích a připravení útočit. Pokud chtěla, mohla Miskaha vyřadit z boje ještě než začne. Byl by teď snadná kořist.

Pokud svůj útok popíšeš alespoň na 300 slov, máš možnost Miskaha zabít nebo zneškodnit, než stihne zareagovat. Nebo se můžeš připojit k útoku na ostatní. Nebo způsobit rozruch. Volba je na tobě.

Venku bylo chladno, vlastně docela mrznulo. Ti s tenkým kožíškem se klepali a cvakali zuby, zatímco ostatní s huňatým kožichem to ještě brali jako obyčejný večer. Kdesi v dáli směrem na sever bylo vidět pohybující se světla, která lákala kohokoliv, kdo by se na ně snad chtěl zajít podívat.
To však nebylo důležité pro drobnou, zmrzlou rostlinku. Lístky jí vyčuhovaly ze sněhu a jeden ji sotva viděl. Kdyby u ní neseděl vlk s fialovýma očima a drobnou, světelnou kuličkou, co levitovala v okolí jeho hlavy.
Atreas, jako vždy, nalezl rostlinku první a teď se k ní skláněl. Snad jakoby ji chtěl ochránit před nemilosrdnou zimou a severákem co tu funěl a rozprašoval sníh do okolí. Kdokoliv, kdo snad prošel okolo, byl pozdraven a vlci, které Atreas už lépe znal, si dokonce vysloužili i pár milých slov a dokonce se jich i optal, jak že se to vlastně mají.
A co že je tohle za rostlinku? Inu, zvídavým vysvětlil, že jde o plevel - a díky Iris za to. Byla to léčivá rostlina a to, jak rozšířená byla, neskutečně pomáhalo jejímu využití. Jeden ji jednoduše rozkousal a nanesl na ránu, což pomáhalo s rychlejším uzdravením.

// Léčivka, která pomalu prohrává proti zimě. Popište, jak si váš vlk našel cestu napříč kousavou zimou a proč zrovna není doma v pelíšku. Alespoň na 200 slov!
Pokud Plazivce ještě nemáte ve vašem repertoáru, vaším úkolem je popovídat si s Atreem o tom, jak se cítíte z téhle pěkně studené zimy - a jestli jste už někde tuhle bylinku snad viděli. Roste přeci jenom skoro všude!
Výjimečně se zde rostlina bude nacházet od 29.1. až do 11.2. Pokud se ji pokusíte získat před nebo po udaném limitu, nebude se vám počítat do akce a ani do znalosti.
Nezapomeňte si do profilů a mapy na discordu napsat o zaznamenání rostliny!
??.?. Luka, Atreas poučil ??? o Plazivci lékařském

Všichni vlci a vlčice, kteří se vrhli do Alateyského podzemí, samozřejmě skončili osvobozeni - jakmile se setkali v chodbě, která spojovala jak zbylou Šalvěj tak ostatní, kteří vyplavali na druhé straně, už to šlo jako po másle. Jen jít rovně a následně narazit na jedno ze zinkodětí. A tak byla výprava dokonána - a všechny zastudila v kožíšku drobná odměna, stejně jako je zahřála v srdcích. Vaše skutky se neobešly bez ocenění.

// Děkuji všem za strpení s odměnami, samozřejmě všichni mohli s ohlášením mé neaktivity vzít roha a je dobře, že jste vzali! Nyní tedy k odměnám.

Máta (borůvky) - 10 postů: 10% nebo 2 tlapičky + 10kšm
Rainer (borůvky) - 10 postů: 10% nebo 2 tlapičky + 10kšm
Doubravka (borůvky) - 10 postů: 10% nebo 2 tlapičky + 10kšm
Šalvěj (hrozny) - 8 postů: 8% nebo 2 tlapičky (+10kšm za pomoc)
Cinder (hrozny) - 5 postů: 5% nebo 1 tlapička
Třezalka (hrozny) - 4 posty: 4% nebo 1 tlapička


// Poprosím ideálně napsat do Alatey chatu a zažádat si zde, aby mi to bylo na očích. Děkuji!

Allavanté
"Jo. A to je až z druhý strany ostrova, prosím pěkně. Ani si nebyl schopnej najít někoho tady," ušklíbl se Miskah. "A teď za něj jeho povinnosti oddřu já. Ani nebral ohledy na to, že je otec nemocný a že ho teď potřebujeme tady." Horlivě přikyvoval na její další slova. Rozhodně nechtěl vypadat jako nezdvořák, který neposlouchá, co mu vlčice říká, že? "To je mi líto. To zní fakt jako hrozná rodina. Tak to koukám, že proti tobě se mám ještě dobře." Celá jeho rodina přece žila. Otázkou bylo jen na jak dlouho, ale o tom chudák Miskah neměl ani tušení. Vůbec nevěděl, že se kolem plíží velká část Chaosu.
"Ale nesmysl, budou tě zbožňovat. Uvidíš sama, pojď!" A už si to štrádoval k táboru, ani se neohlížel, jestli jde za ním. "Pavučinu? A to já zrovna taky! Možná proto si tak rozumíme," blýskl po ní zuby. Pak se ale zatvářil kysele, když zmínila jeho bratra. "Ale jo, hodnej je. Občas až moc, abych řekl pravdu." Vzal si od ní houbu. "Jo, přesně, díky! A asi jo. Kdyby bylo potřeba víc, tady ji najdem." Už vedl Allavanté k táboru. Pokud si Noir s Alduinem dali pozor a neukázali se, ani si jich nevšiml. Celou jeho pozornost přece zabírala fešná vlčice vedle něj.

Můžeš si požádat o zapsání Stromzitky jako naučené rostliny. - 18.4.2023, Poučením a ukázáním od NPC (osudovka)

Dallius
Chodba byla rozhodně používaná. Jak Dallius pokračoval, cítil staré i nové pachy vlků, kteří tudy chodili. Rozhodně na něco kápl. Co nevidět také uviděl světlo na druhém konci. Nenacházely se tu žádné odbočky ani nic takového, bylo to naprosto přímá cesta z díry u pařezu... někam. A kam? To zjistil, pokud šel dál. Brzy uslyšel tlumené hlasy cizích vlků, které mu napovídaly, že by měl být potichu, pokud nechce být odhalený. Když pak vykoukl na druhé straně chodby, uviděl před sebou doupě, které zřetelně vedlo na povrch do vykotlané dutiny stromu. někde venku, na povrchu, před stromem, se spolu bavili dva cizí vlci - vlk a vlčice. Vykoukl-li z doupěte, zjistil, že jsou k němu momentálně otočení zády, ale pokud by se chtěl z doupěte kolem nich protáhnout ven, určitě by ho objevili. jediná cesta pryč byla zpět tunelem. Mohlo by však být užitečné se o tunelu zmínit chaosským bratrům. Vlci jistě nebudou čekat, že na ně někdo zaútočí z jejich vlastního doupěte.

Pokud chceš, můžeš v tuhle chvíli samovolně najít nějakého dalšího chaosana a připojit se k němu/ní

Noir &Alduin
Vlci už skutečně pravděpodobně vykoumali všechno, co potřebovali. Alduin měl pravdu, byl čas konat. zatím, jak se zdálo, žádný z cizinců netušil, že se tu Chaos nachází (tedy až na toho chudáka, který spadl do spárů Allavanté, ale těžko říct jestli se to dalo počítat, protože toho by jistě ani ve snu nenapadlo, že krásná a milá "Vanti" touží po jeho krvi a že se za křovím schovává její žárlivý druh, který po krvi touží ještě víc.
Noirovi veděl, kde se nachází Alduin. věděl, kde je Allavanté a pamatoval si, kde naposledy viděl Riveneth. Po Ikari nebylo nikde ani památky a Rhysburr to samé. Dost možná se někde ztratily. Ovšem... ano. Něco zaslechl. něco, co bylo krapet vzdálenějšího a mohlo to být pouhé zapraskání větve a žuchnutí, na kterou šlápla kolemjdoucí srna. Nebo, pokud měl větší fantazii, mohl to být zvuk Dalliuse, padajícího do díry nedaleko tábora. Kdo ví?
Vlci nyní mohli vyrazit za Hlídač a zeptat se, kde jsou ostatní, mohli se po ostatních porozhlédnout sami, nebo mohli zaútočit. A nebo udělat něco jiného. Volba byla na nich.

Pro všechny:
Napadnout tábor (a okolní vlky) můžete v podstatě kdykoli, kdy budete chtít. Už jste odhalili pozici všech čtyř vlků a Dallius odhalil tajnou chodbu, vedoucí přímo do srdce tábora. dění v akci je z velké části ve vašich tlapách.

Alduin & Noir
Noir, když opět zkontroloval barvy na druhé straně, zjistil, že nyní vypadají větší. To, co viděl, nebylo zas tak malé. Bylo to akorát daleko. Momentálně se to přibližovalo k vlčicím na druhé straně tábora, ale podle barev mohl poznat, že to má docela dobrou náladu a zatím to vůbec nevypadá znepokojeně. bez pochyby to byl vlk, avšak chaosanek na druhé straně tábora si zatím nevšiml. Nebyl to také nikdo z chaosu, takže nemohli být na pochybách, že se jim podařilo lokalizovat třetího člena skupinky. Chyběl tedy už jen jeden.
Když vyrazili po stopě, která vedla od tábora, brzy se ocitli v lese. Noir kus před sebou spatřil dva barevné body, označující vlky a Alduin zaslechl dva hlasy, z nichž jeden mu byl velmi povědomý a druhý neznal. Oba hlasy zněly poměrně hlasitě a nenuceně, i když zatím nedokázali rozlišit jednotlivá slova. Vlci ale patrně nedávali příliš pozor, takže pokud budou dva Chaosani chtít, mohou se přiblížit o něco víc a zjistit, co se tam děje.

Allavanté
Mladý vlk si zjevně myslel, kdovíjak po něm letí, protože když mu věnovala zamilovaný pohled, přisunul se blíž, až se skoro dotýkali. "Ani ne," sdělil jí důvěrně. "Mám jen rodiče a jednoho bratra, ale ten stejně často někde lítá. Našel si nějakou vlčici, víš? Ale fíha, sedm sourozenců? To musel být pořádnej opruz, to věřím. Ale jsem si jistej, že ty seš z nich ta nejzajímavější." Co naplat, že ty ostatní vůbec neznal. "Ale ano, přidat. Mým rodičům by ses určitě líbila," řekl. Jeho pohled také jasně říkal, že si myslí, že jeho bratr by mu ji naopak záviděl, a to ho nesmírně těšilo. "A já ovládám oheň, ale taky mi to moc nejde. Třeba bychom si mohli vyměnit pár typů. I když zas musím přiznat, že mám ještě jednu magii a v té jsem fakt dobrej. A můj brácha třeba nemá element vůbec. Byl vždycky takovej chcípák. Navíc otec byl teď nedávno nemocný a furt nemá moc sil, takže se rozhodně nemusíš bát, že bys byla přítěž." pak se ušklíbl a zamumlal si spíš pro sebe, "od toho už máme jeho." Allavanté se moc nemusela snažit. tenhle floutek se mohl pomalu přetrhnout, aby jí všechno vykecal. "Jo, nějaká stromzitka se to jmenuje. Je to prý na starém dřevě a je to taková šedá, beztvará věc, ale dá se to jíst. Asi nějak tak by to mělo vypadat." Ukázal na choroš na stromě hned vedle nich. Allavanté si mohla všimnout, že ta houba popisu odpovídá naprosto přesně, což Miskahovi zjevně nedocházelo. "No, ale jestli chceš, můžem rovnou vyrazit do tábora. představím tě. Určitě z tebe budou mít větší radost, než z nějaké houby," zazubil se na ni.

Dallius
Jak tak Dallius našlapoval, šlápl do kousku hustší vegetace u pařezu a najednou se jeho pravá přední tlapka propadla do země. Pokud to ustojí a dokáže se vytáhnout, nebo zahučí do díry celý, to záleželo jen na něm a rychlosti jeho reakcí.
Pokud se vytáhl, viděl:
mezi rostlinami, kam zapadla jeho tlapa, nyní zela viditelná díra. Mohl tlapkou kytky odhrnout a objevit tak úzkou noru, kterou by se ale s trochou štěstí protáhl. vypadalo to, že za vchodem vede jakási chodba, která se rozšiřuje a kterou by mohl docela pohodlně použít. Možná by stále za to vidět kam vede?
Pokud spadl dolů:
Po mokrém rostlinstvu mu sklouzla i druhá přední tlapaa vzápětí zapadl hlavou dolů do díry, kde zůstal vidět uvězněný. zadek mu ještě trčel nad zem, ale bylo mu jasné, že dozadu nemůže, jediná cesta vedla vpřed. Zde však v přítmí uviděl jakousi chodbu, která byla dost velká a s trochou šikovnosti se mohl zapřít a dostat se do ní. tam se pak mohl otočit a vrátit se zpět nad zem, nebo mohl pokračovat dál a zjistit, kam chodba vede. Cítil tu cizí staré pachy, stejné, jaké se nacházely na povrchu.

Riveneth
Vlčice vyhlížela na tábor, brzy však za sebou uslyšela cizí kroky, jak se někdo přibližoval. Nedokázala zatím říct, jestli je to někdo z chaosu nebo cizinec, nicméně ať to byl kdokoli, mířil přímo jejím směrem a pokud se nepřesune, pravděpodobně ji co nevidět přistihne, jak špehuje tábor.

Ikari, Rhysburr
Pokud se stále chcete připojit, ale nechcete pročítat množství příspěvků, můžete krátce shrnout, jak jste hledali a nic nenašli a pak se vrátit za Veannou, která vás nasměruje za skupinkou vaší volby a dá vám krátké shrnutí toho, co se tam děje.

Allavanté
"No ano, zcestovalý. Byl jsem už na spoustě míst," vychloubal se Miskah, protože si myslel, že přesně to od něj chce vlčice slyšet. Byl zjevně hodně mladý. Dospělý, to ano, ale bylo na něm poznat, že potřebuje v životě nasbírat ještě nějaké ty zkušenosti. Hlavně ty s vlčicemi. "Bude mi potěšením," blýskl na ni zuby, když přijala jeho návrh. Byl by přece hlupák, kdyby řekl ne na takovou okouzlující společnost "No jo, žiju tady v lese. Teda, já a moje rodina tady žijeme, zrovna kousek odsud. No, o smečkách sice nic nevím, ale víš ty co? Myslím, že by ses k nám klidně přidat mohla." Stačilo pár sladkých slůvek a Avanté ho měla pomalu omotaného kolem drápku, ani se moc nemusela snažit. "Víš, obvykle chodí pro kytky můj brácha, ten se o to zajímá. Nikdy jsem ho nechápal. Vždyť jsou mnohem lepší věci, že jo. Třeba ty seš lepší, než nějakej salát." Chudák si asi ani neuvědomoval, jak nejapně musí jeho kompliment znít.

Dallius
Mladý vlk vyrazil do lesa. Vyhnul se tedy stopám ostatních, na co však brzy narazil, byly známky pobytu cizinců. Objevil vyšlapanou cestu, která nepochybně musela vést k místu, kde ležel tábor. Cítil zde pachy vlků, ovšem nikde nikdo v dohledu. Co však našel byl byl jeden starý pařez. Strom, který zde rostl, se musel před časem zlomit. Cesta k táboru vlků vedla jen kus kolem něj, jako by se mu záměrně vyhýbala, avšak ve sněhu našel několik špatně skrytých stop.

Noir a Alduin
Vypadalo to, že jejich tichý rozhovor zůstal bez povšimnutí. Vlci v táboře si jich stále nevšímali a vypadali, že nemají ani tušení, že byli objeveni. Vlci se ale rozhodli se místo nich porozhlédnout v okolí. Alduin objevil několik starších stop vlků, kteří tady prošli. Jediné, co o nich mohl s jistotou říct, bylo, že byly poměrně čerstvé a že nepatřily nikomu z Chaosanů. Jedna ze stop vedla přímo z tábora a hlouběji do lesa, jiná zase vedla kolem tábora a pak zatáčela zpátky. Vlci se podle všeho kolem tábora často pohybovali.
Noir svou magií spatřil dva vlky, o kterých už věděli. Z barev jejich aury by mohl vyčíst, že vlčice je ustaraná a vlk, který skutečně nevypadal tak docela zdravě, je nespokojený a nevrlý a necítí se zcela ve své kůži. Odhalil také pozici Riveneth na druhé straně tábora a hned kus za ní... co to bylo? Pravděpodobně nějaká větší veverka.

Les - Allavanté

Vlk sebou trhl a naježil se, když však Allavanté spatřil, rychle se opět uklidnil. Změřil si ji krátkým pohledem, pak se napřímil a vypjal hruď. Vlčice si mohla všimnout, že ji převyšuje o dobrých deset centimetrů, ne-li víc, je statný, dobře osvalený a patrně nebude úplně k zahození, co se schopností týče. "Oh, nevylekala jsi mě ani v nejmenším," nahodil okouzlující úsměv, který si patrně střádal pro veškeré vlčice, které potkal. "Hm, abych pravdu řekl, jsem velmi zcestovalý," pochlubil se. Allavanté se ani nemusela moc snažit. Její přetvářku jí, jak se zdálo, žral i s navijákem. "Ale tenhle les znám jako své tlapy. Můžu tě tu trochu provést." Posadil se před ní. "Vanti, hm? Pěkné jméno. Já jsem Miskah. A když už mluvíš o bylinkách, nevíš, náhodou, kde tu nějaký najít? A jo, vím, že je blbost hledat je pod sněhem. Nebyl to můj nápad, věř mi." Při poslední větě se znechuceně ušklíbl.

Všichni
Někdo se ještě rozhodoval a spřádal plány, někdo už vyrážel pryč. Hlídač se pohodlně usadila ve středu mýtiny a kolem ní se objevilo několik fialových motýlků, kteří okamžitě zmizeli v lese. "Počkám na vás tady, mám lepší způsoby, jak něco zjistit, než se prodírat lesem. Částečně taky schovám vaše pachy, ale i tak doporučuju opatrnost." Ušklíbla se, protože to snad ani nepotřebovalo vyslovovat. nyní mělo sedm vlků volné pole působnosti.

Západ - Noir, Alduin
Dvojice vlků vyrazila lesem k táboru. Noir cestou objevil několik starších pachů, které nepochybně patřily vlkům, které neznal, ale těžko říct, jestli patřily náhodným kolemjdoucím, nebo vlkům, kteří zde sídlili. Mohl říct jistě jen to, že je neznal. Podobných pachů si mohl všimnout i Alduin, pokud by se je rozhodl hledat.

Východ - Riveneth
Riveneth se podařilo v lese skrýt téměř perfektně. Jak se zdálo, ničí pozornost svým pohybem neupoutala a i ona ucítila staré pachy, patřící cizím vlkům. jednu chvíli měla pocit, že ucítila i něco čerstvějšího, ale byl to jen rychlý závan, až si nebyla jistá, jestli se jí to jen nezdálo.

Východ + Západ (Riveneth, Noir, Aldiun)
Vlci dorazili k táboru každý ze své strany. Objevili místo, odkud se zdálo, že mají na tábor dobrý výhled a zároveň by s trochou opatrnosti měli zůstat nezpozorováni. Naskytl se jim pohled na malou mýtinu se starým stromem, který už od pohledu sloužil jako doupě. Před ním se nacházeli dva vlci. Ten větší, samec, ležel na zemi. měl kožich neurčité hnědé barvy, který byl místy rozcuchaný a nepůsobil úplně zdravě, vlk měl však hlavu vztyčenou a o něčem právě hovořil s šedobílou vlčicí, která stála vedle něj. O čem se bavili, to vlci neslyšeli, ale oba vypadali klidně, uvolněně, a moc nesledovali okolí. Podle všeho tu vlci už nějakou dobu byli. mezi stromy měli ve sněhu vychozených pár pěšinek, vedle starého stromu ležel napůl sežraný úlovek, který mohl být starý sotva pár hodin. Panovala tu docela idylka. Žádný další vlk však nebyl v dohledu.

Les - Allavanté
Vlčice vyrazila do lesa. nejprve nenacházela nic zajímavého. bylo tu pár starých pachů a sem tam nějaká známka toho, že poblíž sídlí vlci, ale nejednalo se o nic, co by jí napovědělo, kde se vlci nachází. Jak však pokračovala dál k táboru (ale mnohem dřív, než se k němu dostala), najednou uslyšela zapraskání větví a pak cosi, co mohla identifikovat jako nadávky. V lese byl světle ryšavý vlk, který se právě zpod sněhu snažil něco vyhrabat. "Přines bylinky, řekli. Ale copak já vím, co hledám? Kterého hlupáka to napadlo hledat kytky pod sněhem. Čert aby to vzal." Vlk se vůbec nesnažil být potichu, naopak byl slyšet ještě mnohem dřív, než byl vidět. Podle všeho neměl ani tušení, že se k němu blíží cizí vlčice.


Ikari, Dallius a Rhysburr se můžou připojit kam chtějí, v takovém případě můžete reagovat na vypravěče pro danou skupinku. Až do odvolání platí, že můžete dát mezi vypravečem i víc postů, pokud máte spoluhráče, případně si můžete zažádat o soukromého vypravěče. Další hromadná odpověď bude v pátek po 21:00

---> Luka

Vlci dál střádali plány i po cestě. Asi nebyl špatný nápad využít času a už teď plánovat, ovšem i když jim Hlídač popsala situaci, někdy bylo lepší se přesvědčit sami, přesně jak zamýšlela Rhysburr. "Jo, na to bude ještě času dost," poznamenala. Ani proti Noirovu plánu vlky obklíčit nic nenamítala, ovšem řekla: "Uvidíme, jestli je všechny zastihnem v táboře. Klidně mohl nějaký z nich mezitím odejít." Ovšem ani to jistě nebylo nic neřešitelného, když tu v podstatě měla malou armádu. Alduinova slova se jí ovšem docela zjevně dotkla. Věnovala mu podrážděný pohled. "Rozhodně jsou čtyři. Ani o jednoho víc nebo míň. jenom budou možná trochu rozlezlí po lese." Nápad mu však nerozmlouvala. Pokud někdo znal cenu informací, byla to přece právě ona.
Nejvíc času věnovala Hlídač Allavanté. "To je pravda, ale třeba překvapí. Navíc jsme si jistá, že chcem po akci odcházet ve stejném počtu, v jakém přijdeme. radši ať si to tak neužijem, než řešit, že někoho zmrzačili, ne? Dobrýma vlkama by se nemělo plýtvat, když tomu můžem předejít." Chvíli jen poslouchala, dokud se na ni vlčice opět nepodívala. "Mně je docela jedno, jak to uděláme, hlavně když budou pryč. Pokud se chcete pobavit, bavte se," řekla bez zájmu. "A co se pachu týče, ten vítr se dá opatřit." Vlci kolem ní mohli v tu chvíli pocítit v kožichu závan větru, který se rychle objevil a vzápětí zas zmizel, ale nebylo pochyb o tom, že v tom měla tlapy vlčice s maskou.
Vlci brzy dorazili do lesa a zastavili na malé, dobře kryté mýtině, kde Hlídač zastavila. Byli na místě. Hlídač kývla mezi stromy. "Jsou kousek dál tímhle směrem. Tady by nás neměli ani vidět, ani slyšet když nebudeme moc řvát."

Čas máte do středy do 21:00
Nyní budete mít možnost hrát volněji, bez čekání na společného vypravěče. Můžete tu trochu nahnat posty. Vaším úkolem bude libovolně vyšpehovat situaci, předat si mezi sebou informace a dohodnout se na strategii. Můžete hrát mezi sebou nebo samostatně. O reakce vypravěče a informace o tom, co kdo z vás zjistil, si pište na Discord (značte mě), budu vám házet vypravěče podle toho, jak bude na co potřeba moje reakce.
Dávejte si tu pozor, kde se který vlk ze skupinky vyskytuje a koho tedy vidíte/na koho můžete reagovat. Pro jednoduchost budeme mít pět lokací - pište je nahoru nad post:

Mýtina - tam se momentálně nacházíte. Pokud ji někdo nevezme s sebou, bude tam celou tuhle část do dalšího společného postu sedět i Hlídač, s kterou samozřejmě můžete interagovat.
Les - kdekoli v okolí, odkud není vidět do tábora
Západ - Vedle tábora z jedné strany. Pokud budete mluvit nahlas, hrozí odhalení.
Východ - Vedle tábora z druhé strany. Pokud budete mluvit nahlas, hrozí odhalení.
Tábor - Tábor cizích vlků. Velké riziko odhalení

Mezi lokacemi se můžete libovolně pohybovat, netřeba psát přechody. Reagujte prosím pouze na to, co si myslíte, že může váš vlk reálně vidět a slyšet. Mějte na paměti, že se nacházíte v lese, kde je terén krajně nepřehledný, a nepřejete si být odhaleni, takže musíte být potichu.
Na discordu najdete přehled lokací s jejich popisy a mapkou.

---> Křišťálové jezero

"Přesně tak," souhlasila Hlídač s Allavanté, "A budeme mít tak jako tak početní převahu." Věnovala ještě krátký pohled Scarovi, který se vzdálil, ale nijak to nekomentovala. Zdálo se, že je docela spokojená i se zbylými sedmi vlky. I Tak měli přece převahu dva na jednoho, přesně jak to měl Chaos rád.
Na slova Ikari přikývla. "Dobře tedy, pak to budu brát jako laskavost od tebe." vyrazila kupředu a dál se zatím vlky nezabývala. rodina Allavanté měla dost prostoru, aby si udělala vlastní plány. Co se Hlídač týkalo, té bylo docela jedno, o čem se baví, ta je nyní chtěla prostě dovést na místo. Přes louku a do lesa, kde nakonec zastavila pod stromy a počkala, až se skupinka opět shromáždí. Bylo jasné, že zatím nejsou na místě, takže pokud chtěli vlci ještě něco probrat, měli poslední možnost. "Dovedu vás k táboru. Doteď nestavěli hlídky, takže by si nás nemuseli všimnout, ale budem pak muset být potichu." Neurážela vlky tím, že by jim říkala, že kdo se chce otočit, má poslední šanci.

---> Les u Mostu

3. Všichni nájezdníci

Veanna vypadala reakcí všech velmi potěšena. Dokonce se zdálo, že její zprvu nepříliš dobré mínění o Riveneth se tímhle podstatně vylepšilo. Bylo hezké vidět v Chaosu takovou jednotu. "Myslela jsem si, že se vám to bude líbit," řekla, spokojená sama se sebou. Vždyť už takový příležitost vypráskat pár vlkům kožich byla odměnou sama o sobě. Byla tu jen jedna vlčice, co se na to celé pořád moc netvářila. Hlídač se na ni podívala a chvíli něco zvažovala, než odpověděla: "To je něco jiného. Tohle se přímo týká Společenstva. Pokud by se rozhodli založit si tam smečku, líbilo by se ti to snad? Už stačí, že je tady na tom ostrově Daénu, nepotřebujem tu další. Ale ta kytka, tu mi dalo práci získat a že ji budeš nebo nebudeš mít, to Chaos nijak neovlivní." V jejím hlasu byla znát jasná nespokojenost, že se Ikari vůbec opovažuje zpochybňovat to, co dělá. Jistě, možná za její neochotu se dělit mohla trochu, trošičku i její vlastní chamtivost, ale tohle přece taky dávalo smysl, ne?
bez odpovědi nenechala ani její druhou otázku. "No, ty mi stejně dlužíš, takže u tebe bychom mohly vyrovnat dluh. A nebo," usmála se na ni, "bych ti mohla prozradit to, co chceš už dlouho vědět, hm? Někoho hledáš, ne? Ale pokud se ti nechce, nechoď. jsem si jistá, že to zvládnem i bez tebe." A aby učinila zadost spravedlnosti, protože i ona věděla, že nemůže takhle okatě jednomu nabízet odměnu před ostatními, a jim nedat nic, dodala: "To platí i pro vás ostatní, i když si teda myslím, že možnost předvést se před vašimi alfami by měla být víc než dost. Ale budiž. Až se těch vlků zbavíme, každý z vám může mít jednu otázku, kterou vám odpovím, pokud budu vědět. Ale nevymýšlejte si nic velkého."
S tím považovala tuhle věc za uzavřenou a přešla k tomu dalšímu. "Tak tedy za mnou. Jsou tam čtyři vlci. Nedokážu říct, jak moc jsou silní, ale jeden z nich nedávno prodělal tu nemoc, co tu řádila, takže bude oslabený. Nebudou nás čekat." neztrácela čas, rovnou vyrazila směrem k cíli. "Nějaké otázky?"

---> Luka

Ještě vás poprosím, pokud budete provádět nějakou akci, na kterou potřebujete reakci od vypravěče, podtrhávejte ji, abych to nepřehlédla.

2. Ikari, Alduin, Riveneth, Dallius, Rhysburr, Allavanté

Hlídač vypadala potěšeně, že se tu na její volání objevilo tolik vlků. Spokojeně přehlédla pohledem skupinku. Zamračila se na Ikari. "Jsi nová, takže ti to řeknu, protože to nemusíš vědět, ale ve společenstvu panuje rovnost. nepotřebuješ alfu, abys mohla svolat ostatní," informovala ji stroze.
Riveneth jen přejela nepřijemným pohledem, patrně se jí její tón nezamlouval natolik, aby se uráčila jí odpovědět. Dalliusovi také příliš pozornosti nevěnovala, ovšem při pohledu na Rhysburr jí oči pod maskou zasvítili. Přítomnost této mladé vlčice ji, zdá se, těšila. Když odpověděla, dívala se však na jedinou přítomnou alfu a betu. "V lese u Mostu nedaleko mého doupěte se usadila rodina cizích vlků," řekla prostě, "já je tam nechci a pokud se nepletu, chaos si kryje záda, takže jsem vás přišla požádat o pomoc. Kdo z vás se tu chce trochu pobavit a vypráskat pár vlkům kožich?" S očekáváním se rozhlédla po všech přítomných. "Měli byste za to u mě malý, bezvýznamný plus."

Jak už jsem prve zmínila, vážím si iniciativy a vlastních nápadů. Řiďte se především povahou vlastní postavy. Nemusíte s Veannou (nebo ostatními) vždy souhlasit, můžete nadhazovat i vlastní řešení problémů, a pokud si nebudete jistí, jestli něco můžete nebo nemůžete udělat, jsem k dispozici na Chaos chatu téměř 24/7 (vždy prosím značte abych vás nepřehlédla. Pokud neodpovím, klidně kopněte). Můžete se i neherně domlouvat s ostatními, ale samozřejmě nemusíte. Osud NPCs se kterými se setkáte, je jen ve vašich tlapách.
Dole pod příspěvkem také občas najdete dodatečné informace.
Váš vlk má také herně možnost kdykoli akci opustit, pokud nebude schvalovat její dění.

U jezera se objevil tmavý vlk. Na tváři měl kostěnou masku, ale i když zakrývala většinu jeho obličeje, nějak zvládal vypadat velmi rozčileně. Možná za to mohlo netrpělivé poškubávání ocasem, možná způsob, jakým se rozhlížel po okolí, jako by někoho hledal. "Kde jsou všichni, když je potřebuju. Sakra práce tohle." Zamumlal si pod vousy. Zvedl čenich k nebi a krátce zavyl. Svolával smečku. nebo se možná dovolával kohokoli, kdo byl ochotný ho vyslechnout.
Tenhle vlk byl Hlídač. Chaosská beta, která se většinu času stranila ostatním a málokdo ji tak znal. Dnes však sama od sebe přišla k jezeru a naopak jako by se společnost ostatních pokoušela vyhledat. Už to samo o sobě nutilo k zamyšlení, co ji přimělo opustit klid vlastního doupěte a pro jednou se ukázat světu.

Akce pro Chaos. Podrobnosti naleznete na smečkové nástěnce. Přihlásit se může jakýkoli člen Chaosu a to reakcí na tento post vypravěče. Nad příspěvek (do něj, ne do nadpisu) prosím pište:
- číslo postu
- na koho reagujete
(počínaje vaším prvním postem s reakcí na vypravěče)
Čas pro příchod je buď do čtvrtku do osmi večer, nebo než se přihlásí šest vlků.

Jedna samotná hRozinka

Vlčice byly zcela o samotě ve tmě, která pohlcovala zcela jejich okolí. Když však Šalvěj nadhodila, že by snad měly pokračovat, Kafka se celá napjala.
,,Kafka má nějakou tu magii ohně," ozvala se Mušle a sledovala Šalvěj, která kývla směrem k pochodním.
,,Ale moc s ní neumím," zamumlala tiše albínka nespokojeně. Přeci jen se na začátku jejich cesty pokusila plamínek zapálit, ale ten rychle uhasl - a nikdo Kafce nevěnoval druhý pohled. Celkově se zdálo, že Mušle a Kafka nikoho nezajímaly, dokud od nich nebylo něco potřeba. Zatímco Mušle se s tím zdála být smířená, Kafce to na srdci leželo trochu víc.
,,Teď to určitě zvládneš. A kdyby ne, vezmu tu pochodeň," pokusila se ji uchlácholit Mušle.
,,Ale nebudeme muset jít zpátky, že ne?" optala se rychle Kafka. Na cestu zpátky by však nejspíše trojice nepotřebovala její ubohý plamínek. Tam přeci nějaké to světlo bylo. Znamenalo to tedy, že půjdou hlouběji do chodeb? Mušle se s tím už dostala k pochodni a vyjmula ji z nástavce.
,,No... ale jestli půjdeme dál, co pak?" optala se Kafka mírně rozladěně. Zpátky se vracet nechtěla, ale jít vpřed bylo přeci jen trochu strašidelné.