Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Jméno vlka: Morgan
Počet postů: 11
Postavení: Sigma
Povýšení: ///
Aktivita pro smečku: /
Krátké shrnutí (i rychlohry): Pomohla Ávě a naučila se něco od ní. Teď je s Azem.
Bobříci///

Jméno vlka: Merlin
Počet postů: 38
Postavení: Kapa
Povýšení: ///
Funkce: Učitel
Aktivita pro smečku: Objevení ostrovů, zesílení a cesta domů
Krátké shrnutí (i rychlohry): Merlin se rozhodla doobjevit místa na ostrově, která ještě neviděla a pak se vydala do svatyně, kde nabrala veškerá procenta. Následně na své cestě domů potkala Deirona, kterému oznámila svůj vztah s Iridanem.

Devět let, více méně si pamatuju den, kdy se poprvé na Blueforu Mois objevil už ve webové podobě a jedna holčina nás na něj tahala. V té době jsem nenáviděl, když mi někdo říká, že si musím vybrat z pár magií do začátku a tak jsem si seděl dál na svém pomyslném místu. Hře bych přál ať to ještě další takovou dobu táhne s minimálními výpadky. Co bych ale nejvíc přál Moisu jsou nový a aktivní hráči. My stařící tu nebudeme navždy (heh, možná i jo). Admin týmu pat pat na hlavičku, udělejte si lepší kašičku! Nebo nechte propadat víc odměn.
Tímto se loučím, musím takhle nekřesťansky brzo spolu s jednou osobou zjebat zbytek u nás a přitom stihnout školu. Takže bye bye, hladové ručky natahuju po předmětu!

Povzdechl si. Řekla mu na rovinu, že Taylor který byl v té době se jí líbil více. "Jo, poslední dobou se mi život.. co kecám, ne jen poslední dobou. Celou dobu se mi nedaří, od té doby co si teda odešla ty. Já nechápu proč. Však dělám skoro všechno správně." Zamumlal Taylor. Ne, opravdu netušil co měl dělat. Opravdu si nedokázal říct v hlavě, že by teď měl něco udělat. "Jo, chci aby si to řekla. Potřebuju to slyšet dříve než kdy předtím." Odpověděl jí na tu otázku. Potřeboval to slyšet více než potřeboval dýchat vzduch. Věděl že jedině krutá pravda by mu mohla otevřít oči. Doufal v to, že se mu zase podaří otevřít oči.
Přemýšlel o tom všem, doufal že se to nějak zase spraví. Když řekla, že dostal šanci na druhý život, přikývl. Chvíli tam mlčel a zvažoval všechny své problémy, Všechno co se dalo. "Jo, to všechno se bude dát udělat. Jdeme se někam zabavit. Někam jinam prosím. Tady je až moc vlků." Zamumlal nakonec Taylor po takové dlouhé chvíli.
--) Severní hory

Stavy před převodem:
Taylor - 110 Kšm, 2 rubíny, 2 mince
Raziel - 81 Kšm, 9 rubínů, 5 mincí
Cerum - 196 Kšm, 11 rubínů, 3 mince
Morgan - 108 Kšm, 0 rubínů, 2 mince
Merlin - 348 Kšm, 15 rubínů, 5 mincí

Převádím
Z Taylora na Merlin - 2 mince
Z Raziela na Merlin - 5 mincí
Z Ceruma na Merlin - 3 mince
Z Morgan na Merlin - 2 mince

Poplatky
Za Taylora je poplatek 4 Kšm
Za Raziela je poplatek 10 Kšm
Za Ceruma je poplatek 6 Kšm
Za Morgan je poplatek 4 Kšm

Stavy po převodu
Taylor - 106 Kšm, 2 rubíny, 0 mincí
Raziel - 71 Kšm, 9 rubínů, 0 mincí
Cerum - 190 Kšm, 11 rubínů, 0 mincí
Morgan - 104 Kšm, 0 rubínů, 0 mincí
Merlin - 348 Kšm, 15 rubínů, 17 mincí

Převedeno

Sedm procent prosím šoupnout třeba do rychlosti.
Co se týče akce, líbilo se mi rozdělení na týmy. Ale jak už bylo zmíněno nad mým komentářem, nabrat více lidí nebo spojit dříve. Jinak jsem velmi spoko a budu se těšit na další rok.

Zapsáno

Sledoval její pohazování ocasem, něco se jí na tomto stoprocentně nelíbilo. Bylo to jasné jako facka. A ani se jí nedivil, Zeinab mu to byla ale schopná říct do obličeje, že nebyla favorit jeho blbých rozhodnutích. Podobně jako Liss. V tomhle si tato vlčice nebrala servítky. "Jo to máš pravdu, hlavně ty cizinci, pamatuješ si je? Byl tam ten docela pěkný Havo." Podotkl pobaveně Taylor. Možná se konečně začala projevovat jeho orientace, kterou potlačoval. Možná, dost možná. "No jo. To už je vlastně dva a půl roku zpět nebo jak dlouho." Pobaveně se nad tím ušklíbl. Byla škoda, že jim ten vztah vydržel takovou chvilku. A to chtěl, aby spolu byli fakt souzeni si, ale když to předtím viděla i Zei. Taylor nad tím ale nechtěl přemýšlet.
Zei to brala sportovně, jako vždy. Když řekla, že to podle jeho výrazu vypadá na katastrofu, tak se ušklíbl. "To máš naprostou pravdu. Je to úplná katastrofa. Nevím jak teď všechno napravit." Pak se stalo nějaké to vyprávěníčko ze strany Taylora. Vysvětlil jak vlastně za to nemůže jeho nová rodina, ale ta stará ještě a co se všechno vlastně stalo. Zei to zhodnotila jako že se přihodilo aspoň něco pozitivního. Zamračil se. "No já ti nevím. Ale jo.. byla to ta nejvíc pozitivní věc za celý tento rok. Nevím jak to jinak brát." Povzdechl si. Kdyby mohl dal by si hlavu do pacek. "No nejlíp. Líp kdybys to naplánovala, tak už si jen bohyně." Dodal pobaveně. Nakonec se jejich konverzace lehce zvrtla. Nakonec zhodila jeho myšlenkový pochod, že by se s ní měl líp. No.. to se uvidí časem, případně někde najde toho Hava sbalí jeho. "Já nevím.. prostě i Dorya. Co to s těma vlčicema je? Proč se na to vykašlou vždy ony? To jako mám říct, že je vše na hovno taky a skočit?" V jeho hlase byl slyšet takový ten agresivní smutek, když něco člověka mrzí a zároveň ho to sere.

Teď už jen chyběla jeho matka, aby duo co mu vždy dokázalo domlátit nějaké ty mozkové buňky k funkčnosti. Podíval se na ní, když se ptala na tu otázku a protočil očima. "Jo.. nechal jsem se ukecat, dost možná to byl vliv nějakého amorka či co." Dodal nakonec Taylor. Věděl co naposledy tak nějak se Zeinab řešil a tak se nedivil její reakci.
Vyprávění o tom po jakých čertech se toulala bylo docela i zajímavé, takže vlci můžou zmizet z Mois Grisu a zase se pak vrátit, až znovu bude jejich čas. Být to na něm, odešel by taky, ale to by udělalo pětici vlků velmi smutnou. "Čtyři a vůbec se neptej, posral sem to s nima." Odpověděl jí a ignoroval nadávání na jeho partnerku, dost dobře věděl jak to měla Zeinab s ní. Nesedla jí moc a to jí snad ještě ani neviděla. A on jí dost dobře chápal, potřeboval k sobě dominantní samici, ne nějakou která byla sama submisivní až to bolelo. Ptala se na dost blbou otázku. Ušklíbl se. "Nebyla to více méně moje nová rodina, ale ten výletík do krajiny mrtvých mi zničil natolik, že jsem se sesypal a vše si dával za vinu. A po celou dobu mi přišlo, že Solfatara jen seděla a mlčky to pozorovala. Jo a co se týče Hvězdy.. promluvili jsme si pak podruhé ve světě mrtvých a tak nějak se to vyřešilo. Prostě mi řekla, že mám jít dál." Bylo to dost možná více komplikované, když o tom mluvil takhle nahlas. Když řekla, že by s ním měla chodit a vše hloupé mu vymlouvat, zasmál se. "Jo, dost možná by z nás byla lepší dvojka než já kdykoliv budu se Solf.. neber mě zle, ale přijde mi, že ona prostě vzdala život. A taky mám.. vlčata se kterými musím nějak navázat vztahy." A jako by toho nebylo málo, ani nevěděl kde jsou. Byli tu vůbec ještě na ostrovech?

Byla to skutečně Zei. Byl za to docela i rád, už mu začínala dosti chybět. Urazila ho tím, že vypadá o několik let starší? Ani ne. Zavrtěl hlavou a usmál se. "To víš, když jeden má ty vlčata.. tak mu to nějaké vrásky udělá." Podotkl a zasmál se tomu. Rodičovské starosti moc neměl. Věděl že to podělal a chtěl druhou šanci, chtěl zcela nově začít někde daleko od všeho. Ona mu vysvětlila, kde se celou tu dobu toulala a teď bylo zas na něm říct vše co se dělo. "No tak co se dělo u mě. Měl jsem vlčata, což jsem totálně podělal a zbláznil se, takže jsem se jim nevěnoval. Rozpadl se mi skoro vztah se Solničkou, která vypadá jako kdyby už nechtěla žít. Prožil si terapeutické sjetí houbičkami díky bohům. A více méně nevím co dál se svým životem." Povzdechl si tiše a podíval se na ní. "Ty si vždy byla takový můj racionální kompas. Máš právo mi za to i rozbít tlamu." Udělal by jinak, kdyby si před lety vybral jí místo Solfatary?

(--- Severní hory
A tak ho jeho kroky pomalu dostali až sem. Irisin ráj pro něj byl vždy klidným místem a dneska i místem nevídaných setkání, ale to teď ještě Taylor netušil. Vkračoval pomalu na písčitou pláž, cítil jak se mu do hebkého materiálu bořily packy. Zastavil se a nasál okolní pachy. Nic moc se tu nikdy nedělo, ale teď.. udeřil ho do čenichu známý pach, který taak dlouho necítil.
Vydal se za ním, pomalým krokem. Popadal stále dech ze svého šíleného běhu. Trvalo jen chvíli, než si všiml známého hnědého kožichu. Zastavil se. Musel zaměřit více. Kdo to byl? Udělal pár kroků dopředu, aby více zaměřil. Ach, ta neznámá osoba byla Zei! Jeho nejlepší kamarádka. Radostně se k ní vydal. Už byl ve vzdálenosti, kdy ho mohla i slyšet. "Zei! Ty kráso to je doba! Ani špetku ses nezměnila!" Oznámil vlčici radostně Taylor. "Co se s tebou stalo? Sežrali tě přízraky v zemi mrtvých?" Udělal si z ní srandu. To byla poslední věc co společně prožili.

(-- Les Alf
Smečka nesmečka, stejně tam nechtěl být. Pokud tam nebude ona. Možná měl až moc šílené myšlenky v posledních dnech. Kde byl vlastně Hranin? Odešel z tohohle místa a ani se nerozloučil, nechal tu Taylora samotného. Bolel ho ten bok každým dalším dopadem tlapek na zem. Však on nebyl slaboch, tak proč se tvářil teď jako slaboch? Podobné chaotické myšlenky prožíval dávno, hodně dávno. Měl prostě strach. Ohlédl se, zda za ním běžel ten rys, ale vypadalo to spíše že ne.
Zpomalil, už skoro nestíhal dechem. Kdo by si pomyslel, že to bude takto těžké? Však byl bývalou Alfou! Měl být elitním vlkem! Ozvalo se jeho koleno štípavou bolestí. Zaskučel. Ale musel se zase pomalu vracet. Uvědomoval si, že běžel úplně špatně. Tady jeho partnerka stoprocentně nebude.
--) Irisin ráj

Znejistil. Solnička nebyla ani tímhle směrem. Slyšel jak Dorye kručelo v břiše. Podíval se na ní a stáhl uši k hlavě. "Já se omlouvám, musím jí najít. Co když ten rys šel po ní? Bože.. promiň mi to." S tím se rozběhl pryč. Směrem kde předpokládal že byla i ona. Nechápal to, nechápal proč zmizela. Jako jo, chápal že musela utéct, aby jí rys nedostal, ale kam až zmizela? Čenichal, zběsile běžel směrem až k horám.
Nedocházelo mu, že je smečka úplně jiným směrem. Jako kdyby běžel do starého Daénu. Uvědomoval si, že realita byla úplně jiná? Ještě občas měl tyhle disociace, Bylo mu líto, že tam Doryu takhle nechal, ale netušil kam zmizela jeho partnerka. Umřela? Ne, nemohla zemřít. Skočil přes kmen a bok na který předtím dopadl ho zabolel. Zakníkal, ale běžel dál.
--) Severní hory (přes Ostříží zrak)

Raziel
5% rozdělit mezi a zbylé tři hodit do síly. Mincí ofc zapsat.
Taylor
Procenta na Kšm a zbytek zapsat
Morgan
Pět procent rovnoměrně rozhodit. Tlapku do země. Zbytek zapsat.
Merlin
Procenta do vytrvalosti. Zbytek zapsat.

Akci uvítám jakoukoliv. Jak osud, tak bez osudu. Leč občas bez osudu mi to přijde jako chaos. Takže nás krm čímkoliv uznáš za vhodné.

Predátoři 5- konec
Pořád se nedalo říct že je tak úplně v pořádku. Pořád měl občas vize, zrovna jako teď. Musel zatřást hlavou, aby se jí zbavil. Bylo to díky té ošklivé raně? Netušil. Podíval se na Doryu. Ach, cítil jak ho tahala za ocas. Podíval se na kočku, co byla naštvaná. To už uběhla taková doba? Že by mu i vidiny brali pojem o čase? Rozhlédl se. Kde byla Solfatara? Zmateně zamrkal. Hrdost mu sice nedávala moc chtíče tuto situaci opustit a vzít packy na ramena, ale asi se tak bude muset stát.
Dorya chtěla pryč a on to respektoval. Proto naposled svázal rysa pořádně kořeny a pokynul. S tím už se rozběhl pryč směrem z bojiště dávajíc si pozor, jestli za ním Dorya běží nebo ne. Co by vlastně dělal kdyby neběžela? Vrátil by se pro ní? Však to byla jen.. Dorya, ale zase Solf ji měla ráda a dost možná tu kočku naštval i on. Povzdechl si. Začínal mu docházet dech. Zastavil a ohlédl se, Dorya za ním byla? Rozhodně co za ním neběželo byl rys.

Predátoři 4
Sledoval jí, sledoval svou partnerku. Připomínalo mu to tak moc momenty z války. Momenty, kdy neváhal riskovat svůj život, jen aby své milované chránil celým svým tělem. Sledoval jak se Dorya snaží rozpomenout, jak se vlastně nejspíše bojí pochodně, kterou ze sebe udělal. Jen co dopadl na zem a uhasínal svůj pohled opět směřoval na ní. Bojovala. Konečně měl čas se pořádně dívat na její souboj. Nezapomněla to vše. Vzpomínala si. Vlastně díky ní měl čas vstát. Vydrápat se na své packy a přemýšlet o dalším útoku. Slyšel její bolestné zakňučení, nutilo ho to ještě více se postavit na jeho nohy, ale každý krok neskutečně bolel. Byla to bolest jako kdyby se mu naštíplo žebro. Přímo paralyzující. Pulzující a znemožňující mu se zcela a plně nadechnout do celých plic. Ale bolest, kterou pociťovala Dorya ho donutila se rozběhnout. Všímal si, jak obmotala kočku v ostružiní. Jedním odrazem a doskokem k ní, poté co se vzdálila okolo nich utvořil zlatavou bariéru. Jeho vlastní magie. Podíval se Dorye do očí. "Jsi v pořádku?" Zeptal se jí a pokusil se o úsměv, i když mu z tlamy stále lehce tekla krev. Podíval se hlavně na její ránu na rameni. "Tohle nás na pár ran ubrání.." Dodal nakonec a podíval se směrem k Solf. Doufal že uteče.