Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Jen střihl uchem. Nojo, nečekal, že by to tak snad bylo. Lissandřiny cesty byly poměrně nevyzpytatelné. Dodnes nechápal, co je vlastně její cíl a jestli vůbec stála o Daénskou smečku. Bylo to hodně povinností, co si na sebe přitáhla jedním odsouhlasením bohyniny otázky. ,,To už jsem pochopil," odsekl na Vinova slova podrážděně. Moc dlouho se však o to, co Vino řekl, nezajímal a spíš si prohlížel oázu, po břicho ve vodě. To už však pruhovaný položil zvláštní otázku, kterou opakoval Zinkova vlastní slova. Šedý po něm otočil hlavu a kývl. Přemýšlel, zda by to měl Vinovi říct. Nechtěl znít jako blázen. Už tak tak zněl tehdy, když se k němu přiblížila Lissandra a jeho hlavu napadly všechny ty divné barvy a oči mu trhal každý vlk v jeho blízkosti. ,,Vypadá to, že mám docela dobré spojení s živými stvořeními. Dokážou mi ukazovat obrazy toho, co se kolem nich dělo a některé formy života i odpovídají v souvislých větách. Je to ale docela nezvyklé," osvětlil Vinovi konečně své spojení se zemí. Dodnes si vzpomínal, jak mu přišla země na pomoc, když byl v nebezpečí v cizáckém kempu.
,,Můžu ti ukázat, jak se proti němu bránit. Není toho zrovna moc, co můžeš dělat, když jsi u velké masy vody. Dokážeme docela jednoduše vytvořit velkou vlnu, co tě smete a když nebudeš mít štěstí, prostě se utopíš - nebo tě utopí vlk, co ji povolal," uchechtl se nad tím a znovu si vzpomněl na boj s krystalkou. Na to, jak potopil cizácký tábor a jejich portál. Tehdy to viděl jako jedinou možnost a pořád mu to vrtalo hlavou. Utopil někoho? Bylo to docela možné. Taky... taky tím mohl ublížit Shine. Snad se o sebe pak dokázala postarat. ,,Proč ne," kývl na návrh Vina a i když se rozhodl černý vodu obejít, Zinek prostě plaval na druhou stranu. Miloval plavání, takže nemohl vynechat tu možnost se trochu namočit. I když nechtěl úplně pod hladinu. Nějaká tajemství si ještě nechat mohl, nebo ne?

>> Namarey

Všiml si, že s Vinem něco nehraje, protože... inu, i když postrádal magii myšlenek, která byla provázána s Lissandrou, pořád měl své aury, co obklopovaly každého živého tvora. ,,Mohla říct mě. Pokud tu je něco živého, najdu to," zabrblal nespokojeně k Lissandřinu výběru vyslanců. Jasně, Zinka lehko něco vydráždilo, ale pokud by se nechal zmasakrovat, vylíčil by se a nejspíš by i toho druhého vzal do hrobu s sebou. Napadlo ho, že možná nešlo o důvěru ale jeho dostupnost, stejně však bylo lehčí se urazit. Byl rád, že už nemá migrény ze všech barev a zvyká si na ně - velké množství vlků však pořád byla docela jeho achilovka. ,,Nejen tomu ptákovi," odpověděl Vinovi konečně. ,,A nemusíš se stresovat. Když se něco bude dít, dokáže se o nás docela efektivně postarat o oba." Rozhlédl se. Neviděl jedinou auru, která by napovídala přítomnost vlků. Sám se tedy vydal k vodě a napil se. Mohl se zeptat stromoví, ale to by mu stejně o smečce nepovědělo. Navíc, co bylo důležité, zatím se necítil moc komfortně v navazování kontaktu. Několikrát se mu poštěstilo omylem a vždy to byl poměrně nepříjemný zážitek. ,,Bojoval jsi někdy s vlkem, který měl element vody?" zeptal se najednou Vina. Sám zalezl hlouběji do chladivého jezírka a alespoň si do něj lehl na břicho a krátce se převrátil na záda, aby se schladil. Bylo to pro něj poměrné utrpení, být v takovém vedru, když byl zvyklý na mnohem horší teploty, než jaké tu byly v zimě. Brzy se však zvedl, odkráčel od Vina dál a oklepal se. Znovu se rozhlédl. Sojka přistála kousek od Vina a začala do zobáčku nabírat vodu, aby se i ona sama napila.

ZADÁNÍ
Úkol: Vaším dnešním úkolem je... virbl, práce s jídlem! Můžete udělat oblohu ze sýra, nebo upéct lívance a udělat z něj měsíc či slunce s mrkvovými paprsky. Čím propracovanější a jedlejší tato pochutina bude, tím větší bude tentokrát vaše odměna. Mělo by se to nějak týkat městečka a MUSÍ to být něco jedlého.
Odměna: 1 rubín nebo 1 mince
Dodatky: Fotografie zasílejte s vaším předmětem, jinak je neuznám a je mi fuk, jestli jste jídlo už snědli. Toto kolo už začíná hlasování, proto k vašemu vypracování napište jméno jedné osoby, které se chcete zbavit. Čas máte do 27.1., 20:00.
Kasičky:
Astrid - 30kšm
Atrox - 30kšm
Axel - 30kšm
Azrael - 30kšm
Barnatt - 30kšm
Dorya - 30kšm
Isogai - 30kšm
Mireldis - 30kšm
Noir - 30kšm
Taylor - 30kšm
Thia - 30kšm
Vidar - 30kšm
Vino - 30kšm
Wyian - 30kšm
Zeiran - 30kšm

>> Hraniční pohoří

,,Myslím, že nezasáhli z nějakého určitého důvodu, ale nemám tušení, co byl zač," odpověděl Vinovi. ,,Zdejší bohy neznám a nerozumím jim. Moje patronka tak či tak taky nikdy nezasahovala," informoval ho jednoduše a pokračoval v cestě. Na otázku ohledně názvu jen kývl a pak přišla celá ta věc se starou vlčicí. Prostě se nakonec zvedl a odkráčel - pro jistotu. Brzy už však s Vinem slézali po hřebenu směrem dolů, směrem k poušti. Nijak se nevyjadřoval a prostě si všímal okolí. Ptačí slečna na jeho zádech si vesele lítala po okolí a nakonec se zabořila do písku. Zinek ji sjel pohledem bez většího nadšení, ale bylo vidět, že nad čímsi váhá. Vrátil se pohledem k Vinovi a jakékoliv potřeby se svalit do písku byly náhle pryč. Ne, před ním vážně ne.
,,Něco cítím. Ale... těžko říct," pronesl Zinek, když se konečně dostali na dohled k oáze. Zvedal čenich a větřil. ,,Zjisti, jestli máme společnost," prohodil a drobný ptáček roztáhl křidélka a vyletěl vzhůru k obloze. Normálně by nemohl dávat až takové příkazy, ale jeho schopnosti se zlepšovaly a jednoduše si se zvířaty rozuměl. Bylo to příjemné.
Rozhodně se tu držely pachy, ale ani si nebyl jistý, jestli známé. Bylo jich tu za poslední dobu docela dost, všechny vybledlé. Zamyšleně se rozhlížel po blízkém okolí a nakonec skončil s pohledem na Vinovi, který byl pověřen touto... misí. Třeba tu nakonec vůbec nic nebylo. Nebo tu něco zůstávalo přímo před jejich čumáky.

>> Most

Vrtkavého mostu si vážně nevšímal. Bylo mu to jedno. Přešel po něm snad už tisíckrát a vždycky to bylo stejné. Poprvé byl nervózní, to ano... ale teď? Ani zdaleka. ,,Tak jsem ho nepotkal. Což je zvláštní. Nejsem sice nejstarší člen, ale pamatuju si jich docela dost," zabrblal. Byl by jen hnul rameny, ale to při chůzi úplně nešlo. ,,Sesadila ji bohyně po boji s Chaosem. Vlastně kompletně rozpustila Daénskou smečku," osvětlil Vinovi. ,,Pověřila tehdy Lissandru, aby na základě Daénu vytvořila novou smečku. Prakticky vzato už jsme nová, Daénská smečka a já jsem jeden z jejích zakladatelů," dodal. ,,Pokud vím, Lissandra jen neměnila jméno, ale oficiálně je tohle úplně nové uskupení." Byl tam u toho, když na ni bohyně mluvila. Byl to fakt divný den. I dnešek byl divný den. Zvlášť, když Vino přijal jeho nabídku. ,,Výborně," pronesl a pokračoval v cestě. Pak by ho vážně mohl zkusit něco učit.

Teď se však napojili na horskou stezku, aby nemuseli chodit přes nepříjemnou část pouště a měli to k oáze co nejblíž. Zinek kráčel víceméně potichu, pokud Vino neměl další otázky, nic nedodával. Na jeden den toho namluvil docela dost. Musel však překvapeně střihnout ušima, když si všiml, že ne zrovna daleko od nich je vlk. Tedy, vlčice. Skláněla se nad květinou a cítil tu hromadu pachů. Některé známé, jiné nikoliv. Lissandru však poznal. Kývl Vinovi, ať zůstane na místě a sám se vydal blíž. Stará vlčice jej neděsila, ani to, že chce květinu použít na otrávení někoho dalšího. Měl k tomu však pár otázek... a ona hezky vycouvala. Mluvila cosi o tom, že se chce někoho zbavit, nebo ho aspoň zahnat. Že prý nějakou mladší vlčici, co jí lezla neustále do zahrádky. Byl z toho zmatený - a šířila se mu tělem docela silná vlna nezájmu. Proč by mu vůbec někdo něco takového říkal? Zvlášť, když se o to neprosil. Stará vlčice ale pokračovala dál. Že prý ten jed ale nezabije, že to zase vyléčí těmi divnými kořeny nekořeny! Že je stačí pokousat. Tohle už bylo pro jeho uši zajímavější, bohužel se však nedozvěděl o nic moc víc. Měl ten pocit, že jestli se tu Lissandra stavila, asi ji čekala stejná věc jako jeho. Nekonečné žvásty beze smyslu. Nakonec jen vzdal pokusy usměrnit hovor, stáhl uši a posadil se s trpitelským výrazem na tváři. Vlčice pokračovala dál. Že jí krade pěkné kvítky. Podle všeho pěstovala nějaké vzácné rostlinky, dokázala je vyvolávat! Měla přeci jen element země. Zinek si tím nebyl úplně jist, jelikož její oči nebyly ani zdaleka zelené. Možná se ale jen měnily na slunci. Po dalších pěti minutách nesmyslného žvatlání o tom, jak by se nejraději přestěhovala a jak jsou zdejší vlci nevychovaní, se už omlouval, že půjde. To z ní však vypadla další užitečná informace. Ta rostlina se jmenovala sioba. I když si ne moc dobře pamatoval jména, zrovna tohle se rozhodl, že si zapamatuje. Bude se to jistě hodit, dřív nebo později.

Když se vrátil k Vinovi, měl alespoň nějaké nové znalosti - a vymluvenou díru do hlavy. ,,Pojďme, rychle, než si tě chytne taky," zahučel nespokojeně a přidal do kroku.

>> Oáza

>> Luka

,,Co se pamatuju,... Sar byl ten, co byl s tebou a Lissandrou, když ses přidal... že? Pletl jsem si vás. Jenže ty jsi tady a on ne. Už si vás plést nebudu," podotkl jednoduše. Bylo mu fuk, co si o tom Vino myslí a jestli t vezme jako urážku. Pro něj to byli dva neznámí vlci a Lissandra. Pokud to tedy byl ten vlk, kterého řešili. Přemýšlel, v čem se vlastně Vinovi podobal. Jestli vůbec v něčem. Nevybavil si to. ,,Před Lissandrou byly tři další alfy," osvětlil mu. ,,Teda, asi jich bylo mnohem víc,
ale za dobu, co jsem tady, byli spolu s Liss čtyři. Shay a její bratr byli alfy společně, myslím. Po smrti Shay se vedení dostalo Dorye, která mě přijala do smečky. Lissandra ji dostala, protože Dorya nebyla schopna nás vést. Zemřel jí druh a pak už to... nerozchodila." Jehi výraz poněkud potemněl. ,,Je to fialová vlčice s ofinkou. Tehdy před lovem ležela na druhém konci jezera." Zakončil tím hodinu dějepravy a zase na nějakou chvilku zmlkl. ,,Se zemí si rozumím. Můžu ti pomoct," vypadlo z něj nakonec.

>> Hraniční pohoří

>> Němé údolí

Vino vyslovil to jméno, jakoby měl Zinek tušit, kdo to je. Střihl uchem a pohlédl na něj. ,,Sar... víš, že si už ani nepamatuju, jak ten vlk vypadá?" Věděl, že ho potkal... ale bylo to dávno. Ani si nebyl jistý, jak se k sobě tehdy chovali. Uvědomoval si asi jen to, že možná vedle něj stál? Bylo to vážně těžké, neměl se čeho chytit. Potřásl hlavou. ,,Ale když si ani nedokážu vybavit, co to bylo zač, je to vůbec člen smečky?" nadhodil věc k zamyšlení. ,,Lissandra je kritická k Dorye a vydržuje si někoho, kdo se s ostatními baví ještě míň než já," vycenil zuby v úsměvu. Zajímavé. Možná že by si měl Sara později najít. Vážně si už vůbec nevybavoval, co je zač. Nebo jestli byl silný, jak teď nadhazoval Vino. Ne že by na tom záleželo. Začíná ti ubývat na zdravém úsudku. Snad taky nezešílíš, Lissandro, projelo mu hlavou a ucítil nepříjemné vytrhnutí chlupů od ptačí kamarádky. Nespokojeně otočil hlavu a odfrkl si. Zase poslouchala soukromé myšlenky. Bylo na čase s tím něco udělat.
,,Jestli ti Wu neudělal nic s očima, tak jsi zjevně vlk provázaný se zemí. Nebo se pletu?" pohlédl na Vina bez nějakého většího zájmu. Ať se Vino zlepšuje jak chce. Hodlal teď udělat poměrně přátelský krok a nabídnout mu pomoc. Ještě aby to ten tygrovanej floutek odmítl - to by šedivého velmi urazilo, když už se dostal do bodu, kdy by něco takového navrhoval.

>>Most

>> Daén

,,Kdo je sakra údajně silný člen smečky?" zachechtal se nad tím, protože mu to znělo prostě... vtipně. Jistě, teď se nějakou dobu držel v ústraní a i kdyby to nepřiznal, přítomnost Vina mu vyhovovala, ale i tak. Zajímalo ho, koho měl Vino na mysli. Ne že by považoval zbytek Daénu za slabochy, ale viděl Solfataru, Taylora a další... neměl pocit, že by byli zrovna v té nejsilnější sortě, která byla k dostání. Solnička jako taková byla hrozně křehká duše a sice mu to nějak moc nevadilo, užíval si navážení do ní, ale to znamenalo to, že v boji by se na ni nespolehl. Taky možná Vino nenarážel na nikoho konkrétního.
,,To je dost široký pojem," podotkl léčitel. ,,Je mi fuk, jestli jsi mistr magie nebo ne, jde mi o to, jestli se dokážeš bránit, pokud někdo zaútočí. Když jsem sem dorazil já, nebyl jsem schopný ani chvíli běžet bez toho, abych se unavil. Magie na tom byla taky bídně," zamrmlal a nespokojeně sjel pohledem na jezero, okolo kterého procházeli. Vzpomínal si, když ještě smečka byla tady. Ne že by si to kdo ví jak užíval... Dorya byla zvláštní vlčice a Liss šlo nejspíš alfování mnohem lépe.

>> Luka

Zinek si měřil Vina zvláštním pohledem. Těžko říct, co se mu odehrávalo v hlavě, protože to, co měl v očích, byla směs pobavení, zájmu a nekonečného podráždění. To tam však sídlilo asi pokaždé, když se s někým setkal. Byl to... přátelský vlk, že? ,,Lissandra by tě neměla posílat na místo, kde by se mohla formovat smečka, samotného," zamračil se. ,,I kdyby to byla jen banda tuláků, co se tam zdržuje... neber si to osobně, Vino, ale když už chceš, abych tě tam zavedl, tak se tam porozhlédnu s tebou," rozhodl šedivák jednoduše. Stejně by mu prospěla procházka, takže proč by ne? Odfrkl si. Proč by se měl obtěžovat s cizím, černým vlkem? Měl by ho nechat, ať se mu třeba i něco stane, když tam chtěl na popud Lissandry nakráčet bez někoho, kdo by mu v případě nouze pomohl. Sledoval, jak se jeho dech sráží ve vzduchu a zavrtěl nad tím hlavou. Smečka. zasraný, smečkový vztahy. ,,Jdeme," oznámil Vinovi a jednoduše se otočil na patě, aby se rozešel. Asi mu bylo fuk, co si černý myslel, on šel teď hned a okamžitě. Pak by se mu taky už nemuselo chtít, že? ,,Jak jsi na tom s magií?" zeptal se. Chtěl vědět, jak moc neschopný Vino je, než to tam prozkoumají.

>> Němé údolí

Vino nevypadal, že je v povídavé náladě a léčiteli to vlastně ani nevadilo. Užíval si víc toho klidu, co tu byl. Brzy si však uvědomil, že na něj černý vlk zírá. Stáhl uši k hlavě, chvíli ještě pil, ale pak zvedl hlavu a oblízl si čumák. Z mokré brady mu ještě kapalo. ,,Oáza? Vím," odpověděl mu. Bylo to jedno z prvních míst, co tu navštívil. Tehdy tam potkal tu hnědou vlčici, která... ho chtěla... no, nejspíš znásilnit, když nad tím tak uvažoval. Rozhodně byla povolná. Nestěžoval si, on tehdy byl taky. ,,Už tě štve zima?" optal se pohledem našel ptačí společnici, která stále cvrlikala. ,,Tobě by taky teplo prospělo," prohodil k ní a ona ukončila písničku, aby se uraženě načepýřila. Zinek jen hnul hlavou a ptáček se spustil z větve a přistál mu na zádech. Zamával křidélky a uvelebil se v šedivákově husté srsti. ,,Nebo utíkáš před Lissandrou? Řekl bych, že v poušti tě najde taky," podotkl k tomu. Docela se bavil nad tou myšlenkou, že by tomu tak bylo. Chudák vlk. Lissandra byla zajímavá vlčice, ale moc jí škodilo. Sám si to zažil. Hlavou mu projela myšlenka, kde mohla asi tak skončit Shine. Věřil, že ji dřív nebo později zase náhodně potká.

>> Timelapse ostříží zrak

Dorazil i se Socoro a s Liss už tehdy, několik týdnů zpátky. Postaral se o svou sestru a nechal ji odpočívat. Byl rád za to, že měl vyvařený odvar. Teď se docela hodil. Postaral se o to, aby se rána nezanítila a aby Socoro nekrvácela. Byl docela potěšený tím, že to vlastně dokázal. Přesto jej však přítomnost sestry docela sebrala. vyhýbal se zbytku smečky a působil trochu jako nějaký zakrslý medvěd. Byl sice stále na blízku, ale dost bručel a vyhýbal se všem způsobem, že by jim asi ani nemělo být divné, když by jej nezahlédli delší dobu. Ptačí slečna, která s ním trávila spoustu času, se začala ozývat v jeho mysli ne zrovna dlouho poté. Nelíbilo se mu to. Jeho osamělost taky docela podpořila ty podivné obrazy, co vídal. A hlasy... ty zatracené hlasy. Výhodou bylo to, že si už začal uvědomovat, že nešílí. Podle všeho měl prostě talent. Sojka reagovala na to, co jí říkal, takže mu rozuměla. Netušil, jestli se bát toho, že si s ním bude kořist povídat, nebo toho, že z něj ostatní zase uvidí blázna.
Mířil zrovna k vodě. Začínal být hladový a chyběl mu vítr v srsti. Už byl až moc dlouho na jednom místě - potřeboval se projít, provětrat. Modrá ptačí slečna letěla napřed a ignorovala, že někdo u jezera už je, když přistála na jednu z větví a začala hlasitě propěvovat nějakou písničku. Zinek zavrčel. Uvědomoval si, že tu už někdo je a o to míň se mu tam chtělo jít. Ovšem... pochlapil se a došel až k vodě, aby si přejel modrým pohledem Vina. Cítil z něj Lissandru, dost silně. ,,Pěkný den. Konečně trocha slunce," podotkl a tím pro něj důležitá konverzace končila. Sám se natáhl k vodě a schladil si krk vodou.

ZADÁNÍ
Úkol: Tentokrát jednoduchý. Navrhněte, jaký úkol by se mohl objevit v dalších dnech a jaká by za něj mohla být odměna! Prosím, držte se tématu a zapojujte prvky této akce.
Odměna: 10kšm za tématický nápad, 5kšm za nápad bez spojitosti s městečkem
Dodatky: Hlasování začne až ve třetím kole, zatím mi jména nepište. Čas máte do 22.1., 15:00.
Kasičky:
Astrid - 20kšm
Atrox - 20kšm
Axel - 20kšm
Azrael - 20kšm
Barnatt - 20kšm
Dorya - 20kšm
Isogai - 20kšm
Mireldis - 20kšm
Noir - 20kšm
Taylor - 20kšm
Thia - 20kšm
Vidar - 20kšm
Vino - 20kšm
Wyian - 20kšm
Zeiran - 20kšm

ZADÁNÍ
Úkol: Na spoustě míst teď chumelí! Nakreslete mi do sněhu slunce, měsíc nebo hvězdu. Pokud u vás není sněhu dostatek, vytvořte mi jejich obrázek z textu. Beru digitální i tradiční vypracování.
Odměna: 20kšm
Dodatky: Nezapomeňte přiložit předmět! Ideálně něco, co můžete nosit kamkoliv. Bez předmětu fotku nepřijímám a úkol není splněný. Čas máte do neděle 20:00. Do vzkazů mi napište, jestli vám více vyhovuje týdenní lhůta, nebo mnou vybraná dle tíhy úkolu. Díky!
Kasičky: /

Zdravím a děkuji za akci!
Abilitku prosím hradbu, 40% do svatyně a všechno připsat. Tlapičky do ohně. Děkuji, Vaše Aetkovitosti.

Zapsáno

Rychle kývl na slova Lissandry, která nadhodila jiný způsob přepravy. Nevadilo mu to, všechny cesty vedou do Říma. Když Liss vytvořila liány, jednoduše krátce kývl. Zvládl by to i on, měl magii země, ale nechal to tak být a jen se tiše podíval na Socoro, u které doufal, že zůstanou její střeva na stejném místě a nepůjdou se podívat na svět. Tak či tak se vydala trojice do lesa, Zinek držel Socoro jako balónek a kontroloval okolí. Museli spěchat - čím dřív jí zahojí ránu, tím lépe. Všiml si, že ti dva se srnou už tam taky míří, ale oni museli úkrytu, což znamenalo delší cestu. Upřímně nevěděl, co si myslet. Všechno se poslední dobou kývalo a kazilo a teď se objevila Socoro, aby byla zraněná a Zinek dostal znovu po držce od osudu. Zasranej ostrov. Zasraný jeleni. Zasraný všechno. Jak se odtud dá dostat pryč? projela mu hlavou jedna z mnoha myšlenek. Jen stáhl uši k hlavě a přidal, aby se na území dostali co nejrychleji. Tohle byl stav nouze, museli to udělat co nejdřív. Jen tak nějak nevěděl, jestli tu je něco, čím by ji mohl obvázat.

>> Daén