Příspěvky uživatele
< návrat zpět
(--- Uzemí smečky
Arrow mu začal brečet. Čekal tuhle reakci, i on často nechápal proč na něj jeho otec řval. Co vůbec udělal špatně ale takhle se nejlépe naučí kázni. "Arrow, nebreč. Ničemu tím nepomůžeš. Musíš se naučit že když něco dospělý řeší, nemá čas řešit ještě tvé kraviny. U dospělých musíš mít kázeň a disciplínu." upozoril ho na chybu co hlavně dělal. Vzhledem k jeho věku by to už mohl chápat. Nikdo nebude trpět že má energie na rozdávání, takhle to viděl Taylor a to nechtěl být jeho otec. Jak to nakonec dopadlo? Dělal to samé svým dětem. Říkal i stejná slova. Ale nedalo se nic dělat. On neznal jinou výchovu a většinou i ten nejvíce odporující vlk spadne k tomu co dobře zná.
Vešel do úkrytu a podíval se na svou dceru. Ta měla také problém. "Solari, vysvětli mi jednu věc. Proč ses u všech bohů nevrátila." zavrčel na ni. Ale ta své trauma nejspíš zažila dost. "Čekali jsme tam na tebe s tvým bratrem. Měla si kamarádce ukázat les a vrátit se. Ale svou lekci už máš. Přinesla si mi tunu stresu, i sobě si musela.." stres z něj opadl jen co jí viděl. "Nikam prosím nechoďte. Potřebuju si odpočinout. Můžete si hrát s vlčetem naší alfy, promiň prcku nevím jméno, ale hlavně nikam nechoďte nebo vás pak obětuju opravdu bohům." upozornil svá vlčata Taylor a padl vyčerpáním na zem. Jak opadl stres, tak na něj padla únava. "Počkáme tu na mámu a pak něco vymyslíme.." zamručel stále rozpláclý na zemi. "Máme o vás dva strach, jste naše děti. To že na vás občas zařveme neznamená že vás nemáme rádi, ale prostě se sami cítíme zle. Mám vás nejraději na celém světě, ale tohle už mi prosím nikdo nedělejte." konečně zase vše bylo v klidu. Snad jeho žena měla poklidnější den.
(--- Les alf
Musel své vlče naučit respektu, navíc tomu přikládal stres. Ale prostě se otočil na svého syna a zavrčel. "Pro pána boha, synu, zmlkni a nauč se kázni." Zavrčel na něj ještě jednou. "Nikdy nedělej kraviny když jdeme a někoho hledáme, nikdy! Stěžuješ mi to a budeš to stěžovat komukoliv. Musíš mít kázeň. Doteď jsem vás nechal vyrůstat jako dřeví v lese, protože jsem nechtěl být jako můj otec, ale teď už ne. Takže mlč a bez kravin následuj mé kroky." Taylor nikdy jako vlče nedělal kraviny v blízkosti otce, hned byl od otce veden ke slušnému chování. Kraviny si dovolil dělat jen když stoprocentně věděl že v jeho okolí rodiče nejsou. A teď byl díky tomu naučený že vlčata jsou většinou hodná, nikdy neodmlouvají a pokud už se jim věří, vždy splní svůj slib. Zinek na něj řval že má vlče ve smečce, což se rozhodl ihned přidat do kroku a jít do jeskyně. Kdyby mu Arrow utekl, asi by ho pak i nějakým způsobem více potrestal. Jeho vlčata si z něj nebudou dělat dobrý den.
--) úkryt
Taylor se podíval na svého syna a povzdechl si. "Prostě šla pryč. Musíme jí tedy najít jestli se jí něco nestalo. Chápeš... je to přeci jen malý vlk." Upozornil ho a přidal do kroku. Jeho syn pak vyskakoval na kámen a nejspíše se v ten moment cítil jako král lesa. Nejspíš kdyby Taylor nemusel teď řešit svůj strach o Sollari, tak by ho pochválil a řekl mu jak mu to jde, ale.. "Pojď, nedělej kraviny." Vypadlo z něj ve snaze se dostat pro své druhé vlče co nejdříve. Proč se sakra nevrátila? Proč se prostě jen nevrátila? Co se jí v tom lese stalo? Byla už dost velká na to aby se někam vydala a stejně tuhle zkoušku nezvládla. Taylor už své vlčata rozhodně nebude přeceňovat. Ohlédl se zda za ním jde Arrow a ihned se vydal na území smečky. Ne jen do Lesa. Pokud bude Sollari tam, tak jí lehce vynadá a pak si jí zase vezme k nim. Najdou Solfataru a půjdou někam spolu. Chtěl vidět svou partnerku, ale zase chtěl své děti hlavně spokojené.
--) Daénská smečka
Podíval se na svého syna a zastřihal ušima. Sledujíc brouka, který mu lezl okolo tlapek. Taylor nikdy nebyl broukologem, ale to jeho syn netušil. Teď stačilo jen něco vymyslet a má po problému. "Nejspíše je to roháč. Nikdy jsem se o brouky nezajímal." Podíval se znovu na brouka a pak zase na syna. který do něj strkal čumákem. To že jeho dcera prostě zmizela zpět do smečky mu lehce vadilo. Až teď synovi došlo že je jeho sestra pryč. "Odešla zpátky, proto jí musíme najít." Odpověděl mu klidným hlasem. Ale syn nic nenamítal a proto se Taylor vydal co nejrychleji zase zpátky do smečky, jen aby si svou dceru mohl vyzvednout a zkontrolovat zda je v pořádku. Byl úzkostný rodič, nedokázal si představit že by se jí něco stalo. Otočil se zda jej jej následuje Arrow. Přesto ale šel dále-
--) Les Alf
Zdravím,
tak nadešel i můj čas a ráda bych si zažádala o čtvrtý dospělý charakter. Rovnou začnu tím co jste ode mě slyšeli tak milionkrát. Mé léto nebylo lehké, ba vůbec ani středně složité. Bylo to žijící peklo ve kterém sem byla ráda, že jsem pár postů stihla napsat mezi mým hroucením se a učením se. Přesto jsem stihla dát za to těžké období 35 postů. a plním podmínky na všech postavách. Nutno podotknout že jsem předtím na Morgan, za kterou se mi opravdu mizerně hrálo a spíše mi blokovala, měla také slušný počet postů za tu krátkou dobu co jsem jí měla. (46)
Co se týče aktivity před létem, snažila jsem se zapojit do co nejvíce soutěží (krom asi snad dvou jsem to zvládla) a posty jsem psala vcelku aktivně na to, že třetí ročník byl také peklem.
A poslední dobou sem jak Aetce (den postování s ní kdy jsem neměla absolutní problém fretkařit) a Solničce (v naší aktivitě hodláme přetrvávat) ukázala že nejsem jen líná depkařská emařska, ale rychlo-psaní doktor. :D
celkově plánuji ve své aktivitě přetrvat, když konečně mám tu možnost.
Schváleno, gratulujeme!
Jeho dcera nejspíše chtěla na výlet, což on respektoval. Nejspíše už byl ten čas kdy od nich vlčata budou utíkat za poznáním a on jí to neměl za zlé, ale.. pořád se jí mohlo stát cokoliv. Svatá dobroto, jen ať je v pohodě. I jeho partnerka s dalšíma dvěma vlčaty.
Solari se dlouho nevracela, ale.. možná se právě nevracela k nim, ale do smečky kde je chtěla najít. Povzdechl si a podíval se na Arrowa. "Co kdybychom šli zkontrolovat smečku zda se tvá matka vrátila a pak bychom mohli jít někam na delší výlet?" zeptal se svého syna klidným hlasem. On také chodil na výlety daleko od svého otce, ale.. nikdy by ho nenapadlo se pak nenahlásit zpět. Navíc hledal ještě Solfataru, kterou taky neviděl dlouho. "Jedna rada synu, nikdy si nedělej rodinu.. umřeš pak strachy o ně." odpověděl svému synovi a otočil se směrem ke smečce. "Půjdeme?"
Postovaná 4.
Taylor se podíval na Arrowa a pokýval hlavou. "Více méně. " Odpověděl mu. Každý kořeny bral jinak. Pak vyrval doslova květinu ze země a chlubil se mu tím že našel kořeny. "Ano to jsou kořeny. U kytek slouží spíše k jejich výživě. Tvoří je silnějšími." Vysvětlil smysl kořenů u květin, ale to se zase ptala Solari. "Někteří vlci mají rody, takovou linii která byla vůdci jedné ze smeček dlouhou dobu. To jsme byli my spolu s dalšími dvěma rody. A to rodinné dědictví? Co na to více říci než to že jej váš strýc ztratil. Nejspíše budou rozbité a už nebudou fungovat, ale uměli vracet v čase. Hodinky ti ukazují čas, ale pokud s nimi umíš tak tě v něm i umí vrátit. Je to něco jako dar od bohů." Vysvětlil jí a pak se koukl na Arrowa, který byl hrozně rád, že je Marcia. Těšilo jej to.
Přesto to na co se ptala Solari ho donutilo se zamyslet nad tím zda jim může říct o principu smrti a o bozích o kterých zde nejspíše od nikoho jiného neuslyší. "Víš maličká.. naše těla jsou snadno zranitelná a rozpadnou se v prach až přijde jejich čas. Jednou pro nás bude muset bohyně či bůh smrti přijít a dopravit nás do krajiny, kde jsou duše po tom co jejich tělo zmizí, ale jak jsem říkal. To neznamená že se na vás nebudeme s mámou dívat. Budeme vás sledovat na každém kroku. Ale ten čas ještě není a dlouho nebude." Svou packu však přiložil Solari na hruď jen co k ní došel. "Neuvidíte nás, ale my budeme pořád tady. Jednou až se i vy stanete prachem tak se znovu setkáme. Kindred a Wendigo by nikdy nedopustili, aby se v jejich kraji rodina nesetkala." Pochopí to? Pochopí že ničí život není věčný? Povzdechl si. Bylo těžké předávat to v co věřil on. I když on říši mrtvých už viděl.
3.
Vzpomínky na jeho vlastní rodinu ho zaplnili lehkou nostalgií. Sám byl vlčetem které se učilo o tom kým jsou jejich předkové. Kým byli a o co vše se zasloužili. Cítil se tehdy jako by na něj dopadla veškerá tíha světa, jako by se jim nikdy nedokázal vyrovnat. Ale čím více se na sebe koukal, tím více viděl toho hrdého vlka který se při boji o milovanou smečku zranil tak že nikdy nedosáhne znovu svého maxima.
Podíval se na ty dva kteří se snažili zpracovat jeho slova. "Kořeny jsou neviditelná pouta v tomto smyslu. Jsou sice i kořeny stromů a různých květin, ale více méně to představuje tu vazbu kterou na sebe rodina má. Nikdy bys tu nebyl bez tvé babičky a nebo její mámy. Každý v rodině hraje důležitou roli. Rodina jsme i my. Tvoříme pevný kořen zavrtávající se hluboko do země." Kráčel klidným krokem vedle vlčat. Svůj pohled měl sklopený směrem k nim. Solari vypadala jakože chápe váhu toho co znamená mít takové významné předky. Přesto se ptala zda je sledují. "Jsme Marciové, na to pamatujte. I když tu naše celá rodina není, protože se stali právě větrem, stínem či našim odrazem, tak nás pořád sledují a jsou pyšní na každý váš krok který učiníte ve jménu naší rodiny. Měli jsme dokonce i rodinné dědictví, ale ty jsou.. někde pryč." Byla by na něj Amy pyšná? Vždy se snažila aby její odkaz nezanikl, aby nikdy ani jeden Marcia nezapomněl kým je. "I když se bude zdát že jste sami, i když se třeba i my s mámou staneme vašim stínem, tak nezapomínejte že tu vždy budeme. Budeme hrdě stát neviditelní pro vaše oči a sledovat vás." Možná vlčata nemohla chápat úplně tento koncept, ale.. rodina byla důležitá pro každého tvora. Nikdy neuvidí jeho domov, nikdy nevzdají hold Oběšencovo stromu, ale pořád v nich bude jejich krev.
--) Ostříží zrak
2
Solari se zdála že je na tom se slovní zásobou a skládáním vět o dost lépe než Arrow. Bylo to takové zklamání, že zrovna mužský potomek je na tom o několik příček níže než samice. Vždy byl učený k tomu, že obě dvě pohlaví jsou sice vyrovnané, ale samice většinou berou rod po samcích. Vždy samci byli nadějí na rozšíření rodu a budování dalších generací. Bylo na čase vlčata naučit čí krev jim koluje v žilách. "Rovnou vám mohu něco říct, abyste věděli kým ste. Nejspíše by mamka nebyla nadšená, ale je důležité si to předávat. Jeden by nikdy neměl netušit kde má své kořeny." Sám byl hrozně maličký když se otec poprvé zmínil o tom, že oba dva s matkou pochází z jiných končin, ale vždy by měl být pyšný na to kým je a kde vyrůstá.
Taylor vykročil klidným krokem kupředu. Měl v plánu svou ratolest vzít skrz portál na druhý ostrov. "To kým jste je důležité. Protože vaši předkové se vždy budou dívat. Jsou větrem který vane okolo vás, jsou vašim stínem a vašim odrazem na vodní hladině. Na to nikdy nezapomínejte." Cítil vánek okolo svých uší. Předci vždy budou sledovat další generace, budou je navádět jejich životem. Taylor v toto věřil, jelikož tato víra se předávala v jeho domovině jako střežený poklad. Mířil klidným krokem směrem k ostříži připraven odpovědět na jakékoliv otázky svých dětí.
1.
Podíval se na Solfataru a kývl. "Neztrať se." Odpověděl jen a pak se zase podíval na Eleanor která chtěla někde lovit. "Kdekoliv v tomhle lese. Můžeme se to pokusit naučit vlčata." Nabídl jí a podíval se na Arrowa a Solari. "Arrowe, Solari. Pojďte sem prosím." Jeho hlas byl spíše rozkaz. Nechtěl aby se mu vlčata ztratila hned v prvních sekundách co Solfatara odešla. Navíc Arrow byl vždy živější vlče, takže to budou muset krotit. "Napadlo mě, že bychom vás s tetou mohli vzít na takovou poznávací vycházku. Naučit vás pár věcí a také se zastavit u obchodníka. Do toho nějaká lekce magie a lovu." Nabídl vlčatům Taylor svůj plán který pro ně vymyslel aby se nenudili. Navíc v okolí byla spousta míst kam by je mohl vzít a nic by se jim nemuselo stát.
Jeho pohled pak padl na Eleanor. Jeho sestra mu mohla s výchovou pomoci. Určitě si pamatovala něco ještě z rodiny. Chtěl svá vlčata vést tím směrem aby na něj byla Amy pyšná. Aby na ně byli pyšní všichni z jeho rodu. "Navíc rozšíříme vám pěkně slovní zásobu." řekl s úsměvem Taylor. Bylo to něco co bylo opravdu nutné. Vlčata si potřebovala rozšiřovat slovní zásobu jak mák.
Prosím rubín na Raziela. :D
A tak si povzdechl. "Eleanor.. jestli máš hlad, tak by ses najíst měla. Já pak klidně ulovím něco znovu." Ale nechtěl sestru nutit. Pokud si tohle přála, tak tedy první dá najíst ženě a dětem. Jako hodný muž. Znovu tedy popadl do tlamy srnu a vydal se loudavým tempem směrem odkud cítil jejich pachy. Srna byla dobře živená vzhledem k tomu že zase bylo léto. Spokojeně si to s ní šlapkal a vlastně vedl Eleanor ke své rodině. To co ho donutilo zastavit byl až fakt že je viděl.
Jen co přišel musel napomenout to nejvíce aktivní vlče snad které kdy viděl. Položil zase srnu z huby a zamručel. "Arrowe. Nech to. Ztratíš se a sežerou tě potvory. Pojď místo toho přivítat tetu." Varoval vlče jenž chtělo víc do hlubin lesa. Směrem nejspíše k horám. To už přešel k Solf a otočil se směrem k Eleanor. "Solfataro, to je moje sestra. El, to je moje družka. Solfatara. Matka našich vlčat." Představil zprvu dospělou a pak se rozhlédl po ostatních vlčatech. "A někde tu budou Arrow, Akros, Solari a Ricca." Určitě Solnička jejich děti neztratila. Nedokázala by to. "A máme laň." Pronesl vlastně vítězoslavně Taylor a poukázal na ulovenou kořist.
Vše na Taylora! Ať si musím dokoupit pak co nejméně do toho prázdného slotu zatím :DDDD
Zapsáno
(-- Furijské hory
Jeho sestra se těšila na ratolest. "A až poznáš Solfataru. Doufám že si budete rozumět. Pochybuju že by ale byl vlk se kterým by Solf nenašla společnou řeč. Si má malinká sestřička. Určitě jí ochromíš jako jsem já ochromil jí." Podotkl s úsměvem na tváři a ve vzduchu ucítil známý pach. Jídlo. Eleanor jistě měla hlad a děti budou chtít zkoušet co vlastně dokáží sníst. Pamatoval si sám jak se mu zajíc zdál jako lahodný pokrm kterým jako vlče rozhodně nemohl pohrdnout. "Počkej tady prosím. Ulovím jídlo celé rodině. Ty ho potřebuješ a Solf určitě taky." Řekl milým tónem a už se rozběhl pryč.
Taylorovi netrvalo dlouhou chvilku než zaměřil to co chtěl. Navíc les jako takový byl plný kořisti o kterou stálo se porvat s případnými cizinci. Používal svou neoblomnou taktiku na lovení. Prostě využíval magie které dokázal bez problémů ovládnout. Takže se srna skácela k zemi díky ohnivému lasu které jí Taylor obmotal okolo krku a stáhl jí tím. Smrad spáleného masa byl cítit snad všude. Uchopil laň do zubů a táhl jí k Eleanor. Do nosu mu ale při tom padl pach jeho partnerky, dokonce někde hodně v dálce byl slyšet její hlas. Proto jen co dorazil k Eleanor pustil laň z huby aby mohl lépe mluvit. "Kus odsud jsou. Pokud chceš můžeme jít nebo se ještě před tím najíš?"
Sledoval nadšeně svojí sestru a doufal že ještě zastihnou Solfataru s dětmi někde blízko úkrytu. Nechtěl je hledat po celém trojostroví jako pominutý ještě když to tu vše musí ukázat své sestře. "Rád bych abys tedy prvně poznala mou rodinu a děti." Odpověděl jí a překvapeně zaškubal ušima když jej kousla do čumáku. Zazubil se, ale nebylo už proč ztrácet čas. Museli se dostat k jeho rodině. Ihned se tedy vydal směrem dolů. "Pojď, tady nahoře toho moc nenajdeme. Musíme do lesa. Tam určitě budou." Tam Solf vlastně mohla vyvést děti jako jediné. Znali oba les dostatečně dobře.
Přemýšlel zda by se tu vlastně Eleanor mohlo líbit. Liss byla občas děsivá, ale nikdy nebyla hubatá či jakákoliv hnusná vůči novým členům. Vždy jednala jen v dobrém jméně smečky. "Doufám že tě neodradí teda naše Alfa. Sice je ostřejšího rázu, ale dělá vše jen aby smečce bylo dobře. Jistě když se za tebe zaručím tě tam nechá. Ale jak jsem říkal, první jsou děti a až pak přijde něco jiného." S tím dále zdánlivě sestupoval cestou dolů k lesu kde se smečka nacházela.
--) Les Alf