Příspěvky uživatele
< návrat zpět
Potvrzuji.
DRUHÁ VÝPLATA - PROSINEC A LEDEN
Vzhledem k celkové aktivitě smečky hodím prosinec i leden dohromady, tak si to hezky sečtěte dohromady. Můžete dostat procenta, tak si prosím když tak rovnou napište, kam je chcete rozhodit.
Rovnou mi i napište, zda máte zájem o nějakou neherní akci - přeci jen jste zatím jen dva a já se ráda přizpůsobím. ^^
1) Počet příspěvků za měsíc.
2) Co vlk zažil?
3) Co vlk udělal pro smečku?
Čas do 5.2.2021
1) 20
2) Vydal se s Vinem do Namarey a navázal velmi křehké vztahy.
3) ...navštívil Namarey xD Líp se seznámil s Vinem, právě míří do Alatey. V rychlohře se porval s Enzem a následně jejich rány ošetřil (nemám zapsáno, ale teoreticky je to tenhle měsíc, při nejhorším to dopíšu ten další).
4) Aktivista, věrný (?)
Ušklíbl se nad Vinovou poznámkou. Ne, on jako dobrá volba rozhodně nezněl. Copak si toho Vino nevšiml? Zinek byl cholerický a nebylo těžké jej vyprovokovat. Něco takového... znělo jako problém, pokud by měl vyjednávat s takovým nabubřelým náfukou, jako byl Khan. ,,Zdá se, že už tam nějaké členy má. Spíš si říkám... jak vůbec mohl něco zakládat, když se ani neumí chovat k cizincům, kteří by s ním mohli spolupracovat?" optal se Vina a táhle si zívl. Ne, ta smečka nevypadala jako dobré místo k životu. I kdyby mu Khan něco nabídl, nejspíš by se k ní nepřidal. ,,Že jsou to kreténi, co neumí dělat dobrá životní rozhodnutí a mlčet," odvětil Vinovi jednoduše to, co už tu mlel stále dokola - aspoň sám sobě ve své hlavě. ,,Myslíš něco konkrétního?" optal se s nadzdvihnutým obočím, když Vino dodal poslední slova. Znělo to, jakoby už měl nějaké zkušenosti - a ne zrovna příjemné.
>> Namarey
Vypadalo to, že se mu docela ulevilo, když se z pouště stala louka a Zinek si konečně mohl pořádně odfrknout. Brzy za sebou nechali to neduživé horko a šedý vlk zamířil k jedné cestičce, co vedla do hor. Chtěl Vinovi ukázat okolí, když nic jiného - aby příště nebloudil. ,,Ten hnědej byl příjemnej jak setkání s medvědí matkou," málem si odplivl. Dost zjevně v něm Khan nezanechal nejlepší dojem - to se však dalo jednoduše vysvětlit. Už jen tím, že první jeho reakce na dva cizáky bylo cenění zubů a agresivita vlčice těsně před říjí. ,,Vážně doufám, že tam už nebudu muset," ošklíbl se nad tím a začenichal, zatímco po horské stezce kráčel výš. ,,Jaký byl tvůj názor na tu smečku a toho... samozvaného alfu?" chtěl to slyšet i od Vina, přestože už teď věděl, že ani jeho názor nebude moc pozitivní. Říkejme tomu klidně tušení, ale jednoduše... no, však si to vyslechl Vino sám. ,,Nevím, co si Lissandra myslel, posílat tě tam samotného... vždyť nevypadal dost vzdáleně od toho, aby nás napadl oba, co by asi dělal s jedním vlkem," vrčel si pro sebe nakvašeně. Nebyl ale ani naštvaný na Lissandru, jako na toho hnědého, povýšeneckého šmejda.
'Nebudeme si hrát na tajnůstkáře?' řekl k vlkům, kteří se mu ani nepředstavili. Přišlo mu to docela vtipné. Byla pravda, že jediné, co věděl, bylo jméno Lissandry a nic víc. Střihl ušima a pozoroval, jak se Khan tváří... no, ne zrovna nadšeně. Přemýšlel, co všechno to způsobuje. Nevěřil, že to byla jen jejich přítomnost. Možná to, že jeho smečku někdo našel? ,,Někoho ti pošleme s informacemi. Doufám, že budeš k zastižení na svém území. Prvně to musíme přednést i jí," odpověděl Zinek a v druhé části zněl... trochu posměšně. Nakonec, váleli se tu s Vinem nějakou chvíli, než se samozvaný pouštní král uráčel ukázat a pokoušet se je vyštípat. Nakonec už se podíval po Vinovi, aby si vyměnili krátce pohled typu 'půjdem?' a Zinek jednoduše krátce kývl. ,,Odejdeme. Hodně štěstí s budováním smečky," pronesl huňatý vlk, tentokrát však smrtelně vážně a bez nějakého posměšku. Následně kývl ještě Khanovi a jistým krokem zaměřil kurz - potřeboval se trochu schladit a blízké hory nebyly nejhorší nápad, co si dovolil soudit. Aspoň to tu Vino trochu pozná. Ptačí slečna se zhoupla ve vzduchu a letěla za nimi.
>> Hraniční pohoří
ZADÁNÍ
Úkol: Jistě jste si všimli, že nás opustila jedna hvězda. Ať už jste Návu herně potkali nebo ne, byl to člověk, který tu s námi zůstal poměrně dlouhou dobu a byl adminem. Tentokrát je vaším úkolem se rozloučit. Nezáleží, jestli něco nakreslíte, jestli napíšete básničku, nebo něco vytvoříte. Všechno bude milé rozloučení s naší bývalou adminkou. Můžete jej zveřejnit do tvorby, hodit jí do PM, vlastně cokoliv - chci pak však vidět vypracování ve svých vzkazech.
Odměna: 10kšm
Dodatky: Jelikož mi to drsná většina lidí poslala pár hodin do konce, rozhodla jsem se odměnit nesobecké duše, co mi to poslaly první den. Dostaly procento navrch. Čas na tento úkol máte do 1.2.2021, 20:00.
Kasičky:
Astrid - 30kšm + 1 mince + 2%
Atrox - 40kšm + 1 mince + 3% (odesláno první den)
Axel - 30kšm + 1 rubín + 2%
Azrael - 35kšm + 1 mince + 2%
Barnatt - 30kšm + 1 mince + 3% (odesláno první den)
Dorya - 30kšm + 1 mince + 2%
Mireldis - 30kšm + 1 rubín + 2%
Noir - 30kšm + 1 mince + 2%
Taylor - 40kšm + 1 mince + 3% (odesláno první den)
Thia - 30kšm + 1 mince + 2%
Vidar - 30kšm + 1 rubín + 2%
Vino - 40kšm + 1 rubín + 3% (1k slov)
Wyian - 30kšm + 1 rubín + 3% (odesláno první den)
Zeiran - 35kšm + 1 mince + 3% (1k slov)
Toto kolo se bohužel rozloučíme s Axelem. Prosím, dej si vědět, kam bys chtěla rozdělit procenta.
Zapsáno.
Zinek hnul hlavou na bok a pobaveně se ušklíbl. ,,Kdo ví? To ty jsi chtěl jméno smečky za jméno smečky, nebo snad ne?" oblízl si čenich a pobaveně si ho prohlížel. Hnědý vlk byl zjevně prostoduchý - vypouštěl slova a pak zapomínal, že je řekl. Šedivák sice neměl nejlepší paměť, ale co se vyslovilo sotva pár sekund nazpět, to ještě věděl. Nad podotknutím, že poušť se hlídá sama, Zinek sjel očima k oáze. Klidně by si tu mohl vytvořit ledovou kru a válet se na ní týden nebo dva, kdyby se mu chtělo. I když, těžko říct, jestli by ji zvládl vytvořit. Sice už u sebe led pozoroval, ale nebyl si jist, na jaké je úrovni. Byl tak tak rád, že chápe zemi, se kterou měl spojení už dříve, a aury. Tak či tak, Vino navrhoval kompromis a Zinek jen tiše poslouchal jeho slova. Vážně si myslí, že mu prozradíme, kde máme smečkové území? projelo Zinkovi hlavou, až se nad tím musel ušklíbnout. ,,Co takhle jedna z těch plání, co se táhnou kolem Zlatého lesa?" přihodil ke Khanově konverzaci s Vinem. Vino to tu moc neznal a tamta místa byla dobrá - neudávala, kterým směrem se smečka nachází, navíc spojenci byli blízko, pokud by se pouštní alfa rozhodl udělat nějakou hloupost. Rozlehlé údolí taky zhoršovalo možnost, že by se někde skrýval někdo, kdo by mohl zaútočit ze skrytu. Pro Namareyčana to taky nebylo moc daleko, skoro jen stačilo přeplavat záliv, který se zde nacházel, a našel by místa, o kterých Zinek mluvil. Na slova o odchodu, nebo zda chtějí ještě něco, se zatím nevyjádřil. Jen se podíval na Vina a čekal, co na to poví on.
Vino zvládal diplomacii zjevně docela dobře. Zatím se do nich ten hnědý nepustil a Zinek si mohl užít chlemtání vody. Stejně mu hnědák přišel pořád pěkně nazubený. No, aspoň ten černý už sklapnul a byl od něj boží klid. K čemu tu vůbec byl? Dělal snad hnědému ochranku, když to byl takový skrček? Ani skrčky není radno podceňovat, namítl sám v sobě v reakci na své myšlenky. On byl taky skrček a uvědomoval si to - poměrně dobře. Přitom nebyl nijak slabý, minimálně se tak tedy neviděl. Co vlastně byla slabost? Zůstával stát i modré ptačí slečny a prohlížel si ji, jak se napájí, než znovu roztáhla křidélka a odletěla. Mít něco, na čem ti záleží. Je to slabina... krátce přivřel oči. Zajímalo ho, zda zase někdy potká Erturenu. Konečně se však otočil a odkráčel zpátky k dvojici, která si povídala o jménech smeček a alf. Ne že by ten vlk mluvil tak pěkně, ale bylo tu něco jiného, co Zinka poměrně zaujalo. Střihl uchem. ,,Pokud tak moc hraješ na férovost, pak není fér, že bys znal naše jména. Jedno jméno za jedno jméno," odvětil jednoduše a nechával na Vinovi, zda mu prozradí jméno Daénu nebo ne. Nebyl tu důvod to tajit, stejně nevěřil, že ten před nimi by věděl, kde se smečka nachází. Co se tu potuloval, už stihl zjistit, že hodně vlků jednoduše neví, co se kde nachází. Buď tu byli příliš krátce, nebo se prostě nezajímali. Nebyl si úplně jistý tím, která z variant je horší a nepříjemnější. Proto si jen oblízl tlamu a sjel pohledem černého, vlčícího společníka. Zdalipak to byl člen Namarey? Necítil na něm pach smečky, ale byla pravda, že byl také od nich dál a klidně to mohl být nováček. Přišel s tímto hnědým - proto se jej za člena nadále rozhodl považovat.
Docela ho pobavil obrat celé situace, když Vino zmínil, že sem přišli schválně - a když hnědý 'pokáral' většího vlka, co vyhrožoval s kůly. No, Zinka zajímalo, jak by k sakru něco takového udělal. Leda že by nějak uměl nechat vyrůst takové kusy dřeva ze země a pak jim s Vinem upiloval hlavy. Vážně to znělo jako dost práce už jen na označení hranic. Menší vlk to taky neviděl jako dobrý nápad, i když z jiného důvodu. K tématu, že by se stal členem Namarey, se už nevracel. Nezvažoval to. Vyhovovaly mu podmínky Daénu. Musel se sice odpovídat alfě, ale jinak měl se vším všudy svobodu, které si vážně užíval. Vážně nehodlal snášet jako alfu dalšího kreténa, co si myslí, že si může dovolit všechno. Ne, přes to vlak vážně nejel. Nad couváním hnědého se jen usmál, ale to už byl zády a pil vodu z jezera oázy.
Zatím nechával odpovědi na Vinovi. Jakmile si dostatečně schladil hrdlo, jednoduše se zase otočil a zvedl pohled k jednomu ze stromů, které zde byly. Ptačí slečna, která Zinka následovala, ladně slétla k jeho packám a sama se napila z jezírka. Nechtěl ji to nechat udělat bez toho, aby stál u ní. Byl to drobný ptáček, kterého by mohl někdo snadno... no, mohli by mu ublížit. To nehodlal dovolit. Vino teď stál proti hnědému a černému sám, ale šedivák nebyl daleko. Kdyby bylo třeba, byl připraven zasáhnout. Jenže... teď vypadala atmosféra klidněji. Vážně to musela být nová smečka - pohrožení tygrovaného by nejspíše nezabralo na někoho, kdo by měl plné stavy. Navíc, jejich rudooký společník se začal zajímat. Zinek mu nehodlal informace předávat, proto to zůstalo na Vinovi. Byl zvědav, jak si s tím poradí.
,,Všem ani tak úplně ne. Navíc... jak jsem řekl, občas se spletu," ušklíbl se nad tím, na co se Vino ptal. To byla poslední slova, co prohodil před varováním, že se někdo blíží. Jak se brzy ukázalo, byli to členi zdejší smečky - Namarey, jak se později dozvěděl.
Pobaveně švihl ocasem nad Vinovím dodatkem. Ano, mohli tu něco udělat, než by se vrátil tenhle... 'Pouštní král', jak sám sebe označil. Zinek si oblízl pobaveně tlamu. Zjevně machroval. Otázkou však bylo, jak moc byl nadaný v magiích. Se zubem však mohl být o dost nebezpečnější. Zinek měl konec konců na krku stejný. Vážně si myslí, že jsme tu náhodou? mlaskl si pro sebe šedivák jednoduše a nadzvedl jedno obočí. Vážně byl arogantní. To bude Lissandru zajímat, byl si tím téměř jistý. Co se týkalo laskavosti ve formě odpovědi, to Zinek nepotřeboval. Proto na to neodpověděl, nijak. Jen pokračoval v... čem vlastně? Potřebě potlačení svých pudů, protože jinak by už někomu nezůstala hlava na krku? Jo, nejspíš jo. To už však promluvil ten černý, co doteď mlčel. Zinek... byl potichu. Jen na něj zíral se svraštěným obočím a bylo docela jasné (aspoň pro Vina), nad čím přemýšlel. 'To si jako ze mě střílí, nebo to myslí vážně?' ,,Být tebou, volil bych slova lépe. Taky bys mohl lehce přijít o jazyk," varoval černého s arogancí v hlase tak hmatatelnou, že by zadusila nejeden rozhovor. Tehdy se otočil zpět na hnědého. ,,Tahle tupá hora masa a srsti za tebe mluví, nebo to zvládneš i sám?" zeptal se.
,,Nemám v plánu přeběhnout. Ale tvé smečce by se někdy mohly mé schopnosti hodit." V těch dvou větách krásně zaznívalo 'tak si dávej pozor na to, jak se mnou mluvíš'. Zinek nikdy nebyl moc trpělivý tvor a celé tohle napětí ho jen posouvalo blíž k tomu, aby jednoho či druhého napadl. Důvod, proč to neudělal, byl ten, že tu byl za smečku a ne za sebe - navíc Vino. Netušil, co by se s ním dělo, kdyby se najednou pustil do útoku. Lissandra by měla kecy. Jako vždycky. Hnědák začal během Zinkových nestydatých myšlenek kroužit. Reakce šedého byla jednoduchá. Neuvolnil se, ale jednoduše se otočil a vydal se blíž k vodě, aby se k ní sklonil a napil se. Bylo mu vážně ukradené, jak děsivě se ten vlk hodlá tvářit. Kdyby mu však skočil po zádech, což bral jako jednu z možností, byl připravený se bránit. Ne, tahle atmosféra nebyla příjemná a zdejší vlci nebyli zrovna pohostinní. Tak či tak, pokud chtěl Vino reagovat na poslední slova hnědého, nechal to na něm. On neměl potřebu. Vždyť proto tu byl. Kdyby byl problém, věřil si, že ho zvládne vyřešit.
Vino byl skutečně zvědavý vlček. Zinkovi to nijak moc nevadilo, jen nad tím pobaveně střihl uchem. ,,Vidím kolem vlků barvy, aury. Mění se podle nálady a podle toho, co je to za vlka," osvětlil Vinovi. ,,Nejsem ale expert. Mám dost mezer." Neviděl důvod, proč mu to nezmínit. Lissandře to vlastně ještě neříkal - ale byla tam, když trpěl bolestí hlavy z toho, co všechno za barvy se najednou vynořilo okolo něj. Možná že by se jí měl někdy zmínit o tom, jak schopný je. ,,Když půjde všechno dobře, ani nebudeš muset," odhodil jeho poznámku bokem. Jenže to už se k němu vracela modrá, ptačí slečna a s pískání mu přistála mezi lopatkami. ,,Nejsme samotní," oznámil Vinovi a nastražil uši, narovnal se a mrskl ocasem.
Dvojice nebyla přátelská. Hnědý na ně rovnou uhodil, že se roztahují na cizím území. Nemohl si pomoci - byl jednoduše drzý. ,,Nevšiml jsem si, že by tu snad někdo byl. Neměl by na území smečky být někdo, kdo k ní patří?" otráveně střihl uchem. Zatímco ten, co mluvil, byl možná o trochu vyšší než Zinek, černý se rovnal velikostí Vinovi. Věřil tomu, že bude silný a ten drobnější bude zase spíše obratný. Mohl jen hádat, ale bral to takhle. Viděl však to, co se houpalo menšímu kolem krku. ,,Pěkný zub - nech mě hádat, magický?" Věděl, že je - měl u sebe stejný. Tohle byla zpráva pro Vina. Dokonce se i postavil tak, že z části před tygrovaným vlkem stál. Ne že by mu snad kazil výhled, Vino měl asi dvojitou velikost, což bylo... poměrně ironické. Kecy ohledně smečky nechal být a jen hnul hlavou, aby si prohlédl Vinovu reakci. Nechával tohle podivné vyjednávání na něm. Co se týkalo ptáčka, ten roztáhl křidélka a uletěl z dosahu. Ne zrovna překvapivě. ,,Jak se jmenuje zdejší smečka?" optal se však. Tohle nevypadalo na chaosany, ti by zaútočili hned. Věřil tomu. Navíc, smrděli jinak. Pamatoval si na pachy těch tří, se kterými měl to dočinění, a ani jeden z nich mu na to neseděl.
ZADÁNÍ
Úkol: Dělali jste jídlo a nyní je načase podívat se na design. Budete vytvářet vlastního, hvězdného vlka! Od Mireldis (včetně) nahoru v seznamu jsou lidé, co designují vlčice, od Noira (včetně) dolů v seznamu je design vlků. Kresby a jiné grafické zpracování se může objevit v dalších úkolech, proto si dejte záležet! Pokud nejste kreslící expert, požádám vám o skromný popisek povahy hvězdného vlka. Alespoň 400 slov.
Odměna: 2%
Dodatky: Pokud to někdo zvládne nad 1000 slov, dostane malý bonus. Ano, můžete udělat obě zadání, odměnu však dostanete pouze jednu - tu vyšší. Čas máte do 31.1., 18:00.
Kasičky:
Astrid - 30kšm + 1 mince
Atrox - 35kšm + 1 mince
Axel - 30kšm + 1 rubín
Azrael - 30kšm + 1 mince
Barnatt - 30kšm + 1 mince
Dorya - 30kšm + 1 mince
Isogai - 30kšm + 1 rubín
Mireldis - 30kšm + 1 rubín
Noir - 30kšm + 1 mince
Taylor - 35kšm + 1 mince
Thia - 30kšm + 1 mince
Vidar - 30kšm + 1 rubín
Vino - 35kšm + 1 rubín
Wyian - 30kšm + 1 rubín
Zeiran - 35kšm + 1 mince
V tomto kole nás bohužel opouští Isogai. Díky za účast a snad se uvidíme znovu v příští sezóně. Penízky budou zapsány automaticky.
Zapsáno.
Dokázal si představit, že Lissandra by byla pěkně kyselá, kdyby se vrátili a neměli pro ni nic nového. Tedy, Zinka by se to nejspíš netýkalo, prostě by se zdejchnul - ovšem Vino by měl zavařeno. Krátce otevřel tlamu a odfrknul si nad celou touhle situací. No, nabídl se jako pomocná síla dobrovolně, takže si asi úplně neměl na co stěžovat. Po odletu sojky se znovu Vino ozval a přerušil tak ticho, co nastalo. Pobaveně zastřihal ušima. Jo, to bych mohl... teoreticky. Jenže proč by to dělal? Moc dobrého by to nepřineslo. Navíc měl pocit, že má Vina Lissandra docela ráda. Ne že by nevypadal... zajímavě. ,,Hm... v tom případě špatná barva," podotkl k sobě zamyšleně. Vážně se spletl? Byla pravda, že se zatím v aurách tolik nevyznal. Na tom ale nezáleželo - aspoň si byl jistý, že to patří k jiné emoci a příště to nebude brát jako samozřejmost. Stejně ho to nějak posunulo dál, takže proč se stresovat, ne? ,,Ať tu potkáme kohokoliv, byl by to hlupák, kdyby si na nás něco zkusil. To vím už teď," ušklíbl se. Chaos neměl zas tak silné bojovníky, alespoň co se týkalo Zinkových pocitů. A nějaký tulák by neměl být výzva. Nová smečka by na druhou stranu zase mohla mít problém s rozpoutáním války. Jak nad tím tak uvažoval, dost možná by se měl připravit na to, že ať se tu ukáže kdokoliv, bude otravný asi jako zvratky na jaře. Oblízl si tlamu a upřel pohled na vodní hladinu. Alespoň že tu byla ta, docela mu dodávala na sebedůvěře.
>> Oáza
Pohodil hlavou. ,,Tak to úplně nefunguje, naštěstí," podotkl. ,,Navíc, zvířata pořád beru jako kořist. Jen jsem schopný s nimi mluvit, jak na to přijde." Nechtělo se mu Vinovi vysvětlovat, jak to funguje a jaká to má omezení a tak podobně. Úplně se na to necítil. ,,Tak potom," odsouhlasil a jal se plavat, u čehož zrovna moc sdílný nebyl. Uši měl stažené u hlavy a čouhal mu jen hřbet, než dorazil na druhou stranu a po vystoupení na břeh se bezmyšlenkovitě oklepal, aby se zbavil vší vody, která mu skončila v srsti. Vino dorazil až nějakou chvíli po něm a šedý měl tak šanci si chvíli sednout a odpočinout. Nebylo to nijak náročné plavání, ale neměl problém s tím se chvilku vydýchat, než tygrovaný dorazil. ,,Upřímně nevím," odpověděl Vinovi jednoduše. Přemýšlel, jak vůbec Lissandra přišla na to, že by tu někdo mohl být. Nic neviděl, jen hromadu písku. Písek nebyl zrovna ideální pro smečku, ne? Ale to nebylo ani to jezero, u kterého předtím byli. ,,Rozhlédni se tu," pronesl jednoduše. Modrý ptáček roztáhl křídla a brzy se rozletěl do vzduchu, aby začal nad touto částí oázy kroužit. ,,Tvoje nervozita je hmatatelná. Čeho se tak strašně bojíš?" zabrblal k Vinovi, který ho docela mlátil svými emocemi do sítnice.