Příspěvky uživatele

< návrat zpět

>> Dračí průsmyk

Přiblížil se skrz stromy k vlkovi, který měl momentální společnost. Raději si jich příliš nevšímal, aspoň pro teď - jen je přejel pohledem. Vlk začal mluvit něco o tom, že potřebuje, aby plody na stromě rozmrzly a Zinek jen zvedl oči k plodům, které předtím nikdy neviděl. Zamyšleně mávl ocasem. Jak rozmrazit led, když nemá element ohně? I když... tu se naskýtala docela jednoduchá odpověď a Zinek se nad tím musel mírně zašklebit. Opřel se předníma tlapama o trup stromu a zvedl hlavu, aby jeden z plodů ulomil a znovu se postavil na zem. S tím i plod pustil a podíval se na něj. Zdálo se, že zmrzla voda, co se na něj držela. Nic jiného.
Možná bude stačit ohřátý vzduch. I proto se o něj začal starat - tedy, tvořit jej. Práce se vzduchem pro něj zatím byla mnohem namáhavější než práce s jiným z elementů. Nebyl s ním sžitý... ale přesto mu přišlo, že je s ním něco špatně. Zavrtěl hlavou a zhluboka se nadechl. Ne, byl v pořádku. To bylo elementem, větrem... Viděl, jak pomalu plod roztává. Byl to však velmi dlouhý a namáhavý proces, který se Zinkovi nelíbil. Možná, že bude prostě stačit ho z něj dostat za pomoci ledu. Jen na to pomyslel a voda z plodu se vypařila. Pak upřel oči na zbytečky ledové krusty a přivřel je. Byl čas pustit. Les zapraskal a Zinek ho jednoduše odloupl. Následně plod strčil hnědému vlku, který jej s nadšením přijmul. Vypadalo to, že nechtěl, aby druhá dvojice něco věděla, dokud ho taktéž pořádně nenakrmí a tak se jen podělil s ním.
Jednalo se o Mimir oranžový. Zjevně rostl ve všech listnatých lesech. Zinek si uvědomoval, že to nezahrnuje velkou část území, ale asi by ho mohl najít častějc, než některé jiné stromy. Pořád uvažoval, co byly zač ty s tím žlutým listím, které viděl na návštěvě zlaté smečky. Nebo jestli něco vůbec uměly. S tím se konečně mírně otráveně otočil na dvojici, která upoutala jeho pozornost po rozmrazení plodu o trochu víc.
Hnědá vlčice a šedivý vlk. Ten šedivý jej zaujal o něco víc - Zinek cítil mírné překvapení nad tím, jak moc povědomý mu ten vlk byl. Trochu barvou, ale především očima. Chvíli na něj hleděl - věděl, že i kdyby jej znal před jeho příchodem na ostrov, nepoznal by ho, proto si nepřišel ani trochu hloupě. Kde tyhle oči už viděl? Přišlo mu to jako věčnost. Tehdy byl snad někdo jiný než teď.
Po pár momentech však zrak odtrhl a mírně se nad tím ušklíbl. Musel se plést. A nebo... ne. Nakonec, zdálo se, že tyto ostrovy přitahovaly hromadu vlků, které znal. Někteří mu byli bližší než jiní. Například Socoro, která se objevila a pak zase zmizela jako pára nad hrncem. Tento šedivák ale nevypadal na žádného z jeho sourozenců. Pak mu však hlavou projela ta myšlenka - spíše mu připomínal oči Severy. Jistě, měla každé jiné, ale... to nic neznamenalo. Krátce znovu odlepil oči od stromu, který tak jasně zkoumal a podíval se na šedého vlka. Najednou si uvědomoval, že má velmi podobné znaky na jeho šedivý kožich. Zinek si vzpomínal, že se tak moc na své šedivé já s hnědým kožichem nepodobal, ale nejspíš v něm tahle šedá nicota vždycky dřímala. Navíc... to byla srst jeho rodičů. Bylo možné, že tohle byl...
,,Ansere?" zkusil to.

>> Ostříží zrak

Rychle klusal, brblajíc si cosi pod vousy s nespokojeným výrazem na tváři. Brzy si hezky cvakal zuby do skoku a nakonec se zastavil. Necítil je tu. Museli tudy projít už před nějakou dobou, pokud tu tedy samozřejmě vůbec byli. Zavrtěl hlavou a tiše sykl. Měl vztek. Proč nemohli zůstat na jednom místě? Všechno by bylo jednodušší, kdyby se jeho potomci nerozprchli jako drobní pavouci z hnízda a všemi směry.
To už si však všiml docela velké, světelné koule, která se vyvalila nad stromy z jednoho lesů v okolí. Vzpomínal si na to místo, tam mu tehdy Nessie způsobila jeho první viditelné jizvy. Otřel si čenich o tlapu a vydal se tím směrem. Možná některý z jeho potomků? No, to byla ta otázka... možná někdo z nich potřeboval pomoc. Doufal, že to není žádné z jeho dětí, protože to by jim pak asi řekl něco dost hlasitého a nepříjemného.

>> Ovocný lesík

>> Daén

Následoval pachovou stopu mimo Daén, na ostříží zrak. Tady však necítil nikoho. I proto se dost nespokojeně ošil. Jeho potomci tudy neprošli. Museli tedy určitě jít na druhou stranu. Nespokojeně zavrčel. Nehodlal je nahánět až do Alatey... mohli na něj počkat, nebo mu aspoň říct, že odchází. Ne, oni se prostě vypařili jen tak, bez rozloučení, bez oznámení. To je ani nenapadlo, že jejich máma bude na Zinka pěkně vytočená? No, tak nějak čekal, že mu to dá Shine sežrat - a až se vrátí do Daénu, Lissandra mu dá sežrat zase jiné věci. Unaveně si povzdechl a rozklusal se směrem k mostu, přes který původně přešli. Půjde maximálně tam a když v okolí nikdo nebude... prostě se vrátí do Daénu.

>> Dračí průsmyk

Cítil, jak se mu něco pomalu dostává do mysli, jak rostliny reagovaly na to, co jim sám dal vědět. Oči mu pod víčky dost agresivně pohybovaly a vlk ztrácel přehled o světě okolo sebe. Cítil vůně, téměř jakoby byl na té louce... a vlastně že i ano. Tak nějak celá ta věc fungovala. Zhluboka se nadechl a zhoupl se mu žaludek. Od rostlin se odpojil se zasláním spokojeného pocitu jako díku. Nakonec jen zaklepal hlavou a oči otevřel. Chvíli ještě svítily mírnou, zelenou září, ale ta se brzy vytratila tak rychle, jako se tam objevila. Potřásl hlavou a podíval se na Třezalku s Citronem.
,,Zdá se, že jsou bezpečné," pronesl a zamyšleně se znovu na rostlinu podíval. ,,Myslím, že tvoří magii..." alespoň to cítil. Takové podivné mravenčení, jak se magie navracela zemi. Zavrtěl nad tím hlavou. ,,Každopádně, měli by jste zůstat tady. Já se podívám po tvých ostatních sourozencích, je nejspíš na čase vás poslat domů," dodal ještě a mávnul ocasem. S tím se od Třezalky a Citrona oddělil. Nějakou dobu hledal své potomky, načež zjistil, že se vypařili. Zafuněl a stáhl uši k hlavě, načež se vyřítil ven z lesa, doufajíc, že je ještě někde zachytí. Zatracené děti, rozprchly se, jakoby neměly čekat na mámu!

>> Ostříží zrak

ČÁST DRUHÁ, HLUBOKO V KRVI
Vlk při výpravách za kořistí často ztrácí přehled o tom, zda je pach rozkladu způsoben jinými vlky a nebo ne. Často... se možná jedná i obě možnosti. Mnoho vlků začíná šeptat k bohům o záchranu, zatímco jiní mají vztek. Co se to děje?

× Onemocněte
× Nakažte jiného vlka
× Připravte léčivý odvar nemocnému
× Připravujte se na nejhorší (volno k interpretaci)
× Zachraň život NPC (Osud na červené louce od 24.11.)
× Zbav se mrtvých zvířat (pouze osud)
× Předejte informace své alfě
× Vykonejte cestu k bohům se svými otázkami (pouze osud)

Třetí část Apatie bude začínat 1.12.2022, kdy se přibližně zveřejní další herní úkoly a update pro herní svět. Na osud pro rozhovor s bohy můžete požádat jakéhokoliv admina (kterého nasměrujte případně mým směrem, abych mu předala podstatné informace). 24.11. bude začínat osud na červené louce, kde se příběhově pohneme a nejspíše i nakazíme několik nových vlků.
Všechny SPLNĚNÉ úkoly z první fáze zapište pod tuto zprávu. Případně přidejte i link nebo kde přesně byl daný úkol splněn. Co se týká latentních kazičů, ti dnešním dnem začínají projevovat první symptomy. Užívejte!

Vlčata Lissandry na Zinka reagovala a on zastřihal ušima a podíval se z jednoho na druhého. Vlčice se představila jako Nyiari a ten druhý své jména neřekl. Stejně jim Zinek oběma kývl.
,,Nejde o nic vážného, jen by neměla moc chodit, aby si neporušila svalovinu nebo něco podobného," řekl. Nechal ji s Nuntis a šel ven pro rostlinky a teď se tu zdržoval s hromadou vlků, zdánlivě bezdůvodně. Alespoň tedy potkal ty mladé od Lissandry a... jeho pohled se ještě na chvíli mírně zamračil. Že by ztloustla? Nebyla tak velká, že by jistě mohl říct, že čeká vlčata, ale rozhodně přibrala. Zvláštní... a to by se vsadil, že ji viděl sotva pár hodin zpátky. Čas tady na ostrovech stejně fungoval divně.
V momentě, kdy se vrátil k Třezalce a ta hodlala mluvit, Zinek zvedl tlapu a lehkým pohybem jí zaklapl tlamičku, aby nahlas o tom, že květinu zasadila, nic neříkala. Uvědomoval si, že jestli z toho bude problém, odnese si ho on a Třezalka to příhodně měla potřebu vytahovat zrovna před alfou. Ne, tohle tajemství si vezme do hrobu. Protože pokud si ho nevezme do hrobu sám, Lissandra mu do toho hrobu jistě dopomůže.
Dvojice vlků, co byla nechána o samotě, ho donutila dlouze, nespokojeně zachrčet. Vážně už se připravovali experimentovat s rostlinou, aniž by přesně věděli, co je zač? A ještě ji sázet na různých místech? Přišel si jako jejich osobní kontrola, protože tahle dvojice mohla velmi jednoduše vyvést něco... no, špatného. Protáhl obličej.
,,Než do ní začnete kopat," přerušil ty dva v jakémkoliv procesu, co načínali, ,,nechte mě si s tou rostlinou promluvit. Uvidíme, co mi dá najevo. Třeba umře celá kolonie, když vykopete jednu," prohodil k vlčatům a ostře se na ně podíval. Vždyť oni chtěli páchat kdo ví co a ani tu nebyla jistota, že to vyjde. Bylo na čase je pořádně plesknout přes prsty.
,,Musíte si uvědomit, že pokud chcete s něčím experimentovat, prvně se musíte postarat, aby to bylo bezpečné. Takže žádné okusování náhodných rostlin, jasné?" optal se dvojice tvrdě. Nechtěl na ně být zlý, ale co by Citron dělal, kdyby rostlina byla jedovatá? Teď by tu rdousil a Zinek by rychle musel míchat protijed. ,,Tak a teď mě nerušte."
S tím se usadil vedle největší rostliny, která se nacházela právě ve středu celé té pestrobarevné loučky, která se tu dnes vytvořila. Předtím nikdy s květinami mluvit nezkoušel, jen se stromy. Přesto... jejich řeč nebyla tak úplně řeč. Spíše se jednalo o pocity a obrázky, které byly zkreslené tím, co rostlina vnímala. Světlo, teplo, občas zvuky. Hlína. Bylo to jako hodnotit některá díla dnešního umění, ale to samozřejmě Zinek netušil. A i díky magii, kterou měl a díky které dokázal lehce rozluštit hromadu pocitů, tak nějak chápal, co se snaží básník, nebo malíř, říct.
Chvíli to trvalo, ale nakonec vlka obklopila tma. Přestal poslouchat, jen vnímal zemi pod sebou. Jak se mu vlní tráva pod tlapami, jak se do něj opírá vítr, jak chladno je. Zvláštní, že rostlina kvetla. Potom poslal květině pocit, příjemný, přátelský, ukázal jí Shine a Třezalku, i když nečekal, že je bude znát.

Zinek sledoval, jak rostlina pomalu rozráží půdu, zatímco se mu v hlavě přelévala slova Citrona, na která doteď neodpověděl. To stejné s Třezalkou. Nakonec si dlouze povzdechl, zatímco rostliny se probouzely a zase rychle hynuly. Jen zvedl oči k Lissandře s dvojicí vlků, z nichž jeden nápadně připomínal zbarvením Vina. Zinek si tiše odfrkl. Jo, tohle bylo to, co se z ní nakonec vykulilo. Jen doteď neměl to štěstí je vidět.
,,Mám," pronesl k Třezalce konečně, zatímco květiny okolo nich umíraly. ,,Minkara, Segina a Ansera. A potom tvé sestry Mirach a Kaskádu. A před nimi... Angee." S tím jeho pohled sjel jinam. ,,Tví nejstarší bratři jsou už dávno po smrti. Myslel jsem, že i Minkar a ostatní jsou, ale... tvá sestra, Angee, se o ně zjevně postarala a vychovala je, když jsem.." povzdechl si, ,,když jsem je opustil." S tím se podíval na Citrona. ,,A ty rozhodně nevypadáš jako jeden z nich a naše vlčata se narodila na podzim, ne v zimě. Shine by mi řekla, kdyby některé z vlčat zmizely beze stopy. Nejsi z ani jednoho vrhu, které bych měl." Viděl, jak se okolo vlka před ním vlní magická skořápka, která vypovídala o tom, co se s ním děje a jak se cítí. Tiše si odfrkl. Znovu.
,,Ale není to tak, že bych se předtím nestaral o cizí vlčata. Když tě Třezalka tak hrozně chce v rodině, budiž." Ale v momentě, kdy by se jeho dcerky pokusil dotknout, okousal by mu prsty, uši a vydrápal oči z důlků.
S tím jeho pohled sjel znovu na rostliny a vyslechl si, co k tomu všemu má co říct jak jeden a druhý. Tedy, k rostlinám. O své rodině slyšet nechtěl.
,,Souhlasím s tím, že je zvláštní, jak rychle skomírají a obnovují se. Pokud je tím důvodem magie... pak to znamená, že rostlina ji vpouští do půdy a sama tím schne. Ale jinak je otázka, co je jejím účelem... doufejme, že nedělá něco, co by mohlo okolí uškodit." S tím se posadil a dotkl se tlapou největšího květu, který se jen zakymácel pod jeho dotekem. Bylo tu chladno. V ten moment se však Zinek poměrně probudil. Nechal přeci jen uvnitř Meduňku, svou dceru. Třezalčinu sestru. Ale upřímně, ještě míň tu chtěl nechávat Třezalku s Citronem. S tím se tedy zvedl a rozklusal se napříč barevné políčko k Lissandře a jejím dětem. To, že byli všichni vyšší než on, ho nijak nezlobilo, protože si už zvykl. Zastavil se před Lissandrou, podíval se nahoru a promluvil: ,,Tu rostlinu sem podle všeho poslali odjinud, ale měla by dopomoct s magií. Tak či tak, uvnitř je ošetřená Nuntis, ještě udělám nějaké vývary z trychtýřku a zahustím to, aby byla připravená nějaká mast. A taky," odfrkl si, ,,tam mám vlčici, Meduňku, se zraněnou nohou. Netuším, jak se sem dostala, ale je to jedna z mých. Postarám se o ni a pak ji při nejhorším pošlu s ostatními zpátky domů," oznámil Lissandře, očima jen rychle sklouzl k dvojici po jejím boku. K těm se moc nevyjadřoval, protože netušil, co jim upřímně říct. Bral je však očividně na vědomí, což byl pokrok od toho, jak bral většinu vlků v okolí.
Počkal, co mu Lissandra poví, pak jen mávl ocasem a přebrodil se skrz květiny... než se zarazil a ještě po vlčici s šálou houkl: ,,A ta rostlina se jmenuje Váčkovka. Kdybys o ní chtěla říct i dalším." Rozhodl se použít název, který vybrala jeho dcera. Proč taky ne? Od nikoho jiného žádný neslyšel, tak co by rostlinu nepojmenovali takto? S tím lehce mávl ocáskem a došel zpátky ke své skupině Třezalky a Citrona, které zanechal u hlavní rostliny.

ČÁST PRVNÍ, VLNY NÁKAZY
Vlci začínají podléhat neznámé nemoci a začíná být očividné, že začíná být problematickou pro všechny, včetně vlčích obyvatel Mois Grisu...

× První nákaza (pro latentní kaziče)
× Onemocněte
× Nakažte jiného vlka
× Připravte léčivý odvar nemocnému
× Předejte informaci o nemoci jiným
× Začněte zjišťovat, jaké má nemoc příznaky
× Zbav se mrtvých zvířat (pouze osud)

Druhá část Apatie bude začínat 17.11.2022, kdy se zveřejní další úkoly a update pro herní svět. Do té doby si prosím kontrolujte, zda vás někdo nakazil, jestli jste vy někoho nakazili a případně sjeďte na konec stránky k Nemoci a průběhu, kde jsou informace k postupu při nákaze.
Přeji příjemnou zábavu při bludech a vykašlávání plic!

Postavy, které se během posledních pár týdnů nakazily
- Ricca
- Rhysburr
- Neith
- Khan
- Ellie
- Třezalka
- Merlin
- Nyctea
- Naxin
- Dallius
- Dorya
- Arryn
- Morgan
- Noir
- Echo
- Alyanna
- Mireldis
- Rainer (3.11.2022)
- Doubravka (4.11.2022)
- Zinek (4.11.2022)
- Azrael (5.11.2022)
- Setekh'oe (6.11.2022)
- Exscelsior (6.11.2022)
- Deinell (8.11.2022)
- Zephir (13.11.2022)
- Ksadir (14.11.2022)
- Bryce (15.11.2022)
- Keiji (16.11.2022)
- Gabriel (16.11.2022)
- Niyari (23.11.2022)
- Jaina (27.11.2022)
- Anser (28.11.2022)
- Solfatara (1.12.2022)
- Sillarei (6.12.2022)
- Segin (8.12.2022)

Postavy mohly být nakaženy různorodými způsoby, povětšinou od latentních přenašečů. Pokud máte jakékoliv stížnosti, směřujte je ZINKOVI a ne svým spoluhráčům. Děkuji.
Výše vypsaní hráči mají za úkol mě informovat, pokud odehrají nemoc a nebo pokud někoho nakazí. Prosím, informujte co nejdříve!

Přenos a vysvětlení
NMP aka Nemoc Magického Původu (děkujeme Taylor) je nemoc, která postihuje především dýchací cesty. Jako taková se přenáší vzduchem a svůj cíl především dusí. Kontaktem s nakaženým zvířetem, tokem a nebo vlkem po delší dobu se tak nemoc dostane i do vašeho těla.

Průběh
Nemocí se nakazíte po poměrně krátké chvíli strávené s jiným vlkem (5 postů z obou stran), následně zůstává nemoc po nějakou dobu ve vašem těle bez toho, aby jste si jí jakkoliv všimli. Pro účely hry, aktivní hráč má čas inkubace po ráno a odpoledne, odpoledne večer, večer noc nebo noc ráno. Neaktivní hráč (post denně a pomalejší hry) má inkubaci zrychlenou na dvanáct postů.
Ve hře se také nachází 14 latentních přenašečů, kteří zatím nepocítí účinky, ale jsou vysoce nakažliví. Nakažení od jiného hráče nebo čímkoliv jiným probíhá stejně.
Po polovině herního dne (či 12ti postech) vlk začíná cítit, že slábne. Průběh nemoci se liší dle magie kolující ve vašem těle. Pro jednodušší rozdělení budeme magii bodovat a dle vašeho výsledku si následně vyberete účinky, které sedí k obodování vaší postavy.

1 bod za každou magii, kterou ovládáte (nezáleží na počtu tlapiček).
5 bodů za pět tlapiček v magii.
10 bodů za plnou, vrozenou magii.
8 bodů za plnou, nevrozenou magii.
5 bodů za vzácnou magii.
10 bodů za speciální magii.
Minimum: 1 bod
Maximum: 70 bodů

Lehký průběh:
1 bod značí, že vlk má menší problémy. Cítí, že je mu těžko na hrudi a stoupání do kopců se náhle stává poměrně složitým. Stačí se však prospat a příliš se nestrhat, do pár hodin nemoc odezní. (Pro aktivního hráče: Tři neherní dny, pro neaktivního hráče 10 postů)
6 bodů značí, že má vlk problémy běhat nebo se aktivně pohybovat. Kašle a cítí těžkost na hrudi. Nejedná se o velké problémy, ale pokud by projevil velkou aktivitu, mohla by se mu zamotat hlava. (Pro aktivního hráče: Tři neherní dny, pro neaktivního hráče 10 postů)
15 bodů značí, že vlk má při velkém, tělesném vypětí, před očima mžitky a při dlouhodobém pohybu může i na krátko ztratit vědomí. Krví se nese málo kyslíku a vlk to začíná poznávat. Je lepší se držet někde v teple a suchu, občas přichází kašel. (Pro aktivního hráče: Tři neherní dny, pro neaktivního hráče 10 postů)

Klasický průběh:
25 bodů značí příchod horečky. Vlk by neměl opouštět doupě a ačkoliv horečky nejsou tak příšerné, točí se mu hlava a pořádně nemůže uvažovat. Také platí vše z předchozích bodů. (Pro aktivního hráče: Tři neherní dny, pro neaktivního hráče 10 postů)
35 bodů značí, že je vlk se dostává do skutečně problematického stádia. Potřebuje často chodit na čerstvý vzduch a během horeček se sám často dusí vlastním kašlem. Nejlepší je pro něj zůstávat v teple. (Pro aktivní hráče: Čtyři neherní dny, pro neaktivního hráče 15 postů)

Těžký průběh:
45 bodů značí, že se vlk už sám velmi dobře nepohne. Jeho nejbližší se o něj musí starat, pomáhat mu zvednout se a napít se. Kašel je velmi častý a vlk se během podobných záchvatů těžko drží na nohou. V krajních případech se v kašli objevují kapičky krve. Před očima se jim začínají objevovat bludy. (pro aktivní hráče: Čtyři neherní dny, pro neaktivního hráče 15 postů)
55 bodů značí, že vlk často nerozeznává, kde se nachází a často jej pronásledují bludy, zatímco se už pořádně nedokáže nadechnout. Často se během návalů horeček třese. Tohle je moment, kdy vlk má největší problémy. Občas samotní jdou za nebezpečím, protože před očima vidí něco, co zde není. (Pro aktivní hráče: Pět neherních dní, pro neaktivní hráče 19 postů)

Nezapomínejte, že zde vypsaná stádia jsou nejhorší momenty! Postupně se k nim dostáváte a pokud je vlku podávána medicína, jeho stav se zlepšuje.
Za plná procenta si můžete odečíst 5 bodů.

Jak vypočítat můj počet bodů?
Příklad uvedený na Barnatt: 1 + 10 (vrozená magie na plné tlapky), 2 + 16 (dvě nevrozené magie na plných tlapkách), 10 (speciální magie). Dohromady 39 bodů, od kterých odečteme 5 bodů za plná procenta. Barnatt tedy vychází 34 bodů, což odpovídá těsně klasickému průběhu za 25 bodů.
Příklad uvedený na Renbli: 1 + 5 (vrozená magie na pět tlapiček), 2 (dvě nevrozené magie). Dohromady 7 bodů, což odpovídá lehkému průběhu za 6 bodů.
Příklad uvedený na Ingridovi: 1 + 10 (vrozená magie na plné tlapky), 4 + 5 (čtyři nevrozené magie, jedna na pěti tlapkách), 10 (speciální magie). Dohromady 30 bodů, což odpovídá klasickému průběhu za 25 bodů.

UPOZORNĚNÍ!
Pokud nebude postava nijak léčena a bude se chovat, jakoby ji nemoc nijak netížila, hrozí ztížení průběhu. Dodržujte stanovené časy a hlídejte si, zda jste byli nakaženi, prosím.
Pokud nebude nalezen lék do určitého momentu v akci, je zde šance mutace a celá nemoc se může mnohokrát skončit a stát se smrtelnou i pro vlky s menším vázáním k magii. Postupujte proto opatrně. Berte také na vědomí, že nejhorší stádium prožívá vše, co prožila stádia pod ním a tak dále. Pouze není všechno vypsáno, jelikož by to zabralo ještě více prostoru.

TŘÍNÁCTÁ VÝPLATA - ŘÍJEN

Jméno vlka:
Počet postů:
Postavení:
Povýšení:
Funkce:
Aktivita pro smečku:
Krátké shrnutí (i rychlohry):
Smečková minihra:

Nezapomínejte plnit smečkové miniquesty, pokud se snažíte škudlit. O smečkovou minihru si můžete už průběžně psát na její stránce. Prosím, dávejte vědět, pokud si zažádáte.
Čas do 7.11.2022

Výplata za říjen a září:
Xander - 11kšm + 11kšm +1%
Hanka - 12kšm + 7kšm
Doubravka - 15kšm + 1% + 7kšm
Vé - 5kšm + 2kšm
Máta - 1kšm + 5kšm
Astrid - 2kšm + 9kšm
Stina - 15kšm + 1%
Shine - 10kšm
Cinder - 11kšm + 1%
Vločka - 2kšm
Šalvěj - 4kšm

Sledoval, jak Třezalka vyhodila cibulku do té díry, co jí udělal a pak se otáčela na šedivého vlka, kterého naznala bráškou. Zinek se mírně zamračil a zabodl do vlka oči znovu. Když pak začal šedý vlk hrabat, Zinek se posadil a poměrně neuváženě promluvil.
,,Myslím, že vy příbuzní nejste. Tenhle... Citrónek je na tebe moc starý a vedle tvých starších sourozenců pro změnu moc mladý," vyhodil, než se kousl do jazyka. Jeho děti nejspíš netušily, že nejsou jeho prvními dětmi. Shine jim nejspíš nic takového neřekla... no, když to teď už bylo venku, nic s tím udělat nemohl. Věděl, že se Třezalka zeptá, ale... co na to asi tak měl říct? Teď už jí lhát nebude.
Místo toho prostě sledoval, jak ti dva úspěšně zahrabávají cibulku do země. Nijak jim nepomáhal, spíš mu to přišlo jako vlčecí zábava než nějaký světový úkol, který museli splnit, jinak se už nikdy řádně nevyspí. Co se mu nelíbilo bylo to, jak se k jeho dceři tenhle vlk přichytil a klusal za ní. Kdo si myslel, že je? Rozhodně ne její bratr! Zinek už nespokojeně funěl rozčílením hlavně proto, že by snad jeho drobnou dcerku chtěl tady tenhle trouba tahat k sobě do pelíšku. Vždyť byla ještě malinká! Ne, to nehodlal trpět.

Prosím do kasičky a děkuji.

Třezalka spustila a jak už si navykl, mluvila hodně a rychle. Posadil se, zafrkal a uvědomoval si, že už teď je prakticky jeho dcera vyšší než on. To bylo fakt podivné a netušil, jak se z celé té věci má cítit. Uvažoval, kde přišla na to zalévání, jelikož on jí o něčem takovém nikdy nic neříkal. Byla to poměrně lidská věc, takže... tiše si ji měřil, počkal, než skončí, pak vrhl pohled na Citrona a začal mluvit.
,,Rostliny většinou stačí vsadit do hlíny a pak je nechat, ať se postarají samy o sebe," osvětlil Třezalce. ,,Občas je stačí taky trochu popostrčit magií země." S tím párkrát hrábl tlapkou do jemné hlíny lesa, která byla směsicí spadaného jehličí a hromady dalších, než v zemi za pomoci magie udělal důlek.
,,Jednoduše tam dej semínko," instruoval ji, ,,pak ho zahrab a když mu zdejší prostředí bude vyhovovat, tak vyklíčí. Můžu ho teda magicky pobídnout," pokrčil ještě rameny a podíval se na šedo-hnědo-žlutého vlka, co tam pořád tak podivně postával.

>> Úkryt

Slyšel výkřiky a ušima jen zastříhal. Valil si to zrovna směrem k jezírku, mírně zmaten, očima kmitajíc po okolí. Mohl mít další dceru? Ta myšlenka ho mírně děsila. Tenhle hlas ale znal a tak jen tiše zafrkal. Třezalka. Volala ho a on odpověděl. Brzy se vynořil mezi stromy a pohledem sjel i jejího společníka. Sotva zaslechl jejich poslední slova o lovu, než vykoukl zpoza jednoho ze stromů.
,,Na lovu už nejsme, ale staral jsem se o zraněné vlky," řekl k tomu vlku... se žlutými symboly. Moc se mu nelíbil už od pohledu. ,,Co je? Proč křičíš?" otočil se pak na Třezalku, která si trénovala své hlasivky a Zinek ji jen mírně kriticky přejel pohledem, než si povzdechl a trochu se uvolnil. ,,Potřebuješ s něčím pomoct? Nebo chceš odejít?" uhádl. Proč jinak by ho volala? V okolí ještě cítil její sourozence a uvědomoval si, že nebudou daleko. Tedy... ne všichni. Někteří tu nebyli. Ani ho to vlastně nepřekvapovalo, že se rozutekli. Byla to přeci jen jeho dítka...
,,Třezalko, máš sestru se světle zelenýma očima, světlou, šedou hlavou s tmavým čenichem a růžovým čumákem?" zeptal se jí pak konečně, protože si potřeboval potvrdit, že je i tohle dítě skutečně jeho.