Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Jméno vlka: Xander
Počet postů: 37
Postavení: Kappa
Povýšení: x
Funkce: Obránce
Aktivita pro smečku: Založil vlčata, obcházel hranice, šel zjistit, zda se narušetelé neskrývají v okolí území smečky.
Krátké shrnutí (i rychlohry): Po schůzi v úkrytu si zvolil funki, odebrali se s Cinder na krátký odpočinek do svého doupěte a když se vrátili, všimli si podivné záře na severu. Bavili se s Doubravkou a Hankou. Pak šli na obhlídku hranic a pro nějaké dřevo, ale místo toho narazili na zraněnou Cinder, která šla napřed. Pomohli ji a Xander šel po té zjistit, jestli byla cizinka sama. Zjistil, že ano a že se o ni už stará léčitel. Pak se, aby si urovnal vztek na cizinku, šel projít a dostal se do Svatyně. Když už tam byl tak potrénoval, potkal obchodníka Wua u nějž nakoupil a teď míří domů. Cestou potkal Atraye, kterého vede do Zlaté.
Smečková minihra:
Jednoduché:
Promluv si s jiným členem alespoň na 8 postů (tedy 4 na každého)
1. Cinder - 16 postů za Xandera
2. Doubravka 4 posty za Xandera (mělo by to být tedy to minimum 8 i s Doubravkou, jestli jsem to správně pochopila)
3. Hanka 9 postů za Xandera

Zúčastni se smečkové miniakce
puzzle?

Obyčejné:
Pomoz členu smečky z nouze
Pomohl Cinder když ji vyčaroval řasu na obvaz zraněné nohy a odvedl ji před úkryt kde si ji převzaly léčitelky Astrid a Sierra
prosím oranžovou podzimní B

Napiš 35 postů během jednoho měsíce
37 postů
prosím oranžovou podzimní C

Podmínka:

Xander 266 (300) od 14.9.2022 do 29.9. +22
Noir 240 (200) od 14.9.2022 do 29.9. +8
Deinell 106 (100) od 14.9.2022 do 29.9. +8
Alyanna 163 (70) od 14.9.2022 do 29.9. +6
Bryce 44 (40) od 14.9.2022 do 29.9. +15

(od 1.8. do 14.9.) 106 postů
(od 14.9. do 29.9.) + 59 postů

U Xandera mi tedy chybí 34 postů do požadovaných 300, ale u Noira mám o 40 postů navíc, u Deinell o 6 postů navíc, u Alyanny mám o 91 postů navíc, u Bryce o 3 navíc.

EDIT 30. 9. - Schváleno.

Neznal je, ale to nevadilo. "To nevadí. A znáš tam někoho jiného, třeba?" To se zeptal jen ze zdvořilosti. Ne, že by vysával informace o Daénu. To nepotřeboval. Postavil se na všechny čtyři a protáhl se. Byl připravený vyrazit. Do Daénu se nyní nepodívají. Mladý vlk rozhodl jinak a Xanderovi to nevadilo. I když by rád Solf pozdravil a řekl ji novinky, ale věřil, že to zkrátka počká.
"Jasně, to chápu. Také se musím vrátit domů." Zazubil se na Atraye. "Takže, vyrazíme?" Nebyla to ani tak otázka, jako spíše pobídka. S těmi slovy se Xander dal do pohybu. Mířil k teleportu. "Takže ty ses tady narodil? Já jsem se tady objevil odjinud. Ale už to tady považuji za svůj domov. Hlavně díky Solfataře a Cinder a Dagarovi." Prozradil Xander Atreyovi.
Vydali se k Nejvyšší hoře přes Rokli. Tedy v podstatě do té rokle ani nemuseli lézt, ale šli tak nějak vrchem a jejím krajem. "Tahle hora je docela dobrý orientační bod. Když se chceš dostat k teleportu, jdi za ní a najdeš cestu." Vysvětlil Xander s úsměvem. "Je něco o čem bys rád mluvil?" Zeptal se ho, aby jim cesta ubíhala veseleji.

>>> Nejvyšší hora

"Také mě těší, Atreyi" Opětoval mu přátelský úsměv. Očividně se teď mohl stát vlkovým zachráncem a spasitelem. Na ukázaní cesty prohlásil spokojeně: "Jasně, to není vůbec žádný problém. Stejně mám namířeno kolem." Ano, chtěl se vrátit, ale aby byl upřímný, nechtěl jít zpátky touž cestou, kterou se dostal na tenhle z ostrovů. "Přesně tak. Tohle je ten druhý ostrov. A ano, Daén sídlí nedaleko. Je to jen kousek odtud, támhle v tom lese. Nebyl jsem přímo na území smečky, ale mám v ní kamarádku. Solfataru a jejího partnera Taylora, jestli ti to něco říká." Svěřil se Xander Atreyovi. Neměl by se za ní stavit a pozdravit ji? Asi by měl. A i by chtěl. Ale našel by ji vůbec? "Chtěl by ses do Daénu podívat?" Zeptal se Atreye. Třeba to rozsekne on.

Nechal vlka mluvit a dal mu tak prostor, aby se mohl buď svěřit nebo ohradit. Hnědavý vlk se mu zdál docela zmatený, takže, kdyby o sobě neprozradil, že se zde narodil, hádal by Xander, že se tady objevil stejně jako on sám. Ovšem bylo tomu naopak. Tohle byl rodilec. "Kdyby tyhle ostrovy nebyly tak zvláštní samy o sobě, nejspíš bych se nad tebou podivoval, ale protože se zde dějí různé záhady a neobvyklosti, ani mě tohle tvé řehole nepřekvapuje." Lehce se zasmál. Nemělo to vypadat jako výsměch, ale spíš povzbuzení. Něco jako poplácání po rameni a slova: 'Hele kámo, nic si z toho nedělej, to se stává, když jeden přebere...' nebo něco takového, bylo-li by to v lidském světě.
"Tyhle ostrovy, zkrátka, umí jednoho překvapit." Dodal na to. "Mimochodem, jsem Xander a máš štěstí, protože cestu do Zlaté smečky znám. Zlatý les, zlaté stromy, jo, je to na druhém ostrově." Zazubil se na mladého vlka. "Jestli chceš, můžu ti cestu ukázat." Mrkl na něj.

Furijské hory >>>

Když dorazil na louku, zastavil se a rozhlédl kolem sebe. Proč se na chvíli nezastavit? Večer už téměř končil a za okamžik měla nastat noc. Tak si prostě kecl na zadek a jen tak naslouchal okolí. Cikády cvrlikaly, možná i jen obyčejní cvrčci. No, zkrátka byl příjemný konec večera. Chvíli si poseděl, než se na krajinu snesla noc. Chvíli si poležel, ale po té se zvedl a pomalým krokem se vydal skrze louku.
Šel, až dokud nezaslechl něčí hlas. Jelikož vítr byl takový svěží a vanul spíše od Xandera k vlku, tak ho ucítil nejspíš později, než onen vlk mohl ucítit jeho. Z toho co slyšel zaslechl něco o mapě. Zamířil k vlku, protože hlas patřil právě někomu jeho druhu. Byl to mladý vlk. Xander si jej prohlédl, jak sedí v trávě. "Zdravím." Pronesl přátelsky. "Mohu-li být nápomocen, směle se ptej. Třeba tvou odpověď znám." A nebo taky ne. Otázkou bylo, co vlka trápilo.

Rozloučil se s obchodníkem Wuem. Skutečně mu bylo líto, že si nemohl pořídit ten mystery box, nad kterým uvažoval, když se bavil se svým kamarádem Dagarem, ale na druhou stranu, nebylo všem dnům ještě konec. Tak si ji koupí příště. S touto myšlenkou nasadil spokojený úsměv. Sežral ty tlapky, co mu Wu dal a než odešel, Wu ho ještě stihl zastavit s otázkou, po jejiž odpovědi Xander dostal od Wua dvě peříčka. Povytáhl zvědavě obočí. Údajně by mu měla dát křídla na určitou dobu. To znělo báječně. Možná by je mohl vyzkoušet z Dvojčat. Vzpomněl si na to, jak Dagarovi říkal, jaké by to asi bylo, odrazit se a vzlétnout nad Mois Gris.
To už ale skutečně bylo vše a tak se rozhodl, že se vrátí z hor na louku a promyslí si, kudy půjde domů.

>>> Ostříží zrak

Severní hory (přes Ostříží zrak) >>>

Přešel hory a šlo se mu docela dobře. Místy byl sice sníh, ale jinde v nižších oblastech hor bylo stále teplo a půda byla vyschlá a tvrdá. Nebortila se tak pod váhou těla a mohl se tak dostat, docela dobře přes pohoří. Na druhou stranu, pokud by se měl vracet, rozhodně by si vybral jinou cestu. Ne proto, že by to nezvládl, ale přeci jenom, snadnější cesta byla ta, která neustále neměnila sklon. Nestěžoval si však. Dokonce měl dojem, že cítí i povědomé pachy, ovšem míjel je.
Vydal se na Ostříží zrak odkud se mu šlo mnohem lépe. Nemusel čelit stoupání a klesání. Ale v zásadě si nestěžoval. Jediné, co mu vadilo, bylo, že nemá s kým pokecat. Taky se chtěl vrátit a nechápal, proč se tady potuluje po druhém ostrovu, místo toho, aby se vrátil. Odhodlával se.
Nakonec se dostal do hor, kde mu vozíček obchodníka Wua dal naději, že ví, proč se tu zatoulal. Když už tedy byl zde a Wu tu měl svůj potulný stánek, zamířil k němu. "Vzal bych si dvě tlapky do magie ohně." Pronesl jasným hlasem. Dal Wuovi, co chtěl a zvažoval nad tou mystery truhličkou, ale momentálně neměl na ni už kamínky, takže příště.


Nákup:
2 tlapky do magie ohně:
8. level - 110 KŠM
9. level - 120 KŠM

Pírko snů/šupina snů - Naučil Hanku Hadí tělo přilnavé.

cena 230 kšm

Na účtu mu zbyde (po převodech 7 kšm) pokud převod ještě nebyl uskutečněn tak 127 kšm.

Zapsáno

Les u Mostu (přes Luka) >>>

Z lesa se vydal na louku. Byla to jedna z těch větších luk. Možná proto nesla ten název. Alespoň myslel, že se ji říká Luka. Přes ní jen prošel. Samozřejmě to nějakou chvíli trvalo a on zkoumal své nově nabyté síly. Byl ještě unavený, klidně by spal i mnohem déle. Ale něco ho hnalo dál. A výdrž, tak patřila rozhodně mezi dovednosti, které měl hodně vysoké úrovni. No, i zde se potvrdilo, že vytrvalosti má fůru.
Když dorazil do hor. Musel si vzpomenout na domov. Ach ano, nějak takhle jeho domov vypadal. Ale tohle byly úplně jiné hory. Proč je nenavštívil už dříve? Zajímalo ho. Možná jen k tomu nebyla příležitost a nyní ji měl. Využíval ji do hor se pustil tak, jak byl zvyklý. V horách bylo dostatek toho, co potřeboval. Byla tu voda, a musel uznat, že byla opravdu dobrá. Byla tu i zvěř. Podařilo se mu po několika minutách soustředění, chytit sysla. Slupl ho jako malinu a pak pokračoval dál přes Ostříží zrak.

>>> Furijské hory (přes Ostříží zrak)

Svatyně (přes Mlžnou džungli) >>>

Z návštěvy mistra a jeho Svatyně, byl Xander vyčerpaný. Byl to náročný trénink, který podstoupil a tak nebylo divu, že si potřeboval odpočinout. Jak ale bylo zvykem, nechtěl spát tady v džungli. Kdo ví, co by se kolem něj omotalo, zatím, co by spal? Na hadí náhrdelník ještě neměl odvahu i když, vypadalo by to určitě bezvadně. Ale to jen v případě, že takového hada měl jako mazlíčka. Což však nehrozilo.
Proplétal se džunglí, dokud z ní zcela nevylezl. Nakonec to zalomil hned, co se ocitl ve známém lese. Jen si zkontroloval prostředí, jestli kolem není nějaké nebezpečí a pak se svalil u nejbližšího stromu, hezky mezi jeho kořeny do měkkého mechu. Položil si hlavu na přední tlapy a v tomtéž okamžiku usnul jako špalek dřeva.
Netušil, jak dlouho spal, ale když se probudil, chtěl pokračovat.

>>> Severní hory (přes Luka)

Mlžná džungle >>>

Zaplatím 10 mincí a získám 80 %
........................ původní % ...... nová % .......... nový stav
Síla..................... 51 % / 62 % ......... +11 ......... = 62 % / 62 % <<< komplet
Vytrvalost........... 47 % / 84 % ......... +15 ......... = 62 % / 84 %
Rychlost............. 39 % / 55 % .......... +16 ......... = 55 % / 55 % <<< komplet
Obratnost............ 42 % / 99 % ......... +18 ......... = 60 % / 99 %
Schopnost lovu..... 30 % / 50 % ......... +20 ......... = 50 % / 50 % <<< komplet

Byl opět ve Svatyni. Mistr mu kývl na pozdrav a stejně tak on kývl mistrovi. Už se znali a mistr to vůbec neprotahoval. Prostředí se změnilo na velkou louku a mistr nečekal na žádnou reakci Xandera a rozběhl se jako hnědošedá čmouha kupředu. Xander učinil totéž a jal se mistra pronásledovat. Nebyl už překvapený, věděl, co se od něj očekává a tak beze slova sprintoval za vlkem. Oproti minulosti byl na to lépe. Ale i tak byl vlk před ním rychlejší. To však nevadilo. Terén nebyl jenom rovný, jak by si jeden mohl myslet. Naopak byl různorodý. Tentokrát se louka měnila v úsecích, jak jí probíhali. Xander cítil písek, podobně jako na pláži. Pak zase tvrdou udusanou půdu nebo kamení. Pořád musel držet rychlost a snažit se ze všech sil.
Když se terén změnil na štěrk a kamení, zjistil, že Mistr už neběží, ale stojí pod skalami. Xander si ani nevšiml, že se objevili u skal, až dokud před ním mistr nestál. Ale nepodivoval se nad tím, už věděl, že se místnosti mění a bylo mu jasné, že musí vyšplhat nahoru. Vlastně ani nepřerušil běh, rovnou skočil na svažitou a příkrou cestu, a jeho tlapy ani neuklouzly, jen se zaryly do tvrdé půdy, jak se od ní odrazil a už se drápal vzhůru. Věřil si a i když občas tlapa podklouzla, nikdy neztratil rovnováhu. Na to byl až moc zvyklý na nestabilní terén a kdykoliv hrozilo vážné riziko, že ji ztratí, okamžitě zapracovaly všechny svaly i ty v prstech a dokázal se udržet. Nedá se říci, že by tu skálu vyběhl, ale dostal se na její vrchol bez zastavení. Nahoře však jeho běh a výšlap skončil a teprve tehdy se zastavil. Mistr mu dával čas na to, aby popadl dech.
Mistr se objevil před ním a Xandr jen koutkem oka zahlédl, jak na něj vlk zaútočil. Věděl, že je na řadě boj a tak se pokusil vyhnout útoku. Mezi tím se prostředí změnilo a když se Xander vyhnul, už čelil dalšímu výpadu. Tentokráte do něj mistr narazil a Xandera svalil na zem. Ten mistra od sebe tlapami odstrčil a přetočil se hbitě zase na nohy. Sotva se zvedl a už na něj vlk znovu útočil. Vůbec Xandera nešetřil. Jeho útoky byly rychlé a silné. Xander neměl takovou sílu jako mistr. Musel využívat při boji jiných výhod. Obratnosti a vytrvalosti. Vlastně se to dalo shrnout jako, že neustále čelil útokům ze strany mistra. Odvracel je boj skončil po dlouhé doby. Xander se na zemi ocital tak často, že měl už pocit, že se z něj stal takový ten chomáček ve westernových městech.
Objevil se na pomezí lesa a louky. Ucítil pach zajíců a bylo mu jasné, co bude lovit. Jednalo se o další mistrovu lekci a on věděl, co musí udělat. Začal stopovat. Ale stop bylo kolem hodně. No, musel najít ty nejčerstvější a ty ho měly dovézt k cíli. Uviděl jej na louce, jak stříhá ušima. Jen co zajíc uviděl Xandera, dal se na úprk. Xander se za ním pustil a po mnoha kličkách, díky vytrvalosti, jej dostihl a ulovil.
Objevil se v džungli a před ním se leskla světýlka, která mu určovala trasu. Rozběhl se a musel se vyhýbat překážkám. Podlézat větve nebo dokonce po nich vybíhat či skákat po silných. Musel uhýbat stromům a vyhýbat se liánám, aby se do nich nezamotal. No, párkrát se to i stalo, takže když tato disciplína skončila, vypadal jak kdyby prolítl křovím.

Výcvik skončil, Xander poděkoval a uklonil se, jak byl vychován. Zaplatil mistrovi, co si žádal a opustil Svatyni.

>>> Les u Mostu (přes Mlžnou džungli)

Schváleno

Tajné ostrovy (přes Les u Mostu) >>>

Z Tajných ostrovů se musel vrátit zpátky do lesa u toho mostu, protože jiná cesta odtud nevedla. To mu nevadilo, prostě se vrátil na místo, z něhož předtím odbočil a pokračoval v původním směru. A udělal dobře, protože kdyby to neudělal, nenašel by tu báječnou pláž. Ihned si umínil, že tam musí jednou vzít i Cinder. Ach, Cinder. Jakpak se teď asi cítí? Mizerně. No jo, byla zřízená a on odešel. Sice jen proto, že chtěl zjistit jestli nebezpečí pominulo, ale potom? Potom se najednou ocitl tady. Měl bych se vrátit. Ale když už byl tady, bylo by bláhové prchnout zpět bez návštěvy mistra. Kdy jindy se tady zase ukáže?
S těmito myšlenkami se ploužil džunglí a tak jako u mistra naposledy, proplétal se mezi liánami a větvemi. No, nemusel nikam spěchat, takže neběžel a neskákal. Jen když musel přeskočit nějakou tu jámu.
Konečně se před ním objevila známá stavba. Svatyně. Vešel dovnitř a nechal se pohltit zdmi, které to místo obklopovaly.

>>> Svatyně

Most (přes Les u Mostu) >>>

Když procházel známým lesem, jeho kroky ho vedly k dalšímu známému místu, jenže než k němu dorazil, všiml si něčeho, co bylo napravo od původního směru. Co to ale bylo? Vlastně nic konkrétního, co by mohlo upoutat jeho pozornost. Byly tu stromy, malé kopce. Všechno bylo stejné jako všude kolem, tak proč to Xandera náhle táhlo ku změně směru chůze? Pokrčil by rameny, tak jenom švihl ocasem a nakonec si pomyslel, proč ne? Vždyť do Svatyně to mohu vzít i krátkou procházkou. Nemusel jít přímo. Mohl prostě přijít z jiného směru a tak se také stalo. Když se přebrodil řekou z níž se konečně napil a uhasil tak svou žízeň, dostal se ke kopečkům za nimiž nalezl místo, které ještě neviděl.
Byla tam pláž a na obzoru se tyčilo několik ostrůvků.
Xander se začal procházet po pláži a doslova nechával písek, aby mu prokluzoval mezi prsty. Občas narazil na nějakou mušli. Jedna se mu zalíbila a tak si ji vzal. A za chvíli nezůstalo u jedné a měl jich nasbíráno víc. Plavat k ostrovům se mu nechtělo, takže když se pokochal pláží, zamířil ke Svatyni.

>>> Mlžná džungle (přes Les u Mostu)

Jezero Smrti (přes Temný les) >>>

Most. Tohle místo bylo záhadou. Působilo, jako by pocházelo z jiného světa, a kdo ví, možná, že tomu tak i bylo. Jen sotva ho vytvořila příroda. Patrně v tom měly tlapy jiné bytosti než příroda či vlci. Možná ho nevytvořili ani místní bohové. Inu kdo ví, ale sloužil určité věci a i nyní měl posloužit k tomu, aby přes něj Xander překonal prostor mezi dvěma ostrovy Mois Grisu. Tak i učinil. Sice se dneska most kýval o něco víc, protože foukal vítr, ale to mu vůbec nevadilo, aby tak učinil. Soustředil se na každý krok, aby mu tlapa nešlápla do prázdna. Byl však zvyklý překonávat nestabilní povrchy a rovnováha byla se Xanderem kamarád.
Most tedy zdolal hravě a ve známém lese pokračoval dál do míst, která byla opět mlžná.

>>> Tajné ostrovy (přes Les u Mostu)

Prokleté jezero (přes Temný les) >>>

Byl to ale krásný večer a mohl by být ještě krásnější, kdyby se nestalo tolik věcí. I když vítr hnal různé velké mraky po tmavnoucím nebi, bylo pořád docela dost teplo. Xanderovi zima nebývala ani když bylo chladněji, dnes však bylo příjemně. Litoval jen toho, že teď nemůže jít na procházku s Cinder. Kdyby nebyla zraněná, mohli teď obcházet hranice spolu. Jenomže to bylo jinak a on byl teď tady. Přes les se dostal k dalšímu jezeru. I by se napil, ale první voda byla znečištěná krví a bahnem, druhá vypadala už od pohledu nevábně a zkaženě a tahle třetí? Z ní cítil sůl, takže kdyby se napil, nejspíše by mu vyžrala jazyk až do krku a to nechtěl riskovat. Zastavil se u břehu jezera jen proto, aby zhodnotil, že tohle místo není vůbec ideální pro delší pobyt. I kostry válející se na březích tomu napovídaly.
Rozhodně se u jezera nezdržel a místo toho se pustil znovu do lesa. Tím procházel už téměř bez myšlenek. Fungoval nyní na autopilota a začal vnímat teprve tehdy, když dorazil ke známému mostu propojujícímu dva ostrovy mezi sebou.

>>> Most (přes Temný les)