Příspěvky uživatele

< návrat zpět

PREDTÁROŘI - VYHODNOCENÍ

Aerrav (14) - 7%, 1 tlapka, 1 mince
Akiko (4) - 2%, 1 mince
Amatheos (6) - 3%, 1 mince
Aphrodithe (8) - 4%, 1 mince
Arryn (5) - 2%, 1kšm, 1 mince
Ayshi (4) - 4kšm, 1 mince
Barnatt (8) - 4%, 1 mince
Deinell (8) - 4%, 1 mince
Favori (11) - 5%, 1kšm, 1 tlapka, 1 mince
Ingrid (7) - 3%, 1kšm, 1 mince
Iridan (9) - 4%, 1kšm, 1 mince
Khan (15) - 15kšm, 1 tlapka, 1 mince
Merlin (9) - 4%, 1kšm, 1 mince
Nuntis (4) - 2%, 1 mince
Nusa (8) - 4%, 1 mince
Phoenix (5) - 4%, 1kšm, 1 mince
Rhysburr (5) - 4%, 1kšm, 1 mince
Sar (13) - 13kšm, 1 tlapka, 1 mince
Sive (5) - 2%, 1kšm, 1 mince
Stray (16) - 8%, 1 tlapka, 1 mince
Tania (14) - 7%, 1 tlapka, 1 mince
Tekii (4) - 2%, 1 mince
Tissa (6) - 3%, 1 mince
Wissfeoh (2) - 1%, 1 mince
Wyian (5) - 2%, 1kšm, 1 mince
Zeiran (7) - 7kšm, 1 mince
Zinek (6) - 6kšm, 1 mince

Nakonec jsem se vám všem rozhodla dát odměnu za originalitu (1 minci), protože se mi líbila různá ztvárnění i těch nejkratších her. Za jeden post bylo půl procento/1kšm, tudíž ti, co skončili na lichém čísle, dostali 1kšm místo půl procenta. Pište si do komentářů, kam procenta chcete podělit, o čistě peněžní obnosy si psát nemusíte, ty se zapíšou automaticky.
Rovnou mi prosím k vašemu komentáři připište, zda by vás bavilo vícero takových akcí do budoucna, či spíše preferujete vypravěče.

Shine okamžitě začala bláznit. V tento moment s tím však Zinek neměl jediný problém, jelikož na tom byl úplně, ale úplně stejně. ,,Ale voda je faaaaaajn, " zahučel na Shine zpět, jelikož Zinek prostě chtěl plavat! Plavání bylo úžasné a dodnes nechápal, jak mohl někdo protestovat. ,,Nemůžu, chytám večeři!" zahlásil Zinek, stále nahánějíc motýla. To už mu však vlčice chtěla plašit jídlo a doběhla za ním, aby se mu jala ucho ocucávat. ,,Ale já nejsem jídlOOOoooO, ShineeEEe..." pobrečel si Zinek protáhlými, kolísavými slovy nešťastně. Ale Shine de chtěla tulit a Zinek tak prostě povolil nohy, aby spadl hezky ztěžka na břicho. ,,Shinee, o co se snažíš?" zahučel vlk, protahujíc souhlásky jako olympijský mistr tohoto sportu. ,,Chceš snad generálku na vlčata, než zas někdo vyběhne mezi nás? Uuuughhhh... zdejší vlci jsou velcí nezdvořáci, Shineeee..."

"Hlucina. Hlucina snotvárná." Bond. James Bond.
,,Šáááájn! Vypadám snad, že bych tě nechal si pošmáknout na něčem malém a nebezpečném?" zachichotal se jak mladá puberťačka a spokojeně se oklepal, vypjal hruď a svět se s ním hezky motal. Všechno bylo vtipné, barevné a ty obrovské kameny najednou zněly, jakoby zpívaly. Nebo to nebylo to kamení? Těžko říct. Vypadalo to však, že se černá vlčice nechala obměkčit. Zinka v ten moment však napadl vážně špatný nápad - ,,Musíme si zaplavat!" - a jeho autora trochu trápilo, že by se vážně něco takového mohlo stát. Tedy, spíš ho trápilo, že by se mohla utopit Shine, jelikož Zinkovi to moc nehrozilo. Ještě že voda nebyla moc blízko.
,,Tohle byl SKVĚLEJ nápad. Nechápu, proč ses na to tvářila tak vyjukaně. Tohle je super!" oznámil Shine, pronásledujíc imaginárního motýlka, co ho nutil kličkovat mezi kameny. Skoro až měl chuť černou vyzvat ke hře na schovávanou. To by mohlo být docela fajn, ne? Nahánět se, jen tak, po okolí takového posvátného místa a schovávat se v mlze. To bylo vždycky... rozhodně úctyhodné, zvlášť, když váš mozek pracoval možná tak z poloviny a ještě k tomu docela sekaně. Spokojeně vrtěl ocasem a nutno uznat, že tenhle výlet vážně začínal být fajnový.

Vzhledem k tomu, že si ani pořádně nepamatovala, co měla včera k obědu, byla skleróza Shininy majitelky zcela omluvena a pochopena. Přeci jen, i samotný Zinek si dodnes pořádně nepamatoval, koho kdy a jak potkal - a to ne z jeho vlastní chyby. Jeho majitelka byla prostě stejně sklerotická, jako ta SHinina. A to samé se týkalo míst, která navštívil. Jeden na to prostě potřeboval zápisník, protože hlava na to nestačila.
,,To nevadí. Můžeme se i tak jen procházet po ostrově a objevovat ho - spolu," pronesl Zinek a prohlédl si svou družku od hlavy k patě. Měl vážně nehorázné štěstí, že potkal zrovna tuhle vlčici - a že si tahle vlčice nenašla někoho světlejšího a většího. Nebo... víc do hněda a menšího, kdo ví, na co Shine byla. To už však vlčice vyčarovala houbičky a Zinek se sklonil, aby si je prohlédl a očichal. ,,Hlucina jsi říkala?" optal se ještě jednou pro jistotu a pak si jednoduše jednu uhryzl. Zatím necítil účinky, takže nic neříkal a prostě žvýkal. Téma se mezitím přesunulo na starobylé ruiny a Zinek pokýval hlavou. Svět se mu zhoupl před očima, ale nahlas to nekomentoval. ,,Svatyně, svatyně... to mluvíš o tom v lesích za mostem?" optal se vlčice, jelikož měl i on sám na mistra docela štěstí. ,,Tam ten trénink byl docela wheeeeeee tam a wheeeeeeeeeee zpět. A možná taky trochu uiiiiiiiiiii mezi stromy." Už teď věděl, že tohle je špatný nápad. ,,Taky by sis měla vzít houbu, abych nezněl tak wheeeeeeeekovsky," oznámil Shine možná trochu zmateněji, než to zamýšlel.

Zinek minimálně ve zlatém lese byl - což majitelka mohla tušit už i podle hry, kterou zde se Zinkem odehrála za jinou ze svých obětí, kterým tak ráda ničila život. Ano, jednoduché a přesné! Kdo že řekl Barnatt o Alatey? Zinek! Koho chtěl Ingrid prohánět? Zinka! Refsheet byl občas kouzelným místem vzpomínek... a Shine se mohla jednoduše zeptat. ,,Ve zlatém lese jsem byl," konstatoval Zinek. Kdo by se mu mohl vyhýbat příliš dlouho? Ovšem, teď ho hlavně zajímalo, co dalšího Shine zmíní. ,,To je pravda, ale pořád... inu, chápeš." Lissandřiny myšlenkové pochody byly složité na uchopení.
,,Taky si myslím. Příroda nemluví slovy, ale má pocity, zná obrazy a umí je ukázat. Je to... zvláštní," přiznal. Zatím se mu spíš stávalo omylem, že něco takového viděl. Ale těšilo jej to! Bylo to to, na co jej Bílá připravovala. Nebyl si jistý, jestli Shine někdy o Bílé říkal, ale na tom asi moc nezáleželo. ,,No, tak mi ukaž ty speciální houbičky, " uchechtl se, nedávajíc tomu takovou váhu. ,,Možná to je práce bohů. Viděla jsi něco podobně starobylého někde jinde na území?"

>> Krápníková jeskyně

,,Dobře, to ocením," pronesl spokojeně, jelikož byl skutečně rád za to, že se s ním Shine podělí o něco, co mu ulehčí práci. Ať už s úkladnými vraždami a nebo s pomáháním jiným, aby nebyli úkladně zavražděni. Vražda jako vražda, no ne? ,,Hmmm... fajn, to jsem zvědavý." Zlatý strom neměl moc originální název a stromy v začarovaném lese taky ne. Obojí viděl, takže nejspíš stačilo jen zmínit, jak zní jejich název a že jsou prakticky k ničemu. ,,Bude to zajímavá procházka. Za to by mě Lissandra snad ani nemusela soudit," jenže Liss ho bude soudit asi za všechno.
Když se rozmluvil o tom, co objevil za novou schopnost, Shinina slova byla až příliš blízko pravdě. ,,Je to složité. Většina zvířat nemluví, ale ty, co ano, jsou... nepříjemné," /b] přiznal. Naštěstí se na stromech živit nemusel, takže aspoň něco uniklo jeho uším. ,Ale pomáhá mi to hledat. Stromy mají paměť, věřila bys tomu?" usmál se už trochu na veselejší notu.
Slovo hlucina mluvilo samo za sebe. ,,To je.. zajímavé. Zkoušela jsi ji?" Na pohled se jim náhle mezi tím vším prodraly zvláštní kameny, které se tyčily k neby. Doteď je nikdy neviděl, asi byly schovány v mlze. ,,Zvláštní... kdo to sem mohl postavit?"

>> Červená louka

To bylo zajímavé! ,,To bylo to, jak jsem tě nechal samotnou?" optal se a zněl trochu nespokojeně. Přeci jen, mohli to zažít společně! A ten malý, modročerný spratek to všechno pokazil. ,,Co tě vlastně všechno učil? Zajímalo by mě, jestli umíš něco, co já ne. Tedy určitě umíš, ale chápeš mě," pronesl k ní. ,,Ale... no, možná bys mi pak mohla říct o něčem, co tě zaujalo. A co by mi mohlo pomoct - a tak," zabrblal.
Když prošli portálem, Zinek rychle zamířil kvůli kroupám někam mezi veškeré ty výklenky a k jeho nadšení zahlédl i nějaké jeskyně. Do jedné se dost rychle vmáčkl. ,,Tohle počasí je peklo," pronesl vlk nešťastně a střihl ušima. Venku hřmělo a zvuky mu docela trhaly ušní bubínky. ,,Škoda, že nejde ovládat počasí. Ah- vlastně, zmiňoval jsem ti, že jsem objevil novou schopnost? Umím komunikovat s čímkoliv, co nějakým způsobem žije." Nebyl si jist, jestli to je nějaká výhra, ale... ještě to nikomu neříkal.
Když kroupy přešly a zase zůstal déšť, Zinek se zase vynořil z jeskyně a zamířil dolů. Směřoval na mlžné pláně. Kam přesně si jist nebyl, ale... no, někam dojdou.

>> Oblouky bohů

Některé záhady občas bylo lepší nedořešit. Jeden totiž občas nevěděla, co si potom myslet o svém životě a tom všem okolo - přeci jen, to, že vás někdo ovládá, že váš život není váš... to nikdy není pěkná věc. Ani Zinek nad něčím takovým neuvažoval, to jen jeho člověk měl tendence odpovídat rušením čtvrté stěny.
,,Proč vyhýbavá?" optal se Shine překvapeně. Nedávalo mu smysl, aby taková nesouvislá věc byla spojena s touhle podivnou rostlinou. Ale ona to Shine určitě logicky vysvětlí. ,,Ještě mě napadá Atrea roztodivná, když jsi teda tak profláklý ve světě kytek," zakřenil se šedý vlk v reakci na Atrea a pak kývl Shine hlavou. ,,Půjdeme?" optal se vlčice a sám jednoduše zamířil směrem, kterým se celou tuhle dobu dobrovolně trmácel.
Mířil k portálu, který byl poměrně výhodně umístěn na této louce a upřímně... Zinek z toho měl vážně radost! Proč? No, hlavně proto, že už to nebylo daleko. Za chvilku se dostanou na druhou stranu a najednou budou na prvním ostrově. Pak by jí mohl ukázat ten ostrov, který viděl už předtím a chtěl se tam se Shine vydat. ,,Kdo by řekl, že tu rostou i květiny, co po roce vadnou." A jednu si rovnou urval, aby měl na cestu. Však on ji pak doma využije.

>> Krápníková jeskyně

To bylo skutečně zvláštní. Ale jo, asi to byl nějaký šestý smysl nebo tak něco - teď nemělo smysl se nad tím nějak složitěji zamýšlet. Prostě bylo dobré to brát tak, jak to bylo, a nesnažit se v tom hledat logiku, jelikož na těchto ostrovech se dala najít jen v malém množství věcí. Třeba... no... ne, teď ho zrovna nic moc nenapadalo.
Atreas, Shinin známý, jim docela rychle a slušně vyložil, co že má být ona cizí rostlina zač a Zinek zaujatě poslouchal. ,,No, většinou takové kytky mají ve jméně 'léčivá', nebo tak něco. Některé mají odkud jsou, nebo co přesně dělají... a tahle bude třeba speciální," zabrblal si spíš pro sebe a pak se zamyšleně zadíval na rudý květ. ,,Co já vím... třeba... Rudokvítek falešný? To zní jako dobrý, zavádějící název," podotkl pobaveně a uvědomoval si, že se jim zatím dařilo docela slušně ignorovat všechny a všechno, co tu bylo. Shine se snažila vymyslet své vlastní názvy a Zinek se nad tím mírně bavil. Zjevně měla stejné potíže jako on. Zajímalo ho, jaké názvy tu už padly, ale to se asi nedozví.

Byl by nad tím pokrčil rameny, kdyby to za chůze nějak šlo. Jenže všechny dostupné končetiny musel používat na pohyb směrem kupředu. ,,Lissandra respektuje málo věcí. Občas je to fajn, protože se snaží uvažovat logicky, jindy to je otravné, protože chová, jakoby sežrala moudrost světa," oznámil Shine ležérně svůj pohled na Lissandru. Proto byl i rád, že ji tu neviděl - a vlastně díky tomu počasí a počtu vlků ani necítil, že tu byla. ,,Díky," řekl jen tiše na to, že mu dál bude říkat Zinku. Cenil si toho, že není zlomyslná jako alfa Daénu. I když, to byl asi málokdo.
,,To dává smysl. U té paloučnatky se nás tam sešlo hodně. Potkal jsem tam i Alduina, to je jeden... člen Chaosu, nějaké tři stříbrné sestry, možná ještě někoho dalšího..." Tedy, nezmínil Stray ani Minkara, k tomu se plánoval dostat. ,,Ale odcházel jsem odtamtud se Stray a... Minkarem." Trochu se před vyslovením toho jména zarazil a pak se oklepal jako osika. Bylo štěstí, že tu zase na Stray narazil! Vážně klika. A oba tu zjevně měli známé, protože Shine se zase hlásila k vlku, co stál vedle vlčice s ocasem kolem krku. Atreas? Kdo byl k sakru Atreas? Podivný to vlk... ale ten pach mu přišel povědomý.
,,Tak se zdá, že jsme se tu konečně nějak sešli ve třech," zabrblal ohledně snahy dostat Shine a Stray na jedno místo. Bylo to jako na něj dostat Bruce a Batmana, prostě to nešlo. Jen tedy Stray nebyla Shine na chůdách a v černé, ale někdo, komu se dařilo Shine vyhýbat na hony. ,,Co to je za kytku?" optal se, možná trochu nezdvořile, ale... inu, byl to Zinek. Co se od něj čekalo?

>> Rokle

Odfrkl si. ,,Taky že to není milá smečka. Věř mi, nechceš tam být ani dobrovolně," oznámil jí. Ovšem, měl takové tušení, že Shine mu zrovna tohle věří. ,,Dobře, tak Alatey a případně Zlatá," pronesl a s jistou nespokojeností nad dvojicí držel alespoň částečně 'děštník', aby na ně tak hrozně nepršelo. Tuhle schopnost měl rád, osvědčila se už několikrát. Na jeho jméno zareagovala tak nějak sporně. Trochu se nad tím zašklebil. ,,Většinou mi to nepřijde nutné, protože to byl můj výběr jména a nemá mi do toho kdo kecat - jenže Lissandra se zjevně vyžívá v tom, aby ho rozkřikovala všude okolo bez mého svolení, takže bude lepší, když ti ho řeknu hned. Matka mě pojmenovala Caelum. Není to nijak speciální nebo tak, je to obyčejné jméno každého druhého. Zinek je... no, je to jméno, co jsem si vzal kvůli dobrému příteli." Kdo ví, co dnes s Kobaltem bylo? Už ho neviděl několik let. Taky měl pocit, že už ani nikdy neuvidí.
Měli to štěstí, že při příchodu na louku zrovna minuli Lissandru a Vina, jelikož se s nimi zrovna setkat nechtěl. Bylo tu ale docela dost vlků - a nebyl překvapený, protože si brzy všiml, co je zaujalo. ,,Říkám si... jak je možné, že se vždycky takhle všichni srotují na jednom místě? U paloučnatky to bylo to stejné. Je to taková žlutá kytka, vypadá jak pampeliška, ale je smrtelně jedovatá. Teda, její listí je. Oproti klasickým pampeliškám je vroubkované, ne hladké." Že ji chtěl narvat do chřtánu Zeirana nekomentoval. ,,A tady to vypadá..." sklonil se a podíval se na červenou rostlinu, co mu vůbec nic neříkala a mezi máky docela vykukovala. ,,Na něco dalšího divného. Mimochodem... Stray! To se pohybuješ jen po určitých územích?" houkl na vlčici s ocasem.

>> Les alf

Zamyšleně kývl. Takže Alatey... to byla zajímavá znalost. Upřímně, teď jak i kráčeli samotní, Zinek to vzal vpravo přes rokli, protože to pro jednou chtěl vzít přes portál - a když už půjdou přes hory, podívat se i po nějakých siobách, co by si mohl dotáhnout do smečky a ideálně si je tam zasadit do záhonku. Pochyboval, že se mu zadaří, ale doufat musel, že ano? ,,Namarey je kousek od Alatey, dole v poušti. Její alfa je arogantní zmetek, menší než já, a asi má komplexy nebo tak něco. Byl jsem tam s Vinem. Byl tam ještě jeden černej, velkej vlk, co navrhoval, že by nás měli nabodnout na kůly za to, že tam lezeme, aby to prý byla výstraha. Nechápu, co tím přesně myslel, ale byl to kretén a Namarey je zjevně v tom případě plná kreténů," shrnul hezky rychle svou návštěvu smečky pod pohořím. No, nepřicházela v úvahu. Ovšem, jestli byl alfa té smečky Alatey byl skutečně takový, jak jej Shine popisovala... pak to dávalo smysl je odložit tam někde. Jen doufal, že jejich děti nepopadají ze srázů nebo tak něco.
,,Vážně? Tak to se těším," usmál se na ni Zinek. Pak se zamyslel. ,,Pak bych ti mohl říct o jedné rostlině, co jsem našel chvilku potom, co jsme se rozdělili. Vlastně spolu se Stray a... pak jsem..." odmlčel se. ,,Shine, říkal jsem ti někdy, že jsem si vlastně jméno Zinek vybral a nenarodil jsem se s ním?" optal se černé vlčice, aby obratně uskočil z tématu na vedlejší kolej. Však on se k Minkarovi dostane, dřív nebo později.

>> Červená louka

>> Daén úkryt

Zinek ušel ještě pár kroků, než si všiml, že Solari trochu zaostává. Nebyl si jist, jestli jí jen není dobře, a tak ji jemně šťouchl čumákem, aby tu zůstala, že se za ní pak vrátí a že se nemá čeho bát. Myslel to zcela upřímně. Byli tu i další členi smečky a tak se docela hodilo, že by ji rovnou i pohlídali.
Další cesta probíhala mírně v tichosti a Zinek si tak jako v hlavě přehrával veškerá Shinina slova. Do jiné smečky? Ale kam? Když už tu Solari nemohla, mohli o tom konečně pořádně mluvit. ,,Víš, jak jsi mluvila o té jiné smečce... na Mois Grisu je jich teď pět. Zlatá je spřátelená s Daénem, Namarey a Chaos nepřipadají v úvahu, Daén nechceš a v té horské doslova nikoho neznám, ani nevím, jak se jmenuje." Zinek měl docela přehled, ale s žádným členem Alatey se mu ještě potkat nepodařilo. ,,Takže možná ta Zlatá? Ale kromě jejich bety taky nikoho neznám... a to bylo stejnak jen na rychlo, předal jsem nějaké informace a vypadl," podotkl zamyšleně. Jasně, a pak znal Rhaaxina a Atroxe... a Alyannu. Fajn, asi měl docela známosti o tom, co a kdo se tam pohyboval, ale kromě Barnatt nikoho z vyšší příčky neznal. Ještě slyšel o Athai, tedy... začínal si uvědomovat, že měl spoje nějak všude. Teda, skoro.
,,Kam bys šla ty?" optal se jí zamyšleně, nechávajíc prostor Shine, aby provedla podobný brainstorming jako on nyní. Byl zvědavý, co z jeho družky vypadne. A taky... ,,Než se vrátíme pro tu malou, chci ti ještě něco ukázat. Je tam dost vlků na to, aby ji někdo pohlídal, než se vrátíme," podotkl. No, minimálně Freki, který prošel chvilku předtím, než odešli. Ne, neplánoval ho Lissandře prásknout, ale čekal, že to někdo stejně udělá.
Procházejícího Taylora si všiml docela dost náhodně, ale asi by na něj nereagoval, kdyby neslyšel malé, pištivé dítě, co si táhl s sebou. Moment - Taylor přece BYL hnědý. Aspoň původně. ,,Hej, Taylore! Jestli jsi ztratil hnědý dítě, tak je v úkrytu!" křikl po modrém vlkovi a byl fakt rád, že mohl na někoho jiného hodit zodpovědnost. No co? Musel se radovat i z malých věcí. Že by teda nakonec vážně Solfatara byla matka? Jo, to pak dávalo smysl, proč to děcko běhalo po okolí bez doprovodu.

>> Rokle

Mírně si odkašlal. ,,Stejně bude lepší, když budou někde... kde se o ně bude moct případně postarat o někdo další. Nikdy nevíš, co se může stát. A ta válka... pochybuju, že by se do ní zapojily i děti. Navíc, Lissandra tehdy byla dost proti tomu, aby se bojovalo - ale chápu, co myslíš," podotkl a mírně se oklepal. ,,Zatím se mi nikdy nestalo, že bych měl jen dvě vlčata. Vlastně se mi zatím každý vrh maličko stupňuje," odfrkl si pobaveně. Začal na třech, pokračoval s pěti. Trochu se bál, co přijde příště.
Vlče Zinkovi skočilo kolem krku, což jej možná... maličko vyděsilo. V jeden moment mu to leželo u tlapek a v další se mu to věšelo kolem krku. ,,Hej, hej! Taky tě rád vidím." I když ji tedy viděl prvně v životě. ,,Jo, Shi-máma má pravdu. Nebreč. Hlavně nebreč." Netušil, co dělat s ubrečeným vlčetem. Ani se toho moc nedozvěděl, prakticky jen to, že není tahle malá sama. Ale ne jméno, ani nic dalšího, co by se sakra mohlo hodit. ,,Půjdeme jim naproti, co ty na to? Najdeme je všechny a dojdeme z výletu společně!" navrhl. Pak zvedl hlavu a zavětřil. Cítil Lissandru. Zjevně se sem stavila, ale brzy zase zmizela. A rozhodně tu nebyli samotní - ani předtím, ani teď. ,,Půjdeme hned. A sežememe ti něco k jídlu a na pití," postavil se a cítil, jak jeho tělo protestuje proti nějakému pobíhání po venku. Ale co - však si později odpočine. ,,Tak šup, šup! A hlavně se drž u nás, maličká," dodal a podíval se ještě rychle po Shine, než vyrazil k východu.

>> Les alf

Jméno vlka: Einar Fiske z Alatey
Počet postů: 13
Postavení: Alfák
Povýšení: /
Funkce: Vůdce
Aktivita pro smečku: Zesílil ve svatyni, promluvil si s cizími vlky na území, vyhnal cizí členy smečky, zorganizoval lov, povýšil Astrid, Vidara a přijal opětovně Danteho.
Krátké shrnutí (i rychlohry): Vydal se s Vidarem do svatyně, kde proběhlo cvičení s mistrem a následně se vydal domů. Doma zastihl na území tři nezvané členy, Vé, Alyannu a Razera. Vé a Razer jako možné zájemce o smečku vyslal doprovodit Astrid do úkrytu, Alyannu vyprovodil z území. Také se setkal se sestrou, kterou nechal tlapkách Vidara. Prošel si menší, emocionální turbulencí a pak se vrátil do úkrytu, kde dal Astrid nějaké instrukce.