Příspěvky uživatele

< návrat zpět

13) post, Alduin

Kameny v okolí jezera nejspíše nebyly - aspoň na takové, o které by naráz Zinka z Alduina dostal. Jeho taktika však docela dobře zabírala. Zinek na černém vlál, ač ten měl jistě problém sebou pořád házet, když na něm napůl ležel o několik kilo těžší vlk a ještě ho držel až nebezpečně blízko krku, někde mezi ním a hrudníkem se držel, jak se pomalu propracovával blíž. A taky padal. Sice měl pořád tlapu mezi jeho lopatkami, ale nikdo by nevydržel konstantní pohyb protivníka, na kterém se drží - bylo to trochu jako jízda na býku, jen byl ten byl menší než on. To však neznamenalo, že méně smrtící. Cvakání se tedy k Zinkovi čím dál tím víc blížilo. Ah, já se skutečně zabít nenechám.
Kecy černého ignoroval. Teď nebyly podstatné. Podstatná byla jeho krev, která potříští tuto zem. Pak však po jednom ze skoků ucítil, jak se Alduin zahryzl do jeho nohy. Měl šanci se zakryznout výš, kousek pod podpažím, kde už bylo maso. Ozval se další ze zvuků bolesti, zakvičení, které vlci normálně vydávají, ale tady u Restu toho nikdo jiný zjevně nebyl schopen, a Zinek využil sklopené hlavy a prudce se přechytl, aby chňapl po jeho krku, nejlépe zatnul zuby a trhnul i s kusem masa. Těžko říct, jak reálné to bylo, když měl druhý vlk vcelku huňatou srst. Tak či tak, na zadních se držel statečně, ale tlapa z Alduinových zad klouzala a tak nakonec sletěl, dost možná stáhl i vlka, se kterým bojoval, jelikož se držel jeho tlapky dost blízko u těla.

13) post, Alduin

Zinek už byl unavený. Používal magii, snažil se zachránit svůj život... Ale pořád v tom šedém vlku sídlila jistá vytrvalost. Navíc, černo-bílo-červený už taky nějakou dobu bojoval, jinak by Daénského vlka nedokázal zabít. A tak... Tak nyní visel Zinek na jeho zádech a zvedl pravou tlapu, aby ji zarazil mezi lopatky černého a lépe se tak na jeho drobném těle udržel. Ano, bylo to celkem vtipné, že byl černý vedle Zinka tak... Malinký. Voda se samozřejmě trefila. Zinek se nesnažil uhýbat, jen zavřel na chvilku oči a zavrtal zuby ještě hlouběji do vlka, co se snad ani nesnažil s šedivým něco dělat. I tak však měla ta věc vcelku jasný efekt - když Zinek oči znovu otevřel, pořád mu z čela kapala do očí a zhoršovala výhled. I tak se však pokusil přechytnout, chňapl dál ke krku, aby měl lepší přístup k místu, které by mohlo černého zabít.

12) post, Azzip, Alduin, všichni v doslechu

Přišlo mu, že souboj s bílou nebere konců. Jenže ona energie pomalu vyprchávala a Zinkova vypůjčená síla zrovna tak. Vyhasla někdy v moment, kdy bílá ochabla a pár krystalů už vězelo v písčitém dně. Zinek měl prudce otevřené oči a sledoval ty její, když se pustila a její tělo se přestalo vzpírat. Modré oči. Modré oči, bílá srst a smrt ve válce s jinou smečkou. Jakoby jej někdo prudce udeřil do hrudi. Ucítil bolest a nemohl i dýchat i přesto, že schopnosti k tomu měl. Náhle si nějak nepřál její smrt, i když byla nepřítelem. I když byla...
Odrazil se ode dna a narazil tělem do bílé vlčice, aby ji vystrčil k hladině. Její tělo bylo částečně na tom jeho a minimálně její hlava byla nad vodou. Zinek ji chytil zuby za srst na krku a jal se plavat, ač se zátěží a tím vším to bylo obtížné. Azzip mu docela svým tělem lezla do cesty. Naštěstí to nebylo tak moc daleko od břehu a když ucítil pod nohama pevnou půdu, už ji jednoduše dotáhl v zubech. Část jejího těla ponechal ve vodě a ta tak nyní omývala její rány na bocích. Sklonil k ní hlavu, a nastražil ucho před její čumák. Potřeboval vědět, jestli dýchá. No, když už ji zachrání, tak aspoň z ní bude mít nějaké trofeje. Hodlal si později vyzvednout krystaly, které nyní ležely kus od břehu ve vodě. Nemyslel si, že je stihne schovat dno, než se pro ně vrátí. Hodlal to totiž udělat brzy. Necítil dech a tak prostě jen přivřel oči. Nejspíše bude mít plíce plné vody. Možná by mohl zkusit... Položil tlapku na nehybnou bílou. Prvně hýbal jen s vodní hladinou, co byla blízko, ale brzy ucítil i jinou vodu. Pootevřel víc tlamu Azzip a brzy z ní ta trocha vody, co se usídlila v plicích, vytekla. Následoval nádech. Zinek ho slyšel. Plíce byly volné a mohly pracovat. On se teď rozhlédl po okolí. Mlha odpadla.
Zahlédl Lokiho, jak se hádá s Belialem. Nejspíše spolu i bojovali... Nebo brzy budou. Zamračil se, postavil a připravoval se zasáhnout, když náhle... Jeho pohled padl na ležící tělo hnědého vlka. Ten černý, co se nad ním tyčil, jistě mohl za krvavou louži pod Amorphisovým hrdlem. Zinek stáhl uši a udělal vratký krok vzad. Srdce se mu rozbušilo. Tělo jej bolelo, bylo plné oděrek, kousanců a stop po drápech. A teď... Teď...
Nevěřil, že vlci umí brečet. A on to taky neuměl. Vzdal však poctu. Zaklonil hlavu a vypustil vysoký, tesklivý zvuk. Rozloučení, které bude následovat Amorphisovu duši. Hranin nic nedělá. I předtím si jen tak odešel, když viděl, jak zle je Dorye. A teď tam stál... Zinka se chytila zloba. Prudce a bojovně vycenil zuby a donutil zmožené tělo k pohybu. Šedý vlk se vrhl vpřed na černo-bílo-červeného protivníka, v pokusu mu zarýt zuby do ramene nad tlapou, nejlépe do hřbetu a nebo do krku. Vlk k němu nejspíše nebyl čelem, takže šel do částí těla, které mu byly blíž. Bez varování a bez milosti. Bude trpět.

ZADÁNÍ
Úkol: Vaším úkolem je tentokrát ZTVÁRNIT souhvězdí a nejjasnější z hvězd pojmenovat. Beru i kresby a popisy. Bez přiloženého předmětu fotografie NEUZNÁVÁM.
Odměna: 10kšm za kresbu nebo popis/1 rubín za originální ztvárnění
Dodatky: Uzavřela jsem přihlašování dříve, jelikož je vás dost a nikdo další se nejspíše už nepřidá. Navíc... Už i já se u války nudím, tak vám trochu potrápím závity. Čas máte maximálně týden, případně, pokud zašlou všichni, dodám úkol hned. NEZAPOMEŇTE HLASOVAT, KOHO CHCETE VYŘADIT.
Kasičky:
Aileen - 15kšm
Alduin - 15kšm
Asaira - 15kšm
Azrael - 15kšm
Ásleif - 15kšm
Enzou - 15kšm
Khan-fani - 15kšm
Loki - 15kšm
Mireldis - 15kšm
Nyctea -15kšm
Stray - 15kšm
Taylor - 15kšm
Tiara - 15kšm
Zeinab - 10kšm

10) post, Azzip
Medvědí požehnání 3/3

Vlčice se snažila uplavat, ale Zinek jí to odmítal dovolit. Jakmile chytil nohu, natáhl tlapy a zaťal jí je do slabin, aby se po nich zvládl nahoru dostat snáze. Tesáky si hledal volná místa, hledal nějaký z těch krystalů, ve kterých se leskly jeho zařící oči. A pokud našel... Zarval do něj zuby a trhl ve snaze si získat... Suvenýr. Vlčice se vytáčela a snažila se po Zinkovi natáhnout a on jí momentálně vyšel vstříc. Ač cítil, že brzy to posílení, které měl, vyprchá, musel ji ještě stáhnout níž.
Stáhnu ji s sebou do pekel.
Zinek pocítil pod nohama půdu, která jí zatím nebyla dopřána. Zaťal do ní zadní nohy. Azzip bohužel dozadu na krk dosáhnout nemohla, jelikož byl zády od ní, ale po jisté snaze a díky tomu, že jí vyšel vstříc, se dostala k jeho tváři... A teď přišlo zuřivé cvakání. Zinek ji zkoušel udržet tlapami, kterými se snažil dosáhnout výš a pokud se dařilo a ona se škubala, nechával za drápy rýhy. Opustili tě, jaké to je?
S největší pravděpodobností se jí podařilo někde s tesáky najít úrodnou půdu - on však nevzdoroval. On ji topil. Táhl ji ke dnu a snažil se postarat, aby se už nikdy nenadechla.

9) post, Azzip, Scar, Belial
Medvědí požehnání 2/3

Bolí to.
Vsechno se zvrhlo hrozně rychle. V jeden moment jej vlci drželi a v další byl pod vodou. Vlna jej smetla bez zájmu o tom, že on sám ji vyvolal a že přišla kvůli němu. Ucítil naráz, jak se všichni tři vlci zcukli jak ty podivné kuličky přenášející tlak. Nikdo však nestihl udělat nic, naráz byl příliš náhlý, než aby se odhodlal a zvládl zakousnout do byť jednoho z nich. Přesto se mu zatmělo před očima. Voda jej zase rychle strhla dolů a šedivý ignoroval, že klesá.
Nemůžu dýchat.
Cítil teplo na hrudi, na zádech. Na krku to nebylo tak zlé, srst tam byla mnohem hustčí, ale vlčice měla skutečně skus hodný Oskara. A tak klesal. Líbil se mu ten klid pod vodou, ale uvědomoval si, že mu začíná docházet vzduch. Možná že by měl plavat nahoru a nadechnout se. Jenže... Hladina byla tak bolestivě daleko. Zinek sebou škubl v agónii, co náhle jeho plíce zachvátila. V tom se však do hladiny opřelo světlo. Magie, jindy oslelující záře byla mlhou a vodou zredukována. Zase to všechno upadlo do klidného ticha.
Magie. Moment...
Nadechl se. Vždyť on mohl dýchat pod vodou! Ucítil uklidňující pocit a nadechl se znovu. Přivřel oči. Dnes se k Seveře nepřipojí. Měl pocit, že padá hrozně dlouho. Možná to vážně bylo hrozně dlouho, jen kolem něj byly kapky krve, které už pomalu měnily barvu na vzhled vody. Nahoře si po té době už museli myslet, že se utopil. Jediné, co dávalo vědět, že je stále při smyslech, byly zářivé oči, které... Zavřel. Zády se dotkl dna.
Možná bych tu měl zůstat. Počkat, než se všechno zase napraví. Nebo... Přestat dýchat.
Jenže... Lissandra na něj spoléhala. I Taylor na něj spoléhal. K čertu s nimi... Chtěl si teď jen odpočinout. Nikdy by jej nenapadlo, že jej dokáže tak krátký souboj vysílit.
Nebyl zas tak hluboko, vlna jej neodnesla příliš daleko od břehu. Bylo to však možná až příliš daleko. A tehdy... Tehdy znovu otevřel oči a začal se ve vodě pohybovat. Znovu. Dýchat, jelikož dech opět zadržel. Zinek... Nemohl plavat. Tlapky a kusy těla měl svázané pavučinou. Jak se z toho má dostat? Jak?! V ten moment přišel zpět jeho dávný přítel. Sledoval, jak led pomalu obaluje vlákna a pak už jen stačilo s tesáky a nově nabitou silou to všechno zpřetrhat.
Vítej zpět, starý příteli.
Ted mohl konečně plavat... A plaval. Měl dost dechu, měl dost času, měl dost vzteku. Plaval za Azzip, černého nechal být. Ovšem krystalové... Cvakl po noze, ocasu, po čemkoliv. A zakousl se s tím, že jí pokusil znovu stáhnout pod hladinu. On pod vodou dýchat mohl, ale co ona?

8) post, Scar a Azzip
Medvědí požehnání 1/3

Dvojice se překulila po zemi a bylo skutečně divem, že do klubka nevzali i Azzip. Zinek cvakal zuby po všem ve svém okolí, včetně po ní, když se opovážila dostat hlavu dost blízko. Byl léčitelem... Nebyl mocný bojovník, byl malý, ale zato rychlý. Jak si měl porovnávat síly se dvěma bojovníky, když si jej jeden podržel a druhý se zakousnul? Bolelo to, ale moc bolesti teď přes adrenalin necítil. Před očima měl rudo. Když se však už dvojice drápala na nohy, náhle ucítil zuby v husté srsti na krku, které jej strhly zpět. Nehodlal se však jen tak vzdát a silně svým tělem mlátil do stran, z čímž se dost možná vytrhnul, jelikož vlčice, jež jej držela, byla menší - a i když klidně mohla mít větší sílu, to nezměnilo nic na tom, že s vlkem, který je tak o půlku vaší váhy těžší, se špatně zápasí, když sebou tříská hlava nehlava. Jenže to už vyrazil Scar, který se do Zinka zakousl. Měl teď díky své družce ideální příležitost. Ozval se dost vysoký kňučivý zvuk, který Zinek vyrazil, když se mu zahryzl do oblasti odhaleného hrudníku. K tomu přišla pavučina, která mu obmotala nohy. Těžko se mohl bránit, když jej znehybnili, těžko se mohl zachránit. Palčivou bolest zatím potlačoval adrenalin, ale ten tu nebude pořád... Stejně jako Zinek.
Tehdy v očích vlkovi bliklo a za Scarem se ozvalo zašumění vody. Ohnal se zuby po uchu černého, na které měl teď skvělý přístup a tak si mohl těžko někdo všimnout, jak jeho oči náhle zalila záře. Voda za Scarem začala reagovat a brzy... Za Zinkových pokusů setřást oba a servat kůži ze Scarova obličeje, se přihnala vlna. Koho by napadlo, že vlk s elementem vody využije vody jezera, jež se nachází hned za nimi! K tomu posilněn drápem, který dostal od Wua, nyní měl... Víc síly. Aspoň mu to tak přišlo. Vlna do vlků s největší pravděpodobností narazila a smetla všechny tři - Zinek pod ní dýchat mohl, ale jeho tlapky byly stále svázány pavučinou. Samozřejmě se také mohlo stát, že by bílá nebo černý vlnu zablokovali, ale měli vůbec čas a šanci si jí všimnout, když oba měli zuby v mase šedého vlka?

7) post, Loki a Scar

Možná až moc mluvil... Možná až moc spoléhal na to, že jeho společník s ním bude mluvit. Jako Loki, který mu říkal o jeho alfách. ,,Radši bych byl samotář, než někoho slepě následoval, jak přišitej stín." S tím se i krátce podíval po Azzip. Nebýt mlhy (vypravěč), deště a rvačky dvou vlků nedaleko od nich, nemohl by do nevšimnout, že se za ním ozývá cákání jezera (v prvním postu se šel napít a nijak daleko od jezera neodešel). Nebo to možná bylo tím, že jeho protivník jednoduše nevydal ani hlásku, což bylo... Skutečně podivné. Místo toho Zinkovi skočil na záda a - nejspíš - zaťal drápy, připraven se zakousnout. Oproti Zinkovi byl vlk vyšší i silnější, ale nebyla to zas taková znatelná převaha, aby jej automaticky přišpendlil k zemi, jak hovoří gravitační zákon. Jenže co chcete dělat, když máte někoho na zádech? První instinkt Sivého byl podtrhnout sám sobě tlapky a dopadnout na zem, jenže to by mohlo být víc škody než užitku. Místo toho tak udělal jinou věc, prudce hnul přední částí těla a stočil se tak, aby vystartoval tesáky vstříc svému boku a tudíž i útočníkovi. Tehdy už pád na bok přišel, jelikož takhle stát skutečně nešlo.

6) post, Loki, Alduin, Amorphis, Azzip

Krátce pokývl Lokimu v porozumění. Zjevně měli stejný názor. To se však už ale ozval ten rudo-černo-bílý. Zinek stáhl uši. ,,Pustila tě tvoje matka na hlavu, když tě někam nesla? Už jsi někdy slyšel o náhodném setkávání se? Ne? Dobře, jsem rád, že tě mu budu moct naučit." Udělal krok vpřed... A objevili se dva další vlci. Jeden z nich byl člen Daénu. Zinek po něm jen sekl pohledem. Přišel mu tak mladý... Proč tuhle válku museli bojovat i mladí? Co bylo s Doryou špatně? Tiše si povzdechl a uslyšel i poslední slova, která nesměřoval vlk nikomu. ,,Ne všichni z nich."
Krátce se podíval po Lokim, který se mu tu zdál jako jediný inteligentní a dotkl se tlapkou obličeje, čímž dost jasně dával najevo vlčí facepalm - a to hned poté, co promluvila ta krystalová. ,,Jo, jo, jo. Koho sere kontext, když chceš mít kolem krku cizí varlata jako trofej, či? Nikoho," frkl si znechuceně. Ještě ten souboj ani nezačal a vlčice mu už lezla na nervy. Sledoval, jak se blíží. Skutečně z nějaké divné horniny neměl strach. ,,Jak se zdá, brzy to zjistím, Sněhová vločko. Protože se rozhodla otravovat mě - jaké to překvapení. Jsou všichni z Chaosu tak vlezlí jako tam ten a tady ta?" mávl packou k Alduinovi a k Azzip. Vážně nechápal, jak se mohl ještě z jejich pitomosti nechytat za hlavu. Už teď trpěl, i když vnitřně. Jeho psychika z nich trpěla. Vážně si přál prostě odejít s tím, že na tuhle demenci nemá čas. Protože on ji fakt neměl! Vždyť byl do prdele léčitel.
,,Takže začneme a nebo si budeš válet tu svou línou prdel, dokud neudělám první útok já?" optal se s povzdechem krystalové vlčice, která ho dráždila už jen tím, jak se debilně ksichtila. Proč prostě nemohla zalézt pod nějaký šutr a chcípnout tam? U Shay to fungovalo...

5,1) post, Loki

Neměl na toho prašivce štěstí. Neměl na něj štěstí nikdy - jen když se mělo někde bojovat. Seriózně přemýšlel nad tím, co je s tímhle světem špatně. Nespokojeně se však oklepal, když se od Daénu přivalila mlha. Pocítil jisté obavy o Taylora. Možná že se tam něco stalo... Možná by tam měl jít. Na druhou stranu, kdo by pak zastavil ty dva tady dole? Alespoň viděl i skrz dým auru co vyzařovali - ta se neschovala. K sakru s mlhou.
,,Hah, chceš vidět, jak moc jsem se zlepšil s magií?" optal se a vycenil zuby. No tak schválně! Co mu ten vlček asi tak udělá! Možná to bylo dálkou, ale zdálo se mu, že je ještě menší než on. Nebo... Se pletl? Cvakl pobaveně zuby a pak udělal krok vpřed. Nebyla v tom však tak úplně výzva a jeho další slova to potvrdila. ,,Nehodlám na tebe útočit, pokud nezaútočíš první. Jsi přítel Stray a s tou mám dohodu. Mohla by se zlomit, kdybych bezhlavě útočil na její společníky," zvedl hrdě hlavu. Inteligentní cesta, jak to okecat. ,,Ale nemůžu nechat projít ani jednoho z vás." Netušil, jak jsou silní. Jediné, co viděl, byla jejich agrese, která mu v očích svým jasným světlem tvořila slzy. Pulzovala a svíjela se. Neznal barvy Lissandry, neznal barvy Taylora a Solfatary, ale červená mu dávala docela jasnou nápovědu. Tohle nebylo o magii, tohle bylo o jejich pocitech. Mohly to být... Aury?

5) post, Loki, Alduin, protivník - Azzip

>> Ostříží zrak

Byla to skutečně hloupost, běžet až na Ostříž, když teď musel běžet zpět. Cítil ztuhlost svalů a jak jej po nějaké době běhu začaly bolet. Když však dorazil k Restu, uviděl jen dva vlky - jeden z nich byl černý s bílou a červenou a druhý z nich byl... Zinek si povzdechl a pro teď si jednoduše došel k vodě a napil se. Nehodlal tu však jen nečinně stát a čekat... Ne. Hodlal na ně zaútočit, třeba i na oba, když bude třeba. Měl v sobě taky dost frustrace, která potřebovala ven. ,,HEJ, vy dva! To to ani nedokážete dojít po svých? Jsem čekal větší výzvu..." vycenil zuby a čekal, jestli zareagují. Barevná mlha kolem nich mu pletla hlavu. Oba svítili neskutečně rudě, jako oblaka po skutečně krvavém dni. Nesnášel ty barvy. Nechtěl je. Odmítal je. I přes ně sotva poznával toho rozdvojeného z podSkálí. Nečekal, že patří k tomu Chaosu. Zavrtěl hlavou a povzdechl si. ,,No tak do toho, ať je to za mnou..." povzdechl si, no těžko říct, zda to vlci slyšeli. Konec konců, déšť bubnoval do země a do jejich zátylků. Uši teď byly oslabeny.

4) post, Taylor a Lissandra

>> Daén

Poslouchal Taylorovo nadávání notnou část cesty a jen mu věnoval pohled, aby odpověď na jeho původní otázku. ,,Nevím. Ale dle všeho jí zemřel nedávno druh. Možná jí prostě přeskočilo... Ale s takovými vlky se vždycky dá něco udělat." Buď je opustit a nebo převzít jejich místo. Dál už se k Taylorovým slovům moc nevyjadřoval, neviděl k tomu důvod. Jenže... To už dorazili na Ostříží zrak a Dorya je začala rozhazovat. Neměla být podle vás v jednotě síla? A přitom se rozdělujeme, frkl si a podíval se směrem po nafoukané Darkey. Zdálo se, že ona sama toto rozhodnutí komentovat nehodlala. Naopak mu přišla mírně v šoku. Krátce cvakl zuby, ale to k němu už dorazila Lissandra a dala mu jednoduchý příkaz... Aspoň to tak znělo. Pobaveně nad tím zavrčel. Nemám to v plánu.
Docela jej však překvapilo, když se k tomu přidal i Taylor. Musel uznat, že jej potěšilo, že mají zájem o jeho zdraví hned dva vlci. ,,Nehodlám umřít. A předpokládám, že vy dva taky ne," mrskl ocasem a sledoval, jak běží zpět do Daénu. Měl delší cestu než Zinek. Ten se naposledy podíval po vlcích, co tu zbyli. Hodně štěstí.
S tím se sám vlk rozběhl zpět k jezeru, kde bude moci uplatnit svou výhodu - magii vody.

>> Rest

3) post, soudíme Doryu a Darkey

Zaslechl slova Solničky tak nějak zběžně, ale přesto cukl uchem a podíval se po ní. ,,Nikdo umírat nebude," sykl k ní. ,,I kdybych měl jít k Hádovi a žebrat o něj." Stejně jako jsem měl jít žebrat o Severu a o její život. Vypadal vcelku podrážděně a naštvaně. Vnímal Taylorova slova a jen po něm střelil pohledem, ale neříkal nic, brzy si totiž vyslechl slova Darkey. Prakticky doteď na ni neměl žádný silný pohled, žádný... Problém, nebo naopak klad, co by se mu líbil. Ale tohle? Tohle... Nastražil uši a jen vycenil zuby v němé hrozbě. Tulí se tam nahoře k Dorye a ještě jim ostatním říká, jak jsou na tom špatně, jak slabí jsou? To nemohla myslet vážně. To byla tak arogantní? ,,Tohle není otázka síly a schopnosti něco ubránit. Tohle je otázka toho, jestli chceš chcípnout pro něco, co ti zatím nic nedalo." Cvakl zuby a přestal je cenit. Jen zvedl hlavu a zíral na dvojici. Proč by měl dát něco za ně, když ony za něj nedaly zhola nic? Proč by měl trpět takovou hloupost?
Zinek rozuměl tomu, že Dorya se nemohla připravit. Nevěděl, že Lissandra o tom mluvila už dříve. Jistě, vzpomínal si, že něco zaslechl, když dorazil do Daénu, ale... Jenže to už Dorya víceméně zařvala, aspoň Zinek to tak bral. Vztekle. Stáhl uši a zíral na ní v jasné neschopnosti uvěřit tomu, co se tu právě děje. Kape jí na maják? Vždycky mi přišla inteligentní... Jestli to není smrt toho jejího vlka, tak netuším co. Říkal jí, ať si odpočine a ať nad ním chvíli teskní. Ona se však místo toho dala do války s jinými vlky. Únik tu je. Jistě. Hory. Hory jsou právě to, co nás tu drží uvězněné. Zamračil se. Když však Dorya rozhodla, že odchází... Sledoval ji pohledem. ,,Co se s tebou stalo?" optal se jí, když procházela kolem něj. Moc dobře si vzpomínal na Doryu, která vběhla mezi něj a Nessie, aby zabránila boji mezi dvojicí vlků. A tahle stejná vlčice... Teď dělala tohle?
Střihl uchem a podíval se po Lissandře, která měla taky svůj ne zrovna slavný názor. Zavřel oči, když k němu promluvila. Se staženýma ušima si pak povzdechl.
Daén byla chyba.
Nasledoval ostatní, jakoby šel na pohřeb. Doufal, že bude schopen zachránit víc životů, než ten svůj. Pokud ne... Co byl jakožto léčitel vůbec zač? K čemu byl?

>> Ostříží zrak

ZADÁNÍ
Úkol: Vaším úkolem je vyfotit západ/východ slunce. Jednoduché, že? Proto taky za tento úkol bude jen pár kamínků. Jde ovšem pouze o zahajovací odměnu!
Odměna: 10-15kšm
Dodatky: Vypracování mi posílejte z charakteru, který přihlašujete. Bude to tak pro mě lehčí. Děkuji. Taky předmět, který si určíte, budete doteď používat na všechny úkoly, vybírejte proto moudře.
Kasičky: /

2) post, soudím všechny!

,,Zní to, jak kdybys ta slova neznala," frkl pobaveně a pohlédl na ni. Jeden by řekl, že se mu v očích zračila jistá výzva. V jistém ohledu mu připomínala Stray, i když by to musela být Stray obdařená větší částí jeho povahy. Jenže to už začala mluvit Dorya a Zinek ji poslouchal, ač uchem trhl k Lissandře, kterou slyšel, jelikož vlastně doteď seděl kousek od ní. Zatím však nic neříkal, neměl úplně potřebu se vyjadřovat. Její slova jej nezasáhla tak moc jako Lissandru, která vystoupila. Když nad tím tak zauvažoval, měla docela pravdu. Tedy... Ne ve všem, ale měla. Cukl uchem a pohlédl na ni, než sám otevřel tlamu a vyjádřil svůj názor.
,,Je fakt, že znám vlčici, která k nim patří a neviděl jsem ji jevit se agresivně. Možná by pomohlo s nimi mluvit - když budou poslouchat." A když zaútočí... Pak nebude jiná možnost. Při posledním boji padla Severa. Vždy někdo padne. Bál se toho. Naštěstí zdejší vlky kromě Doryi pořádně neznal. Povídal si s Hraninem a s Lissandrou, okrajově znal Solftafaru a Taylora, potkal Darkey, ale nedalo se vyloženě říct, že by měl s kýmkoliv z nich přátelský vztah. Smrt Doryi by ale i pro něj byla velmi nepříjemnou a to z mnoha důvodů.
,,Možná by ale nebyl špatný nápad smečku přemístit jinak. Do lesů, nebo do hor, odtud se prakticky nedá při napadení utéct." Byli v pasti. Čím víc nad tím, co Lissandra řekla, přemýšlel, tím větší mu to dávalo smysl. Třeba si to Dorya uvědomí a udělá tu změnu, odvede vlky jinam.