Příspěvky uživatele

< návrat zpět

← Odněkud z pouště z jiné části světa

Všechno zahalila tma a pachuť písku. Když náhle ten hukot a vítr ustane a já zůstanu pevně přitisklý k zemi, která se netvářila jako písčitá, opatrně otevřu oči a oklepu se od písku. Pohled mi spočine na jehličnatých stromech kolem a trávě, na které jsem ležel.
Byl jsem mrtvý? Z tohoto omylu mě vyvedla nutnost si zakašlat a spolu s tím vyplivnout několik mnoho zrnek písku. Až teď jsem si uvědomil, jak nechutný písek je a tak jsem prudce vstal a prskal písek z tlamy kolem sebe. Když jsem měl konečně pocit, že je pryč, nespokojeně zamlaskám a zamračeně se rozhlédnu kolem sebe. Tohle celé musel být jeden obrovský vtip. Konečně jsem se nějak chtěl svěřit Ushari, protože ten náš vztah mě už ničil a já jí potřeboval říct, co cítím. Potřeboval jsem se před ní předvést v lovu... a teď? Skončil jsem někde, kde jsem v životě nebyla ještě bez ní.
Výraz mi zkamení a můj pohled naštvaně blýská po okolí. Potřeboval jsem najít vodu, abych svlažil hrdlo vyschlé díky písečné bouři. Při tom si na někom třeba snad vyliji zlost za celou tuhle spoušť... Rozhodně jsem se chtěl pomstít tomu, kdo za tohle může. Co když jsem teď přišel o Ushari přišel úplně? V očích mi nenávistně zablesklo, když jsem se s kamennou tváří vydal najít v tomhle zatraceném lese nějakou zatracenou vodu.